JUDr. Bořivoj Šubrt - strana 19

Ve vnitřích předpisech ani v dohodě se zaměstnancem není sjednaná odměna za práci ve státní svátek. Ve vnitřních předpisech má zaměstnavatel stanovený příplatek za práci v sobotu ve výši 25 % průměrného výdělku pro náhrady. Běžná pracovní doba zaměstnance je od pondělí do pátku, 8h denně, 40 h týdně. Z důvodu dodržení termínu zákazníka šel zaměstnanec do práce nad rámec svojí běžné pracovní doby ještě v sobotu 28. 10. Protože se jedná o vedoucího pracovníka, není šance, že by si za práci přesčas a zároveň v sobotu a ve státní svátek vybral náhradní volno. Předpokládám správně, že zamtěstnanci za výše uvedených podmínek přísluší k běžné mzdě za práci v sobotu 28. 10. příplatek 1) za práci přesčas a 2) příplatek za práci v sobotu? Za práci ve státní svátek žádný příplatek zaměstnanci nepřísluší, jelikož není žádnou směrnicí ani dohodou stanovený příplatek za práci ve svátek? Rovněž žádná náhrada mzdy se zaměstnanci neposkytuje, když svátek připadl na sobotu, což není pro zaměstnance běžný pracovní den?

Máme zaměstnance na hlavní pracovní poměr, který má měsíční hrubou mzdu cca 12 000 Kč, jsou na něho vedeny dvě přednostní exekuce na výživné. První je na syna z prvního manželství, kde je stanoveno měsíční běžné výživné 2 000 Kč, druhá exekuce je dvě děti z druhého manželství, kde je měsíční běžné výživné stanoveno na 1 500 Kč a 1 700 Kč. Jak mám rozdělit měsíční srážku ze mzdy, která vychází na cca 2 900 Kč. Je správné použít 1. třetinu (1 450 Kč) použít na první exekuci a druhou třetinu rozdělit na první a druhou exekuci podle poměru výše měsíčního běžného výživného? Např. 2. třetina 1 450 Kč (2 000 Kč – 38 %, 1 700 Kč – 33 %, 1 500 Kč – 29 %), 38 % - 550 Kč, 33 % - 480 Kč, 29 % - 420 Kč, takže by na první exekuci bylo placeno 2 000 Kč (1 450 + 550) a na druhou exekuci 900 Kč (480 + 420). Je tento postup správný? Je na tento případ vydána judikatura? 

V poslední době zaměstnanci zneužívají § 219 odst. 2 zákoníku práce - čerpají dovolenou na den svátku. Šetří si tak dny dovolené. Musíme jim platit svátek nebo dovolenou? Jedná se o práci v kravíně, pokud si zaměstnanec vezme na tento den dovolenou, jiný ho musí nahradit. Jak tomuto zabránit? 

Jsme rozpočtová organizace, zařízení pro opravy techniky. Na dílnách jsou systemizovaná místa mistrů a techniků. Mistři splňují podmínky pro přiznání příplatku za vedení a ten je jim přiznán podle § 124 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, (podle organizačního předpisu jsou oprávněni organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny). U jedné dílny (tabulkově 3 místa – 1x mistr a 2x technici) nastala situace, kdy při momentální neobsazenosti jednoho místa technika a z důvodu úmrtí druhého technika zůstal na dílně pouze mistr. Místo jednoho z techniků bude obsazeno od 1. 1. 2018. Má být uvedenému mistrovi do uvedené doby - 1. 1. 2018 - odebrán příplatek za vedení?

Zaměstnavatel by chtěl jako "benefit" udělit zaměstnancům, kteří nechodí během pracovní doby kouřit, 3 dny dovolené navíc, jako motivaci dodržovat pracovní dobu, není to diskriminace zaměstnanců, kteří naopak kouřit během pracovní doby chodí?

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Mladé Boleslavi dne 1. 2. 2017– I. část

Pokud zaměstnám brigádníka na dohodu o provedení práce, který k 9. 6. 2017 dosáhl 15 let, mám nějaké další povinnosti s tím spojené (myslím jiné než u zaměstnanců starších 18 let)? 

Jsme logistická firma a získali jsme německého klienta. Ve smlouvě s klientem je domluveno, že se budou respektovat německé svátky, namísto českých svátků. Např. 5. - 6. 7. jsou svátky v ČR (zaměstnanci na ostatních odděleních nebudou pracovat, budou mít náhradu za svátek). Jiná skupina českých zaměstnanců, kteří budou pracovat pro tohoto klienta (dělnické i THP pozice), ale do práce bude muset jít, protože v Německu svátek není. Jaké jsou možnosti řešení v docházce a následně ve mzdách? Všichni zaměstnanci mají místo výkonu práce zde v ČR a ve smlouvě info, že se řídí českým právem. Dohromady se jedná o 13 svátku pro obě strany, 7 z nich je shodných, ale 6 svátků se liší. Mohu nařídit např. na 5. - 6.7. těmto zaměstnancům dovolenou, protože zbytek závodu o svátek nepracuje a bude doma? Máme kolektivní smlouvu, ve které je napsáno, že veškeré přesčasy, práce ve svátek je proplaceno financemi, nečerpá se žádné náhradní volno. Jedeme 3směnku po týdnu. Nemáme nepravidelné rozvržení pracovní doby. Je velká pravděpodobnost, že zaměstnanci se z jiných oddělení na toto oddělení budou půjčovat a opačně. Mohu mít pro jednu firmu jiné využití svátků pro různé zaměstnance? 

Novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen zkratka ZSZS), provedená zákonem č. 202/2017 Sb. s účinností od 1. listopadu 2017 významně změnila některá pravidla pro vydávání lékařských posudků v rámci pracovnělékařských služeb (dále též PLS). Dílčí upřesnění má přinést též novela prováděcí vyhlášky č. 79/2013 Sb. (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče). Článek se v dalším zabývá zásadními změnami právní úpravy, nikoliv, až na výjimky, výkladem pravidel, která platí nadále beze změny a jichž se novela zákona netýká.

Zapsali JUDr. Petr Bukovjan a JUDr. Bořivoj Šubrt Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Praze dne 12. 12. 2016 - II. část 9. POSKYTOVÁNÍ ODMĚNY ZA DOBU ČEKÁNÍ...

Zaměstnanec byl od r. 2016 do dubna 2017 zaměstnán u zaměstnavatele, fyzické osoby, na dohodu o provedení práce s hrubou mzdou do 10 000 Kč. Od května r. 2017 u téhož zaměstnavatele uzavřel pracovní poměr. Během 7/2017 a 8/2017 přišly na tohoto zaměstnance 3 exekuční příkazy. Jedná se o exekuce, z nichž v minulosti nebyly ještě odváděny žádné srážky (zjištěno na exek. úřadě). Od tohoto zaměstnance jsme neobdrželi potvrzení o zaměstnání (zápočtový list), ani jsme si nevyžádali čestné prohlášení o tom, zda byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami z jeho mzdy (§ 294 zák. č. 99/1963 Sb.). Jsem si vědoma tohoto pochybení, i když se domnívám, že ve výsledku by zřejmě dopadlo vše stejně, vzhledem k tomu, že v minulosti nebyly z exekucí ještě žádné srážky provedeny. Předpokládám, že samotný fakt, zda má dotyčný exekuci, nemá zaměstnavatel povinnost zjišťovat. Uvažuji správně? Mám totiž obavu, kdyby bylo vše jinak, než předpokládám, a z exekuce už by se dalo srážet dříve (od nástupu zaměstnance na DPP), nenabalovaly by se dále na dlužnou jistinu úroky, které jsou nemalé. 

Zaměstnanec má více postupných exekucí na mzdu (nepřednostních). Zaměstnanec je rozvedený, žádné děti nemá. Lze zaměstnanci provést srážky např. na dvě pohledávky z exekucí? Pokud ano, můžete mi prosím provést výpočet v jakém poměru srážky provést? Čistá mzda zaměstnance je 14 580 Kč.

Zaměstnankyně má smlouvu na dobu neurčitou. Od 10. 8. 2012 do 21. 2. 2013 byla na mateřské dovolené, 22. 2. 2013 - 29. 5. 2015 rodičovská dovolená s prvním dítětem, s druhým dítětem od 30. 5. 2015 do 31. 12. 2015 mateřská dovolená, od 1. 1. 2016 do současnosti. Má zaměstnavatel povinnost držet pracovní místo, popř. nabídnout jí jiné místo?

Mají se při prohlášení konkurzu na majetek provádět srážky z platu na stávající exekuční příkazy, v zákonné výši a v pořadí dle doručení nebo se pozastaví, jako u oddlužení (insolvence)? Po ukončení konkurzu se zastavené exekuce obnovují? 

Dne 12. 7. 2017 byl ve Sbírce zákonů pod číslem 202/2017 publikován zákon, kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Jeho prostřednictvím dojde k poměrně významným změnám mj. v oblasti pracovnělékařských služeb. Protože účinnost zákona připadá na první den 4. kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení ve Sbírce zákonů, stane se tak ke dni 1. 11. 2017.

Zapsali JUDr. Petr Bukovjan a JUDr. Bořivoj Šubrt Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Praze dne 12. 12. 2016 - I. část 1. VEDOUCÍ ZAMĚSTNANEC A ODVOLÁNÍ Z...

Zaměstnanec s nerovnoměrnou pracovní dobou, od 6 do 18 hod, ale sjednáno v pracovní smlouvě 37,5 hod týdně. Když mu vychází směna na sobotu a neděli náleží mu příplatek ve výši 10 %? Je možné ho sjednat i jinak? Když přijde do práce v sobotu ráno od 6 do 18 hod., tj. 12 hod. - 1 hodina je pauza, je tedy k proplacení 11 hodin příplatku za sobotu?

Dle § 241 zákoníku práce zaměstnavatel vyhověl žádosti zaměstnance o snížení týdenní pracovní doby. U zaměstnance se změnily okolnosti a požádal o návrat na plnou týdenní pracovní dobu. Je zaměstnavatel povinen vyhovět i opačné žádosti zaměstnance k návratu na plný úvazek?

Společnost s. r. o., předmět činnosti pohostinství, ukončila svou činnost k 31. 5. 2017, má zaměstnance, který je v pracovní neschopnosti od 1. 2. 2017 do současné doby. Společník chce tuto společnost prodat, víme, že nemůžeme se zaměstnancem ukončit pracovní poměr, protože je na nemocenské. Je tu nějaké východisko, abychom s ním ukončili pracovní poměr, nebo musíme čekat, až nám donese 5. díl ukončení pracovní neschopnosti?

Může být pracovní doba brigádníka (16-17 let) 8 hodin/7,5 hodiny? Jaká je minimální mzda pro brigádníky?