Ing. Růžena Klímová - strana 4

Dobrý den, prosím, může společnost poskytovat příplatky za so a ne dle určení první směny ve firmě? Tzn., že když je určena první směna pracovního týdne na Pondělí od 6:00 do 14:00, tak když někdo půjde na noční směnu v pátek od 22:00 hod do 6:00 hod ( 6 hod sobota), tak bude mít příplatek na noční směnu 7,5 hod, ale nebude mít 6 hod za sobotu a pak naopak, ten kdo nastoupí v neděli na noční směnu ( od 22:00 do do 06:00 ), tak bude mít nárok na noční 7,5 hod a zároveň i 7,5 hod za so a ne? Děkuji  

Jako zaměstnavatel vysíláme zaměstnance nepřetržitého provozu na školení v rámci prohloubení kvalifikace. Školení probíhá ve vzdáleném místě, mimo pracoviště. Časový rozvrh školení (po-pá) částečně koresponduje v některých dnech a časech s plánovanou směnou zaměstnance, tzn.: 1) hodiny, ve kterých se školení shoduje s plánovanou směnou zaměstnance budou považovány za výkon práce (mzda se nekrátí, náleží zaměstnanci směnový příplatek?), 2) hodiny v době školení kdy neměl směnu budou vykázány jako přesčas (náleží zaměstnanci směnový příplatek?), 3) hodiny, kdy měl mít směnu a neškolil se budou vykázány jako překážka na straně zaměstnavatele (placeno průměrem). O víkendu, kdy měl zaměstnanec jít na ranní 12 h. směny (so, ne), odpracuje v jednom z víkendových dnů řádně svoji směnu, tak aby byl dodržen nepřetržitý odpočinek v týdnu dle ZP a druhý den bude vykázán jako překážka na straně zaměstnavatele.

Když zaměstnanec zažádá o neplacené volno pouze na 5 dní, jaké to bude mít dopady na sociální pojištění a jak to správně vykázat?

Vzhledem k tomu, že u zaměstnanců máme měsíční platy (veřejná správa), máme podobně odměňované brigádníky na dohody o pracovní činnosti. Mají měsíční odměnu a stanovenou pravidelnou pracovní dobu např. 2 hodiny denně. V organizace neplatíme náhradu mzdy za svátek. Jak budeme po novele ZP postupovat u brigádníků (většinou jde o důchodce, studenty). Bude dohodářům náležet náhrada mzdy, nebo budeme počítat, že jsou svátky součástí měsíční odměny?

Má zaměstnavatel povinnost při ročním zůčtování daní zaměstnanců udělat zůčtování daně zaměstnanci při jeho předčasně ukončeném životním pojištění? Jaké doklady by k dodanění uplynulých 10 let od zaměstnance potřeboval? 

Jak postupovat při výpočtu průměrného hodinového výdělku u dohod, jak zjistit, zda se jedná u dohod o pravděpodobný průměrný výdělek (odpracování 21 dnů v rozhodném období)? Jedná se mi o hodinový průměrný výdělek, a to v souvislosti s chystanou účinností novely zákoníku práce, kdy budou mít s účinností od 1. 1. 2024 dohody konané mimo pracovní poměr nárok na dovolenou. 

Jak vypočítat pravděpodobný hodinový a měsíční výdělek u dohod: V DPP sjednané od 28. 10. - 31. 12. 2023 je stanovena hodinová mzda 114 Kč (jde o nepravidelnou práci jako záskok na noční/denní směnu v délce 12 hodin, tj. noční směna: 19.00.-7:00 či denní směna: od 7:00-19:00 hod. - pracovníkovi na DPP nově od novely zákoníku práce tedy náleží povinně příplatek za noc, případně za sobotu, neděli, svátek). Skutečná docházka za 10/2023: skutečně odpracované hodiny za 10/23: 12 hod., příplatky so, ne: 24 hod., práce ve svátek: 12 hod. Můžeme stanovit pravděpodobný hodinový výdělek ve výši hodinové sazby, tj. 114 Kč, nebo musíme zohledňovat příplatky, tj. výpočet bude např. vycházet takto: Hrubá odměna: (114 × 24) + (10 % × 24 × 24) + (100% × 12 × 114)/skutečně odpracované hodiny, tj. 24 hod. = 182,42 hod.? Budeme pravděpodobný výdělek počítat až doby, dokud neodpracuje 21 dní (v případě nočních směn, které začínají v 22:00 hod. jednoho dne a končí v 7:00 hod. druhého dne – 1 směna v délce 12 hod. je 1 odpracovaný den?). V tomto případě máme dohodu sjednanou po novele, kdy jsou nově povinné příplatky. Pokud budu vycházet při výpočtu pravděpodobného výdělku z minulého čtvrtletí, tj. III. čtvrtletí 2023, kdy příplatky povinné nebyly, tak pak bych mohla počítat z částku pravděbodobného hodinového výdělku = 114 Kč?   DPP sjednána od 1. 10. – 31. 12. 2023, odměna stanovena paušálem ve výši 8 500 Kč/měsíc/za splnění daného úkolu + příplatky, pokud bude směna v příplatkové části dne při předpokládaném rozsahu práce ve výši 20 hodin. Skutečně odpracováno 10/23: 18 hodin – odměna 8 500 Kč. Skutečně odpracováno v 11/23: 19 hodin – opět odměna 8 500 Kč. Jak tady obecně počítat pravděpodobný hodinový výdělek a následně měsíční?

Máme uzavřeny DPČ na opisy měřidel, které je potřeba provést první čtyři dny v měsíci. Za jedno měřidlo je stanovena cena 30 Kč. Při počtu 169 ks. měřidel, které zaměstnanec zpracuje v jeden den za 8 hod., je poté při výpočtu odměny mzda za hodinu 633 Kč. Nehledě na to, že každý zaměstnance je tuto činnost schopen dělat v jiném časovém rozpětí, a pak se ta hodinová mzda může u každého lišit. To ovšem zase neodpovídá průměrné hodinové mzdě ve firmě. Jak s tímto máme naložit?

Zaměstnanci na dohodě pracují na home office, je zde stále u těchto dohodářu (DPP/DPČ) možnost u home office dle § 317 zákoníku práce se vyhnout příplatkům za víkend a za práci ve svátek (či náhradnímu volnu za práci ve svátek)? Nebo už i dohodářům, kteří si plánují směny na home office sami, je dle jejich evidence nutné svátek či víkend příplatkem proplatit? Ze školení mám tyto poznámky, ale bohužel už nevím, zda je to platné po novele ZP: „nepřísluší mzda nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas, příplatek za přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek“?

Pokud je se zaměstnancem sjednána v DPČ měsíční odměna s pevně sjednanou týdenní pracovní dobou a státní svátek připadne na jeho plánovanou směnu, kterou tedy z důvodu svátku neodpracuje, tak bude jeho měsíční odměna stejná (nebude krácena) stejně, jako je tomu u pracovních poměrů s měsíční mzdou? 

Začátkem roku, kdy nebyla příznivá finanční situace, veřejná výzkumná instituce odebrala zaměstnancům osobní ohodnocení a vystavila nové mzdové výměry. Je možné nyní na konci roku, kdy je otázka financování již jasná, vystavit nový mzdový výměr pouze za 12/2023 a přiznat osobní ohodnocení dle finančních možností zpětně?

Zaměstnanec ukončil pracovní poměr v 8/2023. Zbývalo mu 22 hodin dovolené. Bohužel až nyní jsme si všimli, že jsme mu nevyčerpanou dovolenou zapomněli proplatit. Jak, prosím, napravit naši chybu? Je možné dovolenou proplatit až ve mzdách za listopad, aniž bychom museli otevírat mzdy za srpen? (Říjen už máme uzavřený). Pro výpočet použijeme poslední známý průměr zaměstnance, odvedeme zdravotní (nemusíme počítat do minima?), sociální a 15 % daň z příjmu (jelikož prohlášení už nemám podepsané), opravíme ELDP (typ 52, kód 1P+). Je tento postup správný? Vztahují se k tomu ještě nějaké povinnosti?

Je nějaký rozdíl ve zpracování mezd obecně prospěšné společnosti oproti klasickému podnikatelskému subjektu (např. s.r.o.)? Chápeme, že se nejedná o zaměstnavatele uvedeného v § 109, odst. 3 zákoníku práce, kde by zaměstnanci byli odměňováni platem, ale platí pro o.p.s. nějaká jiná pravidla, na která bychom si měli při zpracování mezd dávat pozor?

Je možné proplácet zaměstnanci povinnou 30minutovou přestávku v práci, jako kdyby pracoval? Pokud ano, je nutné toto proplácení sepsat do vnitřního předpisu? A v případě proplácení – musíme evidovat tyto přestávky v docházce? 

Zaměstnanec byl na nemocenské v důsledku pracovního úrazu ve dnech 3. 8. 2023 - 1. 10. 2023. Do práce nastoupil 2. 10. 2023. Zohledňuje se nějak ve výplatě ušlého výdělku zaměstnavatelem vyplacená náhrada od OSSZ za den 1. 10. 2023, což byla neděle, a zaměstnanec o víkendech nepracuje? 

Je u dohody o provedení práce povinnost přesně evidovat pracovní dobu např. od 8:00 do 12:00 nebo postačí např. evidovat, že 30. 10. zaměstnanec odpracoval 4 hodiny?

Zaměstnavateli bylo doručeno Usnesení ve věci výkonu rozhodnutí od Okresního soudu na dlužné a běžné výživné proti povinnému, zaměstnanci. Jak má postupovat zaměstnavatel? V poučení je uvedeno, že Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí je vykonatelné doručením, tj. mám za to, že provedené srážky budeme odesílat na uvedený účet ihned, nikoli deponovat. Zaměstnanec požaduje jejich deponování, protože má 15 dnů na odvolání. Pokud bude dlužné výživné vymoženo (sraženo) a budeme poté srážet jen běžné výživné, je možné zaměstnanci provádět i další srážku na základě sepsané dohody tak, aby mu zbývalo nezabavitelné minimum?

Máme v kolektivní smlouvě uvedeno, že zaměstnavatel poskytne zaměstnancům v pracovním poměru peněžitý příspěvek na stravování za každý odpracovaný den/směnu, která trvá nejméně 4 hodiny. Pokud jsme ho poskytovali zaměstnancům na DPP/DPČ , uvedli jsme toto do smlouvy či vystavili dodatek ke smlouvě, ve kterém bylo výslovně uvedeno poskytnutí tohoto nebo dalších benefitů (auto, notebook atd.). Nyní, s novelou zákoníku práce, se nemůžeme dopátrat toho, zda musíme všem dohodářům dávat stravenkový paušál, a to bez vystavení dodatku ke smlouvě. V pracovní smlouvě nemáme přesně uvedeny směny zaměstnance, ale uvádí se např.„rozsah do 300 hodin v roce“ nebo u dpč „polovina týdenní pracovní doby organizace“. VOD se přikládá s příkazem k výplatě dohody (existuje i plán směn). Právní výklady ze školení nejsou jednotné. Můžete, prosím, poradit?

Dle vyhlášky MPSV náleží zaměstnanci za práci na dálku 4,60 Kč za každou započatou hodinu. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci náhradu ve výši 7,50 Kč za každou započatou hodinu. Při odpracování 8hodin je celková náhrada 60 Kč. Jaký způsob je správně při zaokrouhlení náhrady dle vyhlášky ve výši 36,80 Kč, z které zaměstnanec neodvádí daň, SP a ZP? Předpokládáme správně, že musíme náhradu ve výši 36,80 Kč, zaokrouhlit na celé koruny dolů tzn. 36 Kč, jelikož bychom při zaokrouhlení na 37 Kč museli přidaňovat ještě 0,20 Kč (obdobný způsob stravenkového paušálu)? 

Ve firmě řešíme, zda bychom měli pro účely nároku zaměstnanců na náhrady určovat cestu do nejbližšího zdravotnického zařízení z místa pracoviště, nebo z místa bydliště. Je toto rozhodnutí o určení místa výhradně na zaměstnavateli? Může se zaměstnavatel opírat o zjištění nejkratší vzdálenosti dle vyhledávání na google mapách?