Dokumenty

Zaměstnanec má sjednanou DPČ s tím, že mu bude odměna vyplacena až po skončení sjednaného úkolu, a to vždy v prosinci ve výši 5 000 Kč. Rozsah práce je stanoven na maximálně 30 h ročně, měsíčně pracuje v průměru 2,5 h (měsíční výkaz pracovní doby bez odměny). Bude se jednat o ZMR?

Právní úprava odměňování zaměstnanců platem s sebou nese opakovaně řadu otázek. Ať už jde o otázky vyplývající z legislativních změn, nebo z každodenní praxe. V článku přinášíme odpovědi na vybrané aktuální otázky, např. nové vymezení náhradních dob pro účely zařazení zaměstnance do platového stupně od 1. 6. 2025 (započitatelná praxe) nebo určení platu vedoucím zaměstnancům a jejich zástupcům, poskytnutí kompenzace za práci přesčas nebo správné nastavení některých příplatků.

Jedním z důvodů, které vedou k prodloužení zkušební doby ze zákona, může být i to, že zaměstnanec nepracoval pro překážky v práci. Platí to jen pro případ, že jde o překážky v práci na jeho straně, nebo dochází k prodloužení zkušební doby též pro překážky v práci na straně zaměstnavatele?

Německý koncern Volkswagen podle informací z 26. června 2026 plánuje zrušit až 100 000 pracovních míst (cca 15 % zaměstnanců), omezit investice a uzavřít vybrané závody; generální ředitel Oliver Blume tak reaguje na tlak konkurence a může spustit změny v celém evropském automotive řetězci.

Nerovnosti v odměňování a kariéře žen nejsou jen otázkou mzdy – upozorňují na to čerstvé závěry Výboru pro zaměstnanost EU (EMCO), které byly představeny Radě EU v červnu 2026 na základě březnového jednání se zástupci států, firem i odborů.

V tomto článku si připomeneme informace související s cestovními náhradami, zejména povinnost jejich poskytování, postup při vysílání zaměstnanců na pracovní cesty, daňové souvislosti a sankce při neposkytování cestovních náhrad. Zaměříme se také na případy, kdy dochází k záměně cestovních náhrad s odměnou za práci zaměstnanců. Závěrečná část článku bude obsahovat příklady z praxe a odpovědi na nejčastější související dotazy.

V loňském roce jsme neplatně rozvázali pracovní poměr se zaměstnancem z důvodu nadbytečnosti v 9/2025 a vyplatili jsme mu odstupné. Letos jsme uznali neplatné rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele a zaměstnanec od 3/2026 chodí opět do práce. Zaměstnance jsme zpětně přihlásili na ZP a ČSSZ, jako by k ukončení pracovního poměru nedošlo. Nyní bylo soudně stanoveno, že zaměstnanci náleží ušlá mzda za měsíce 10/2025 – 3/2026 a musí vrátit vyplacené odstupné bez vzájemného započtení. Celá ušlá mzda mu bude vyplacena se mzdou za 6/2026. Chtěla jsem se zeptat, jakým způsobem tedy opravit účetní záznamy (ELDP, potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2025) a účetní záznamy roku 2026 v souvislosti s JMHZ.

Jednotlivé povinnosti související s Jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatele nabývají účinnosti postupně v několika etapách v průběhu roku 2026. Jednou z nich je i změna pravidel registrace zaměstnanců účinná od 1. července 2026, která nově vyžaduje oznámení zaměstnance do evidence zaměstnanců ještě před zahájením výkonu práce. Právě této změně a jejím praktickým dopadům na zaměstnavatele se věnuje tento článek.

Od 1. července 2026 se mění kvóty pro žádosti o zaměstnanecké karty – pokud nabíráte pracovníky ze zahraničí, může se vám změnit dostupnost i rychlost vyřízení.

Přestože je v České republice zákon o ochraně oznamovatelů účinný již přes dva a půl roku, zaměstnavatelé se s oznámeními nesetkávají příliš často. Jednotlivých oznámení totiž bývá často jen několik jednotek ročně a mnohdy ani nevedou k významným zjištěním. Opak nám ale prokazuje rozsudek Nejvyššího správního soudu z minulého roku. Soud se totiž zabýval vyostřeným případem, kdy zaměstnavatel přistoupil ke zrušení pracovního poměru zaměstnankyně. Sporné přitom bylo, zdali tak učinil pro její oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů či nikoli. Ve svém rozsudku ze dne 22. října 2025, čj. 8 Ads 100/2025-81 se soud přitom zabýval otázkou, zdali může zaměstnanec učinit oznámení i po skončení pracovního poměru a od jakého okamžiku na něj dopadá ochrana podle zákona o ochraně oznamovatelů.

Milý uživatelé, v dnešním vydání Týdeníku Podtrženo, sečteno přinášíme přehled změn v oblasti zaměstnávání od 1. 7. 2026, včetně nové povinnosti včasné registrace všech zaměstnanců (včetně DPP) a zavedení předregistrace PREZEC na ePortálu ČSSZ. Dále upozorňujeme na možnost prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání v souvislosti se zaváděním JMHZ a také upozornění na dlouhodobé dopady minimálních odvodů OSVČ na výši budoucího důchodu. Zároveň bychom vás rádi upozornili, že další číslo Týdeníku Vám zašleme 31.7.2026. Přejeme Vám krásné léto. Tým Práce a mzda.

Firmy v Česku chtějí ve 3. čtvrtletí 2026 více nabírat, ale rozdíly mezi obory i nedostatek lidí vám mohou zkomplikovat plánování kapacit a mezd.

Sjednání pracovního poměru na dobu určitou omezuje právní úprava až na výjimky předepsanými pravidly. Jejich nedodržení může vést k tomu, že se pracovní poměr změní na dobu neurčitou. Jak v této souvislosti nahlížet na to, že by měl takto sjednaný pracovní poměr skončit jiným způsobem (např. právním jednáním zaměstnavatele), a to dokonce až po uplynutí původně vymezené doby jeho trvání?

Často se říká, že na trhu „nejsou lidi“. Přesnější je ale říct, že kvalitních kandidátů, kteří by aktivně hledali novou práci, není mnoho. Proto je potřeba, aby se firmy zaměřovaly také na pasivní kandidáty, kteří změnu aktivně nehledají – ale mohou jí být otevření, pokud je dokážete zaujmout. Jak toho docílit? Jedním z předpokladů je mít silnou značku zaměstnavatele a kvalitní digitální stopu. Kandidát si vás totiž často prověří ještě dřív, než s ním vůbec navážete kontakt. Otevře si firemní web, profily na sociálních sítích a reference. Během pár minut si o vaší firmě udělá obrázek. A pokud z toho nevyčte: kdo jste, jak přemýšlíte a proč by právě u vás měl chtít pracovat, obvykle jde o dům dál. Jak tedy budovat tzv. employer brand, který není jen hezky vidět, ale opravdu přitahuje kvalitní kandidáty? Ukažme si to ve 4 krocích.

Stačí jeden zaměstnanec pracující z Česka a zahraniční firma může nečekaně řešit registraci k daním i pojistnému – bez ohledu na to, zda tu má pobočku.

Přístup do datových schránek se letos změní – od 26. června 2026 začne postupný přechod na novou doménu datovka.gov.cz. Stávající adresa zůstane dostupná do 27. srpna 2026, poté už uživatele automaticky přesměruje. Cílem změny je sjednotit státní digitální služby a zpřehlednit jejich používání. S tím souvisí i doporučení přihlašovat se přes Identitu občana, která přináší vyšší úroveň zabezpečení. Úpravy se dotknou také notifikačních e-mailů – mění se odesílací adresa, proto je vhodné zkontrolovat nastavení e-mailových filtrů i přihlašovací údaje, aby byl přechod bez komplikací.  

Dovolená se může nečekaně přerušit kvůli rozhodnutí zaměstnavatele nebo nemoci, ale nevyčerpané dny vám zůstávají — a v některých situacích máte nárok i na proplacení vzniklých nákladů. 

Projekt JMHZ přináší těsně před svým spuštěním další novinku. Od 23. června 2026 mohou zaměstnavatelé nově registrovat tuzemské zaměstnance ještě před jejich nástupem do práce. Samotná legislativní změna vstoupí v účinnost 1. července 2026, příprava na ni se dnes spustila.  

GFŘ dočasně umožňuje prodloužit lhůtu pro podání přiznání k dani z příjmů až o 3 měsíce, pokud doložíte zvýšenou zátěž kvůli zavádění JMHZ – bez včasné žádosti ale o tuto možnost přijdete.