Otázky a odpovědi - strana 50

Majitel bytového domu a rodinného domku s příjmy dle § 9 zákona o daních z příjmů provedl nutné opravy a technické zhodnocení rodinného domu za účelem dalšího pronájmu třetím osobám. V roce 2017 byl rodinný dům zkolaudován. V letech 2007 - 2016 tedy do daňově uznatelných nákladů zahrnoval výdaje na opravy a zvyšoval zůstatkovou cenu rodinného domku o výdaje na technické zhodnocení. V roce 2017 se však jeho životní situace změnila a byl nucen se nastěhovat do podkroví tohoto zrekonstruovaného rodinného domu - začít ho používat pro své soukromé účely. Zbylou část rodinného domu pronajal osobě blízké za obvyklé tržní nájemné. Lze formou nepeněžního příjmu od roku 2017 zvýšit daňový základ pro daň z příjmů o nájemné za podkroví, které využívá vlastník nemovitosti pro své bydlení? Nebo tím, že nebyly dodrženy podmínky pro uznatelnost výdajů z minulých let, tak je potřeba upravit daňová přiznání za roky předcházející? 

Pokud klient financuje objekt k bydlení (rodinný či bytový dům) formou hypotečního úvěru, musí si pro odpočet úroků ze základu daně v nově pořizované nemovitosti zřídit trvalé bydliště? Pokud třeba plánuje v bytovém domě do budoucna bydlení pro své tři děti (tedy tři byty), musí tam zřizovat trvalé bydliště i jim?

Zaměstnankyně je zaměstnaná u zaměstnavatele celý rok 2017, ale zároveň donesla potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2017 od jiného zaměstnavatele, kde je vyplaceno odstupné z minulých let (firma zkrachovala), přičemž ale na potvrzení je 2017. Je zaměstnavatel povinen udělat vyúčtování daně? 

Můj klient nakupuje a prodává kryptoměny, nemá žádný doklad o nákupu ani prodeji. Eviduje příjem za rok 2017 z prodeje v částce 105 629 Kč. K nákupu žádný doklad nemá, ani nezná hodnotu. Budu tento příjem i bez dokladů danit dle § 10 ZDP a mohu si uplatnit výdaje ve výši 60 %? 

Podnikatel si s přítelkyní v r. 2015 zakoupili pozemek na stavbu rodinného domu. Na pořízení pozemku využili hypotéku a v r. 2015 si podnikatel ve svém daňovém přiznání uplatnil 22 900 Kč jako odpočet za zaplacené úroky. V roce 2016 si neuplatňoval nic. V r. 2017 se bohužel rozešli a pozemek i s hypotékou se převedl na již bývalou přítelkyni. Výstavba na pozemku dosud neproběhla a podnikatel nemůže ovlivnit podmínku započetí výstavby do čtyř let. Musí podnikatel vrátit již uplatněnou částku úroků a v kterém časovém období?

Klient (podnikatel–FO, neplátce DPH) prodal v roce 2016 byt v Praze (jako nepodnikatel, byt nebyl v obchodním majetku), v němž nebydlel ani ho nevlastnil po dobu 5 let. Za část přijatých peněz však rovnou koupil starší rodinný domek, ve kterém nyní s rodinou bydlí. Jednalo se proto o osvobozený příjem z důvodu uspokojení vlastní bytové potřeby. Na FÚ učinil na konci roku 2016 prohlášení, že částí příjmu z prodeje bytu byla uspokojena vlastní bytová potřeba a jedná se tím pádem o osvobozený příjem. Z prodeje bytu zbyla částka 1,2 mil., která byla v roce 2017 použita na rekonstrukci koupeného rodinného domu. Tím byla splněna podmínka pro osvobození i této částky, protože příjem z prodeje bytu použil na uspokojení bytové potřeby nejpozději do jednoho roku následujícího po roce, v němž příjem přijal. Dokládá se FÚ nějak tato skutečnost? Vstupuje tato informace nějak do daňového přiznání za rok 2017? Nebo je to tak, že se stále jedná o osvobozený příjem, takže se do daňového přiznání neuvádí?

Zaměstnanec má dvě děti, obě jsou držitelem ZTP průkazu. Rozhodnutí od Úřadu práce ČR bylo vystaveno dne 4. 7. 2017, v tomto rozhodnutí je uvedeno, že přiznávají nárok na průkaz osoby se ZTP ode dne 1. 5. 2017 - 31. 5. 2020, průkaz ZTP byl vystaven dne 3. 8. 2017. Od kterého měsíce může zaměstnanec uplatnit daňové zvýhodnění se ZTP?

OSVČ má živnostenské oprávnění od 4/2017, do té doby byl v evidenci ÚP a pobíral podporu v nezaměstnanosti. Bude tato podpora zohledněna v DPFO za 2017 jako příjem?

Jednatel, společník a také zaměstnanec s. r. o. v jedné osobě, si sjednal skupinové pojištění pro pojištění odpovědnosti za škodu. Je tento výdaj daňově uznatelný pro firmu a za jakých podmínek pro zaměstnance?

Může podnikající fyzická osoba, která vyživuje dítě, které je studentem denního studia, uplatnit slevu na studující dítě a zahrnují se i prázdniny?

Zaměstnankyně pracovala 1-3/2017 u zaměstnavatele, poté nastoupila na mateřskou dovolenou. Byly jí vyplaceny příjmy od zaměstnavatele pouze za proplacení dovolené v částce 7 007 Kč, 2 382 Kč odvody, jiné příjmy neměla, jelikož před mateřskou dovolenou byla v pracovní neschopnosti. Je povinna podat daňové přiznání (popř. roční zúčtování daně)? Pokud ano, uplatní se základní sleva na poplatníka za celý rok ve výši 24 840 Kč?

Na drobné práce kolem renovace firemních prostor chceme vzít brigádníka na dohodu o provedení práce, práci by započal koncem února, a dokončil koncem dubna, odměna by byla sjednána na 9.000,- Kč, splatná po dokončení prací, s tím, že je předpoklad, že mu práce zabere asi 50 hodin, v únoru a březnu nám ale nepodepíše prohlášení poplatníka, protože pracuje ještě v jiné práci kde jej má podepsané, tam končí v polovině března, zajímá mě, jak je to se zdaněním odměny, pokud je vyplacena v dubnu, kdy bude mít podepsané prohlášení, ale část práce vykoná v měsících, kdy podepsané prohlášení nemá. 

Koupili jsme v lednu 2017 byt, na který máme úvěr ze stavebního spoření. Právní účinky vkladu do katastru nastaly 24. 1. 2017. Můžeme si úroky cca 50 000 Kč uplatnit jako odpočet z daní, i když jsme byt nevlastnili celý rok? Případně, můžeme si úroky rozdělit s manželkou, i když na Potvrzení o zaplacených úrocích jsem uveden pouze já, ale manželka je spoludlužnicí zapsanou v úvěrové smlouvě?

Můj klient je český daňový rezident a přijimá z USA důchod, který dle dohody o zamezení dvojího zdanění může být zdaněn i v ČR. Může být takový důchod být snížen v ČR o částku 396 000 Kč (pro rok 2017) - nezdanitelné části důchodu?

Studentka při studiu na střední škole pracovala jako brigádnice po celý rok 2017, měla podepsané prohlášení. Studium ukončila maturitní zkouškou v květnu 2017. Na úřadu práce evidovaná nebyla, do hlavního pracovního poměru nastoupila až v roce 2018. Lze uplatnit slevu na studenta do června 2017 nebo až do 31. 8. 2017 ?

Profesionální sportovec, OSVČ, podnikající na základě živnostenského oprávnění podle § 7 zákona o daních z příjmů, využívá výdaje paušálem ve výši 60 %. V 1–6/2017 pravidelně fakturoval svému klubu v ČR, SP a ZP si platil jako při hlavní činnosti. V 7–12/2017 byl zaměstnancem klubu v Dánsku, kde za něj zaměstnavatel odváděl sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmu. V té době občas vystavil fakturu i českému klubu za účast na utkání, nicméně fakturace již nebyla pravidelná. Vzhledem k tomu, že si nebyl jistý, zda je možno zaměstnanecký poměr v Dánsku považovat za hlavní činnost, zatím pokračoval v platbách SP a ZP v ČR jako z hlavní činnosti. Dotazy: 1) Sportovec bude podávat DPFO v ČR. Bude příjem ze zahraničí promítat do DPFO - a pokud ano, jakým způsobem a pod jakým ustanovením zákona? 2) Může být na něj pohlíženo kvůli SP a ZP jako na OSVČ vedlejší v ČR za 2. pololetí roku 2017?

Manželé mají ve společném jmění manželů více než 5 let následující nemovitosti: 1) Pozemek, jehož součástí je stavba zapsaná v katastru nemovitostí jako objekt k bydlení a pozemek kolem budovy (zahrada). V domě jsou dispozičně dva oddělené byty, které ale nejsou jako samostatné jednotky vymezeny v katastru nemovitostí (je to pouze stavební uspořádání) a jsou dlouhodobě pronajímány. 2) Stavbu zapsanou v katastru nemovitostí jako objekt k bydlení – prakticky totožný s domem uvedeným v bodě 1) a se stejným využitím – tj. nejsou tam vymezeny jednotky (domy jsou téměř stejné, umístěné vedle sebe). Pozemek, na kterém budova stojí a pozemek vedlejší sloužící jako zahrada jsou však ve vlastnictví třetí osoby. Manželé plánují provést na obou domech rekonstrukci a následně prohlášením vlastníka vymezí v každém domě dvě samostatné bytové jednotky. U domu uvedeném v bodě 2) ještě před vymezením jednotek odkoupí jak pozemek pod budovou, tak pozemek vedle (zahradu). Následně bytové jednotky jako samostatné věci prodají (prakticky obratem po kolaudaci a vzniku jednotek), a to včetně adekvátních podílů na příslušených pozemcích pod domem (v tomto případě se pozemek stane součástí jednotky) a příslušných okolních pozemcích – zahrady (v tomto případě jako budou noví majitelé jednotek spoluvlastníky těchto pozemků). a) Bude příjem z prodeje bytových jednotek osvobozen od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP, nebo vymezením jednotek vzniká nový majetek (nová věc) a časový test pro osvobození se tímto prolamuje, resp. začíná běžet znovu? Je možné na tento případ aplikovat § 4 odst. 2 písm. b) ZDP? b) V případě, že by byl prodej jednotek osvobozen, bude v případě pozemků uvedených v bodě 2) nutno tyto zdanit, resp. příjem z nich? Pokud ano, jakým způsobem pak zjistit příjem z prodeje té části pozemku, která je de facto součástí jednotky, tj. samostatně se cena za jednotku a pozemek neuvádí (jde o jednu věc)? 

Poplatník měl v roce 2017 stálé příjmy pouze ze závislé činnosti. Protože je zručný, vymaloval v 5/2017 v jedné firmě kanceláře (nemá však živnostenský list), takže se dá tato činnost považovat za jednorázovou výpomoc. Jako odměnu dostal 7 000 Kč. Jiné příjmy v roce 2017 neměl. Lze tuto výpomoc považovat za činnost dle § 10 ZDP? Pokud ano, může tento poplatník požádat svého zaměstnavatele o vyúčtování daně, nebo musí kvůli malování podávat sám DPFO a do § 10 tento příjem uvést?

Mám příjem z nájmu a uplatňuji skutečné výdaje (tj. odpisy, platby do fondu, správu.) Ztrátu jsem měla již v roce 2015 a 2016, ale v roce 2016 jsem nikam v přiznání ztrátu z roku 2015 neuvedla - musí se někam uvádět nebo nemusí? Je to povinnost a chyba nebo záleží na poplatníkovi? Teď za rok 2017 musím uvést ztrátu za rok 2015 a 2016 dohromady v přiznání nebo nemusím?

Manželé koupili v roce 2017 půdní prostory, které jsou aktuálně v katastru vedeny jako dvě jednotky - dílna nebo provozovna, z kterých bude rekonstrukcí vybudována a následně zkolaudována jedna bytová jednotka. Je pravda, že se nyní jedná o nebytové prostory, ve kterých se aktuálně nebydlí, ale po rekonstrukci a kolaudaci se tam manželé nastěhují. Vše je financováno hypotékou. Mohou si na základě doloženého potvrzení od hypoteční banky uplatnit ve svém daňovém přiznání odpočet úroku na dani podle § 15 ZDP? Mohou si uplatnit odpočet úroků z úvěru už v roce 2017, kdy jsou vlastníky, a v dalších letech po celou dobu rekonstrukce až po kolaudaci? Je nějak časově omezena doba od koupě po kolaudaci? A co vše musí doložit finančnímu úřadu jako dokumenty prokazující nárok na odpočet?