JUDr. Bořivoj Šubrt - strana 21

Obecná pravidla pro každou práci v noci Ustanovení § 78 odst. 1 písm. j) zákoníku práce (dále též ZP) vymezuje noční práci jako práci konanou v noční době, tj....

Zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti (DPN) a karanténě po dobu prvních 14 kalendářních dnů (2 týdnů).

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve Škoda Auto, a.s., Mladá Boleslav, dne 2. 2. 2016 – IV. část 28. REŽIM ODPOVĚDNOSTI ZAMĚSTNAVATELE ZA ÚJMU ZPŮSOBENOU ZAMĚSTNANCI Zaměstnavatel vyhradil...

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve Škoda Auto, a.s., Mladá Boleslav, dne 2. 2. 2016 – III. část 26. ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCE ZA SCHODEK NA SVĚŘENÝCH HODNOTÁCH Na základě...

Personalistům, ale i právníkům někdy činí potíže rozlišení, zda soukromoprávní úprava v zákoníku práce (ZP) nebo v některých prováděcích právních předpisech k němu či v dalších soukromoprávních předpisech, která se zmiňuje o dnech, má na mysli dny kalendářní, nebo pracovní. A když pracovní, zda jde o směnu, anebo o kalendářní den, do něhož směna připadá. Smyslem článku je tuto problematiku objasnit.

Zaměstnanci náleží ve smyslu § 67 zákoníku práce odstupné ve výši jednonásobku jeho průměrného měsíčního výdělku, které bude zvýšeno na základě platné kolektivní smlouvy a na základě návrhu zaměstnavatele o dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku. Odstupné v celkové výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku bude zaměstnanci vyplaceno společně se mzdou za měsíc září 2016. Pro Úřad práce vystavujeme Potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti, vydané podle § 313 odst. 2 zákoníku práce při skončení pracovněprávního vztahu. V tomto formuláři se vyplňuje, že z tohoto zaměstnání přísluší: - odstupné nejméně ve výši ______ násobku průměrného výdělku (§ 67 odst. 1 ZP). Vyplníme v tomto případě 1 násobek nebo 3 násobek? Tj. bude se do tohoto násobku počítat i odstupné vyplacené na základě kolektivní smlouvy?

V čísle 6/2016 tohoto časopisu v rubrice Judikatura uvedl JUDr. Petr Bukovjan zevrubnou informaci o rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2016, sp. zn. 21 Cdo 1804/2015. Přitom oprávněně vyjádřil názor, že rozhodnutí si zaslouží bližší komentář v některém z dalších čísel Práce a mzdy. Nuže, zde je, neboť rozsudek je natolik zásadní pro praxi zaměstnavatelů, že vyvolává u právníků i personalistů rozporuplné až údivné reakce. Prakticky totožné závěry vyjádřil Nejvyšší soud též v rozsudku ze dne 4. 5. 2016 sp. zn. 21 Cdo 4972/2015. Soud je opřel mimo jiné o konstatování, že právní úprava lékařských posudků v rámci pracovnělékařských služeb (viz dále), která je v účinnosti od 1. 4. 2012, je odlišná od právní úpravy předchozí.

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve Škoda Auto, a.s., Mladá Boleslav, dne 2. 2. 2016 - II. část 20. PRACOVNÍ CESTA A DOBA MIMO PRACOVNÍ DOBU Zaměstnanec je...

Pokud má u nás zaměstnanec nepravidelnou pracovní dobu s různou délkou směn, a hodinovou mzdu, jak se řeší proplácení svátku, které připadnou na pracovní den ale zaměstnanec v tento svátek nepracuje? Proplácí se stejně jako u pravidelné týdenní pracovní doby?

Prokuristé společnosti s r. o. mají uzavřenu pracovní smlouvu. Zastupují společnost, ale zároveň pracují jako vedoucí dvou oddělení. Je možné, aby s nimi společnost uzavřela místo pracovní smlouvy nějakou jinou smlouvu, na základě které by se na ně nevztahovala ustanovení zákoníku práce, ale zároveň by bylo možné ve smlouvě dojednat různé "benefity" jako např. stravenky, odměnu i po dobu dovolené, cestovní náhrady, používání služebního vozidla i pro soukromé účely apod. Je s prokuristy možné uzavřít nějakou obdobu smlouvy o výkonu funkce jednatele? Jak to bude s daňovou uznatelností "benefitů", s daní, sociálním a zdravotním pojištěním?

Pracovník pracoval 1. 5. 2016, což je svátek a zároveň neděle. Je to zároveň práce přesčas. Na jaký příplatek má nárok, když nečerpá náhradní volno?

Zaměstnavatel působící v oblasti dopravy má pracovní dobu rozvrženou nerovnoměrně. Dle § 96 odst. 1 písm a) bod 1., jsou vykazovány začátky a konce směn. Musí zaměstnavatel v tomto případě u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby vykazovat i začátky a konce práce přesčas dle § 96 odst. 1 písm. a) bod 2, nebo postačí vykázání práce přesčas pouze v souhrnu, na konci měsíčního výkazu pracovní doby?

Učitel po neshodách s vedením školy podal v průběhu června 2016 výpověď. Vedení školy rozhodlo následovně: V průběhu prázdnin musí učitel čerpat dovolenou v poměrné části 26,5 dne. Půl dne dovolené bude čerpat v den konání opravných zkoušek studentů v srpnu, druhou polovinu tohoto dne bude mít vykázanou jako výkon práce. Na dny prázdnin, které nebudou pokryty čerpáním dovolené, nařídilo vedení školy učiteli čerpání neplaceného volna. Současně bylo učiteli nařízeno odevzdat klíče a veškeré pomůcky spojené s výkonem zaměstnání do 30. června 2016 a ve stejný den musí mít vyklizeny všechny osobní věci z pracoviště. Myslím si, že čerpání neplaceného volna zaměstnavatel zaměstnanci nemůže direktivně nařídit a současně v uvedenou dobu zamezit zaměstnanci přístup na pracoviště, když současně ještě trvá pracovní poměr. Je pro postup zaměstnavatele v tomto případě nějaká opora v předpisech?

Článek se zabývá pracovní dobou zejména řidičů nákladních automobilů. V praxi u zaměstnavatelů, kteří tuto dopravu provozují jako předmět své činnosti, včetně mezinárodní kamionové dopravy, panuje řada nejasností i nepochopení právní úpravy a dochází tak i k jejímu porušování.

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve Škoda Auto, a.s., Mladá Boleslav, dne 2. 2. 2016 – I. část

Jak správně stanovit ve vnitřní směrnici vyrovnávací období pro práci přesčas tak, aby činila v průměru maximálně 8 hodin týdně? Pokud si stanovíme vyrovnávací období 26 týdnů, tak lze do směrnice uvést období od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016 a od 1. 7. 2016 do 29. 12. 2016? Co zbývající 2 dny roku 2016? Musí od 30.12.2016 začínat další vyrovnávací období nebo je možné začít opět od 1. 1. 2017? Je možné stanovit takto pevná období a ty stačí sledovat, aby nebyl překročet průměrný přesčas nebo je třeba sledovat každých 26 týdnů po sobě jdoucích průběžně? Jak je to u nového zaměstnance, který nastoupí v průběhu roku? Kdy u něj v tomto případě začít sledovat vyrovnávací období?

Indispoziční volno pro zaměstnance je druh pracovního volna, které není upraveno žádným pracovněprávním předpisem. Jedná se o jakýsi benefit, který je poskytován zaměstnancům ze strany zaměstnavatele. Tato výhoda spočívá v tom, že zaměstnanec může ve stanoveném rozsahu čerpat pracovní volno nad rámec minimálních práv, která mu zajišťuje zákoník práce a nařízení vlády, kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Podle kolektivní dohody vyššího stupně mají státní zaměstnanci možnost čerpat indispoziční volno v délce 5 dnů a náleží jim za tuto dobu plat. Služební orgán i zaměstnancům v pracovním poměru dal možnost čerpat indispoziční volno v rozsahu 4 dnů a v kolektivní dohodě určil, že za tyto dny náleží zaměstnanci v pracovním poměru náhrada platu ve výši průměrného výdělku. Mohou být zaměstnanci v pracovním poměru za dny čerpání indispozičního volna odměňováni platem jako státní zaměstnanci nebo jen náhradou platu ve výši průměrného výdělku? Nebo mohou být obě možnosti?

Se skrytými přesčasy se často bohužel setkáváme u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby. Jsou porušením zákona. Taková situace znamená, že je za vyrovnávací období rozvrženo více pracovních hodin, než má (a smí) být.

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve dnech 23. 10. a 24. 10. 2015 ve Tvrzi Holešice – IV. část 17. ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCE ZA ZTRÁTU SVĚŘENÝCH VĚCÍ Jedním z...

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve dnech 23. 10. a 24.10.2015 ve Tvrzi Holešice – III. Část 7. PROBLÉMY V SOUVISLOSTI S PŘEPRAVOU NA PRACOVNÍ CESTĚ Zaměstnavatel vyšle...