Otázky a odpovědi - strana 4

Pohybujeme se v podnikatelské sféře. Náš zaměstnanec jel vyzvednout návštěvu na letiště do Vídně. Během cesty jel 1 hodinu na hranice (z Brna) 2,5 hodiny byl v Rakousku a z hranic na firmu opět 1 hodiny. Vše stihl během pracovní doby. Celková doba jízdy je 4,5 hodiny. Dle mého názoru nemá nárok na žádné stravné. Je to tak?

Zaměstnanec létá na pracovní cesty do Číny, kde je časový posun 7 hodin. Myslíme si správně, že § 170 zákoníku práce časová pásma neřeší a výši zahraničního stravného určí zaměstnavatel ze základní sazby zahraničního stravného sjednané nebo stanovené pro stát, ve kterém zaměstnanec stráví v kalendářním dni nejvíce času. Protože situaci, kdy z důvodu překonání více časových pásem bude kalendářní den delší než 24 hodin, zákon neřeší, bude tak příslušet stravné v závislosti na době strávené v zahraničí dle vyhlášky č. 366/2016 Sb. Nebo je to jinak a mají se časové posuny při výpočtu hodin strávených v zahraničí zohledňovat?

Prosím o odpověď ohledně stravného, jsme s. r. o., 5 zaměstnanců. Chtěla jsem se zeptat, můžeme si vnitřní směrnicí určit, že výše stravného bude pro zaměstnance ve výši max. státních, tzn. 86 Kč (5-12 hod.), 132 Kč (12-18 hod.) a 205 Kč (nad 18 hod.), s tím, že toto budou daňově uznatelné náklady a zaměstnancům se toto stravné nebude muset dodaňovat? 

Zaměstnancovo auto má dle technického průkazu normu spotřeby dle 692/2008A a spotřebu 8,8/5,4/6,6. Jakou spotřebu použít pro výpočet náhrady za použití soukromého automobilu pro služební cestu? Další zaměstnanec má normu ES 2004/3 a spotřebu 7/4,7/5,5. Jakou spotřebu máme použít zde?

Zaměstnanec jede na zahraniční pracovní cestu. Cesta z Prahy (místo pracoviště) na hranice trvá cca 1,5 hod. Např. vyrazí v 9:30 hod. z Prahy, hranice CZ/SRN překročí v 11:00 hod., dále pokračuje na místo určení. Vrací se následující den. V 16:30 hod. odjíždí z Dusseldorfu, v 00:15 h je na hranicích SRN/CZ a v 1:30 přijíždí do Prahy. Jak správně postupovat při výpočtu úhrady stravného? Hodiny, které zaměstnanec strávil na cestě na hranice v rámci ČR, se započítávají do hodin strávených v zahraničí? Nebo se vychází z tuzemských sazeb, a jelikož nepřekročila doba cesty v ČR 5 hod., tak nemá právo na nic? Jak přesně postupovat (v rámci výše uvedené cesty) při výpočtu stravného a přesné určení, kdy, proč a na co má zaměstnanec nárok?

Firma vyslala zaměstnance na 2 dny na služební cestu. Na této služební cestě šel zaměstnanec na oběd s obchodním partnerem. Krátí se z tohoto důvodu zaměstnanci stravné? Mohou nastat dvě situace: 1) oběd platil za sebe i obchodního partnera zaměstnanec a požaduje náhradu za útratu ve vyúčtování služební cesty, 2) obědy platil obchodní partner.

Malá společnost s ručením omezeným podniká v oblasti nákupu a prodeje zboží. Firma nemá auto, na služební cesty používá jednatel soukromé vozidlo a uplatňuje náhrady dle zákona (tzv. kilometrovné). Firma má jako jediného zaměstnance jednatelku. Tato jednatelka je současně společníkem a druhým společníkem je její manžel. Jelikož jednatelka již nestíhá uzavírání obchodů, uvažují manželé, že by druhý z nich pracoval na DPP, ale jen jako společník. 1) Je možné, aby společník pracoval pro společnost a byl odměňován na DPP, pokud nepřesáhne za rok 300 hodin? 2) Pokud může společník na DPP pracovat, může používat své soukromé vozidlo (má jiné než manželka - jednatelka firmy) na cesty za účelem obchodování, když má DPP? V dohodě by bylo používání osobního vozidla s povinností vést řádně knihu jízd sjednáno. Dohodu by podepisovala jednatelka firmy (manželka společníka). Z DPP by byla odváděna srážková daň, případně SP a ZP dle výše dohody.

Zaměstnanec jel na 7 denní prac. cestu a místo ubytování v hotelu či ubytovně použil pronájem bytu na 7 dní. Lze toto proplatit v rámci náhrad cestovních výdajů? Pokud ano, je výše náhrady za takové ubytování nějak omezena?

Zaměstnanec je dlouhodobě vyslán na služební cestu do jiného města v ČR. Zvažujeme pronájem bytu např. na 6 měsíců, abychom snížili náklady. Je možné dát náklady spojené s pronájmem bytu dát do cestovního příkazu? Je toto omezené nějakou částkou, kolik můžeme "proplácet" na pronájem takového bytu měsíčně? 

Společník a zároveň jednatel má se společností smlouvu o výkonu funkce, kde má uvedeno, že nemá nárok na odměnu, nicméně má nárok na úhradu nákladů na PHM a částky 3,90/km za používání soukromého vozidla při pracovních cestách a zároveň i na diety. 1) Je při nulové odměně za výkon funkce úhrada částky na základě vyplněného cesťáku pro firmu daňově uznatelná? 2) Nemá úhrada nějaký vliv na daň z příjmu na straně příjemce?

Pohybujeme se v podnikatelské sféře. Zaměstnanec vyjel na služební cestu ráno v 8:30 hod z Brna, SK hranice v 9:30 hod. Služební cesta trvala 3 hodiny a zaměstnanec havaroval. Auto bylo nepojízdné - a odtaženo. Zaměstnanci se nic nestalo a domluvil se se zaměstnavatelem, že přeruší služební cestu a navštíví rodinu. Za 4 dny se vrátil ze služební cesty s naším obchodním partnerem, se kterým měl tento den jednání. Doba služební cesty na Slovensku trvala 2 hodiny. Z hranic do Brna opět 1 hodina. Na jak vysoké stravné má nárok? Pohlíží se pokaždé na stravné zvlášť? Tím myslím, že první den dělá stravné 11,67 EUR a 4 den opět 11,67 EUR. 

Jednatel společnosti s. r. o. jede z titulu své funkce do jiného města na jednání a vznikají mu z toho náklady (jízdenka vlakem). Musí být jednateli tak jako běžnému zaměstnanci vystaven cestovní příkaz se stravným, nebo je možné takto vzniklé náklady pouze jednoduše bez cestovního příkazu účtovat do nákladů? Jednateli z titulu funkce neplynou odměny, je ale u s. r. o. zaměstnaný na HPP (jako rozpočtář staveb). 

Pokud vyšlu zaměstnance na celý měsíc na služební cestu, má nárok na stravné i o víkendech, ačkoliv v tyto dny nepracoval? 

Zaměstnanec byl vyslán na pracovní cestu do Německa. Na cestu nebyla poskytnuta záloha. V Německu si vyměnil českou měnu za eura, k výměně doložil kurs ze směnárny. Hotel platil soukromou platební kartou, platbu resp. kurs doložil výpisem kartové transakce. V § 187 ZP je stanoveno, že „při poskytování cestovních náhrad, na které nebyla poskytnuta záloha, se přiměřeně použije § 183. Po návratu bude zaměstnanec vyúčtovávat CP dle dohody v české měně, přičemž budou použity kursy takto: stravné kursem ČNB platným v den zahájení cesty, hotel doloženým výpisem z banky (kartové transakce), ostatní vedlejší výdaje doloženým kursem se směnárny.

Společnost s r. o. vyplácí na základě vnitřní směrnice zaměstnanci náhrady za použití soukromého vozidla. Nyní nastal případ, kdy majitelem vozidla dle VTP není zaměstnanec ani jeho manželka, ale cizí osoba. Společnost vyplácí náhradu za spotřebu PHM, základní náhradu a silniční daň v případě, že ji neplatí majitel vozidla. Je možné tento postup uplatnit i když není majitelem vozidla zaměstnanec?

Jsme a. s. v České republice, zaměstnanec je Čech a místo výkonu práce v pracovní smlouvě bude Polsko Lodž. Jak vyplácet stravné, je nutné 35 EUR denně dieta, nebo to lze udělat jinak?

OSVČ podniká v nákladní autodopravě. Od pondělí do pátku je mimo domov. Při vyúčtování tuzemského stravného ví, že tuzemské stravné se započítává až po 12 hodinách prac. cesty. Neví však, zda těchto 12 hodin se nezapočítává každý den nebo to platí jen pro první den pracovní cesty?

Jsem jednatel a majitel s. r. o, se společností mám uzavřený pracovní poměr - smlouvu o jednatelství a dohodu o provedení práce. Zaměstnancům vyplácíme každý měsíc do mzdy stravenky v hodnotě 80 Kč. Mám na tyto stravenky nárok i já? A tentýž dotaz se týká stravného při služebních cestách, když služebně jezdím po ČR i zahraničí, mám jako jednatel nárok na výplatu stravného nebo nikoli?