Otázky a odpovědi - strana 6

Externí vyučující nepožádala naší organizaci o PPM a dne 1. 2. 2021 jsem obdržela její neschopenku a byla jí vyplacena náhrada mzdy. Dne 17. 3. 2021 přišla její zpětná žádost o PPM s nástupem 21. 12. 2020. Protože celý měsíc v prosinci 2020 a v lednu 2021 odučila hodiny on-line, byl jí vyplacen plat v plné výši. Jak nyní postupovat? 

Zaměstnanec je dlouhodobě nemocný. Po 14 dnech bylo na OSSZ odeslána Příloha k žádosti o dávku. Stačí tuto přílohu k žádosti o dávku zaslat na OSSZ jen jednou a po ukončení pracovní neschopnosti jim zastat hlášení zaměstnavatele při ukončení pracovní neschopnosti nebo se musí příloha k žádosti o dávku zasílat každý měsíc? Zaměstnanec je nemocný 3 měsíce.

Může OSVČ, která pobírala v roce 2020 mateřskou a poté rodičovský příspěvek, uvést v přehledu pro OSSZ, že vykonávala hlavní činnost? Při mateřské podnikala jako spolupracující osoba. Pokud ano, neztratí zpětně nárok na vyplacenou mateřskou? Doplňující dotaz: Může OSVČ uvést na přehledu pro OSSZ, že vykonávala hlavní činnost v době pobírání rodičovského příspěvku a peněžité podpory v mateřství? Zajímá mě to v souvislosti s tím, aby měla nižší doplatek na sociálním pojištění (odečet covidových záloh ve vyšší výši), a také se ale obává, aby nemusela zpětně vracet PPM, pokud to takto v přehledu uvede.

1) Jsme s manželem dva společníci v s. r. o., ale zároveň máme uzavřenou pracovní smlouvu o jednatelství v téže společnosti a ještě dohodu o provedení práce v téže společnosti. Co konkrétně se porovnává pro uplatnění kompenzačního bonusu za únor a březen 2021? Jsou to výnosy společnosti, hospodářský výsledek nebo mzda, která plyne ze smlouvy o jednatelství? Co přesně je myšleno slovem příjem? Mzdu i dohodu máme již cca 3 roky stejnou, ale aktuálně je vzhledem k situaci propad výnosů společnosti cca 55 %. Tak abychom to správně pochopili a nežádali neoprávněně. 2) Pokud je žadatelem o bonus OSVČ, která si neplatí nemocenské pojištění, pouze důchodové, tak nemá nárok na bonus, je to tak správně? 3) Pokud je bod 2 správně a OSVČ by si začal nemocenské pojištění platit až nyní, doplatil by ho zpětně od ledna 2021, vznikl by mu tak nárok na bonus za únor a březen 2021?

Uchazeč o zaměstnání získal v rozhodném období alespoň rok zaměstnání s důchodovým pojištěním a nárok na podporu v nezaměstnanosti tak vznikl. Krátce před zařazením do evidence na ÚP však vykonával dohodu o provedení práce (bez jiného zaměstnání). Z čeho se bude počítat výše podpory v nezaměstnanosti? Z dohody nebo z předchozího klasického zaměstnání? Podle § 50 odst. 1 zákona o zaměstnanosti se počítá podpora z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání v rozhodném období podle pracovněprávních předpisů. Vyhoví podmínkách § 50 odst. 1 i dohoda o provedení práce? Je rozhodné, zda zakládala tato dohoda účasti na nemocenském pojištění? Pokud ano, proč?

Se zaměstnancem je uzavřena dohoda o pracovní činnosti, sjednáno je následující: práci bude vykonávat v rozsahu max. 20 hodin týdně, za vykonanou práci bude poskytována odměna ve výši 140 Kč/hod., sjednaný příjem za měsíc je v rozmezí 1 500 - 9 000 Kč. Pokud zaměstnanec v r. 2020 měl v jednom měsíci příjem ve výši 2 000 Kč (pracoval méně hodin, měl neplacené volno), i v tomto měsíci bude nemocensky pojištěn, nebude se provádět odhláška ze sociálního pojištění, a z výplaty se bude odvádět sociální pojištění? Chápu to správně?

Jednatel společnosti s ručením omezeným pobírá odměnu na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele. Výše odměny přesahuje limit pro účast na důchodovém a nemocenském pojištění. Má tento jednatel nárok na ošetřovné člena rodiny, ať už se jedná o "běžné" ošetřovné či ošetřovné z důvodu uzavření školského zařízení kvůli epidemii covid-19?

V pracovním poměru jsme měli zaměstnance se třetím stupněm invalidity - TZP. Během pracovního poměru byla vždy PN na dobu 14 dnů. Dne 4. 2. 2021 byl pracovní poměr ukončen. Dne 5. 2. 2021 nám přišlo oznámení od ČSSZ o vzniku PN. Máme povinnost platit opět PN za 14 dnů, i když již není našim zaměstnancem? Dočetli jsme se, že pokud je zaměstnanec TZP, tak ukončením pracovního poměru končí také ochranná lhůta v případě nemoci. Je to pravda? 

Zaměstnankyně je u nás v HPP od 1. 11. 2019. V prosinci zjistila, že je těhotná a od 1. 1. 2021 nastoupila na nemocenskou z důvodů komplikací v těhotenství. Výpočet PPM se provádí před nástupem na mateřskou dovelenou z posledních 12 měsíců a z hrubé mzdy. Všude jsem četla, že nemocenská nemá vliv na tento výpočet, a tudíž ho neovlivňuje. Pokud by tedy zaměstnankyně nastoupila na mateřskou dovolenou od 1. 7. 2021 pro výpočet PPM bude tedy rozhodující období od 1. 7. 2020 - 30. 6. 2021 nebo období před neschopenkou = tedy 1. 1. 2020 - 31. 12. 2020? Jak je to ještě s hrubou mzdou? V roce 2020 byla hrubá mzda ponížena s přechodem na 4denní pracovní režim a dále byla i na překážkách z důvodu ZL ve výši 80 %. Bude toto mít také vliv na výpočet PPM? I přesto, že se od 1. 11. vše vrátilo zpět na 5denní pracovní režim. 

Zaměstnanec byl na pracovní neschopnosti od 21. 12. 2020 do 11. 1. 2021. Hned 12. 1. 2021 nám přišla z OSSZ nová neschopenka. Zaměstnanec do práce vůbec nenastoupil. Budeme mu od 12. 1. 2021 opět platit náhradu za pracovní neschopnost (znovu 14 dní), nebo se bude jednat o navazující neschopnost a náhradu bude platit OSSZ? 

Zaměstnanec, který má přiznanou invaliditu 3. stupně je nyní v pracovní neschopnosti. Podpůrčí doba byla vyčerpána už v září 2020, tudíž na nemocenské dávky od 15. dne pracovní neschopnosti už nemá nárok. Jak je to s náhradou mzdy dle § 192 zákoníku práce? Na tu také nemá nárok, když je podpůrčí doba vyčerpána?

Zaměstnanec má zaměstnání malého rozsahu, v měsíci, kdy nedosáhne 3 000 Kč se neodvádí sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnanec byl nemocný a na správu sociálního zabezpečení jsme zaslali přílohu k žádosti o dávku. V měsících, kdy nedosáhl rozhodné částky 3 000 Kč, se neodvedlo sociální pojištění a příjem byl nula. Ze „sociálky“ po nás chtějí, abychom vyplnili příjmy i v době, kdy nedosáhl rozhodné částky. Je to takto správně? Ani program mi žádné částky nenabídne, je potřeba to vyplnit ručně.

Pokud se OSVČ od 1. 1. 2021 přihlásí k paušální dani, jak to bude s nemocenským pojištěním? V roce 2021 bude hradit podle přehledu 2020? A co v dalších letech, kdy nebude podávat přehledy?

Můžete nám prosím vysvětlit z pohledu pracovního práva, mezd a nemocenského pojištění rozdíl mezi karanténou a izolací? Podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví je karanténa nařízena u člověka, u něhož nebylo potvrzeno infekční onemocnění, ale vzhledem k tomu, že byl v kontaktu s nakaženým, dá se předpokládat, že by mohl být rovněž nakažený a karanténa má tak preventivní účinek zabraňující případnému šíření nákazy, zatímco izolace je nařízena u člověka, u kterého víme, že je nakažený infekční nemocí a izolace má tak ochranný účinek zabraňující šíření nákazy. Lékaři již od jara uvádějí na neschopenky v případě karantény do profese „karanténa“. Dle rozhovoru s pracovníkem nemocenského oddělení OSSZ Vsetín poslední týden doktoři začali psát na elektronické neschopenky u profese „izolace“, aniž by ČSSZ vědělo proč. Dle vyjádření paní doktorky tomu tak je z důvodu, že tento pokyn (rozlišovat mezi karanténou a izolací a uvádět tuto informaci do profese) dostali od Sdružení praktických lékařů. Sama paní doktorka však potvrdila, že v případě uvedení „izolace“ se o karanténu nejedná a jedná se o nemoc. Ale § 167 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění říká, že „pro účely tohoto zákona se karanténou rozumějí též izolace,…“ s odkazem na § 2, odst. 5 zákona o ochraně veřejného zdraví, který zde sice definuje „infekční onemocnění“, nicméně předpokládám, že v zákoně zůstal starý odkaz, neboť „izolace“ byla až do 30.11.2015 definována v odst. 5 (přesun do odst. 6 proveden zákonem č. 267/2015, čl. I, bod 5). Podle nemocenského zákona je tedy „izolace“ považována za „karanténu“. Vzhledem k tomu, že z pracovněprávního hlediska je rozdíl mezi dočasnou pracovní neschopností a karanténou (např. zákaz výpovědi dle § 53 zákoníku práce by se měl vztahovat na dočasnou pracovní neschopnost, ale na karanténu již ne), můžete nám prosím osvětlit, jakým způsobem (a jestli vůbec) rozlišovat mezi karanténou a izolací, a to jak z pohledu nemocenského, tak i pracovněprávního? Pokud bude mít zaměstnanec neschopenku vystavenou na karanténu a poté bude mít přímo navazující neschopenku vystavenou na izolaci, znamená to, že bychom měli jako zaměstnavatel s novou neschopenkou na izolaci znovu začít vyplácet náhradu mzdy v prvních 14 dnech (tím pádem by byla izolace považována za dočasnou pracovní neschopnost)? Pokud má zaměstnanec vystavenou neschopenku na izolaci, vztahuje se na něj zákaz výpovědi dle § 53 ZP? Pokud bude zaměstnanec čerpat dovolenou a bude mu vystavena neschopenka na izolaci, přerušuje se mu dovolená § 219 ZP?

Zaměstnanec - soustružník, hlavní pracovní poměr, manželka v prosinci porodí dítě, manželka je studentka, nemá nárok na mateřskou dovolenou. Manžel může zřejmě nastoupit na mateřskou dovolenou, jaká je ale možnost při této mateřské dovolené pracovat?

Maminka čerpá na půlroční miminko rodičovský příspěvek. Starší syn 3,5 roku chodí do školky, ale letos toho asi moc nenachodí neb do školky nemůže ani s malinkou rýmou. Je možné, aby si vzal v případě nemoci tatínek na syna ošetřovné, ačkoliv maminka ve společné domácnosti pobírá rodičovský příspěvek na miminko? Rodiče nejsou sezdaní, ale žijí spolu.

Jakým způsobem zaúčtovat neodvedené sociální pojištění za zaměstnavatele v červnu až srpnu 2020? 

Zaměstnankyně pracující na hlavní pracovní poměr čerpá již delší dobu nemocenskou. Má také živnostenský list, na který vystavuje faktury. Z těchto faktur jí plyne měsíční příjem kolem 30 000 Kč. Má při příjmu plynoucího z vedlejší činnosti nárok na výplatu nemocenského?

Zaměstnanec je zaměstnán na dohodu o provedení práce od 02/2020, každý měsíc překročen vyměřovací základ 10 000 Kč, nemoc bude od 13. 7. 2020. Když v 07/2020 pokud z důvodu nemoci nepřekročí limit 10 000 Kč, má nárok na nemocenské dávky a z jakého vyměřovacího základu se mu bude počítat nemoc?

Jsme s. r. o. do 50 zaměstnanců, v měsících 6-8/2020 budeme odesílat snížené pojistné na sociální pojištění. Budeme splňovat požadované podmínky, ale není nám jasné, kterých zaměstnanců se to týká. Usoudili jsme, že nemůžeme v této souvislosti ponižovat vyměřovací základ sociálního pojištění o odměny vyplácené jednatelům na základě smlouvy o obchodních korporacích (jelikož nejsou považování za zaměstnance, přestože jsou z odměn za jednatelství odváděny všechny odvody stejně jako u zaměstnanců). Nevíme ale jak postupovat v případě, že tento jednatel je v organizaci zaměstnán na základě pracovní smlouvy dle zákoníku práce a zároveň pobírá odměnu za jednatelství - na základě smlouvy o obchodních korporacích. Znamená to tedy, že vypočtený vyměřovací základ ponížím pouze o příjem z klasického pracovního poměru do výše 52 253 Kč a z částky, která tuto hranici převyšuje a zároveň z jeho odměny za jednatelství odvedu za organizaci pojistné ve výši 24.8 %? Jak to pak bude s hlídáním maximálního vyměřovacího základu tohoto zaměstnance? Běžně sčítám od začátku roku vym. základ z pracovního poměru i z jednatelství (v jedné organizaci) a po dosažení maximálního vym. základu už mu nestrhávám a neodvádím PSSZ ani jeho pojistné (6,5%), ani pojistné za organizaci 24,8 %. Budu nyní při sledování roční hranice MVZ vycházet ze skutečného vym. základu (zaměstnance + jednatele), ze kterého mělo být odvedeno pojistné? Nebude mít na to vliv to, že z částky 156 759 Kč (tj. 52 253 Kč/měsíčně), za měsíce 6-8/2020 nebylo za organizaci toto pojistné odvedeno?