Agenturní zaměstnávání - strana 2

V naší dopravní společnosti X (převážně pozice řidiči) máme odbory a uzavřenou kolektivní smlouvu. Nově společnost získala povolení ke zprostředkování zaměstnávání (§ 60 odst. 1 zákona o zaměstnanosti). Agenturní zaměstnance ve společnosti X budeme přidělovat pouze jedné společnosti Y, která má také uzavřenu kolektivní smlouvu. Podmínky pro agenturní zaměstnance společnosti X přidělené společnosti Y nastavíme dle kolektivní smlouvy Y. Chci se zeptat, zda je kolektivní smlouva společnosti X závazná také pro agenturní zaměstnance společnosti X, které jsou přiděleni společnosti Y.

Asi nikoho nepřekvapí, že základním znakem dočasného přidělení agenturního zaměstnance k uživateli by měla být dočasnost takového přidělení. České pracovní právo ovšem tento požadavek odpovídajícím způsobem nereflektuje, a to ačkoliv povinnost účinně zajistit, že agenturní zaměstnávání bude skutečně dočasné povahy, vyplývá přímo z práva EU. K této povinnosti se pak nedávno vyjádřil SDEU ve svém rozsudku ze dne 14. 10. 2020 ve věci C-681/18, ve kterém přiblížil, jakým způsobem má být dočasná povaha přidělení zajištěna.

Zaměstnáváme zaměstnance na HPP i zaměstnance přes agenturu. Našim zaměstnancům, kteří jsou na HPP, poskytujeme stravenky, sick day a příspěvky na životní pojištění a týden dovolené navíc. Mají na tyto benefity nárok i zaměstnanci, které máme přidělené od agentury?

Právní řád koncipuje závazná stanoviska jako stanoviska dotčených správních orgánů, které jejich prostřednictvím chrání zájmy, které jsou mu svěřeny. Jsou vyjádřením odborného názoru a správní orgán, kterému jsou určena, je povinen je respektovat. Ve správním řízení o vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání ukotvuje zákon o zaměstnanosti jako jednu z podmínek kladného rozhodnutí závazné stanovisko Ministerstva vnitra.

Vysílání agenturních zaměstnanců na pracovní cestu představuje téma, kterému byla a je odbornou veřejností věnována značná pozornost. Jde o problematiku stále aktuální, neboť v kontextu vysílání zaměstnanců v rámci nadnárodního poskytování služeb se jí dílčím způsobem dotýká také zákon č. 285/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony, který nabyl dělenou účinnost dne 30. 7. 2020.

S účinností od 29. 7. 2017 byla v zákoně o zaměstnanosti ukotvena nová povinnost agentur práce, které mají povolení přidělovat své zaměstnance k uživateli, poskytnout na zvláštní účet Úřadu práce České republiky – generální ředitelství (dále jen „úřad práce“) kauci ve výši 500 000 Kč. Předmětem článku tedy bude shrnout danou problematiku včetně poskytnutí praktických informací pro stávající agentury práce a potenciální žadatele o povolení ke zprostředkování zaměstnávání.

Problematika odškodňování pracovních úrazů zaměstnanců je a priori nedílnou součástí institutu odpovědnosti zaměstnavatele za škodu a nemajetkovou újmu způsobenou zaměstnanci v důsledku pracovního úrazu (nebo nemoci z povolání) upravenou v ustanovení § 269 a následujících zákoníku práce (dále jen „ZP“).

Agentury práce tvoří v dnešní době významný a specifický subjekt pracovněprávních vtahů. Agenturní zaměstnávání je uživateli využíváno především k zajištění pracovníků pro obtížně obsaditelné profese či k pokrytí vyšší potřeby zaměstnanců během sezóny nebo při nárůstu zakázek. Agentury práce mohou zprostředkovávat zaměstnání i pro cizince.

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně, ve dnech 15. a 16. 11. 2019 – II. část 13. PROMLČENÍ PRÁVA ZAMĚSTNANCE NA USPOKOJENÍ NÁROKU NA CESTOVNÍ NÁHRADY Podle...

Definice zastřeného zprostředkování zaměstnání byla legislativně ukotvena prostřednictvím novely zákona o zaměstnanosti teprve s účinností od 29. 7. 2017. Tento institut nebyl součástí vládního návrhu předmětné novely, ale byl do ní inkorporován následně prostřednictvím poslanecké iniciativy. Přes svoje relativní mládí se však poměrně rychle stal využívaným prostředkem postihu ze strany orgánů inspekce práce. Smyslem článku pak je v souvislostech upozornit na vybrané aspekty dané problematiky, včetně otázek aplikační praxe.

Zahraniční agentura práce (konkrétně maďarská) by chtěla podnikat v oblasti pronájmu pracovní síly na českém trhu. Vztahují se na zahraniční agenturu nové povinnosti: získání povolení ke zprostředkování práce a s tím spojená povinnost složení kauce 500 000 Kč? Resp. zákon o zaměstnanosti se vztahuje v plném rozsahu i na zahraniční agentury práce? 

Agentura práce zaměstnává zaměstnance z cizích zemí. Tito jsou zaměstnanci agentury práce, ale vykonávají práci pro uživatele (faktického zaměstnavatele). Agentura za toto poskytnutí zaměstnanců uživateli každý měsíc fakturuje. Jak je to s náklady na ubytování těchto zaměstnanců? Agentura je ubytovává v bytech a rodinných domech, které si za tímto účelem pronajímá. Jsou výdaje na pronájem, energie a zařízení těchto pronajatých prostor pro agenturu daňově uznatelným výdajem? Všichni zaměstnanci mají bydliště ve své zemi. Dále agentura pro zaměstnance do zahraničí jezdí a vozí je do ČR. Jsou výdaje na tyto cesty pro agenturu daňově uznatelným výdajem?

Agenturní zaměstnávání je institutem upraveným nejenom zákonem o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o zaměstnanosti“), tedy normou práva veřejného, ale také zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákoník práce“), tedy normou práva soukromého. Máme-li v úmyslu se věnovat agenturnímu zaměstnávání z pohledu zaměstnavatele (uživatele), bude zapotřebí se zaměřit nejenom na obě citované právní normy, ale také na související právní předpisy.

V případě, že agentura práce bude pronajímat pracovní sílu uživatelům na území ČR, poskytne svým zaměstnancům například ubytování. Využije jak cizích ubytovacích zařízení, tak vlastních. V obou případech vím, že bude muset být dodržena hranice 3 500 Kč pro daňovou uznatelnost, stejně i že zaměstnanec bude muset mít bydliště v jiném městě. Srážku ze mzdy zaúčtuji do závazků MD 331/D 335. Ale jak mám postupovat dál? Mám interním dokladem zaúčtovat výši všech srážek za ubytování zápisem MD 335/D 648 a zároveň rozlišit na zaměstnance bydlící na cizí ubytovně a na vlastní s tím, že u zaměstnanců bydlící na vlastní firemní ubytovně se bude muset z dané částky ještě odvést DPH na rozdíl od ubytování v cizích ubytovnách? A jak je to v případě, že dodavatel poskytne ubytovací zařízení na základě paušálu, například 50 000 Kč/měsíc bez ohledu na počet ubytovaných zaměstnanců? Bude si moci dát firma do nákladů celkovou částku, i když na ubytovně za celý měsíc budou bydlet dva zaměstnanci v celkové hodnotě 7 000 Kč? 

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 3. a 4. 11. 2017 – III. část

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 3. a 4. 11. 2017 - I. část 1. LEKTORSKÁ ČINNOST A RÁMEC SJEDNANÉHO DRUHU PRÁCE Povinnou obsahovou náležitostí...

Úpadek, bankrot, je jistě zcela přirozenou součástí podnikání. Je navíc prvkem často očistným, neboť trh je tak zákonnou formou zbaven invalidního subjektu.

Zaměstnanec agentury práce má ve smlouvě místo výkonu Zlín, ČR. Je to občan Slovenska a bude vyslán na Slovensko k výkonu práce. Lze mu dát českou zahraniční dietu?

Zaměstnanci v pracovním poměru na dobu určitou nebo zaměstnanci dočasně přiděleni agenturou práce k výkonu práce u uživatele jsou podle evropských statistik více ohroženi rizikem vzniku pracovních úrazů a nemocí z povolání. Agenturní zaměstnávání se rovněž hojně využívá i v České republice.

Dne 29. července nabyl účinnosti zákon č. 206/2017 Sb., kterým se mimo jiné mění zákon o zaměstnanosti a zákon o inspekci práce. Jedná se tak již v pořadí o 72. novelizaci zákona o zaměstnanosti účinného od 1. 10. 2004.