Články - strana 17

Od 29. června 2018 nabude účinnosti zákon č. 310/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a další související zákony. Novelou se zavádí nová dávka ze systému nemocenského pojištění - dlouhodobé ošetřovné.

Studenti si brigádnicky přivydělávají nejen v období letních prázdnin, ale kdykoli v průběhu roku. Pro jejich zaměstnavatele je v této souvislosti z pohledu zdravotního pojištění důležitá forma sjednaného pracovněprávního vztahu. Pokud je uzavřena pracovní smlouva, pak se pojistné odvádí z jakékoli výše příjmu. V případě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr rozhoduje výše příjmu.

V rámci výkonu své kontrolní činnosti zdravotní pojišťovny primárně prověřují, zda je zaměstnavatelem odvedeno pojistné v souladu se zákonem. Zdravotní pojišťovně jde vždy o to, aby (nejen) zaměstnavatelem nebyla zkrácena na svých finančních nárocích, tedy aby obdržela takové pojistné, na které má ze zákona nárok. Důležitou roli tak hraje sčítání příjmů.

Nejčastější chyby a správné postupy Zaměstnávání na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr představuje častou formu pracovněprávního vztahu, kdy ve zdravotním pojištění platí v některých situacích specifické podmínky,...

V rámci rozhodného období kalendářního měsíce je z hlediska účasti zaměstnance na zdravotním pojištění zásadní výhradně výše zúčtovaného hrubého příjmu bez ohledu na dobu trvání dohody o pracovní činnosti, problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu se ve zdravotním pojištění neřeší.

Od 1. června 2018 nabude účinnosti zákon č. 310/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a další související zákony, kterým se zavádí nová dávka ze systému nemocenského pojištění - dlouhodobé ošetřovné.

Zaměstnanec je povinen konat práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Práci konat nemusí pouze tehdy, existuje-li některá z překážek v práci na jeho straně, se kterou zákoník práce nebo jiný právní předpis spojuje jeho právo na poskytnutí pracovního volna.

Z hlediska placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností zaujímá kalendářní měsíc ve zdravotním pojištění významnou roli, neboť určuje časový úsek, za který se pojistné odvádí.

Od 1. června 2018 nabude účinnosti zákon č. 310/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a další související zákony. Novelou zákona se zavádí nová dávka ze systému nemocenského pojištění - dlouhodobé ošetřovné.

Aby byl zaměstnavatel povinen platit pojistné za svého zaměstnance, musí být v některých situacích buď zúčtován zaměstnanci jakýkoli příjem (například u odměn členů statutárních orgánů nebo u plnění charakteru funkčních požitků), anebo dosaženo určité výše příjmu, typicky u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Za každou osobu řádně evidovanou v informačním systému zdravotní pojišťovny, za kterou je plátcem pojistného stát, obdrží tato prostřednictvím státního rozpočtu pravidelnou měsíční platbu. Je proto důležité, aby zaměstnavatelé důsledně plnili svou oznamovací povinnost i u této kategorie pojištěnců.

V oblasti nemocenského pojištění dochází s účinností od 1. června 2018 k zavedení další nové dávky, a to dlouhodobého ošetřovného. Tato dávka byla zavedena na základě zákona č. 310/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Jedná se o odlišnou dávku od dosavadního ošetřovného (v praxi se hovoří o tzv. krátkodobém ošetřovném), které zůstává beze změny.

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, hovoří v ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) o důležitých osobních překážkách v práci na straně zaměstnance jako o okolnosti snižující minimální vyměřovací základ na poměrnou část. Výčet těchto překážek je specifikován v ustanoveních § 191 až § 199 zákoníku práce. V této souvislosti se jedná například o dočasnou pracovní neschopnost zaměstnance (nemoc), ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo jiného člena domácnosti, mateřskou a rodičovskou dovolenou a další.

V předchozím článku bylo o dlouhodobém ošetřovném pojednáno z pohledu předpisů o nemocenském pojištění. Zákon č. 310/2017 Sb. přinese ale s účinností od 1. 6. 2018 změny také v jiných právních předpisech, mj. v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“). Tyto změny jsou pro zaměstnavatele neméně důležité, a v dalších řádcích se na ně proto zaměřím. Předesílám přitom, že se netýkají výhradně a jenom dlouhodobého ošetřovného jako nové dávky nemocenského pojištění.

Od 1. 2. 2018 vešly v platnost změny v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Kromě upřesnění doby vzniku a zániku nemocenského pojištění (viz 1. část) došlo i k dalším důležitým změnám tohoto předpisu.

Jedním z práv zdravotní pojišťovny je provádění kontroly plnění zákonných povinností u zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných. V dalším textu se zaměříme především na kontrolu prováděnou u zaměstnavatelů.

Mzdovým účetním se opět blíží každoroční povinnost vést a předkládat evidenční listy důchodového pojištění (dále jen ELDP), vyplývající z ust. § 38 odst. 4 a § 39 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Jednou z velmi důležitých povinností zaměstnavatelů ve zdravotním pojištění je pravidelné měsíční předkládání formuláře Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele (dále jen Přehled). Je neoddiskutovatelné, že tyto Přehledy představují pro zdravotní pojišťovny zdroj důležitých dat, na jehož základě lze informativně celkem snadno mj. analyzovat platební morálku zaměstnavatele.

Za studium na středních školách se považuje například studium na gymnáziu, konzervatoři, střední odborné škole, vyšší odborné škole, středním odborném učilišti. Pro vysokoškolské studium platí, že pokud student studuje v rámci akreditovaného studijního programu (bakalářský, magisterský nebo doktorský studijní program), je nerozhodné, jestli studuje na vysoké škole universitní nebo neuniversitní nebo jestli studuje na vysoké škole veřejné, soukromé nebo státní.

Institut změnového řízení v důchodovém pojištění je sice typický pro celou oblast sociálního zabezpečení, nicméně je výjimkou z obecného pravidla překážky věci rozhodnuté (rei administratae), která platí v ostatních odvětvích správního práva.