Top téma
Flexinovela zákoníku práce
Dne 25. 4. 2025 prezident podepsal dlouho očekávanou a velice diskutovanou novelu zákoníku práce a souvisejících právních předpisů, která má přinést do pracovněprávních vztahů větší flexibilitu. Účinnost byla naplánována na první den druhého kalendářního měsíce po vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy pravděpodobně 1. 6. 2025, případně 1. 7. 2025 (s výjimkami). Právě flexinovela bude jedním z hlavních témat letošního ročníku Konference k pracovnímu právu, na kterou vás srdečně zveme. Se změnami z ní vyplývající vás seznámí Mgr. Taťána Dohnalová, vedoucí oddělení pracovněprávní legislativy MPSV, a JUDr. Tereza Erenyi, LL.M., advokátka PRK Partners.
- Novinka
Kdy použít novou a starou právní úpravu po účinnosti flexinovely
24. 4. 2025 - Odborník na příjmu
Nová úprava zkušební doby a změny ve výpovědi
10. 4. 2025 - Článek
Novela zákoníku práce v bodech
21. 3. 2025 - Článek
Zákaz sdílení výše mzdy, platu a odměny z dohod před a po flexinovele
16. 4. 2025 - Článek
Flexinovela zákoníku práce a změny ve zkušební době
25. 4. 2025 - Konference Wolters Kluwer ČR a AKV
14. konference k pracovnímu právu
23. 6. 2025
Nejnovější obsah
Musí či nemusí zaměstnavatel z důvodu přijetí flexinovely zákoníku práce vyhotovit dodatky ke všem existujícím pracovním smlouvám a do nich uvést ty zásadní změny tj. doba výpovědi, zkušební doba, doložka mlčenlivosti? Předpokládám, že se jedná o ty nejzásadnější změny. Nebo může vyhotovit nějaký jednotný dokument, který bude odkazovat na pracovní smlouvy a dokument o informační povinnosti zaměstnavatele a zaměstnanci podepíší prezenční listinu, že se s tímto dokumentem seznámili? Je tu možnost toto nějak skloubit, kvůli administrativní zátěži?
Dva sourozenci zdědili ve 2/2025 po matce byt, jejž vlastnila 30 let, který se stal rovným dílem vlastnictvím obou. V březnu 2025 byt prodali za cenu cca 2 500 000 Kč. Jak je to s příjmem z prodeje tohoto bytu? Musí se z prodeje zaplatit daň z příjmu a následně podat daňové přiznání za r. 2025? Případně z jaké částky, každý z nich z 1 250 000 Kč, nebo je tento příjem osvobozen od daně, protože jej získali dědictvím a matka jej vlastnila víc než 10 let? Vztahuje se tato doba i na dědice a tento příjem je menší než 5 000 000 Kč, tudíž nebudou povinni z něj platit daň z příjmu, ani případně podat daňové přiznání a uvést jej jako osvobozený příjem?
- Článek
Tento článek poskytuje podrobný přehled legislativních změn ve vedení ELDP od 1. 1. 2025 a souvisejících povinnostech zaměstnavatelů v důchodovém pojištění, včetně příkladů z praxe, které nabízejí praktické řešení situací, s nimiž se zaměstnavatelé často setkávají a na které se často dotazují. Upozorňuje nejen na důležité legislativní změny, ke kterým došlo v roce 2024 a které je třeba při vyplňování ELDP zohlednit (rozšíření podpůrčí doby u ošetřovného, úprava důchodových pravidel ad.), ale také na rozšíření povinností zaměstnavatele ve vztahu k zaměstnancům, kteří vykonávají rizikové zaměstnání (tj. zaměstnání zařazené do čtvrté kategorie). ELDP je primárním dokladem, jímž se pro účely důchodového pojištění prokazuje získaná doba důchodového pojištění, výše dosaženého vyměřovacího základu a dob vyloučených, tj. dob, které se pro účely zjištění průměrného výdělku vylučují. Povinnost vyhotovit a předložit ELDP zaměstnavatelům vyplývá z ust. § 38 odst. 4 a § 39 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení .
- Článek
Flexinovela zákoníku práce přináší zásadní změny v oblasti zkušební doby, které významně ovlivní zaměstnavatele i zaměstnance. Díky nové legislativě se prodlužuje maximální délka zkušební doby, nově je možné ji dodatečně prodlužovat písemnou dohodou, a upravuje se také automatické prodloužení o neomluvenou absenci. Zároveň bude jasné, že se zkušební doba prodlužuje ze zákona vždy o pracovní dny. Účinnost této novely se očekává od 1. 6. 2025.
Je v dokumentu „Informace o obsahu pracovního poměru“, ve kterém je nutné seznámit zaměstnance s pracovní dobou, dostačující tato formulace: „Délka stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance činí 40 hodin týdně. Pracovní doba je rozvržena rovnoměrně.“ Nebo je nutné uvést i informaci o tom, že se jedná např. o pevnou pracovní dobu 9:00 – 17:30. Podotýkám, že v pracovní smlouvě přesná informace rovněž není uvedena. Dokument pokračuje dalšími ustanoveními - Informace o práci přesčas, nepřetržitý odpočinek v týdnu apod. Jde mi pouze o info, zda je nutné uvést i přesný čas.
Prosím o upřesnění výpočtu odvodu (stanovení koeficientu), pokud zaměstnavatel nenaplní zaměstnáváním OZP a odběrem výrobků 4% povinného podílu, bude odvod do státního rozpočtu vypočítaný průměrnou mzdou (45 107 Kč 1.–3. čtvrtletí roku 2024) × počet osob, za které by měl být odvod do státního rozpočtu (na tiskopisu bod E1) × koeficient. Výši koeficientu zjistím výpočtem % - budu srovnávat povinný podíl 4% (tiskopis bod C2) s počtem zaměstnanců OZP u zaměstnavatele (na tiskopisu ohlášení povinného podílu bod D1) nebo s celkovým počtem zaměstnanců OZP, za které by měl být odvod do státního rozpočtu (tiskopis bod D3)?
Zaměstnankyně si požádala o čerpání rodičovské dovolené do 3 let věku dítěte. Nyní by se chtěla vrátit zpět o půl roku dříve. Z personálních důvodů by nám ale více vyhovovalo, kdyby se vrátila až v řádném termínu. Jsme povinni ji i tak umožnit dřívější návrat z rodičovské dovolené?
Může zaměstnanec odmítnout odstupné od zaměstnavatele, pokud spolu podepsali dohodu o rozvázání pracovního poměru, ale z organizačních důvodů na straně zaměstnavatele?
Aktuality
Mohlo by vás zajímat
- Článek
Tento článek poskytuje podrobný přehled legislativních změn ve vedení ELDP od 1. 1. 2025 a souvisejících povinnostech zaměstnavatelů v důchodovém pojištění, včetně příkladů z praxe, které nabízejí praktické řešení situací, s nimiž se zaměstnavatelé často setkávají a na které se často dotazují. Upozorňuje nejen na důležité legislativní změny, ke kterým došlo v roce 2024 a které je třeba při vyplňování ELDP zohlednit (rozšíření podpůrčí doby u ošetřovného, úprava důchodových pravidel ad.), ale také na rozšíření povinností zaměstnavatele ve vztahu k zaměstnancům, kteří vykonávají rizikové zaměstnání (tj. zaměstnání zařazené do čtvrté kategorie). ELDP je primárním dokladem, jímž se pro účely důchodového pojištění prokazuje získaná doba důchodového pojištění, výše dosaženého vyměřovacího základu a dob vyloučených, tj. dob, které se pro účely zjištění průměrného výdělku vylučují. Povinnost vyhotovit a předložit ELDP zaměstnavatelům vyplývá z ust. § 38 odst. 4 a § 39 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení .
- Článek
Flexinovela zákoníku práce přináší zásadní změny v oblasti zkušební doby, které významně ovlivní zaměstnavatele i zaměstnance. Díky nové legislativě se prodlužuje maximální délka zkušební doby, nově je možné ji dodatečně prodlužovat písemnou dohodou, a upravuje se také automatické prodloužení o neomluvenou absenci. Zároveň bude jasné, že se zkušební doba prodlužuje ze zákona vždy o pracovní dny. Účinnost této novely se očekává od 1. 6. 2025.
- Článek
V loňském roce jsme vás informovali o nově schválené směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování (dále pro zjednodušení jen „Směrnice“). V Poslanecké sněmovně se nyní ocitla první vlaštovka vycházející z této Směrnice, a to zavedení zákazu doložky mlčenlivosti o mzdě, platu, odměně z dohod v novém znění § 346a zákoníku práce. Podle návrhu zatím schváleného Poslaneckou sněmovnou budou moci nově zaměstnanci informaci o výši své mzdy, platu, odměně z dohod volně šířit a za případné porušení tohoto práva bude moc inspekce práce udělit zaměstnavateli pokutu až do výše 400 000 Kč. Poslanci se zde rozhodli jít nad rámec požadavků Směrnice, která zákaz zakotvovala pouze vůči kolegům pro účely prosazování zásady rovného odměňování.
Otázky a odpovědi
Musí či nemusí zaměstnavatel z důvodu přijetí flexinovely zákoníku práce vyhotovit dodatky ke všem existujícím pracovním smlouvám a do nich uvést ty zásadní změny tj. doba výpovědi, zkušební doba, doložka mlčenlivosti? Předpokládám, že se jedná o ty nejzásadnější změny. Nebo může vyhotovit nějaký jednotný dokument, který bude odkazovat na pracovní smlouvy a dokument o informační povinnosti zaměstnavatele a zaměstnanci podepíší prezenční listinu, že se s tímto dokumentem seznámili? Je tu možnost toto nějak skloubit, kvůli administrativní zátěži?