Otázky a odpovědi - strana 8

Při pobírání rodičovského příspěvku je možné dát malé dítě 2-3 roky, na které je pobírán příspěvek do státní školky, resp. do školky příspěvkové organizace, které je zřízená městem? Jsou tam nějaké omezení hodinové nebo to není vůbec možné? V případě, že by mi školka zapsala dítě na rok 2019/2020 - mohu ho tam dát na nějaký den v týdnu? Do školky dítě mohu přivést od 06:30-08:30 a vyzvednout v 12:30-13:00 hod, případně až po 14:15 hod odpoledne. Musím si přesně zaznamenat v kolik jsem dítě přivedla, abych dodržela nějaký počet hodin týdně či za měsíc? Školka si píše pouze denní docházku, tj. zda dítě přišlo či nepřišlo a zda bylo pouze na dopoledne či na celý den. Jak se toto řeší, resp. neřeší?

Maminka s jedním dítětem nastoupila do pracovního poměru 1. 6., kdy už bylo jasné, že je podruhé těhotná. Při domluvě v červnu o pracovní smlouvě se zaměstnavatelem nic takového zmíněno nebylo. Nyní k 3. 8. nastoupila na rizikové těhotenství, resp. na nemocenskou. a) Je z pohledu zaměstnavatele namístě, aby vůbec řešil to, že maminka už věděla, že je těhotná a že se může stát, že půjde na mateřskou či rizikové těhotenství? Může dle zákona vůbec toto zaměstnavatel řešit v neprospěch maminky? b) Bude-li v průběhu těhotenství vyplácet dávky nemocenského pojištění OSSZ, pak si může z nějakého důvodu OSSZ vyžádat to, zda maminka již byla těhotná při nástupu zaměstnání a že bylo zaměstnání pouze z důvodu vyplácení dávek nemocenského pojištění? Má právo na to takto OSSZ pohlížet? Případně jak se bránit, při „naléhání“ úřadů.

Byla jsem 3 roky na rodičovské s jedním dítětem, po narození prvního dítěte jsem ukončila své dva pracovní poměry a pobírala následně rodičovský příspěvek. Nyní jsem dva měsíce zaměstnána a ve třetím odpracovaném měsíci budu muset odejít na rizikové těhotenství, tedy mé druhé. Budu mít nárok na dávky nemocenské, pokud za mne zaměstnavatel odvedl ve dvou měsících řádně všechny odvody? Budu mít nárok i na mateřskou z toho nynějšího zaměstnání? Ja nějaký práh či strop dávek nemocenského pojištění? Jak si případně spočítám, kolik nemocenské dostanu? Kolik jsou maximální dávky nemocenského? Dosáhne na ně člověk s hrubým příjmem 30 000 Kč?

Zaměstnanec čerpá po část dne neplacené volno. Jak tuto skutečnost zohlednit na NEMPRI, ELDP a z hlediska zdravotního pojištění v případě, že čerpá pouze jednu hodinu neplaceného volna v rámci osmihodinové směny? Jak postupovat v případě, že neplacené volno trvá 4 hodiny a 4 hodiny zaměstnanec odpracuje v rámci osmihodinové směny (takto 4 dny v rámci měsíce)?

Prosím o vzorový výpočet, jak by vypadala náhrada mzdy v roce 2019 od zaměstnavatele za 1 den DPN (tedy 4. den trvání) při PHV zaměstnance 299,34 Kč s pracovní dobou 4 hodiny/den. A jak by vypadala, kdyby byl zaměstnanec invalidní v III. stupni invalidity (bez ZTP)?

Zaměstnavatel provedl 14. den trvání dočasné pracovní neschopnosti u zaměstnance kontrolu. Zaměstnanec nebyl zastižen, na rozhodnutí o vzniku DPN vystaveném praktickým lékařem nebyly vycházky povoleny. Vzhledem k předchozím neomluveným absencím zaměstnance se zaměstnavatel rozhodl neposkytnout náhradu mzdy z důvodu porušení dodržování léčebného režimu. Zaměstnavatel dodržel všechny postupy - zprávu o kontrole s výzvou ke sdělení důvodu nepřítomnosti vhodil zaměstnanci do poštovní schránky. Zaměstnanec na výzvu nereagoval. Zaměstnavatel zaslal tedy zaměstnanci vyrozumění o nevyplacení náhrady mzdy z výše vedených důvodů, zprávu o kontrole a jejím výsledku zaslal praktickému lékaři a OSSZ. Po obdržení výplatního lístku se začal zaměstnanec ohrazovat, protože údajně měl vycházky povoleny, ale od jiného lékaře. K povolení vycházek údajně došlo 13. den DPN. Zaměstnavatel však žádné oznámení o povolených vycházkách od jiného lékaře neobdržel a na telefonický dotaz na OSSZ mu bylo sděleno, že takové informace nespokytují. Zaměstnavatel nadále trvá na tom, že jeho postup byl správný a náhradu mzdy odmítá vyplatit. Je názor zaměstnavatele správný?

Žena na mateřské dovolené. Manžel uplatňuje daňovou slevu na jako vyživovanou osobu bez vlastních příjmů. Manželka pracuje pro s. r. o. na zkrácený pracovní úvazek. Měsíční odměna 3 000 Kč, k tomu dostává od zaměstnavatele příspěvek na penzijní připojištění. Mezi vlastní příjmy se nezapočítá sociální dávka - mateřská, naopak do limitu příjmů se započítává hrubá mzda, ale jak je to s příspěvkem od zaměstnavatele na penzijní připojištění?

Naše pracovnice podepsala v únoru výpověď podle § 52 písm. c) zákoníku práce pro nadbytečnost s 3měsíčním odstupným, pracovní poměr měl skončit 30. 4. 2019. Pracovnice byla 10. 4. 2019 uznána pracovně neschopnou. Pokud bude její pracovní neschopnost trvat např. do 30. 6. 2019, bude se ukončení pracovního poměru posouvat až na datum 21. 7. 2019? Další otázkou je, jakou práci jí máme nabídnout, když zaměstnavatel ukončil veškerou výrobní činnost a nemá již prostředky k výkonu její profese? Pracovnice má ještě 4 dny nevyčerpané dovolené, prodlouží se konec pracovního poměru ještě o tyto 4 dny k datu 25. 7. 2019? A z kterého čtvrtletí se bude brát průměrný výdělek na výpočet odstupného, které bude vyplaceno po skončení pracovního poměru?

Máme softwarovou společnost, která musí pružně reagovat na legislativní změny. Jak postupovat v případech, kdy má zaměstnanec naplánovanou noční směnu ze dne 30. 6. 2019 na 1. 7. 2019 od 18.00 do 6.00 hod., a to v takovýchto případech: 1) Zaměstnanec onemocní např. ve 22.00 hod. dne 30. 6. 2019 - bude správné postupovat ještě dle stávající legislativní úpravy, tj. bude uplatněna karenční doba? 2) Zaměstnance onemocní ve 2.00 ráno 1. 7. 2019 - zde se již karenční doba neuplatní   3) Zaměstnanec onemocní po skončení noční směny z 30. 6. 2019 na 1. 7. 2019 a dále má naplánovanou směnu 1. 7. 2019, a to opět od 18.00 hod. - zde bude den 1. 7. 2019 brán jako první den nemoci a již nebude uplatněna karenční doba?

Zaměstnanec nastoupil na pracovní neschopnost. Během prvních čtrnácti dnů neschopnosti, kdy proplácí zaměstnavatel náhradu mzdy, přišel dotyčný zaměstnanec jeden den na 5 hodin do práce (pracovní doba 7,5 hod.). Je toto možné, tedy v rámci pracovní neschopnosti na HPP (nic jiného u zaměstnavatele zaměstnanec nevykonává) přijít na pět hodin do práce. Zkrátí se mu náhrada o pět hodin a proplatí se mu 5 hodin práce? Jaký to má vliv na ELDP?

Naše zaměstnankyně je u nás zaměstnána na HPP jako zubní lékařka. V současné době pobírá peněžitou pomoc v mateřství a nepracuje. Po mateřské dovolené tzn. v době čerpání rodičovské dovolené by chtěla nastoupit do práce, ale pouze na pár hodin v měsíci. Příjem by nepřesáhl 10 000 Kč. Můžeme s ní na tento malý úvazek uzavřít DPP, konkrétně na práci zubní lékařky, pokud bude na HPP evidovaná jako zaměstnankyně na rodičovské dovolené s výdělkem 0? Lze tedy sjednat po dobu rodičovské dovolené zaměstnankyně DPP se stejnou náplní práce jako má HPP? Zaměstnankyně totiž plánuje další dítě do tří let a z tohoto důvodu si nepřeje vrátit na původní pozici na HPP, a zkrátit tak úvazek a výměr.

Zaměstnanec s osmihodinovou pracovní dobou odpracuje 3 hodiny ze své směny, pak je 2 hodiny u lékaře, který ho uzná dočasně práce neschopným již od tohoto dne, pak odpracuje další 2 hodiny (dodělá svou práci) a hodinu před koncem směny odejde na nemocenskou. Kolik hodin mu má být tento první den nemoci zaplaceno - 5 (jen odpracované) nebo 7 (tedy včetně lékaře jakožto překážka v práci)? 

Osoba byla uznaná cca od 10/2017 invalidním důchodcem ll. stupně (dříve částečný invalidní důchod), současně byla zaměstnaná a onemocněla. Byla uznaná práce neschopnou od 13. 11. 2017 až do září 2018. Z důvodu toho, že se nepředpokládá, že se její zdravotní stav zlepší, si na radu lékařky zažádala o uznání invalidity III. stupně (dříve plný invalidní důchod). Žádost podala těsně před ukončením neschopnosti, čili 9/2018. Stalo se to, že jí byla invalidita III. stupně uznána takřka okamžitě, ale zpětně od 24. 4. 2018. Následně na to přišel dopis, že musí vracet částku cca 60 000 Kč - za to, že jí byla neoprávněně vyplácena nemocenská. A to proto, že prý existuje zákon, který při invaliditě III. stupně dovoluje vyplácet nemocenskou a současně invalidní důchod pouze po tři měsíce. Postižená tento zákon z pochopitelných důvodů nezná a ani jí ve snu nenapadlo, že by jí bylo vypláceno něco, co jí nenáleží. Žije sama a peníze utratila za svoje léčebné výlohy, za běžný chod domácnosti a za opravu kotle. Žádné peníze na vrácení nemá. Je nucená žádat o sociální dávky, aby vůbec vyžila. Nejdříve jsme si mysleli, že bude stačit, když zažádáme, aby invalidita III. stupně byla uznána až později, třeba od července 2018, ale to by sice nemusela vracet nemocenskou, ale zase by musela vracet rozdíl mezi dávkou za II. a III. stupeň invalidity, který ji byl vyplacený zpětně od 24. 4. 2018. Má toto nějaké řešení, aby peníze nemusela vracet? Je z toho naprosto zdrcená, má rakovinu ve velmi pokročilém stádiu, peníze nemá a bojí se, že když nezaplatí, že jí čeká nějaká exekuce.

Má zaměstnanec při ročním zúčtování nárok na daňový bonus na své děti, pokud byl po celé dva měsíce na nemocenské? Za celý rok si vydělal více než polovinu minimální mzdy.

Maminka pobírá rodičovský příspěvek ve výši 6 000 Kč do 31. 8. 2019. Slyšela něco o navýšení rodičovského příspěvku o 40 000 Kč. Je tato informace pravdivá? Dostanou maminky, které pobírají rodičovský příspěvek, ještě navíc 40 000 Kč? Jakou formou, pobírá-li maminka příspěvek do konce srpna 2019? Týká se jí toto přidání a dostane ho jednorázově v poslední výplatě za srpen 2019, tj. v září, či je to jinak?

Zaměstnankyně byla od 12. 10. 2018 v pracovní neschopnosti. Neschopenku lékař ukončil v její nepřítomnosti (nechodila na kontroly) k 12. 11. 2018. Důvodem pracovní neschopnosti byl otok předloktí, který nastal po změně vykonávané práce (tak je stav popsán v lékařské zprávě, kterou nám zaměstnankyně přinesla s neschopenkou). Zaměstnankyně už v předchozí době mívala krátkodobé absence, které ale vždy před začátkem směny omluvila. Jedná se o nespolehlivou zaměstnankyni. Dne 23. 11. 2018 jsme od ošetřujícího lékaře ukončení neschopnosti obdrželi. V ten den se ozvala i zaměstnankyně, že jí lékař ukončil neschopenku, o čemž nevěděla a že má ruku v sádře, proto do práce nastoupit nemůže. Můžeme se zaměstnankyní okamžitě rozvázat pracovní poměr? Kdybychom chtěli, aby se do práce vrátila, až bude bez sádry, jak zaměstnankyně omluví dobu mezi ukončením pracovní neschopnosti a nástupem do práce? K dnešku má 11. neomluvený pracovní den. 

Společnost s. r. o. má zaměstnankyni, která je zaměstnána na HPP (0,6 úvazku, 6h/4d) od 17. 9. 2018. Zároveň ale ještě pobírá rodičovský příspěvek. Od 5. 11. 2018 je zaměstnankyně doma a stará se o nemocné dítě (o to, na které v současné době čerpá rodičovský příspěvek). Má zaměstnankyně nárok na ošetřovné, když ještě pobírá rodičovský příspěvek (k 14. 11. 2018 s rodičovskou končí)? Bude mít na výpočet ošetřovného vliv, když má zaměstnankyně úvazek jen 0,6?

Dobrý den, zaměstnanec dal výpověď a během výpovědní doby onemocněl. Prodlužuje se mu výpovědní doba o dobu jeho nemoci, či nikoliv?

Pokud čerpání PPM přesahuje u zaměstnankyně do dalšího kalendářního roku, vzniká zaměstnankyni v dalším roce automaticky nárok na roční výměru dovolené, nebo musí splnit limit 60 pracovních dnů pro vznik nároku na roční výměru dovolené? Podmínku trvání zaměstnání po celý kalendářní rok splňuje. Pokud bude zaměstnankyni končit peněžitá podpora v mateřství 31. 1. 2019 včetně a měla by nevyčerpanou dovolenou 20 dnů z roku 2018, jaký bude nárok na dovolenou za rok 2019? Je předpoklad, že pracovní poměr bude trvat po celý kalendářní rok 2019.

Četla jsem článek, že zaměstnanec na rodičovské dovolené již nesmí pracovat na dohodu o provedení práce bez odvodů sociálního a zdravotního pojištění. Je to pravda?