Otázky a odpovědi - strana 5

Jak má postupovat zaměstnavatel v případě, když bude chtít kontrolovat zaměstnance v době prvních 14 dnů pracovní neschopnosti? Jde nám o to, kdo může kontroly za zaměstnavatele provádět, na základě jakých dokumentů se musí ten, kdo kontrolu provádí prokázat, zda musí být postup popsán ve vnitřním předpisu, jak postupovat v případě nezastižení, zda může zaměstnavatel provádět kontroly i o víkendu apod.

Zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti (malý rozsah) na dobu neurčitou. V roce 2021 měl všechny příjmy bez odvodu pojištění. V lednu měl příjem přes 3 500 Kč. Posledního ledna, tj. 31.1. onemocněl a má zároveň izolaci. U zaměstnance nelze dopředu stanovit rozvrh pracovní doby. Jde o hasiče, který má hodiny dle počtu výjezdů k událostem (havárie, požáry ap.). Jak máme postupovat se stanovením rozvrhu pracovní doby pro nemoc?

Původní pracovní poměr na dobu neurčitou. Ženě končí v únoru rodičovská 3letá dovolená s prvním dítětem, zaměstnavatel souhlasil s neplaceným volnem do 4 let dítěte, o které žena požádala. Ta nyní zjistila, že je opět těhotná, zatím to zaměstnavatel neví. Má nárok poté opět na čerpání mateřské od zaměstnavatele, dle příjmů před 3 roky? Žena mezi prvním a druhým dítětem, dítě bude mít poté 3,5 roku, u zaměstnavatele nepracuje (nemá příjem), je však z titulu neplaceného volna stále vedena jako zaměstnanec. Podle čeho bude mateřská stanovena? Může zaměstnavatel ženu propustit, když po 3 letech již není chráněna, když se dozví o těhotenství? Žena má založené při rodičovské živnostenské podnikání jako vedlejší činnost, neplatí žádné zálohy - bude to mít vliv na čerpání následné mateřské dovolené, může živnostenský list toto nějak komplikovat? Příjem je minimální.

Mám zaměstnance na HPP, od 28. 4. 2021 do 16. 8. 2021 odešel na mateřskou dovolenou. Zároveň jsme mu udělali smlouvu DPČ od 17. 8. 2021 – 17. 1. 2022. Dne 17. 1. 2022 byl při povinném testování covid pozitivní, pracovní neschopnost mu vystavila KHS jak na pracovní poměr z HPP, tak na DPČ. Má tedy vystavené dvě pracovní neschopnosti. Ze které mu mám uhradit prvních 14 dnů nemocenské?

Náš dotaz se týká vykrytí zbývající části směny při pracovní neschopnosti. Zaměstnanec má plánovanou směnu 22.–23. 11. v čase 18:00–5:00 hod. Lékař jeho pracovní neschopnost ukončil k 22. 11., tzn., že zaměstnanec na směnu od 18 hod. nenastoupil. Jaký je správný postup pro vykrytí zbývající části směny v čase 0:00–5:00 hod. (23. 11.)?  Bude stejný postup vykrytí směny i při začátku pracovní neschopnosti? Př.: Zaměstnanec má plánovanou směnu 22.–23. 11. v čase 22:00–5:30 hod. Lékař uznal zaměstnance práce neschopným až od 23. 11., tzn., že zaměstnanec na směnu 22. 11. od 22 hod. již nenastoupil.

Našemu zaměstnanci, muži, který je otcem dítěte a manželem matky dítěte, se má narodit dítě 13. 1. 2021. Matka dítěte bude čerpat MD do konce 6. týdne po porodu. Náš zaměstnanec chce už dnem porodu zažádat o rodičovskou dovolenou do 2 let věku dítěte. V rámci této RD bude čerpat 14 kalendářních dnů otcovské poporodní péče, další 4 týdny - do ukončení MD matky - bude na rodičovské dovolené. Od začátku 7. týdne po porodu bude čerpat MD (matka se vrátí do práce) a následně bude na rodičovské dovolené a bude čerpat rodičovský příspěvek. Byl by plátcem zdravotního pojištění za tohoto zaměstnance stát po celou dobu, už ode dne porodu, kdy by v prvních 6 týdnech nepobíral žádné dávky (MD by pobírala matka) a my bychom za něj nemuseli platit ZP z alespoň minimálního VZ? Do kterého dne by pobíral MD? Za předpokladu, že by porod skutečně nastal 13. 1. a MD pobíral od 24. 2. 2022 (od začátku 7. týdne) po dobu 22 nebo 28 týdnů? Údajně mu na sociálce poradili, že by se matka těchto dávek mohla vzdát ihned po porodu a on by je pobíral po celou dobu 28 týdnů, což by pro ně bylo finančně výhodnější?

Mezi zaměstnanci panuje názor, že je rozdíl ve výplatě nemocenského při pracovní neschopnosti a při karanténě či izolaci. Prosím o vysvětlení, jak postupovat při náhradě mzdy v prvních 14 kalendářních dnech a jak poté vyplácí nemocenské OSSZ ?

Podává se příloha k žádosti o dávku jen na počátku nepřítomnosti zaměstnance po uplynutí 14 dní, nebo každý měsíc pokud trvá např. nemoc? 

Máme zaměstnance, který byl dlouhodobě nemocný a pozbyl zdravotní způsobilost k vykonávané práci. Pracovní lékař potvrdil, že svoji práci nemůže vykonávat. Nejedná se o nemoc z povolání a ani pracovní úraz. Zaměstnance nemůžeme převést na jinou vhodnou práci. Výpověď tedy dostane dle § 52 písm. e) zákoníku práce. Výpovědní doba bude dva měsíce - co bude po tu dobu vykonávat? Můžeme mu nařídit vybrat si dovolenou která mu (po přepočtu) zbyla z roku 2020 a 2021? Původní práci dělat nemůže a jinou pro něho nemáme. Bude tedy doma? Případně jak mu budu počítat výdělek po ty 2 měsíce? Máme plat paušálem + osobní příplatek. Dále protože se jedná o výpověď dne § 52 písm. e) nemá nárok na odstupné? Jestli má, tak v jaké výši? Z jakého období mu budu počítat průměrný plat? Pracovní neschopnost nastoupil 2. 4. 2020 a ukončuje 16. 9. 2021. 

Stanovuji-li podpůrčí dobu, započítává se do období 380 předcházejících kalendářních dní i pracovní neschopnost vzniklá z důvodu karantény nebo izolace (covid)?

Dne 25. 8. 2021 jsme přijali na základní školy (přísp. organizace) do pracovního poměru učitelku s vysokoškolským ekonomickým vzděláním. Průběh předchozí praxe je pouze OSVČ v jiném oboru. Má dvě děti narozené 9. 3. 2014 a 27. 12. 2017. Nástup na rodičovskou dovolenou uvedla 20. 1. 2014 do 30. 6. 2017 a od 9. 1. 2018 do 27. 12. 2021. Peněžitá pomoc v mateřství (MD) prý OSVČ nenáleží. Jaký bude prosím správný zápočet? 

Zaměstnanec při plném úvazku (37,5 hod. týdně) byl od ledna do července na DPN. Vznikne mu nárok za toto období na dovolenou?

Máme zaměstnance, který pracuje na DPP a v měsíci 6/2021 mu odměna překročila částku 10 000 Kč, v měsíci 7/2021 měl odměnu pod 10 000 Kč. V měsíci 8/2021 je v dočasné pracovní neschopnosti (10 dní). Splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění? Přísluší tomuto zaměstnanci v době 10 kalendářních dnů náhrada odměny z dohody, když v době nemoci od 9. 8. - 18. 8. 2021 neměl naplánovanou žádnou směnu? 

Zaměstnankyni má sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou. V říjnu roku 2019 se jí narodilo dítě. Čerpala na něj mateřskou dovolenou, posléze rodičovskou dovolenou, kterou stále čerpá. V záři 2021 jí vznikne opět nárok na mateřskou dovolenou, neboť bude mít 2. dítě. 1) Bude jí prvních 14 dnů nové mateřské dovolené hradit zaměstnavatel nebo sociálka? 2) Vznikne jí za rok 2021 nárok na dovolenou? 3) V případě, že ano, může jí dát zaměstnavatel v období čerpání dovolené výpověď?

Zaměstnankyně se rozhodla nastoupit později na mateřskou dovolenou s následujícími termíny: 1. 12. 2020 nástup na mateřskou dovolenou 16. 12. 2020 termín porodu 30. 12. 2020 předpokládaný termín porodu. Prosím o odpověď, zda chápu správně, že v tomto případě se nebude doba výplaty PPM a mateřské dovolené shodovat, neboť pokud jde o výplatu PPM v délce 28 týdnů (1 dítě), začala podpůrčí doba automaticky běžet počátkem šestého týdne před očekávaným termínem porodu, tedy od 18. 11. 2020 a skončila 1. 6. 2021 (dle §33 písm. a) zákona o nemocenském pojištění), přičemž od 18. 11. do 30. 11. výplata PPM zaměstnankyni "propadla", neboť se rozhodla pracovat, zatímco mateřská dovolená běžela z titulu pozdějšího nástupu na MD od 1. 12. 2020 po dobu 22 týdnů od data skutečného, byť předčasného, porodu (16. 12. 2020), tedy do 18. 5. 2021 (dle § 195 odst. 3 ZP). Zatímco MD zaměstnankyni skončí již 18. 5., výplata PPM bude dobíhat až do 1. 6. 2021 - jde tedy o podobný případ, kdy rodičovská dovolená končí dosažením 3 let věku dítěte, zatímco čerpání rodičovského příspěvku lze rozložit na 4 roky?

Lze v roce 2021 krátit dovolenou z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti? Pokud ano, o kolik hodin lze nárok na dovolenou zkrátit? Pracovní neschopnosti trvala v období 1. 1. - 1. 6. 2021. Zaměstnankyně pracuje 5 dní v týdnu, délka pracovní směny je 7,5 hodiny, zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené.

Jak se postupuje v případě, že zaměstnanci byla vystavena neschopenka (v profesi uvedena „izolace“) od 12. 4. do 30. 4. 2021, ale zaměstnanec první dva dny, tedy 12. 4. a 13. 4. 2021 celé dny odpracoval? Dle § 191 zákoníku práce platí: „Vznikla-li dočasná pracovní neschopnost ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná období 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu následujícím kalendářním dnem.“ Vztahuje se to i na případy, kdy těch dní bylo odpracováno víc? Tedy začíná období 14 kal. dnů DPN pro účely poskytování náhrady až od 14. 4. 2021 a nemocenskou začne ČSSZ vyplácet až 28. 4. 2021? A jak je to s mimořádným příspěvkem při karanténě dle zákona č. 121/2021 Sb.? Tam toto období prvních 14 dní počíná běžet již 12.4 . s tím, že za 12. 4. a 13. 4. 2021 mimořádný příspěvek nenáleží? Pokud by zaměstnanec odpracoval ještě nějakou směnu v průběhu DPN (např. 19. 4. 2021), posunulo by se opět období „prvních 14 dní“ od jeden den a ČSSZ by tak nemocenskou začala vyplácet až 29. 4. 2021? Doplňující otázka: Je izolace považována za karanténu? Ze strany ČSSZ nám bylo sděleno, že izolace je považována za pracovní neschopnost a liší se tak od karantény (např. tím, že v případě odpracování celé směny v první den izolace se období prvních 14 dní posouvá, zatímco u karantény nikoli). A podobně se vyjadřuje i paní Ženíšková ve své odpovědi na dotaz 27565, dle které by mimořádný příspěvek byl posunut na 13.-26.4. (předpokládám, že je myšleno právě pro izolaci). Nicméně jak v zákoně o nemocenském pojištění (§ 167), tak v zákoníku práce (§ 347, odst. 4) se píše, že karanténou se rozumí též izolace. Neměla by tedy platit pro izolaci stejná pravidla jak pro karanténu? Tedy se neposouvá období 14 dní v případě odpracování prvního dne, nevztahuje se na izolaci zákaz výpovědi dle § 53, odst. 1, písm. a) atd.?

Právnická osoba s. r. o. vlivem poklesu tržeb nezaplatila všechny odvody za zaměstnance a za firmu. Do konce ledna 2021 vyplatila zaměstnancům všechny závazky (čisté mzdy) z roku 2020, vůči zaměstnancům má tedy vše vyrovnané. K 31. 1. 2021 firma nezaplatila sociální pojištění za 11/2020, 12/2020, odvody některým zdravotním pojišťovnám, neposlala exekutorům některé splátky za zaměstnance. Jak je to v tomto případě s uznatelností daňových nákladů, zůstávají veškeré mzdy a odvody daňovým nákladem? Pokud ne, projeví se tato situace v účetnictví nebo pouze v daňovém přiznání se nezaplacené částky odečtou z daňových výdajů a na kterém řádku daňového přiznání?

Zaměstnance žije v jedné domácnosti s družkou a její dcerou. Zaměstnanec tuto nevlastní dceru doprovodil k lékaři na nezbytný zákrok. Bude mít tuto překážku v práci placenou nebo nikoliv? Pokud by tato nevlastní dcera onemocněla, měl by nárok na ošetřovné?

V souladu s § 192 odst. 1 ZP vznikne-li dočasná pracovní neschopnost (DPN) ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počítá se období 14 kalendářních dnů DPN pro účely poskytování náhrady mzdy následujícím kalendářním dnem. Jak je to v případě kdy zaměstnanec pracující v nočních směnách čerpá dovolenou (po dovolené ve směně, která končí ráno jde k lékaři, který rozhodne o DPN) - postupuje se stejně, jako v případě, kdyby nečerpal dovolenou, ale pracoval - tzn. pokud by zaměstnanec neměl ve dni, kdy bylo rozhodnuto o DPN, již žádnou směnu stanovenou, začínala by DPN následujícím kalendářním dnem? Příklad: Zaměstnanec čerpá dovolenou v noční směně z 6. na 7. 4. 2021 (od 22.00 do 6.00 hodin), ráno jde k lékaři, který rozhodne o DPN od 7. 4. 2021, další směna je plánovaná až 8. 4. 2021. Pro ČSSZ bude vyplněn údaj, že zaměstnanec 7. 4. odpracoval 6 hodin, prvním dnem DPN je 8. 4. 2021.