Ing. Růžena Klímová - strana 5

Zaměstnavateli bylo doručeno Usnesení ve věci výkonu rozhodnutí od Okresního soudu na dlužné a běžné výživné proti povinnému, zaměstnanci. Jak má postupovat zaměstnavatel? V poučení je uvedeno, že Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí je vykonatelné doručením, tj. mám za to, že provedené srážky budeme odesílat na uvedený účet ihned, nikoli deponovat. Zaměstnanec požaduje jejich deponování, protože má 15 dnů na odvolání. Pokud bude dlužné výživné vymoženo (sraženo) a budeme poté srážet jen běžné výživné, je možné zaměstnanci provádět i další srážku na základě sepsané dohody tak, aby mu zbývalo nezabavitelné minimum?

Máme v kolektivní smlouvě uvedeno, že zaměstnavatel poskytne zaměstnancům v pracovním poměru peněžitý příspěvek na stravování za každý odpracovaný den/směnu, která trvá nejméně 4 hodiny. Pokud jsme ho poskytovali zaměstnancům na DPP/DPČ , uvedli jsme toto do smlouvy či vystavili dodatek ke smlouvě, ve kterém bylo výslovně uvedeno poskytnutí tohoto nebo dalších benefitů (auto, notebook atd.). Nyní, s novelou zákoníku práce, se nemůžeme dopátrat toho, zda musíme všem dohodářům dávat stravenkový paušál, a to bez vystavení dodatku ke smlouvě. V pracovní smlouvě nemáme přesně uvedeny směny zaměstnance, ale uvádí se např.„rozsah do 300 hodin v roce“ nebo u dpč „polovina týdenní pracovní doby organizace“. VOD se přikládá s příkazem k výplatě dohody (existuje i plán směn). Právní výklady ze školení nejsou jednotné. Můžete, prosím, poradit?

Dle vyhlášky MPSV náleží zaměstnanci za práci na dálku 4,60 Kč za každou započatou hodinu. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci náhradu ve výši 7,50 Kč za každou započatou hodinu. Při odpracování 8hodin je celková náhrada 60 Kč. Jaký způsob je správně při zaokrouhlení náhrady dle vyhlášky ve výši 36,80 Kč, z které zaměstnanec neodvádí daň, SP a ZP? Předpokládáme správně, že musíme náhradu ve výši 36,80 Kč, zaokrouhlit na celé koruny dolů tzn. 36 Kč, jelikož bychom při zaokrouhlení na 37 Kč museli přidaňovat ještě 0,20 Kč (obdobný způsob stravenkového paušálu)? 

Ve firmě řešíme, zda bychom měli pro účely nároku zaměstnanců na náhrady určovat cestu do nejbližšího zdravotnického zařízení z místa pracoviště, nebo z místa bydliště. Je toto rozhodnutí o určení místa výhradně na zaměstnavateli? Může se zaměstnavatel opírat o zjištění nejkratší vzdálenosti dle vyhledávání na google mapách?

Firma vysílá zaměstnance na práci na Slovensko a se souhlasem zaměstnanců jim platí mzdu v EUR. Pro přepočty veškerých operací používá firma denní kurz ČNB z předchozího dne. Pro přepočet čistých mezd na EUR ale používá roční kurz vyhlášený ČNB k 1. 1. Podle našeho názoru toto není v souladu s legislativou a mělo by se postupovat takto: 1) V den, kdy bude firma odesílat mzdy v EUR, zjistí kurz ČNB z předchozího dne a čistou mzdu tímto kurzem přepočítá na EUR. Tento závazek v EURech zapíše do účetního SW. Úhradou závazku pak vzniknou kurzové rozdíly, vyplývající z rozdílu mezi kurzem banky, ze které EUR odešly a kurzem ČNB. Je tato domněnka správná? 2) Závazky z prosincových mezd - jak závazky zapsat do SW k 31. 12., kdy ještě neznáme kurz ČNB ke dni výplaty? Vzhledem k tomu, že se DPPO podává po výplatě, můžeme závazky čistých mezd zapsat do SW zpětně s datem 31. 12., v EUR částce vypočítané s použitím kurzu ČNB platným ke dni výplaty v lednu? Tzn. že by tyto závazky nebyly přepočítávány kurzem ČNB k 31. 12. Jaký postup je správný?

Může zaměstnavatel požadovat součinnost lékaře při pochybnosti, že zaměstnanec u lékaře vůbec byl a „propustku7 si opatřil jiným způsobem (např. ve své pracovní neschopnosti byl u odborného lékaře a ten mu ji potvrdil bez data apod.) a pokud nám lékař odmítne sdělit, zda zaměstnanec na vyšetření byl či nebyl, je možné se obrátit na zdravotní pojišťovnu? Jak máme spravedlivě zaměstnancům poskytnout, zjistit a vysvětlit, za jak dlouhou dobu jim bude poskytnuta náhrada mzdy za dobu nezbytně nutnou k vyšetření nejblíže bydlišti/pracovišti podle Zákoníku práce, když zaměstnanci opakovaně nosí propustky bez potvrzeného data lékařem (vyplní si datum sami). Argumentují tím, že to mají k lékaři daleko. Navíc se jedná o zaměstnance v příbuzenském vztahu (bratry) a tato volna čerpají především v pátek nebo ve dnech, po kterých následuje nebo jim předchází svátek.

Nařizuje legislativa zaměstnanci oznámit zaměstnavateli, že mu byl přiznán důchod a předložit patřičné rozhodnutí o přiznání důchodu – starobního, předčasného starobního důchodu bez výplaty, vdoveckého/vdovského? Jaký konkrétní předpis se na tuto oznamovací povinnost vztahuje a jaká je lhůta pro sdělení zaměstnavateli.

V jaké délce vykázat překážku v práci na straně zaměstnance – dočasnou pracovní neschopnost v režimu pružné pracovní doby, vznikne-li tato překážka až v průběhu směny. Základní pracovní doba je stanovena v rozsahu 09.00 – 14.00 hodin, volitelná v úsecích od 06.00 do 09.00 hodin a od 14.00 hodin do 18.00 hodin. Předem stanovené rozvržení týdenní pracovní doby do směn pro případy, kdy nelze uplatnit pružnou pracovní dobu (§ 85 odst. 5 zákoníku práce), je stanoveno ve dnech pondělí – pátek od 9.00 do 17.00 hodin. Zaměstnanec začal pracovat v 7:00, průběhu započaté směny v 10.00 mu bylo poskytnuto pracovní volno z důvodu vyšetření u lékaře a zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným. Jak posoudit, do kdy tato překážka v práci v příslušném dni trvá – do konce základní pracovní doby, tedy do 14.00 nebo do rozvrhu stanoveného pro případy, kdy nelze uplatnit pružnou pracovní dobu, tedy do 17.00? 

Co se změní v případě, když dohoda o práci na dálku bude s tímto zaměstnancem uzavřena jen na 5 dní práce z domu měsíčně. Bude stále platit, že jeho příjem by měl z daňového hlediska podléhat českému i slovenskému daňovému zákonu? 

Zaměstnanec má podepsanou dohodu na srážky ze mzdy na příspěvky odborové organizaci a penzijní spoření. Nyní nám bylo doručeno Usnesení soudu o provádění srážek na běžné výživné a dlužné výživné. Domnívám se správně, že už nebude možné provádět srážky na dohodu (penzijní spoření a odborové příspěvky) a pokud na nich bude zaměstnanec trvat, bude si tyto "soukromé" příspěvky muset hradit sám příkazem ze svého účtu?

Zaměstnanci mají v pracovní smlouvě uvedeno jako výplatní termín – do 20. dne následujícího měsíce – může být takto termín sjednán? Každý měsíc se vyplácí různě podle data zpracování mezd a aktuálních finanč.možností, někdy mají mzdy vyplacené 5. den, někdy 10. den, nejpozději však do 20. Nebo musí být striktně dán výplatní den a v tento den musí být vypláceno. Případně jak toto specifikovat do pracovních smluv, dodržovat jeden konkrétní den je vcelku nereálné.

Může mít zaměstnanec zkušební dobu 3 měsíce ve smlouvě na půl roku? Nejedná se o vedoucí pozici. 

Zaměstnavatel se sídlem v Německu zaměstnává v ČR v pracovním poměru na plný úvazek jednoho servisního technika (občana ČR). Tento zaměstnanec má pracovní smlouvu podle českých zákonů. Jeho práce spočívá v provádění servisů/oprav strojů v místě u zákazníka v ČR i v jiných zemích. Zaměstnavatel nemá v ČR kancelář, tj. zaměstnanec je doma a odsud vyjíždí na servisy strojů dle aktuální potřeby. Jeho práce je jenom „v terénu“, z domova tuto práci vykonávat nemůže (ani nedělá žádnou technickou podporu na dálku), doma pouze udělá malou administrativu nutnou k jeho práci (což by mohl v podstatě udělat též i přímo v přiděleném autě s přiděleným mobilem). Jedná se v tomto případě o práci na dálku dle zákoníku práce (v novelizovaném znění), resp. musí být k tomuto uzavřena nějaká dohoda?

Zaměstnanci mají základní mzdu a k tomu tzv. prémie (osobní ohodnocení). Ve mzdovém výměru mají definovanou pouze výši základní mzdy. Prémie (osobní ohodnocení) je tedy nenárokovatelnou složkou mzdy. Její výše je upravena dle případných absencí, např. dovolená, dle počtu dní se tedy prémie (osobní ohodnocení) krátí. Je možné v případě neplnění pracovních povinností sáhnout na tuto „nenárokovou“ složku mzdy? Nestává se z nenárokové složky v případě pravidelného vyplácení složka „nároková“?

Je někde výslovně v předpisech uvedeno, zda při zápočtu praxe zaměstnance je nutné počítat s přestupnými roky nebo lze počítat vždy jen s běžným rokem (365 dní)? Při trvání zaměstnání od doby před rokem 2000 dosud to může dělat rozdíl i 6 dnů a může to mít vliv na přesnou dobu platového postupu. 

Poplatník však doložil potvrzení zaměstnavatele druhého z manželů dne 10. 10 .2023, což je před termínem před zpracováním mezd za 09/2023. Rodný list i potvrzení mám tedy před zpracováním mezd za 09/2023 k dispozici. Mohu mu daňové zvýhodnění zohlednit již ve mzdě za 09/2023?

Zaměstnanec má 3 exekuce, 1 přednostní a 2 nepřednostní. Prosím jak chápat § 280 OSŘ: „Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní.“? Na finančním úřadě mi tvrdí, že má být jejich přednostní pohledávka první v pořadí bez ohledu na datum prvního doručení plátci mzdy a na exekutorském úřadě tvrdí opak a odkazují na § 280 OSŘ. 

Jakým způsobem se vyplňuje „Oznámení o nástupu do zaměstnání – skončení zaměstnání“ v případě odhlašování jednatele? Zejména si nevíme rady s oddílem 9 - Informace pro podporu v nezaměstnanosti a hlavně jak určit průměrný čistý měsíční výdělek. Na co dát při vyplňování této odhlášky pozor?

Musí učinit ohlašovací povinnost vůči Úřadu práce pouze elektronicky? Nelze např. podat poštou?

Dle novely zákoníku práce budeme se zaměstnanci podepisovat dohody o práci na dálku. Jeden náš zaměstnanec ale na Slovensku. Příjem má jen od naší firmy z hlavního pracovního poměru, místo výkonu práce je v našem sídle v ČR. Do zaměstnání pravidelně dojíždí. Rozsah práce na dálku v dohodě chceme nastavit na 50 %. Jaký je postup, když chceme, aby náš zaměstnanec zůstal účasten v systému sociálního a zdravotního pojištění v ČR? Lze v tomto případě uplatnit rámcovou dohodu k aplikaci čl. 16(1) nařízení (ES) č. 883/2004?