Jak mám srážet srážky na exekuce, obě jsou pravomocné. Exekuce 1 sestává z výživného běžného, dlužného výživného a nákladů na vymožení výživného. Pořadí doručení je 20. 5. 2023. Exekuce 2 je přednostní, datum doručení je 1. 2. 2023, tedy dřívější než u exekuce 1. Je správné srážet nejdříve výživné a dlužné výživné z exekuce 1, jakmile bude splaceno, přejít na srážení přednostní pohledávky na exekuci 2, jakmile bude tato splacena, pak přejít zpět na srážení nákladů na vymáhání na exekuci 1 (její doručení je pozdější než na exekuci 2). 

Zaměstanci policie dali výpověď, končí 31. 12. 2026 a u nás, příspěvkové organizace, uzavřeli novou pracovní smlouvu od 1. 1. 2027. Dosud pracovali 12hodinové směny v nepřetržitém režimu spolu s našimi zaměstnanci ve stejné budově. Nyní ve směnách budou pokračovat, ale již jako naši zaměstnanci. Jeden z nich má 31. 12. 2026 noční směnu, ale stávající zaměstnavatel mu ji chce zaplatit jen do půlnoci 31. 12. 2026. Domníváme se, že mu ji musí zaplatit celou dle § 91 odst. 6 ZP. Je to tak?

Existuje řada úrazů, které se stanou zaměstnancům, ale u nichž není jednoduché posoudit, zda mají povahu pracovního úrazu, zda tedy zaměstnavatel odpovídá za újmu jimi způsobenou a zaměstnanci přísluší z tohoto titulu odpovídající nároky. Odpověď často dává až soudní judikatura.

Náš zaměstnanec uplatňoval daňové zvýhodnění na dítě na pozici č. 3, od 1. 1. 2026 do 31. 8. 2026. Protože nedodal v září potvrzení o studiu, bylo daňové zvýhodnění od 1. 9. 2026 zastaveno. V říjnu nám sdělil, že dítě ukončilo studium k 31. 3. 2026. Můžeme tuto situaci vyřešit, tak že si podá sám daňové přiznání za rok 2026 a toto daňové zvýhodnění vrátí? Nebo musíme otevřít již uzavřené mzdy a opravit všechny tyto měsíce a následně poslat za každý měsíc opravné JMHZ? Nebo máme správci daně oznámit dlužnou částku?

Jak správně vyplnit tiskopis Vyúčtování daně z příjmů FO vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně? Zejména nám jde o Sloupec 1 – mělo být sraženo podle § 38d odst. 1, 2 a 8 ZDP a Sloupec 2 – bylo sraženo. Situace: práce odvedená v září 2026, odměna vyplacena v říjnu 2026 (z ní byla sražena srážková daň např. 1 800 Kč spolu s výplatou), a v listopadu 2026 bude odvedena sražená daň na FÚ. Jak toto bude zapsáno ve Vyúčtování: Uvede se ve sloupci 1 na řádku září a ve sloupci 2 na řádku září, nebo se uvede ve sloupci 1 na řádku říjen a ve sloupci 2 na řádku říjen, nebo se uvede ve sloupci 1 na řádku září a ve sloupci 2 na řádku říjen, nebo se uvede ve sloupci 1 na řádku říjen a ve sloupci 2 na řádku listopad? Která z variant je ta správná? Podle § 38d odst. 1 je zaměstnavatel povinen srážku provést při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, což si vykládáme jako měsíc, ve kterém vyplácíme odměnu, tedy v říjnu. A uvedenou částku bychom uvedli do Sloupce 1 – říjen a do sloupce 2 v listopadu, kdy jsme ji skutečně odvedli na FÚ.

Prosíme o metodické ujasnění hranice mezi výpovědním důvodem podle § 52 písm. f) ZP (neuspokojivé pracovní výsledky) a § 52 písm. g) ZP (porušování pracovních povinností). V praxi narážíme na problém, jak tyto dva důvody správně odlišit v případech, kdy se v chování zaměstnance prolínají, a rádi bychom předešli chybné klasifikaci ve vytýkacích dopisech. Zajímá nás, jaké jsou hlavní rozlišovací znaky z pohledu aktuální judikatury, a to zejména na následujících obecných příkladech z praxe: Nedodání práce v termínu / nedostatečná kvalita: Pokud zaměstnanec nestíhá termíny nebo odevzdává nekvalitní práci, protože nemá dostatečné schopnosti či kapacitu, chápeme to jako písm. f). Pokud ale úkol nedokončí proto, že svévolně nedodržel závazný pracovní postup nebo vědomě ignoroval přímý pokyn nadřízeného, překlápí se tento skutek automaticky do písm. g)? Nepravdivé vykazování stavu práce: Jak klasifikovat situaci, kdy zaměstnanec vědomě lživě vykáže (např. v interní evidenci či reportu pro nadřízeného), že je zadaný úkol hotový, ačkoliv kontrola prokáže, že práce nebyla vůbec započata? Jde o neuspokojivý pracovní výsledek (§ 52 f), nebo se jedná o porušení povinností (§ 52 g)? Nedodržování vnitřních procesů a zanedbávání dílčích povinností: Zaměstnanec dlouhodobě a přes opakované urgence neplní své dílčí úkoly spojené s chodem agendy (např. nevede předepsanou evidenci, nedodržuje nastavené postupy, nedodává povinné podklady), ačkoliv k tomu byl řádně proškolen a je to součástí jeho běžné práce. Jde v takovém případě spíše o neuspokojivý pracovní výsledek (zaměstnanec například objektivně nezvládá celkový objem práce či vlastní time management), nebo se to již posuzuje jako porušení pracovních povinností (vědomé ignorování daného procesu ze strany zaměstnance)? Kombinace obou důvodů a formulace v dopisech: V praxi v dopisech často vytýkáme obojí najednou, ale je pak složité v jednom textu srozumitelně oddělit lhůtu k nápravě u písm. f) a samotnou výtku u g). U písm. g) navíc narážíme na terminologii ZP – pokud nejde o závažné porušení, a tudíž rovnou o výpověď, musíme to klasifikovat jako „méně závažné“ a případně čekat na další prohřešek. Napsat ale zaměstnanci do oficiálního dokumentu, že jde o méně závažné porušení, se nám příčí, protože to v jeho očích problém bagatelizuje. Musíme v dopise toto sousloví výslovně uvádět, nebo stačí skutek popsat obecně jako porušení povinností a vyhnout se téhle nešťastné „škatulce“?

Zaměstnanec, kterému je vypláceno ošetřovné, odpracoval noční směnru, nejedná se o směnu odpracovanou v první nebo poslední den ošetřování. Nárok na výplatu ošetřovného vznikl např. 19. 10. 2026, potřeba ošetřování skončila 26. 10. 2026. Zaměstnanec v tomto týdnu odpracoval noční směnu z 21. 10. 2026 na 22. 10. 2026 (od 22:00 do 6:00 hodin). Jakou informaci zašle zaměstnavatel příslušné správě SZ? Je třeba uvést, že výkon práce byl v obou dnech – 21. 10. 2026 i 22. 10. 2026, a tudíž v obou těchto dnech nebude nárok na výplatu ošetřovného nebo se situace posuzuje tak, že se jedná o jednu směnu, která dne 21. 10. 2026 začíná a výkon práce bude uveden pouze dne 21. 10. 2026? 

Musí zahraniční skupina podniků vyslat zástupce z České republiky, má-li zde jen jednoho agenturního zaměstnance? Případová studie ke složení vyjednávacího výboru Evropské rady zaměstnanců.