Dokumenty

Počet vyhledaných dokumentů: 10000+
Počet vyhledaných dokumentů: 10000+
  • Článek
Nejvyšší soud se v předmětném rozhodnutí zabýval otázkou, zda může jednorázové, relativně krátké, ale výrazné překročení rychlosti při řízení služebního vozidla představovat důvod pro výpověď z pracovního poměru. Potvrdil přitom poměrně přísný přístup k hodnocení intenzity porušení pracovních povinností, zejména u činností spojených s bezpečností provozu.
  • Článek
Rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) č. j. 8 Afs 229/2024-97 nepřinesl pouze další vývoj judikatury k takzvaným hypotetickým transakcím, ale otevřel i otázku role zahraničních jednatelů a vyslaného managementu v kontextu mezinárodního pronájmu pracovní síly. Rozhodnutí NSS zdůrazňuje význam skutečného výkonu rozhodovacích funkcí a odpovědnosti vyslaného managementu při určování funkčního a rizikového profilu společnosti.
Na začátku roku se mzdový vývoj v Česku viditelně zrychlil a pozitivní změnu pocítila většina zaměstnanců i ve svých čistých příjmech. Průměrná hrubá mzda v 1. čtvrtletí meziročně vzrostla o 8,1 % a dosáhla hodnoty 50 282 Kč. Důležité přitom je, že tentokrát nešlo jen o nominální růst „na papíře“ – po očištění o inflaci si mzdy reálně polepšily o 6,4 %, takže kupní síla domácností skutečně vzrostla. Výrazný růst mezd byl na začátku roku patrný zejména ve stavebnictví, kde se dlouhodobě projevuje nedostatek pracovní síly a mzdy meziročně stouply o 12,6 %. Ještě dynamičtější vývoj zaznamenaly administrativní a podpůrné činnosti (+18,8 %). Nejvyšší tempo růstu pak vykázal sektor nemovitostí s nárůstem o 22,1 %, což souvisí jak s vývojem cen na realitním trhu, tak s charakterem odměňování v tomto odvětví. Tento vývoj zároveň znamená, že reálné mzdy se již přiblížily úrovni z roku 2021, tedy období před výraznou inflační vlnou. Právě inflace totiž v minulých letech jejich hodnotu výrazně snížila, takže současný vývoj představuje spíše návrat k dřívějším hodnotám než vznik nového dlouhodobého trendu. Současné tempo růstu mezd má ale své přirozené hranice. V porovnání s vývojem produktivity práce a mzdových nákladů jde o dynamiku, kterou nebude možné udržet dlouhodobě.
Rádi bychom Vás informovali také o změně vyplývajících ze zákona č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ), která nabývá účinnosti od 1. 7. 2026. Registrace zaměstnavatele Od 1. 7. 2026 má každý nově vzniklý zaměstnavatel povinnost přihlásit sebe a svoji mzdovou účtárnu nejdříve 15 dnů a nejpozději 2 pracovní dny před nástupem prvního zaměstnance a uvést okruh zaměstnanců, pro které vede mzdová účtárna evidenci mezd a platů. Registrace zaměstnance V období od 1. 7. 2026 musí zaměstnavatel provést registraci nového zaměstnance prostřednictvím nové formy elektronického podání nejpozději před okamžikem nástupu k výkonu práce. Registrace občana ČR může být provedena buď jako úplná, nebo jako částečné přihlášení. Při zvolení varianty částečného přihlášení je pak ještě nutné dohlásit zbývající údaje zaměstnance ve lhůtě 8 dní po nástupu. U zaměstnanců – cizinců není přípustné využít částečné přihlášení. Zaměstnavatel je povinen při registraci oznámit všechny zákonem požadované údaje, přičemž registrace musí být dokončena nejpozději před nástupem zaměstnance k výkonu práce. Nesplnění registrační povinnosti zaměstnance může být sankcionováno pokutou až do výše 100 000 Kč.
U předsedů maturitní komise odměňovaných podle občanského zákoníku je odměna 130 Kč/hod., doplácí se odměna do minimální mzdy 134,40 Kč pro rok 2026?
Dne 3. června 2026 byl zahájen mezirezortní proces k návrhu změny nařízení vlády č. 220/2019 Sb., které upravuje maximální počet žádostí o zaměstnanecké karty a vybraná pobytová oprávnění podávaná na zastupitelských úřadech ČR. Cílem úpravy je reagovat na aktuální vývoj pracovní migrace, bezpečnostní situaci ve světě i rostoucí potřeby české ekonomiky, zejména v oblasti zdravotnictví. Navrhované změny směřují především k navýšení kvót pro kvalifikované pracovníky ve vybraných zemích, konkrétně na zastupitelských úřadech v Manile a Taškentu, a k úpravě struktury přijímaných žádostí v Bangkoku ve prospěch kvalifikovanějších profesí. Současně dochází k zásadní úpravě režimu v zemích Blízkého východu, kde mají nově zavedené kvóty primárně sloužit vysoce kvalifikovaným žadatelům a omezit tak sekundární migraci nízko kvalifikovaných pracovníků. Další změny se dotýkají také zastupitelských úřadů v Latinské Americe (Bogota a Havana), kde se zavádí nové kvóty s cílem regulovat vysoký počet žádostí a zachovat prostor pro preferované skupiny pracovníků. Návrh tak reaguje na dlouhodobý tlak na kapacity úřadů i potřebu cíleného řízení ekonomické migrace. Navrhovaná účinnost změn je plánována na 1. července 2026.
  • Článek
Samotný vstup do areálu zaměstnavatele ještě neznamená, že případný úraz je pracovním úrazem. A co když v areálu sídlí více zaměstnavatelů? Představujeme klíčový judikaturní závěr Nejvyššího soudu, který vysvětluje, kde leží hranice mezi úrazem na cestě do zaměstnání a pracovním úrazem.
  • Článek
Tento článek odpoví například na otázku, do jaké míry je ve zdravotním pojištění přihlašování osoby jako zaměstnance vázáno na výši příjmu nebo na existenci příjmu. Dozvíte se, kdy zaměstnavatel nemusí dodržet minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část, a také o povinnostech pojištěnce jako zaměstnance. Seznámíme se s pravidly platnými pro společníky a jednatele s. r. o. a také s postupy zaměstnavatele v případě poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci při současném výkonu práce pro jiného zaměstnavatele.
Jak je to s právem uvolnění předsedy a členů odborového orgánu dle § 203 s náhradou mzdy, co vše konkrétně by mohlo spadat do agendy „výkonu funkce člena“? Pro úplnost přikládám oznámení od předsedy odborového organizace: „Rád bych tě touto cestou informoval, že jsem byl nově zvolen předsedou naší základní odborové organizace. S touto rolí je spojená poměrně významná agenda, jak po organizační, tak administrativní stránce. Tato změna tak bude mít určitý dopad na mou běžnou pracovní kapacitu. Mým cílem je zachovat kvalitu své práce i náš dosavadní způsob spolupráce, proto bych rád nastavil fungování tak, aby to bylo dlouhodobě udržitelné. Z tohoto důvodu navrhuji domluvit pevnější režim uvolňování na odborovou činnost dle zákoníku práce, ideálně v rozsahu až cca 10 hodin týdně.“
Jak můžeme ukončit pracovní poměr se zaměstnankyní, která nenastoupila do zaměstnání z rodičovské dovolené po dovršení 3 let věku dítěte? Zaměstnankyně avizovala, že nastoupí po dovršení 3 let věku dítěte. Tohoto věku dítě dovršilo dne 3. 9. 2025. Dne 4. 9. 2025 tedy měla zaměstnankyně nastoupit, avšak nenastoupila. Nikomu o sobě nedala vědět. Zaměstnavatel jí nadále evidoval jako na rodičovské dovolené. V dubnu 2026 však zaměstnavateli došla trpělivost a zaměstnankyni sám kontaktoval. Díku tomu zjistil, že si rodičovskou dovolenou prodloužila ještě o rok, tedy do 4 let věku dítěte. Dle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen držet zaměstnankyni místo do 3 let věku dítě, což dodržel. Nyní by však chtěl se zaměstnankyní pracovní poměr ukončit. Zaměstnankyně odmítá ukončení pracovního poměru. Do zaměstnání neplánuje nastoupit. Pracovní smlouvu chce mít otevřenou pouze kvůli důchodovému pojištění, byť to k tomu do 4 let věku dítěte není potřeba. Může se v tomto případě aplikovat okamžité zrušení pracovního poměru ve smyslu § 55 odst. 1 písm. b) ZP, přestože je na rodičovské dovolené? Případně podle jakého jiného paragrafu postupovat? Zaměstnavatel zaměstnankyni neposílal žádná upozornění, aby mohl být aplikován § 52 písm. g) zákoníku práce. 
Statutární orgán má ve smlouvě o výkonu funkce sjednánu odměnu v EUR. Česká legislativa sice dovoluje výplatu v EUR (jednatel má středisko životních zájmů mimo ČR), ale až přepočtem z odměny vypočítané v korunách (odvody, atd. zůstávají v Kč). Jak tedy postupovat, aby vše bylo v souladu s legislativou? K jakému datu a jakým kurzem přepočítávat? 
Zaměstnanec měl naplánovanou noční směnu s nástupem 25. 5. 2026 ve 22.00 hod. a koncem 26. 5. 2026 v 6.00 hod.. Z práce odešel o 1,45 hodiny dříve, tedy ve 4,15 hod a následně si nechal vystavit neschopenku od 26. 5. 2026. Má mu být za 1,45 hodiny, o které odešel dříve ze směny, zaplacena náhrada za pracovní neschopnost, když směna fakticky skončila v den, kdy mu byla vystavena neschopenka?
Dne 3. června 2026 byl zahájen mezirezortní proces k návrhu novely zákona o doplňkovém penzijním spoření, jehož cílem je zatraktivnit a zefektivnit III. penzijní pilíř a posílit jeho roli jako doplňku ke státním důchodům. Návrh reaguje zejména na nízkou účast mladších ročníků a snaží se zvýšit jejich motivaci k dlouhodobému spoření na stáří. Mezi klíčové změny patří zvýšení státní podpory pro mladé a nezletilé, a to až na 40 % příspěvku, dále nově zavedená možnost částečného výběru prostředků (bez státní podpory) pro osoby ve věku 18 až 36 let, což má zvýšit flexibilitu systému. Návrh současně počítá se snížením poplatků penzijních společností a zavedením povinné strategie životního cyklu, která automaticky přizpůsobí investiční riziko věku účastníka. Zásadní změnou je také postupné ukončení stávajících transformovaných fondů v rámci penzijního připojištění, a to nejpozději do 31. prosince 2036, čímž má dojít k přechodu na dynamičtější a výnosovější formy spoření. Návrh tak reaguje na současný stav, kdy ve třetím pilíři spoří přibližně 3,9 milionu účastníků, avšak podíl mladších osob zůstává nízký. Připomínkové řízení probíhá do 17. června 2026.
Novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení prošla legislativním procesem a po podpisu prezidenta dne 5. června 2026 směřuje k účinnosti; jejím cílem je zastavit další růst měsíčního vyměřovacího základu OSVČ vykonávajících hlavní činnost a zachovat jej od roku 2026 na úrovni 35 % průměrné mzdy.
Jsme příspěvková organizace (zdravotnická) zřízená městem. Není lehké sehnat lékaře a zdravotnické pracovníky. Proto bychom chtěli poskytovat dojíždějícím zaměstnancům příspěvek na cestu do práce. Lze to jako benefit i ze sociálního fondu organizace nebo pouze v režimu § 24 odst. 2 písm. j) ZDP – zpracovat vnitřní předpis, zdanit a odvést zdravotní a sociální pojištění. Je nutné mít souhlas zřizovatele?
Vstupuje stravenkový paušál a stravné při služební cestě delší než 5 hodin do hlášení jednotného měsíčního hlášení do sekce osvobozených příjmů?
Od 1. července 2026 se mění jedna z klíčových referenčních hodnot pro oblast sociálního zabezpečení. Ministerstvo práce a sociálních věcí nově stanovilo částku odpovídající 50 % průměrné mzdy v národním hospodářství za rok 2025 na 24 600 Kč, která se využívá při výpočtech životního a existenčního minima. Tato částka nevystupuje samostatně jako dávka, ale slouží jako základ pro nastavení hranic příjmů a nároku na vybrané sociální podpory. Změna reflektuje vývoj mezd v ekonomice a promítne se nepřímo do posuzování nároku na některé dávky či jejich výši. V praxi tak může ovlivnit okruh osob, které na podporu dosáhnou, i konkrétní výši pomoci poskytované státem.
  • Článek
Nejvyšší soud se v předmětném rozhodnutí podrobně vymezil k hranicím přípustné kritiky zaměstnavatele ze strany zaměstnance. Zdůraznil, že povinnost loajality nelze vykládat tak široce, aby zaměstnanci fakticky znemožnila bránit se proti jednání, které zasahuje do jeho profesní pověsti či důstojnosti. Rozhodnutí je důležité zejména pro situace, kdy zaměstnanec reaguje, byť přehnaně, na jím vnímané nespravedlivé nebo dehonestující zacházení ze strany zaměstnavatele.
  • Článek
Nejvyšší soud se v tomto rozhodnutí znovu vyjádřil k velmi praktické situaci: vedoucí zaměstnanec je odvolán z funkce a následně dostane výpověď pro nadbytečnost. Klíčovou otázkou je, zda mu automaticky vzniká nárok na odstupné. Soud potvrdil restriktivní přístup — rozhodující je skutečná organizační změna, nikoli formální označení výpovědi.
Milý uživatelé, v dnešním vydání Týdeníku Podtrženo, sečteno shrnujeme klíčové události z oblasti pracovněprávní a daňové agendy, které ovlivňují zaměstnavatele i OSVČ: odstranění bezpečnostní chyby v systému JMHZ a reakci MPSV, praktické podněty Komory daňových poradců k aplikačním problémům JMHZ, změny v cestovních náhradách v důsledku růstu cen nafty, výsledky žebříčku největších plátců daně z příjmů právnických osob za rok 2025 a legislativní vývoj vedoucí ke zpětnému snížení minimálních záloh OSVČ včetně dopadů na paušální daň. Přejeme Vám příjemné čtení a hezký víkend. Tým Práce a mzda.