Otázky a odpovědi - strana 3

Společnost vstoupila k 1. 7. 2023 do dobrovolné likvidace. Jednatel společnosti se stal likvidátorem. Je likvidátor v tomto případě druhým pracovním poměrem tohoto jednatele ve společnosti? A musí se přihlašovat k OSSZ a ZP, když už je tamtéž přihlášen z poměru jednatele? 

Obdrželi jsme od ČSSZ dopis, v němž nás informuje, že u zaměstnance končí podpůrčí doba k 1. 8. Jaké má toto datum další návaznosti a povinnosti pro zaměstnavatele?

Člen výboru SVJ má schválenou měsíční odměnu, výplata je 4× za rok, za čtvrtletí se vyplácí 9 000 Kč brutto. Od června 2023 bude nezaměstnaný (pracoval jinde) a požádá si o podporu v nezaměstnanosti. Bude mít nárok na podporu v nezaměstnanosti při zmíněném příjmu z vyplácených odměn v SVJ. Dle § 39 odst. 2 písm. d) a e) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, nemá nárok na podporu uchazeč o zaměstnání a nevíme, zda v uvedených bodech do této kategorie spadá. Pokud by bránilo výplatě podpory výše nastavené odměňování, bylo by pro něho výhodnější nastavení zúčtování měsíční odměny ve výši 3 000 Kč kvůli posouzení výše příjmu? 

Který den se považuje za den ukončení pracovního poměru v případě, kdy dojde ke zrušení pracovního poměru ve zkušební době? Jde o zahraniční pracovníky, kteří utečou a my jim zasíláme poštou toto ukončení. Mám za to, že je to den doručení (vrácenky z pošty). V některých případech ale toto doručení trvá dlouho – ve mzdě pak uvádíme neomluvenou nepřítomnost, platíme tak (než se nám dodejka vrátí) za ně zdravotní pojištění. 

Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na HPP, kromě HPP má u dalších zaměstnavatelů tři DPP do 10 000 Kč. V tuhle chvíli nemusí odvádět zdravotní a sociální pojištění z DPP. Jak tomu bude po novele zákoníku práce?

Zaměstnanec měl neschopenku od 15. 2. 2022 do 28. 2. 2023. Dnem 26. 2. 2023 se stal starobním důchodcem a pracovní poměr nadále trvá. Čerpal neplacené volno 1. 3. do 23. 4. 2023. Od 24. 4. 2023 do 28. 5. 2023 pracoval. Od 29. 5. 2023 má opět neschopenku. Má nárok na výplatu nemocenské po dobu 70 kalendářních dnů v roce 2023 (nekrátí se) a do limitu 70 dnů se nepočítají dny, ve kterých pobírá náhradu mzdy od zaměstnavatele? 

Při ukončení dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, např. 30. 5. 2023, má povinnost dodržovat režim dočasně práce neschopného pojištěnce v tento den až do 23.59 hod., pokud tedy zaměstnanec v tento den nenastoupí zpět do zaměstnání ?

Zaměstnankyni končila RD 5. 5. 2023 po 3 letech věku dítěte dle její původní žádosti. Může si prodloužit RD např. do 25. 5. 2023 a 26. 5. 2023 podat zaměstnavateli výpověď, protože pečuje o dítě? Zaměstnankyně se poté přihlásí na úřad práce. Jaké povinnosti má zaměstnavatel vůči ČSSZ a ZP? 

Zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti, kde má stanovenou hodinovou mzdu, ve smlouvě nemá vyloženě slovně uvedeno, že se jedná o zaměstnání malého rozsahu, vydělá si 3 000 Kč za měsíc. Bude zaměstnavatel odvádět sociální pojištění, nebo ne? 

jak správně řešit přechod zaměstnance ze zaměstnání malého rozsahu na velký rozsah a zpět. Uvedu konkrétní modelový příklad: Zaměstnanec nastoupí dle pracovní smlouvy na pracovní poměr od 1. 1. na úvazek 0,20 a mzdu 3 800 Kč. Jedná se tedy o zaměstnání malého rozsahu. V březnu přesáhne mzdu 4 000 Kč a je přihlášen na sociálku s datem nástupu 1.1. jako ZMR. Pracuje dál a k 1.7. podepíše dodatkem změnu pracovní smlouvy s tím, že úvazek se navyšuje na 0,5 a mzdu 10 000 Kč, od 1.7. se již nejedná o zaměstnání malého rozsahu. K 30.6. je ze sociálky odhlášen jako ZMR a k 1.7. přihlášen jako velký rozsah. Tento postup jsme konzultovali se správou sociálního zabezpečení s tím, že pokud se pracovní poměr změní na malý rozsah či naopak, pro sociální správu se jedná o samostatný pracovní poměr a tak se taky přihlašuje/odhlašuje. Též se pak vystaví dva evidenční listy. Moje dotazy jsou: 1) Chci se ujistit, zda je v pořádku změnu pracovní smlouvy na zvýšení/snížení úvazku v tomto případě řešit standardně dodatkem nebo je potřeba uzavřít novou pracovní smlouvu a tu předchozí ukončit? Předpokládám, že dodatek je v pořádku. Navíc může dojít i k situaci, kdy ke změně ZMR dojde změnou rozhodného příjmu např. pracovní smlouva na 3 800 pro rok 2022 nebylo ZMR od roku 2023 po změně rozhodného příjmu na 4 000 již je a je zachována původní smlouva bez jakéhokoli dodatku. 2) Jak toto řešit ve mzdovém programu – zadávat přechod na ZMR/zpět jako dva samostatné pracovní poměry či jako jeden, když co se týče pracovní smlouvy je to jeden pracovní poměr. Předpokládám, že zadávat spíše jako dva samostatné pracovní poměry. Stěžejní je, aby např. náhrada za nemoc, průměrný čistý příjem pro UP apod. se počítal správně. Pokud bude zadáno jako jeden pracovní poměr výpočet bude jiný, než když bude zadáno jako dva pracovní poměry, i když co se týče pracovní smlouvy se jedná o jednu smlouvu. Jak má být zadáno a počítáno (jako jeden pracovní poměr či jako dva), aby byl výpočet viz výše správně podle zákona a všechna potvrzení o příjmu (např. pro úřad práce) byla v pořádku? Při zadání dvou pracovních poměrů pak budou předpokládám zaměstnanci vystaveny dva zápočtové listy, což je též zmatečné, protože zaměstnanec má jednu pracovní smlouvu a k ní jedno ukončení. Děkuji za upřesnění postupu v tomto případě

Náš zaměstnanec nastupuje na otcovskou dovolenou, kterou čerpá ze zaměstnání na HPP. Může pro nám během otcovské a následně rodičovské dovolené občas s něčím vypomoci na základě fakturace případně dohody o provedení práce? Je našim zaměstnancem na HPP, ale mimo to má i živnostenský list a podnikání je pro něj vedlejší činnost. Podniká ve stejném oboru, jako je u nás zaměstnán (zedník), ale případně bychom ho využili i na dohodu o provedení práce v jiné činnosti, pokud by to bylo možné.

Firma poskytuje 22 dní dovolené, tzn. 2 dny nad rámec daný zákoníkem práce. Má zaměstnance, na které uplatňuje slevu na sociálním pojištění ve výši 5 %. Při ověřování, zda daný zaměstnanec splňuje podmínky pro uplatnění slevy dle § 7a odst. 3 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pro účely stanovení průměru na jednu hodinu dle vyjádření ČSSZ se musí z úhrnu odpracovaných hodin vyjmout hodiny za dovolenou, kterou zaměstnavatel poskytuje navíc. Je rozšířen názor, že má zaměstnanec čerpat nejdříve tu část dovolené, kterou je zaměstnavatel povinen poskytovat alespoň v minimální výši, a teprve poté že se čerpá ta část dovolené, o kterou její délku zaměstnavatel dobrovolně prodloužil. Je někde v zákoně opora, že se dovolená nad rámec stanoveným zákonem nepovažuje za odpracovanou dobu, a proto se pro účely § 7 a odst. 3 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,, tato doba nepovažuje za odpracovanou dobu?

Naše zaměstnankyně nastoupí na mateřskou dovolenou, po ní na rodičovskou dovolenou a zároveň v té době chce docházet do zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek. Je to možné? Může si vydělávat na stejné pozici, z které čerpá rodičovskou, anebo musí mít smlouvu na jinou pracovní pozici? 

Zaměstnanec měl během roku uzavřeno několik navazujících dohod DPČ 1. 1. 2022 - 31. 5. 2022, DPP 1. 6 .2022 - 14. 8. 2022, DPČ 15. 8. 2022 - neurčito. Ve všech měsících vznikla účast na pojištění. Je povinnost jednotlivé pracovní vztahy přihlašovat a odhlašovat na OSSZ a zdravotní pojišťovně? 

Zaměstnavatel odvádí pozdě pojistné zaměstnanců, často dluží dvě platby pojistného na sociální zabezpečení (za dva měsíce zpátky). Může tento zaměstnavatel uplatnit novou 5 % slevu na pojistném, pokud splní ostatní podmínky?

Náš jednatel, daňový rezident, bez podepsaného prohlášení k dani, bude mít pravidelnou měsíční odměnu ve výši 1 000 Kč. Jaké bude mít odvody? Co se týče daně, myslím, že bude odvádět 15 % srážkovou daň (tj. 150 Kč). Co se týče sociálního pojištění, protože se jedná o příjem nižší než 4 000 Kč, tak nebude odvádět nic. Jedná se i v případě odměny za jednatelství o malý rozsah (budu MR případně muset uvést v evidenčním listu). Nevím ale, jak je to se zdravotním pojištěním. Zaměstnanec s touto částkou ZP neodvádí, ale myslím, že jednatel musí ZP odvést ( tj. 45 Kč z 1 000 Kč). Jak by to bylo s dopočtem do min.VZ na ZP? Pokud by současně i podnikal, stačí mi, že doloží písemné prohlášení, že na ZP odvádí min. zálohy jako OSVČ hlavní ? Přesto, že má takto nízké příjmy ve více firmách, údajně si platí ZP jako OSVČ hlavní. 

Jsme příspěvková organizace - základní škola. Vychovatelka ve ŠD byla od 8. 12. 2019 na mateřské dovolené, nyní samozřejmě je již na rodičovské dovolené a to do 2. 1. 2023 (do tří let věku dítěte). V současné době je od 16. 11. 2022 v pracovní neschopnosti, která souvisí s dalším těhotenstvím. Budeme této pracovnici vykazovat nadále rodičovskou dovolenou, nebo pracovní neschopnost, která bude pravděpodobně trvat do doby nástupu 2. mateřské dovolené. Plánovaný den porodu je 16. 5. 2023, tzn. že od 3. 1. 2023 si musí dotyčná požádat o neplacené volno do doby nástupu mateřské dovolené, i když bude v pracovní neschopnosti?

Občan u zaměstnavatele vykonává bezplatně funkci jednatele s. r. o. Zároveň je zaměstnán na pracovní poměr jako lékař, s týdenním úvazkem 25 pracovních hodin. Bude mít zaměstnavatel nárok na slevu?

Zaměstnanec pracuje u dvou zaměstnavatelů. U prvního zaměstnavatele má pracovní poměr s týdenním úvazkem 15 hodin týdně. U druhého zaměstnavatele má pracovní poměr s plným úvazkem 40 hodin týdně. Jedná se o zaměstnance staršího 55 let. Bude mít první zaměstnavatel nárok na slevu na pojistném? Omlouvám se, ale nikde jsem nenašla jednoznačnou odpověď, předpokládám, že ano. 

Zaměstnankyně má se zaměstnavatelem uzavřenu pracovní smlouvu na 40 hodin/týden, je na rodičovské dovolené, ze smlouvy není odměňována, nekoná žádnou práci pro zaměstnavatele. Zaměstnavatel s ní uzavřel další pracovní smlouvu na zkrácený úvazek 30 hodin/týden. Ustanovení § 7a odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., uvádí: „vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele....“ Je potřeba, aby činnost na základě smlouvy zaměstnankyně skutečně vykonávala a byla z ní odměňována, nebo se posuzuje, že smlouva je uzavřena, a v tom případě sjednaná pracovní doba z obou zaměstnání přesáhne 30 hodin?