JUDr. Bořivoj Šubrt - strana 20

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 4. a 5. 11. 2016 - V. část 28. UZAVŘENÍ PRACOVNÍ SMLOUVY A ZDRAVOTNÍ NEZPŮSOBILOST K PRÁCI Na základě...

Započítává se náhrada mzdy za nemoc za prvních 14 dní (náhrada mzdy od zaměstnavatele) do čisté mzdy k výpočtu exekuční srážky?

Zaměstnanec (pedagog) má smlouvu na dobu určitou do 31. 8. 2017. Dne 2. 5. 2017 se zaměstnanci stal pracovní úraz a je v pracovní neschopnosti. V pracovní neschopnosti bude patrně do konce roku 2017. Má otázka zní, zda bude pracovní poměr ukončen k 31. 8. 2017 nebo až ke dni ukončení nemocenské? Jak je to s náhradou za ztrátu na výdělku - bude vyplácena ke dni ukončení pracovního poměru, tj. 31. 8. 2017 nebo až ke dni ukončení nemocenské? 

Jsme s. r. o., podnikatelský subjekt. Chceme sjednat se zaměstnancem písemně poskytnutí náhrady při přijetí do zaměstnání v pracovním poměru dle § 177-178 zákoníku práce. Zaměstnanec má bydliště na Ukrajině, místo výkonu práce bude Brno. Zaměstnanci pomůžeme při vyřizování zaměstnanecké karty a v dalších záležitostech týkajících se imigračního správního řízení. Veškeré náklady na zaměstnaneckou kartu a související náklady budeme dobrovolně jako budoucí zaměstnavatel hradit za zaměstnance. Lze mezi nutné vedlejší výdaje dle § 177-178 zákoníku práce zařadit i následující výdaje: a. poplatek za zaměstnaneckou kartu, b. výdaje za právní pomoc při imigračním správním řízení (notář, překlad, správní poplatky), c. víza pro rodinu zaměstnance? Je nám jasné, že uvedené náklady hradit můžeme, jde nám čistě o možnost zařadit tyto náklady do výše uvedené kategorie cestovních náhrad. 

Zaměstnanec žije ve společné domácnosti s přítelkyní a jejími dvěma nezletilými dětmi. Zaměstnavateli (nový zaměstnanec) byly doručeny tři exekuční příkazy vůči této osobě - vše nepřednostní pohledávky. První je z roku 2003 další dvě mají shodné datum doručení prvnímu plátci v roce 2007. Kolik osob se počítá jako vyživovaných při výpočtu, v jakém pořadí a jaké částce se uspokojují jednotlivé exekuce?

V roce 2016 uzavřela vláda ČR se čtyřmi odborovými svazy sdružujícími státní zaměstnance kolektivní dohodu vyššího stupně, která platí i pro rok 2017. Kolektivní dohody pro zaměstnance ve služebním poměru podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, jsou uzavírány podle ustanovení § 143 tohoto zákona, přičemž může jít o kolektivní dohodu uzavíranou mezi služebním orgánem a odborovou organizací (organizacemi), tj. o analogii podnikové kolektivní smlouvy nebo právě o kolektivní dohodu vyššího stupně. Jaký je rozdíl mezi kolektivními smlouvami a kolektivními dohodami a mohou vůbec kolektivní dohody zakládat práva zaměstnanců tak, jak je to běžné u kolektivních smluv?

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 4. a 5. 11. 2016 – IV. část

Jak se postupuje dle zákoníku práce v případě úmrtí podnikatele - fyzické osoby ve vztahu k zaměstnancům? Je úmrtí podnikatele - fyzické osoby důvod k ukončení pracovního poměru? Mají zaměstnanci nárok na odstupné či jinou náhradu? Jak se má postupovat? Předpokládám, že pozůstalí nebudou pokračovat v podnikání. 

Je možné řešit poskytování benefitů zaměstnancům (věrnostní a jiné odměny, dovolenou navíc apod.) v pracovním řádu nebo veškeré benefity lze poskytovat pouze jiným vnitřním předpisem. V § 306 odst. 2 zákoníku práce se uvádí, že pracovní řád nemůže obsahovat úpravu podle § 305 odst. 1 zákoníku práce, znamená to tedy, že nelze v pracovním řádu ošetřit jakékoliv jiné zvýhodnění zaměstnanců, než které stanoví zákon? V případě, že toto nelze a zaměstnavatel má mzdové podmínky v pracovním řádu již zapracovány, jak by měl postupovat? 

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 4. a 5. 11. 2016 – III. část 12. PRACOVNĚPRÁVNÍ DŮSLEDKY SPOJENÉ S POŽÍVÁNÍM ALKOHOLU NEBO ZNEUŽÍVÁNÍM JINÝCH NÁVYKOVÝCH...

Zaměstnanec požádal o oddlužení 2. 12. 2016 - Insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení -, nyní je ve stavu "povoleno oddlužení". Od které chvíle se strhávají = deponují insolvenční srážky, tzn. přednostní pohledávka?

Společnost s r. o., založila „dceřinou s. r. o.“. Vyčlenila majetek, zaměstnance. V průběhu dalších měsíců „vklad do nového s. r. o.“ zpochybnil druhý společník. KN se zpětnou platností zrušil vklad. Stávající stav společnost znovu řeší, tak aby byl naplněn původní záměr. Ale nyní se nám jedná o situaci zaměstnanců. Nová společnost nemá zázemí, jen vklad 200 000 Kč, lidé pracují na „původním pracovišti“, jako by k převodu nedošlo. Máme zatím tři varianty řešení, ale nevíme, které je nejvhodnější: Převést zaměstnance na PSSZ, ZP zpět k původnímu s. r. o., což by kopírovalo stav majetkový i stav na KN. Po dosažení shody opět lidi převést zpět na nové s. r. o. Fakturovat mzdy? S obratem však přichází otázka DPH. Podle některých odborných článků, s. r. o. "na půl cesty", nevykonává ekonomickou činnost; vlastní práce, materiální zabezpečení, technické zázemí, svým způsobem i oprávnění k výkonu práce je vázáno na původní s. r. o. Vklad převodu byl přerušen se zpětnou platností. Uzavřít smlouvu pod obecným pojmem refundace, nyní asi přidělení práce k jinému zaměstnavateli a do doby obnovy žádaného stavu účtovat u s. r. o. „na půl cesty“ ve třídě 3 pohledávky, závazky, úhrada 100 % vynaložených nákladů a u s. r. o. Mateřská společnost o mzdových nákladech?

Naše společnost má stanoveny mzdové tarify/výše mzdy pro jednotlivé pracovní pozice, protože se jedná o pracoviště administrativy, nejsou tyto výše mzdy nikde zveřejněny (např. v kolektivní smlouvě). Výše mzdy je vždy sjednána v pracovní smlouvě. Náš zaměstnanec pracuje na marketingovém úseku, ve kterém pracují 3 vedoucí oddělení a několik projektových manažerů. Tento zaměstnanec byl v roce 2013 povýšen na vedoucího oddělení. Rozhodnutím dřívějšího vedoucího úseku mu ale byla přiřazena mzda, která náleží pro pozici projektového manažera (mzda je nižší než pro vedoucího oddělení), a to z důvodu, že neměl podřízené zaměstnance. Pro úplnost dodávám, že ostatní 2 vedoucí oddělení na úseku měli podřízené, takže jim náleží mzda pro vedoucího oddělení. Tento zaměstnanec se ale o rozdílném odměňování dozvěděl a požadoval změnu ve mzdě (její navýšení), což mu bylo nadřízeným zamítnuto se zdůvodněním, že nemá podřízené. Do této doby se v organizační struktuře nic nezměnilo, ale zaměstnanec nyní podal znovu na zaměstnavatele oficiální žádost o upravení mzdy a doplacení rozdílu. Názor zaměstnavatele (nás) je ten, že tento „vedoucí oddělení“ nemá nárok na dorovnání ani na mzdu vedoucího oddělení, protože nikdy přímo nevedl zaměstnance, takže nemůže mít stejnou mzdu jako ostatní vedoucí oddělení s podřízenými, a to i přesto, že pracovní smlouva uvádí něco jiného. Nyní jsme chtěli zaměstnanci také změnit pracovní smlouvu na pozici „projektový manažer“, ale zaměstnanec o tom nechce ani slyšet. Můžeme vás požádat o názor, jestli zaměstnanec má na dorovnání mezd nárok nebo můžeme trvat na našem stanovisku?

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 4. a 5. 11. 2016 – II. část

Zaměstnankyně měla pracovní úraz v prosinci 2015 s pracovní neschopností. Pracovní smlouvu měla na dobu určitou do 30. 6. 2016. A tímto datem byl pracovní poměr ukončen. Ale pracovní neschopnost v důsledku pracovního úrazu stále trvá. Náhradu za ztrátu na výdělku vypočítávám do 30. 6. 2016, kdy byl pracovní poměr ukončen anebo za celou dobu trvání pracovní neschopnosti, i když už není v pracovním poměru?

Dosud využíváme klasických obálek, sáčkujeme do něj výplatní pásky. Máme záměr tento postup zrušit a využít personálního portálu, který nám náš software umožňuje. Každý zaměstnanec má individuální přihlašovací heslo, kde každý měsíc může výplatní pásky tisknout, nebo jen nahlížet, dívat se do historie atd. Musíme mít písemný souhlas, že výplatní pásky se budou předávat přes portál? Nebo to rozhodnutím můžeme jednostranně stanovit, že s účinnosti od tehdy budou výplatní pásky předávány výhradně přes portál?

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 4. a 5. 11. 2016 – I. část

S účinností od 28. 2. 2017 byla přijata novela občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.) a v ní obsažená a související novela zákoníku práce (zákona č. 262/2006 Sb.), které byly provedeny zákonem č. 460/2016 Sb. vyhlášeným ve Sbírce zákonů dne 30. 12. 2016 (účinnost byla stanovena šedesátým dnem po vyhlášení, jenž vychází na 28. 2. 2017). Zákonem č. 458/2016 Sb. byl také změněn zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), který byl rovněž ve Sbírce zákonů vyhlášen dne 30. 12. 2016 a účinnosti nabyl patnáctým dnem po vyhlášení, tj. 14. 1. 2017.

Na semináři nám bylo tvrzeno, že se daňový bonus, jak měsíční tak z ročního zúčtování, přičítá k částce čisté mzdy, ze které se dále odečítá nezabavitelná částka na poplatníka a na ev. další vyživované osoby. Toto tvrzení opírali o exekuční řád. Opačný názor jsem mimo jiné zachytila i v přiloženém textu (...výčet příjmů v ZP a OSŘ, z nichž jsou srážky prováděny, je taxativní, a nelze je proto rozšiřovat na příjmy jiné. Není proto například žádná opora v zákoně pro provedení srážek z vratky přeplatku na dani z příjmů ze závislé činnosti při jejím ročním zúčtování, a ani z daňového bonusu, který je součástí daňového zvýhodnění na vyživované děti.). Prosím vás tedy o platné stanovisko. 

Na základě údajů Českého statistického úřadu o vývoji nákladů na bydlení, včetně výše nájemného a spotřebitelských cen energií a služeb, došlo jako každý rok ke změně částek normativních nákladů na bydlení. Pro rok 2017 však došlo k jejich snížení, na rozdíl od předchozího roku, kdy byly částky zvýšeny. Částky životního minima se ani pro tento rok nemění (jejich poslední zvýšení proběhlo v roce 2012).