Otázky a odpovědi

Je možné zaměstnanci, na kterého jsou vedeny exekuce, na základě kterých jsou prováděny srážky ze mzdy, také strhávat ze mzdy odebrané obědy? S tímto zaměstnancem byla sepsána dohoda o srážkách ze mzdy na úhradu čerpaných obědů. Nebo již nesmí být provedena žádná jiná srážka a případné obědy musí uhradit zaměstnavateli např. hotově?

Jako příspěvek na stravování z FKSP poskytujeme zaměstnancům 11 Kč, zaměstnanec doplácí 42 Kč. Lze tento doplatek řešit možností čerpání z osobního limitu zaměstnance (kde jsou jako možnosti čerpání příspěvek na rekreaci, apod.) do výše osobního limitu s tím, že po vyčerpání limitu by si po zbývající část roku zaměstnanec doplácel 42 Kč jako ostatní zaměstnanci?

Máme provozovny různě po republice, kromě toho poskytujeme zaměstnancům možnost Home office. Pro zaměstnance s místem výkonu práce v sídle zaměstnavatele je umožněno na základě smlouvy o zajištění stravování stravování v jídelně dodavatele. Jak správně nastavit příspěvek na stravování, když hodnota příspěvku na stravování strávníků v jídelně by byla nižší než u zaměstnanců, kteří tuto možnost nemají a těm bychom poskytli příspěvek např. formou stravenek či stravenkového paušálu? Pak by se zaměstnanci stravující se v jídelně mohli cítit "diskriminováni", když by viděli jako formu vhodnější stravenky. 

Jak je to se stravným při pracovní cestě trvající 5– 12 hodin u firmy,  podnikatelského subjektu? Je mi jasné, že při poskytnutí stravného v dolní hranici ve výši 140 Kč zaměstnanci nebude nic dodaňováno. Ale jak to bude v případě, že firma bude chtít poskytnou vyšší stravné: a) 166 Kč - Dodaní se zaměstnanci 26 Kč, nebo nic? b) 180 Kč - Zaměstnanci se dodaní 14 Kč, nebo 40 Kč? Z § 6 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů jsem pochopila, že nadlimitní stravné má být zaměstnanci dodaněno. Ale už mi není jasné, jestli se to bere od dolní hranice, nebo od horní hranice. Při zkoumání této problematiky jsem se setkala s oběma názory. 

Zaměstnavatel (s. r. o.) zaměstnává pracovníky na pozici dispečer tepelného hospodářství, kteří pracují v rozvržených 12hodinových směnách. Na základě vnitřního mzdového předpisu mají po odpracování více než 11 hodin nárok na dvojnásobný stravenkový paušál (2 × 116Kč). Pokud mají nařízený 12hodinový přesčas (zástup za dovolenou nebo nemoc kolegy) mimo plánované směny, mají také za tuto odpracovanou dobu nárok na dvojnásobný stravenkový paušál nebo stravné?

Je povinností zaměstnavatele poskytovat příspěvek na stravování, nebo pokud nemá jídelnu, musí vydávat stravenky? 

Do jaké výše může zaměstnavatel poskytnout příspěvek na stravování? Zaměstnanec platí 32 Kč a zaměstnavatel přispívá 66 Kč za oběd, když pracují déle než 11 hod práce (11,5 hod s přestávkou) nebo kratší dobu nad rámec pracovní doby, např. jen 2 hod., dostanou svačinu, Může ještě zaměstnavatel přispívat a do jaké výše?

Náš dotaz se vztahuje ke stravovacímu personálu, který se přímo podílí na přípravě nebo výdeji jídla, a jejich povinnosti uhradit firmě jedno jídlo za každou odpracovanou směnu. Je někde taková povinnost stanovená? A pokud není, můžeme těmto zaměstnancům nařídit úhradu jednoho jídla za směnu? Je rozdíl, zda by šlo o státní sféru nebo podnikatelskou? A můžeme jako příspěvková organizace zřízená územním správným celkem, poskytovat stravenkový paušál ve výši 116,20 Kč, pokud by cena jídla byla 116,20 Kč nebo pro nás stále platí vyhl. 84/2005 Sb., o závodním stravování, a tedy musíme respektovat 55 % z ceny hlavního jídla a přispívat bychom tak mohli jen 63,91 Kč? A celou částku můžeme přispívat z FKSP?

Důchodcům, našim bývalým zaměstnancům je umožněn odběr obědů v závodní jídelně, kterou provozuje dceřiná společnost, a to za zvýhodněnou cenu. Na každé odebrané jídlo přispíváme částkou v souladu s Kolektivní smlouvou. Dosud tyto příspěvky byly osvobozeny od daně, popř. odvodů na SP a ZP. Bohužel od 1. 1. 2024 se situace změnila a protože tito důchodci nesplňují podmínku výkonu práce 3 hodiny během směny, tj. jídlo ve firemní jídelně podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP u nich toto nepeněžní plnění nebude již od daně osvobozeno (i když se bude jednat o příjem plynoucí v souvislosti s dřívějším výkonem závislé činnosti) a 1. rok po ukončení zaměstnání bude povinnost odvodu sociálního a zdravotního pojištění? Další roky již bez pojištění ( pokud se jedná o starobního či invalidního důchodce (3. stupeň) v době po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání, je možné v případě dobíhajících benefitů ze zaměstnání využít ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) ZPVZP a § 5 odst. 2 písm. d) ZPSZ, dle kterého se vyměřovací základ zaměstnance snižuje o (resp. se do něj nezahrnuje): „plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání“? I tento bývalý zaměstnanec by mohl za tímto účelem u nás učinit prohlášení k dani a uplatnit zde základní slevu na poplatníka, tj. lze předpokládat, že výše daně by byla za daných okolností „nulová“. Toto ovšem nemusí platit u všech důchodců, protože někteří mohou slevu na poplatníka už uplatňovat jinde. Je naše řešení správné? 

Vznikne zaměstnanci nárok na další příspěvek na stravování v případě směnnosti v rámci nepřetržitých pracovních režimů (24/7)? Z důvodu nepřetržitých dodávek energií, obsluhy zařízení pro jejich výrobu, dohledu a kontroly zařízení nelze práce přerušit. Jedná se o práce především na jednočlenných pracovištích, kde nelze v určených směnách zajistit vystřídání zaměstnance v době přestávky a umožnit mu čerpání přestávky. Přiměřená doba na jídlo a oddech poskytovaná těmto zaměstnancům se započítává do pracovní doby. Příklad: Zaměstnanci mají nastavenou pracovní směnu např. od 6.00 h – 18.00 h. Přestávka jim v rámci směny není poskytnuta. Pracovní směna se skládá z: 6.00 h – 17.00 h pracovní doba 17.00 – 18.00 h nařízená práce přesčas v rámci směny, v docházce se používá kód pro přesčasovou práci (hodiny přesahující stanovenou měsíční pracovní dobu jsou dle dohody se zaměstnancem kompenzovány náhradním volnem nebo proplaceny jako práce přesčas). Má zaměstnanec nárok na další příspěvek na stravování v rámci téže směny - odpracovaná doba je delší než 11 hodin?

Zaměstnavatel vyplácí zaměstnancům stravenkový paušál ve výši 203 Kč/směna. Částku 86,80 Kč nad osvobozený limit (116,20 Kč) zahrne při výpočtu mzdy do základu daně, SP a ZP. Jako součást čisté mzdy se tedy vyplatí zaměstnanci 179,91 Kč. Jakou částku nebude zaměstnavatel zahrnovat do čistého příjmu při výpočtu exekuce nebo insolvence?

Naše organizace zaměstnancům poskytuje z FKSP příspěvek na stravování ve výši 21 Kč/stravenka, z rozpočtu pak příspěvek ve výši 99 Kč/stravenka. Vzhledem k úpravě pravidel pro osvobození stravování v nepeněžní formě mám dotaz, zda se sčítá příspěvek na stravování poskytnutý z FKSP a z rozpočtu, v našem případě tedy překračuje limit 116,20 Kč, a podléhá u zaměstnance dani z příjmů? 

Máme sjednáno, že přispíváme na obědy zaměstnancům i v přesčasových směnách. V případě přesčasu tedy poskytujeme zaměstnancům příspěvek na stravování. V konsolidačním balíčku je uvedeno: 1. podmínka je, že výkon práce musí trvat alespoň 3 hodiny během směny a 2. podmínka, že nevznikne nárok na stravné v rámci cestovních náhrad. Přesčasovou směnou myslím práci přesčas (nařízený nebo dohodnutý přesčas), např. že zaměstnanec má vždy rozepsány směny od pondělí do pátku (6-14 hod.) a zaměstnavatel mu nařídí přesčas na sobotu (6-14 hod.), nebo i v týdnu (zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne, že po pondělní směně od 6 do 14 hod. zůstane další 3 hodiny na přesčase). Pokud mu zaměstnavatel poskytne příspěvek na stravování za sobotní přesčas a za pondělní 3hodinový přesčas, musí tento příspěvek zaměstnanci dodanit? Vše odpracuje v místě pravidelného pracoviště. Druhá podmínka u nás nastane málokdy. Pracovní cesty (služební cesty), kdy např. prodejce má rozvrženou směnu od 8–16 hod., v 11 hodin jde do jídelny a potom vyrazí na služební cestu mimo podnik (mimo místo pravidelného pracoviště), která trvá déle než 5 hodin. V případě že bude mít vykázané stravné v rámci cestovních náhrad, musíme příspěvek na stravování v jídelně dodanit?

Chápu správně, že od 1. 1. 2024 bude zaměstnancům pracujícím ve směnách 11 a více hodin náležet další stravenkový paušál? Je znění vnitřního předpisu (viz dále) k poskytování stravenkového paušálu v souladu s legislativou od 1. 1. 2024? „Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům příspěvek na stravování formou stravenkového paušálu ve výši 115,50 Kč za každou odpracovanou směnu, která trvala min. 3 hodiny. Zaměstnanci vzniká nárok na další stravenkový paušál ve výši 115,50 Kč za odpracovanou směnu, kdy délka směny zaměstnance v úhrnu s povinnou přestávkou v práci bude alespoň 11 hodin."

Zaměstnancům necháváme vozit obědy od jiné firmy. Ty potom vydáváme v naší jídelně. Hodnota jednoho oběda je 79,10 Kč +15% DPH. Zaměstnancům přispíváme na obědy 30,- Kč ze sociálního fondu a ještě 55% hodnoty oběda jako daňově uznatelný náklad (43,51 Kč). V jaké správné výši máme uvádět toto přispívání jako osvobozené nepeněžní plnění na mzdový list? V částce 73,51+15% DPH? Musí být na mzdovém listu označeno o jaký konkrétní druh nepeněžního osvobozeného plnění se jedná?

1) Zaměstnanec jezdí na pracovní cesty, při nichž čerpá stravné na základě vyplněného cestovního příkazu. V případě, že absolvuje pracovní oběd či večeři či snídani s klientem a při návratu o tom předá firmě doklad k zaúčtování a proplacení, krátí se mu v tomto případě v cestovním příkazu stravné za příslušný den? 2) Zaměstnanec pobírá stravenkový paušál. V rámci pracovních povinností/úkolů absolvuje pracovní oběd/večeři/snídani s klientem a doklad o tom poskytne k zaúčtování a proplacení. Má toto jídlo dopad na poskytnutí plného stravenkového paušálu za konkrétní den ?

Náš účetní program vykazuje u pracovníků s měsíční mzdou všechny svátky jako pracovní dny. To znamená například nyní za duben, kde je 18 pracovních dnů + 2 svátky, máme v mzdových listech uvedeno, že odpracovali 20 dnů a 160 hodin. U ostatních zaměstnanců s hodinovou mzdou nebo na dohody mimo pracovní poměr mzdový list vykazuje 18 dnů a 144 hodin. Výrobce programu mě přesvědčuje, že je to správně. Vím, že měsíční mzda je stejná, ať je v měsíci 10 svátků nebo žádný, ale evidence by měla být vždy reálná. Pak mám odpracováno 20 dnů, 160 hodin, ale jen 18 stravenek, protože na pracovišti byli zaměstnanci jen 18 dnů atd. Je správně na mzdových listech u zaměstnanců s měsíční mzdou uváděno, že odpracovali dny i hodiny včetně svátků, tedy například za duben 2023, 20 dnů a 160 hodin, přestože fyzicky pracovali jen 18 dnů a 144 hodin?

Zaměstnanec jede na pracovní cestu, kde mu vznikne nárok na stravné. Zároveň k tomu stravnému mu firma chce poskytnout bezplatně jídlo na té pracovní cestě (zajde si na oběd, zaplatí firemní kartou). Stravné mu, ale krátit nechce. Zeptám se, je možné, aby mu firma nekrátila stravné, když se tak se zaměstnancem domluví? A) Pokud to tak jde, musí zaměstnanec něco dodanit? B) Může si firma uplatnit daňový náklad poskytnutého jídla? C) Může si firma uplatnit odpočet DPH z poskytnutého jídla?