Ing. Růžena Klímová - strana 7

Máme ve firmě jedinou zaměstnankyni, která od 3. 9. 2023 nastoupila na mateřskou dovolenou. Pak bude čerpat dovolenou a zažádala o rodičovskou dovolenou. Jiný zaměstnanec nebude na její místo nastupovat. Máme firmu odhlásit ze zákonného pojištění zaměstnavatele? Psala jsem na Kooperativu a bylo mi doporučeno vyplnit odhlášku. (Na druhou stranu může zaměstnankyně od firmy dostat odměny a nějaký příjem tam pro výměru nastat může.) 

Zaměstnanec pobírá invalidní důchod výši 8 000 Kč. Jsou mu prováděny srážky na přednostní exekuci. Nyní přišla nepřednostní exekuce (datum doručení je dřívější než u přednostní exekuce). Exekutor z nepřednostní exekuce chce rozdělit nezabavitelnou částku na 1/2 základní částky na příjem důchodu OSSZ a 1/2 základní částky na příjem ze zaměstnání. Jaký bude správný postup pro odečet nezabavitelné částky? 

Část zaměstnanců pracuje na 7,5 hod denně, tedy 37,5 hod týdně. Druhá část pracuje 11,5 hod denně: jeden týden 3×, druhý týden 4×. Zaměstnanec odpracoval 14 dnů × 11,5 hod., tj. 161 hod, vedoucí směny mu k tomu napsal 11,5 hod. dovolenou, ale ve skutečnosti byl doma 4 dny, a měl by mít tedy dovolenou 4 × 11,5 hod., tj. 46 hod. Ale pak by byl fond pracovní doby 161 hod. plus 46 hod. a neodpovídalo by to 172,5 hod. Jak správně postupovat? 

Který z výpočtů je správný pro výpočet pravděpodobného výdělku u DPP? DPP uzavřená od 11. 8. 2023 do 31. 12. 2023 na 300 hodin. Skutečně byla ukončena již 30. 8. 2023. Během trvání (20 dní) bylo vyčerpáno 121 hodin. Hodinová sazba 200 Kč/hodinu.  Výpočet : DPP uzavřena na 142 kalendářních dní (původně) Počet měsíců     142 : 30,42 (průměrný počet dní v měsíci)  = 4,67 měsíce Průměrný počet hodin za měsíc               300 : 4,67  = 64,24 hodin Průměrný počet hodin za týden               64,24 : 4,348  = 14,77 hodin Pravděpodobný výdělek                          200 × 4,348 × 14,77 = 12 844 Kč   DPP skutečně trvala 20 kalendářních dní Počet měsíců     20 : 30,42 = 0,66 měsíce Průměrný počet hodin za měsíc               300 : 0,66 = 454,55 hodin Průměrný počet hodin za týden               454,55 : 4,348 =   104,54 hodin Průměrný počet hodin za týden zredukován na 40 hodin Pravděpodobný výdělek                             200 × 4,348 × 40 = 34 784 Kč

Lze v jedné dohodě o provedení práce/dohodě o pracovní činnosti sjednat více druhů práce a určit pro každou z těchto činností jinou hodinovou odměnu, např. DPP: a) druh práce č. 1 – odměna 400 Kč/hod., b) druh práce č. 2 – odměna 250 Kč/hod.

Dle § 920 občanského zákoníku má muž vyživovací povinnost vůči neprovdané matce jeho dítěte, a to po dobu 2 let od jeho narození. Dle různých výkladových textů k exekučním srážkám se tak matka považuje za další vyživovanou osobu. Je tomu opravdu tak a muž si skutečně může uplatnit matku svého dítěte v období prvních dvou let po jeho narození jako vyživovanou osobu v rámci výpočtu nezabavitelné částky u srážek ze mzdy? Jak je to s prokázáním takové vyživované osoby? Doporučuje se prokázat nárok na tuto vyživovanou osobu pomocí rodného listu dítěte a příslušného rozsudku o stanovení výživného neprovdané matce, případně čestným prohlášením vyživované matky dítěte. Znamená to, že pokud matka a otec spolu žijí a společně uhrazují náklady a starají se o dítě de facto stejným způsobem, jako to dělají manželé, tak nemá muž jak prokázat nárok na vyživovanou osobu? V této situaci samozřejmě muž nebude vyplácet ženě, s níž má dítě, žádné „výživné“. Žádný rozsudek o stanovení výživného neprovdané matce nebude existovat a čestné prohlášení matka napsat nemůže, protože žádné specifické výživné nedostává. Nebo stačí pokud matka čestně prohlásí, že není vdaná a že otec dítěte jí poskytuje potřebnou výživu dle § 920 občanského zákoníku?

Z jakého vyměřovacího základu se vypočítá PPM, pokud u nás zaměstnankyně pracuje od 01. 08. 2023 a 1. 10. 2023 by měla nastupovat na PPM (za dva měsíce má u nás hrubou mzdu 78 000 Kč na hlavní pracovní poměr). Dále pracovala od  1. 1. - 31. 7. 2023 jako OSVČ a nemocenské si nehradila. V roce 2022 má od jiného zaměstnavatele uvedenou částku na evidenčním listu důchodového pojištění 405 200 Kč. Z jakého vyměřovacího základu se jí bude počítat PPM, resp. jakou částku PPM naše zaměstnankyně obdrží (má-li nárok, ačkoliv byla v roce 2023 7 měsíců jako OSVČ bez placení nemocenského).

Náš zaměstnanec má se svojí bývalou partnerkou (nebyli manželé) dítě, které bylo svěřené do péče bývalé partnerce. Nyní přišel, že se dohodli na střídavé péči, že 6 měsíců bude dítě žít s otcem a druhých 6 měsíců s matkou. Mohu mu uplatnit daňové zvýhodnění na dítě? Stačí k případnému uplatnění pouze čestné prohlášení podepsané matkou a otcem dítěte, že se dohodli na střídavé péči? 

Jak správně postupovat při stanovení výše náhrady za ztrátu na výdělku pokud náš zaměstnanec, který byl v pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu, má u jiného zaměstnavatele sjednán další (souběžný) pracovněprávní vztah? Zaměstnanci vznikla ztráta na výdělku z obou příjmů, nikoli jen z pracovněprávního vztahu, ve kterém pracovní úraz utrpěl.

Pracovní doba je stanovena Po - Pá od 6:00 do 14:00 hod. (jedná se o zkrácenou pracovní dobu). Zaměstnanec odpracuje první týden Po - Pá 6:00 - 14:00 hod., v sobotu má volno, v neděli má přesčas od 8:00 do 16:00 hod., druhý týden odpracuje Po - Pá 6:00- 14:00 hod., v sobotu má přesčas od 8:00 do 16:00 hod., neděle volno. Počítáme správně, že je splněn nepřetr. odp. v prvním týdnu od pátku od 14:00 do neděle do 8:00 hod.? A druhý týden má nepřetr.odp. od soboty od 16:00 hod. do pondělí 6:00 hodin? Jde nám o to, že v prvním týdnu má nepřetr.odp. v sobotu a v druhém týdnu v neděli, je tak v pořádku počítání 7 dnů po sobě jdoucích? A ještě dotaz, může být nepřetržitý odpočinek např. vyjímečně ve čtvrtek (už by odpracoval Po-Stř.), pak odpracuje až Pá od 6:00 do 14:00 hod., ale So i Ne by odpracoval přesčas 8:00 - 16:00 hod. a v novém týdnu už běžná pracovní doba Po - Pá 6:00 - 14:00 hod., byl by pak splněn nepřetržitý odp. za 7 dnů po sobě jdoucích za tyto dva týdny? 

Dobrý den, zaměstnanec (59 roků) pobírá invalidní důchod II.stupně a pracuje na zkrácený úvazek 40 hodin měsíčně. Hrubá mzda činí cca 4.000 Kč. Je držitelem průkazu ZTP. V jaké výši je vyměřovací základ pro odvod na zdravotní pojištění? Děkuji

Firma zaměstnává jednoho zaměstnance s ruským občanstvím (takto nahlášen na ČSSZ i ÚP – dle § 98 písm. a) – s povoleným trvalým pobytem). Tento zaměstnanec nám nyní nahlásil, že již získal české občanství. Jaké povinnosti má v tomto případě zaměstnavatel a jakým způsobem správně nahlásit tuto změnu na instituce? 

Máme na hlavní pracovní poměr nově zaměstnaného řidiče. Jeho plánované směny jsou značně nepravidelné. Jezdí např. v sobotu 6 hodin, v neděli 8 hodin, ve středu 7 hodin, ve čtvrtek 5 hodin. Další týden to bude opět jinak podle potřeb zaměstnavatele. Jedná se o nerovnoměrný nebo rovnoměrný prac. poměr? Jak v tomto případě stanovíme dovolenou, nemoc? Řidič dělá svoz zaměstnanců do různých firem a neustále se jeho směny mění podle potřeb jednotlivých firem. Nevíme jak správně nastavit mzdu. Umíme spočítat přesně hodiny, veškeré příplatky (noční, soboty, neděle, práce ve svátek). Ale už jsi nejsme jisti, kdy vlastně vybírá dovolenou nebo kdy má nárok na dočasnou prac. neschopnost. Můžeme vzít v úvahu pouze pracovní dny - pondělí až pátek?

Zaměstnanec požádal mzdovou účtárnu, aby z jeho mzdy prováděla srážku na jeho osobní půjčku. Po provedení této srážky mu nezbude nezabavitelné minimum. Zdůrazňuji, že je to jeho vlastní požadavek pro osobní účely. Bude tento akt ze strany kontroly inspektorátu práce posuzován jako nerespektování zákona, resp. nařízení č. 91/2019 Sb., nad kterou se podle § 279 odst. 1 občanského soudního řádu srazí bez omezení?

Nastoupil k nám zaměstnanec, který má několik exekucí. Bohužel k nám donesl „pouze několik papírů“, kde vidíme, že nějaké exekuce má. Zápočtový list nám nepředal, nevidíme tedy, kdy a jak exekuce postupně dorazily k jeho předchozím zaměstnavatelům. Jak v této situaci postupovat – je možné kontaktovat nějakou „Komoru“ nebo samotného zaměstnance požádat o to, aby nám předal jeho kompletní exekuce? On nám říkal, že tady na papíře, co nám předává, není určitě všechno. Zatím u nás pracuje pouze na dohodu o pracovní činnosti a jeho příjem nebude dosahovat ani 10 000 Kč, tj. žádné exekuce strhávat nebudeme (má přednostní i nepřednostní), ale jsem domluveni, že bychom s ním chtěli uzavřít pracovní poměr s hrubou mzdou 32 000 Kč, a pak tedy budeme muset exekuce strhávat. Chtěli bychom to udělat dle zákona, a tak jak se má, jen nevíme, jak najít správnou cestu, s exekucemi jsem doposud nepracovali. 

Je možné zaměstnat nezletilého cizince z třetích zemí (17 let) s vízem dočasné ochrany případně s jiným pracovním povolením, případně cizince z EU, když budou dodrženy podmínky zaměstnávání mladistvých dle zákoníku práce? 

Zaměstnavatel by chtěl zaměstnancům zkrátit v pátek pracovní dobu o půl hodiny na 7,5 hodiny. Ostatní dny zaměstnanci pracují 8 hodin. V pracovní smlouvě mají uvedený úvazek 40 hodin týdně rovnoměrný. Mohu řešit způsobem, že ponechám úvazek dle pracovní smlouvy a každý pátek dle docházky zadám 0,5 hodiny neplaceného volna? Svátky a náhrady v pátek by byly placené 8 hodin, nebo je potřeba upravit pracovní smlouvu na 39,5 hodiny týdně a na nerovnoměrný zkrácený úvazek? Svátky a náhrady v pátek by pak byly placené jen 7,5 hodiny. Zaměstnanci pobírají hodinovou mzdu. 

Jako nezisková organizace s odlehčovací službou s nepřetržitým provozem plánujeme zavést ke stávajícímu režimu pracovní doby ve 12hodinových směnách denních a nočních, při nichž se střídají čtyři zaměstnanci, ještě navíc dva pracovníky, kteří se budou střídat pouze v denních 12hodinových směnách (nebudou pracovat v nočních směnách). Náleží těmto dvěma pracovníkům zvláštní příplatek, který pobírají ostatní pracovníci v nepřetržitém provozu? 

Zaměstnanec v měsíci 5/2023 odpracoval celkem 232,55 hodin (pracovní doba je rovnoměrně rozvržená), týdenní úvazek má 40 hodin týdně. Dne 8. 5. 2023 odpracoval celkem 11,9 hodin. Svátky se mu nevyplácí náhradou mzdy. Kolik má mít zaměstnanec celkem přesčasových hodin? Máme za to, že výpočet je následující: 232,55 hodin mínus 11,9 práce ve svátek + 16 hodin za svátek = 236,65 hodin celkem minus fond pracovní doby za květen 184 = 52,65. Je tento postup při výpočtu přesčasových hodin správný? A v případě, že by měl zaměstnanec pracovní dobu nerovnoměrně rozvrženou (řidiči kamionu), byl by postup výpočtu shodný?

Jakým způsobem může zaměstnavatel zjistit, zda má zaměstnanec (v našem případě cizinec s trvalým pobytem na Ukrajině) úmysl se v ČR trvale zdržovat? Konkrétně se jedná o případ, kdy zaměstnavatel hradí zaměstnanci (cizinci) byt, ve kterém žije i s rodinou (od roku 2021) a z celé částky nájmu zaměstnanec i zaměstnavatel odvádí pojistné a daň (z daňového hlediska ho bereme jako benefit). Naopak jiný zaměstnanec bydlí na ubytovně (bez rodiny) a zaměstnavatel mu přispívá částkou 3 500 Kč, až hodnota nad tuto částku je předmětem daně z příjmu a podléhá odvodům na ZP a SP. Jde nám o to, jak spravedlivě posoudit, kdo má a kdo nemá nárok na příspěvek na ubytování do výše 3 500 Kč bez toho, aby z něj bylo odváděno pojistné a daň. Můžeme po zaměstnancích požadovat prohlášení, zda takový úmysl mají či nikoli?