Otázky a odpovědi - strana 3

Jsme příspěvková organizace zřízená městem. Učitelé byli na týdenním školním výletě s žáky na Slovensku. Ubytování a stravu si platili sami. Jeden učitel jel vlastním autem. 1. den - 17. 6. 2018 odjížděli v 0.30 hodin v noci a vrátili se 23. 6. 2018 ráno v 5.30 hodin. Náhradu jízdních výdajů jsem vypočetla klasickým způsobem (na Slovensku netankoval), ale můžete mi poradit s výpočtem a proplacením stravného, když se jedná o zahraniční cestu?

1) Zaměstnanec jel služebním automobilem na zahraniční pracovní cestu, kdy v pondělí překročil hranice do Německa ve 13 hod., ale jel spát do ČR (těsně za hranice, nikoliv domů, místo výkonu má Prahu) a zpět překročil do ČR ve 20 hod. stejný den. Znovu jel v úterý a to překročil znovu hranice do Německa v 10 hod. a do ČR znovu v 16 hod. Takto mu bylo zaměstnavatelem schváleno - je to řidič a vezl zaměstnance na akci a druhý den je nabíral zpět. Má nárok i na tuzemskou pracovní cestu a případně za jaké hodiny? A posuzuje se jako jedna zahraniční pracovní cesta, nebo za každý den zvlášť? 2) Pokud zaměstnanec směnil ve směnárně zálohu ještě v ČR před zahájením cesty na měnu země, kam jede, tedy zálohu dostal v pondělí, ve středu ve směnárně směnil EUR na NOR a na cestu nastoupil v pátek. Jakým kurzem spočítat doklady v NOR měně na EUR (měna ve které je záloha)? Kurzem ze směnárny z ČR anebo kurzem k datu zálohy?

Zaměstnavatel přispěje zaměstnancům na stravování (obědy) - podnikatelský sektor. a) stravování poskytne externí firma na fakturu, cena 1 oběd 73 Kč vč. DPH , budu postupovat takto: pro rok 2018 nárok 5-12 hodin podnik. 78 Kč, do max. výše 70 % to je 54,60 Kč, příspěvek 55% je 40 Kč (40,15), zaměstnanec uhradí 33 Kč ( 28,70 + DPH 4,30). Je to tak správně nebo musím vzít cenu oběda bez DPH? Prosím o uvedení výpočtu. b) Zaměstnavatel poskytne stravenku v hodnotě 100 Kč na 1 oběd, prosím o výpočet.  c) Když se jedná o podnikatelský sektor, může zaměstnavatel vycházet z částky 93 Kč (2018)? Pak by 70 % bylo 65,10 Kč. Ze stravenky v hodnotě 100 Kč, by pak příspěvek 55 % byl 55 Kč včetně DPH. Je to tak správně?

Jednatel společnosti jel do Německa pořídit firemní vozidlo. Budou náklady na cestovné (autobus, taxi) do Německa daňově uznatelný náklad? Jednatel nemá odměnu z funkce jednatele.

Naše firma má v současné době uzavřenou smlouvu o zajištění závodního stravování formou dovozu jídel do našeho areálu v hodnotě 65 Kč/jídlo. V případě nevyužití této možnosti dostávají zaměstnanci stravenku ve stejné nominální hodnotě v zájmu zachování stejných podmínek pro všechny. Nyní uvažujeme o navýšení hodnoty příspěvku na stravování ze současných 35,75 Kč/ks, tj. nominální hodnota 65,-/ks na 63,25 Kč/ks, tj. stravenka v hodnotě 115 Kč. Hodnota nasmlouvaného hlavního jídla se nemění. Je možné k hodnotě jídla přispět ještě stravenkou ve výši 50 Kč/ks, tedy doplatku do hodnoty 115 Kč z důvodu zachování rovných podmínek?

Nově vzniklá s. r. o., plátce DPH, zaměstnává své 2 společníky. Oba jsou zároveň FO, vedoucí DE a plátci DPH. Každý z nich vlastní osobní automobil, který je v jejich obchodním majetku. K zajištění své ekonomické činnosti v s. r. o. potřebují oba vozy. Ale každý také používá vůz ve své firmě, jako FO. Jde nám hlavně o nákup pohonných hmot a uplatnění DPH u fyzických osob za dobu, kdy auta budou jezdit pro s. r. o. Jak optimálně využít pro firmu s. r. o. oba vozy? Jak vést v tomto případě knihy jízd u s. r. o. a FO?

Společník-jednatel pobírá mzdu na základě Smlouvy o výkonu funkce, ve které je i stanoveno, že má nárok na proplácení cestovného. Sídlo společnosti je v Praze, bydliště má společník v Mělníku. Ve smlouvě je stanoveno místo výkonu práce v jeho bydlišti, ve svém domě má místnost - kancelář. Znamená to tedy, že veškeré jeho služební cesty začínají a končí v jeho bydlišti, a tudíž má jednatel za těchto podmínek nárok na proplácení cestovného i v případě, že jede ze svého bydliště do sídla společnosti a zpět?

Firma vyplácí zaměstnancům zahraniční stravné. Našla si výklad, že zaměstnavatel může před vysláním na pracovní cestu sjednat nižší hodnotu krácení, než je v zákoně o cestovních náhradách. Jedná se o krácení za poskytnuté jídlo, které je vidět na hotelovém účtu. Zatím firma nemá k tomuto vytvořené žádné směrnice, stravné krátíme dle zákona. Lze to nějak upravit a stravné nekrátit?  

Jak vyúčtovat zaměstnanci služební cestu do Německa? Doba strávená v zahraničí byla 10 hodin, zaměstnanec navštívil našeho dodavatele, ten ho pozval na pracovní oběd. Máme krátit zaměstnanci stravné za 1 jídlo, tzn. po krácení bude nárok na stravné pouze 4,50 EUR? 

Zaměstnanci mají při zpracování úkolů v některých dnech odpracováno více hodin - přesčasy, které se jim za měsíc nasčítají, a zaměstnanci si potom vyberou tyto přesčasy jako náhradní volno - většinou si vybírají celý den. Mají i v těchto dnech, kdy vybírají náhradní volno, nárok na poskytnutí stravenky?

1. Fyzická osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění v oboru přepravy zboží může do svých výdajů zahrnout výdaje na stravné, případně v jaké výši může uplatnit stravné nebo lze stravné uplatnit stanovením měsíčního paušálu? Přepravu provádí v rámci ČR a EU. 2. Pokud OSVČ vykázala v r. 2016 daňovou ztrátu, v roce 2017 došlo ke změně oboru v podnikání a dosáhla zisku, může si uplatnit daňovou ztrátu za r. 2016 v plné výši nebo ztrátu rozdělit (v jaké poměrné výši) do 5 let?

Jednatel s. r. o., která se zabývá architektonickou činností, má smlouvu o výkonu funkce jednatele, na základě které si vyplácí měsíční odměnu, absolvuje jazykový kurz AJ v USA. Může si kromě ubytování, letenky a úhrady za kurz proplácet i cestovní náhrady?

Firma uzavřela se zaměstnancem DPP na 3 hodiny denně. Jedná se o úklidové a pomocné administrativní práce. V DPP je uvedeno, že zaměstnanec má nárok na stravenku ve výši 50 % oproti ostatním zaměstnancům a jen ve dny kdy pracuje. Je možno tyto stravenky uznat jako daňově účinné?

Jsme spolek, pro plnění jednorázových úkolů uzavíráme dohody o provedení práce. Protože tyto dohody jsou uzavírány většinou se členy spolku, dohodli jsme se, že budeme proplácet pouze jízdné a popř. ubytování, nikoliv však stravné. V souladu s § 77 odst. 2 písm. i) zákoníku práce jsme tedy v dohodách sjednali nárok na poskytnutí pouze jízdních výdajů a výdajů za ubytování. Nárok na stravné sjednán není. Je tento postup možný, zejména s ohledem na nový § 346c zákoníku práce? 

Zaměstnancům poskytujeme závodní stravování, které nám firma dováží na pracoviště. Cena za obědy je ale různá. Oběd číslo 1 je za 85 Kč vč. DPH, oběd číslo 2 - 6 je za 79 Kč vč. DPH a oběd č. 6 je za 105 Kč s DPH. Dále se nabízejí saláty za 29 Kč. Kolik může firma maximálně přispívat zaměstnancům na obědy, aby si mohla dát fakturu do nákladů a kolik mají platit zaměstnanci?

Pokud má jednatel s. r. o. uzavřenou smlouvu o výkonu funkce s odměnou 0,- Kč a má tam uvedeno, že má nárok na cestovní náhrady, může je firma uplatňovat do nákladů? 

Zaměstnanec (společník) na pracovní cestě ztratil doklad za pohonné hmoty za 1800 Kč. Úhradu vidím v bance (platil kartou). Pokud nám napíše čestné prohlášení, že doklad ztratil, můžeme oněch 1800 Kč dát do nákladů? 

V jaké výši má být poskytnuto stravné při služební cestě do Afriky, kdy v jednom dni strávil zaměstnanec 8,45 hod v Etiopii a 15,55 hod v Brazzaville? Mělo by být poskytnuto stravné v plné výši 60 USD, protože v Brazzaville strávil víc času nebo se má snížit na 40 USD (vzhledem k tomu, že v Africe byla služební cesta v rozmezí 12-18 hod). 

Máme zaměstnance, kterému budeme proplácet cestu jeho vlastním autem v částce 120,- kč /den. Ve mzdě mu to dávám do kolonky osobní ohodnocení, tudiž se z toho platí sociální a zdravotní pojištění. Je to prosím správně? 

Náš zaměstnanec vyjel na zahraniční pracovní cestu, byl vybaven zálohou ve výši stravného a nákladů na ubytování. Při plnění pracovního úkolu zjistil, že neočekávaně potřebuje náhradní díl, který si v dané zemi zakoupil a uhradil soukromou platební kartou, protože neměl jinou možnost. Po příjezdu předložil fakturu za nákup. Fakturu zadávám do účetnictví ve valutě s přepočtem ČNB střed ke dni uskutečnění plnění. Jeho banka mu však strhne částku za "prodej" valuty, tedy vyšší, než máme zaúčtováno. V jaké výši mu bude vyplacena náhrada za nakoupený náhradní díl? V částce, kterou vykazuji v účetnictví, nebo částce, která mu byla stržena z jeho účtu?