Otázky a odpovědi - strana 51

Počet vyhledaných dokumentů: 1190
Počet vyhledaných dokumentů: 1190
Chtěla bych se zeptat na pořadí slevy na dítě. Máme zaměstnankyni která je svobodná, má dceru s mužem, s kterým nežije. Pak má syna s mužem, se kterým žije. Slevu na syna uplatnuje přítel (otec dítěte). A ona uplatnuje dceru jako číslo 2. Je to tak správně? Přítel uplatnuje syna číslo 1. 
Vydáno: 19. 02. 2018
Fyzická osoba, občan ČR, je běžný zaměstnanec české firmy a vztahuje se na něj sociální a zdravotní pojištění v ČR. Zároveň dostává odměnu za působení v orgánech právnické osoby na Maltě. Tuto činnost vykonává jak na Maltě, tak z ČR (videokonference). Jak se řeší tyto příjmy z pohledu DPFO, sociálního a zdravotního pojištění v ČR?
Vydáno: 16. 02. 2018
OSVČ podniká v oblasti zprostředkování služeb. Po celou dobu podnikání má také příjmy z pronájmu nemovitosti podle § 9 zákona DzP. Na této nemovitosti došlo k havárii vodovodního potrubí. Nemovitost je pojištěna, a tak došlo k výplatě pojistné události v hodnotě 50 000 Kč. Má se tato částka danit v § 9 nebo v § 10 zákona o daních z příjmů?
Vydáno: 16. 02. 2018
Mám klienta-fyzicku osobu, která podniká na živnostenské oprávnění a má dva předměty činnosti. První je: Zpracování grafických návrhů, návrhářská činnost atd., a druhá je: Umělecko – řemeslné zpracování kovů. Výdaje uplatňuje procentem z příjmů a potřebovala bych vědět, jaké procento použít, zda u obou předmětů podnikání 80 % a nebo 80 % a 60 %. 
Vydáno: 16. 02. 2018
Manžel neměl za celý rok žádný příjem ani sociální dávky, od října 2017 byl ve výkonu trestu. Může manželka uplatnit slevu na manžela za rok 2017?
Vydáno: 16. 02. 2018
Jednatel má u své s. r. o. smlouvu o výkonu funkce na částku 2 499 Kč měsíčně a zároveň dohodu o provedení práce na částku maximálně do výše 10 000 Kč měsíčně. Jak se postupuje při zdanění příjmu, pokud jednatel nemá podepsáno prohlášení k dani? Postupuje se správně v případě, kdy z dohody o provedení práce se odvede srážková daň a ze smlouvy o výkonu funkce se odvede zálohová daň ze superhrubé mzdy? 
Vydáno: 15. 02. 2018
Jednatel s. r. o. (pobírá starobní důchod) má uzavřenu dohodu o provedení práce do 10 000 Kč/měsíc a dále je mu vyplácena odměna za funkci jednatele ve výši 2 490 Kč. Má podepsané prohlášení poplatníka (poznámka: nedochází k souběhu funkcí). Z dohody o provedení práce nebude odvádět sociální ani zdravotní pojištění. A bude podléhat 15% zálohové dani. Uplatním slevu na poplatníka. Z výkonu funkce jednatele nebude odvádět od 1. 1. 2018 zdravotní ani sociální pojištění. Mám pravdu?
Vydáno: 15. 02. 2018
OSVČ má pozastavenou činnost na roky 2009-2019. V r. 2017 dostala provizi za zprostředkování spotřebního úvěru ve výši 35 000 Kč. Kam, pod jaký oddíl mám zdanit tuto provizi, když OSVČ má příjem také ze zaměstnání? Jako ostatní příjmy? 
Vydáno: 15. 02. 2018
Zaměstnavatel přispívá zaměstnanci pravidelně měsíčně na životní pojištění částku 500 kč, tj. 6 000 Kč za rok. V roce 2017 mu ještě k tomuto přispěl jednorázově v prosinci částku 12 000 Kč, tj. za rok 2017 příspěvek zaměstnavatele činil 18 000 Kč Zaměstnanci vystavujeme potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2017. Jakou částku uvedeme na řádku 15 potvrzení (příspěvek zaměstnavatele na soukromé životní pojištění § 6 odst. 9 písm. 9 bod 3) - 18 000 Kč, 12 000 Kč nebo 0 Kč?
Vydáno: 14. 02. 2018
Dobrý den, klient uzavřel v roce 2015 hypoteční úvěr na dům. V roce 2015 a 2016 si úroky odečetl v daňovém přiznání. V roce 2016 se oženil a následně v roce 2017 převedl dům do vlastnictví manželky. Po celou dobu je hypoteční úvěr na něj. V uvedeném domě bydlí. Za rok 2017 dostal potvrzení na úroky. Může si za rok 2017 odečíst úroky ve svém daňovém přiznání?   
Vydáno: 14. 02. 2018
Pracovnice je na mateřské dovolené, po část roku pracuje u jednoho zaměstnavatele na dohodu o provedení práce (kde podepsala prohlášení na základní slevu na poplatníka) příjem do 10 000 Kč. Po ukončení mateřské - pracovní poměr. Musí zahrnout příjmy z dohody o provedení práce do přiznání k dani z příjmů?
Vydáno: 14. 02. 2018
Občan je zaměstnán na Slovensku (pro slovenského zaměstnavatele pracuje na Slovensku i v ČR). Slovenský zaměstnavatel mu vyplácí na Slovensku mzdu a zároveň z ní i sráží daň z příjmu. Občan také na Slovensku dostává dividendy, ze kterých je mu srážena daň. V ČR občan žádné příjmy nemá. Bude muset v ČR vyplňovat daňové přiznání?
Vydáno: 14. 02. 2018
Fyzická osoba vlastnila rodinný dům v SJM od roku 1998. Po rozvodu přešel celý dům v červnu 2014 do výhradního vlastnictví této osoby. Osoba má od roku 1998 až dosud v domě trvalé bydliště, ale skutečně v domě nebydlí od května 2017. V dubnu 2017 totiž byla uzavřena budoucí smlouva kupní na dům s tím, že budoucí majitel bude tři roky splácet kupní cenu a teprve po uhrazení celé ceny na něj bude dům převeden na katastru. V roce 2017 takto osoba získala cca 500 000 Kč. Tyto peníze byly použity na rekonstrukci nového bydlení. Dům nikdy nebyl zahrnut do obchodního majetku. Je třeba tento příjem uvést v daňovém přiznání a danit, nebo ne? Osoba je podnikatel, a podává tedy za rok 2017 daňové přiznání.
Vydáno: 12. 02. 2018
Fyzická osoba /nepodnikatel/ kompletně rekonstruovala vlastní byt v roce 2017 v celkové částce asi 650 tis.Kč. V roce 2018 bude byt pronajímat. Bude danit dle § 9 s použitím paušálu výdajů 30% nebo lze použít i skutečné výdaje? Jaké to jsou? Odpisy za předpokladu, že bude znalečný posudek? Dále může použít i paušál na dopravu osobním autem ve výši 4 000 tis. Kč měsíčně? Popřípadě jaké další výdaje - když nebude znalecký posudek, tak nepoužije odpisy, ale výdaje na opravy provedené i v předcházejícím roce? 
Vydáno: 12. 02. 2018
Za výkon práce divadelního inspicienta o letních prázdninách obdrží fyzická osoba za "vytvoření díla" cca 40 000 Kč, ale nedaněných s pokynem produkce, že má z těchto příjmů odvést sám za sebe daň z příjmů. Domnívám se však, že je tato informace špatná a že se jedná o příjem dle § 7 a tam se neplatí “pouze" daň z příjmů, ale i zdravotní a sociální pojištění. Zajímal by mě vás názor na to, jak tento nezdaněný příjem za vytvoření uměleckého díla správně zdanit.
Vydáno: 09. 02. 2018
Od 1. 3. 2017 jsme na HPP zaměstnali Ukrajince, který má trvalé bydliště v ČR. Za rok 2017 mu budu zpracovávat daňové přiznání. Má nárok na slevu poplatníka, slevu na dítě a na nepracující manželku? (Dítě i manželka s ním žije v jedné domácnosti od 1. 6. 2017, všichni mají ukrajinské občanství.) Co vše musím doložit k přiznání pro uplatnění případných slev?
Vydáno: 09. 02. 2018
Mohu uplatnit daňovou slevu na vyživované dítě - student (27 let), prezenční forma doktorského studia VŠ? 
Vydáno: 09. 02. 2018
Klientka (důchodkyně), nemá žádný jiný příjem, uzavřela smlouvu o zápůjčce, kde se jí vydlužitel zavázal vyplatit i úrok ze zápůjčky. Teď jí od společnosti (vydlužitele) přišlo oznámení o vyplacení úroku na její účet a zároveň informace o tom, aby z úroku ze zápůjčky odvedla 15% daň. Musí si zpracovat a podat daňové přiznání k dani z příjmů? Pokud ano, pod kterým paragrafem to bude v přiznání uvedeno? Jako příjmy z kapitálového majetku (§ 8) nebo ostatní příjmy (§ 10)? Nebo úplně jinak?
Vydáno: 09. 02. 2018
Insolvenční správce je jmenován soudem likvidátorem "mrtvé" společnosti bez majetku. Po ukončení likvidace mu soud přizná odměnu a ve výši po zdanění zašle na účet. V tomto případě je tedy likvidátor "zaměstnanec" soudu. Nyní nastala situace, kdy se našel majetek, a odměna likvidátora je tedy stanovena vyhláškou a měla by být vyplacena asi před vyplacením likvidačního zůstatku. V tomto případě se tedy asi likvidovaná společnost stane "zaměstnavatelem" při výplatě odměny likvidátora. Domnívám se, že výše této odměny je včetně odvodů zdravotního a sociálního pojištění za zaměstnance i zaměstnavatele. Jak v tomto případě postupovat? Musí se společnost i na jednorázově vyplacenou odměnu likvidátora a jednorázově odváděné pojištění a zálohy na daň registrovat nebo nějak hlásit, když ihned po vyplacení odměny likvidátora a likvidačního zůstatku bude společnost vymazána? K jakému datu by mělo proběhnou zdanění odměny? 
Vydáno: 06. 02. 2018
V roce 2004 jsem pořídil nemovitost, ze které jsem měl příjmy podle § 9 ZDP - příjmy z pronájmu. V průběhu roku 2015 jsem do této nemovitosti vložil další finanční prostředky a tím zvýšil cenu nemovitosti (technické zhodnocení). V roce 2017 jsem nemovitost prodal. Mám nárok na osvobození od daně v rámci § 4 ZDP, když přesáhla doba mezi nabytím a prodejem nemovitostí víc než 5 let? Nemá technické zhodnocení z roku 2015 vliv na časový test 5 let? 
Vydáno: 06. 02. 2018