Otázky a odpovědi - strana 52

Paní (důchodkyně), nemá žádný jiný příjem, uzavřela smlouvu o zápůjčce, kde se jí vydlužitel zavázal vyplatit i úrok ze zápůjčky. Teď jí od společnosti (vydlužitele) přišlo oznámení o vyplacení úroku na její účet a zároveň informace o tom, aby z úroku ze zápůjčky odvedla 15% daň. Musí si paní zpracovat a podat daňové přiznání k dani z příjmů? Pokud ano, pod kterým paragrafem to bude v přiznání uvedeno? Jako příjmy z kapitálového majetku (§ 8) nebo ostatní příjmy (§ 10)? Nebo úplně jinak?

Klientce v roce 2017 zemřel otec. V rámci dědictví se nemovitost přepsala na 3 sourozence, matčin podíl, která žije, i ten darovaný 3 sourozencům. Ve stejném roce tito 3 sourozenci nemovitost prodali. Musí podávat DPFO za rok 2017 - § 10 nebo bude tento prodej osvobozen dle § 4 zákona o daních z příjmu? Otec - zůstavitel - vlastnil nemovitost déle než 5 let.

Paní je na mateřské dovolené, po část roku pracuje u jednoho zaměstnavatele na dohodu o provedení práce a po ukončení mateřské pracovní poměr. Musí zahrnout příjmy z dohod do přiznání k dani z příjmů? 

Majitelem domu s 10 byty jsem byl požádán o zpracování příjmů a výdajů pro zpracování daňového přiznání k DPFO. Předložil mi velké množství dokladů (paragonů) z prodejny, bez bližšího určení s tím, že na domě opravuje většinu věcí sám a v prodejně mu nic jiného než paragon z nákupu nedají. I tam, kde je místo pro označení zákazníka je často prodejnou nadepsáno "drobný prodej" nebo "nekonkrétní zákazník". Já mám obavu, že takové výdaje jsou těžko obhajitelné při případné kontrole. Jaký přiměřený způsob by se dal uplatnit, aby bylo možno výdaje přiřadit k příjmům z nájmů?

Plnoletá dcera, studující do 26 let, bude pronajímat byt - příjmy dle § 9 ZDP, mohou rodiče uplatnit slevu na dítě (dcera s rodiči žije ve společné domácnosti). 

Akciová společnost v ČR vlastní 100 % ve švýcarské společnosti (GmbH). Tato společnost vstoupila do likvidace na začátku roku 2017. V průběhu roku 2017 švýcarská společnost v likvidaci po částech zasílá do ČR likvidační zůstatek. Likvidace však na konci roku 2017 stále není ukončena. Tzn. v roce 2018 pravděpodobně ještě část zůstatku bude inkasována. Jak v tomto případě částečná inkasa zaúčtovat - jako zálohu nebo jako výnos? Kdy se má tento příjem danit zvláštní sazbou daně ve výši 15% (předpokládám, že osvobození se na tento likvidační zůstatek vztahovat nebude). Budou dani podléhat jednotlivá inkasovaná plnění podle data obdržení - tzn. v roce 2017 část a v roce 2018 zbývající inkasa? Nebo je rozhodující datum ukončení likvidace, kdy k tomuto datu zaúčtujeme celkový likvidační zůstatek bez ohledu na to, kdy jsme inkasovali. Tzn., že by ke zdanění došlo až v roce 2018. K odpisu podilu z účtu 06. dojde až k datu ukončení likvidace. Tzn. o tento odpis se snižuje výše likvidačního zůstatku ke zdanění. 

Může zaměstnavatel udělat na požádání od zaměstnance-rezidenta roční zúčtování záloh na daň? 

Je nutné dokládat Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění každý rok, pokud nedojde ke změně údajů k uplatnění odpočtu nebo stačí pouze dodat nové při změně údajů při uplatnění odpočtu na děti?

Mohu zaměstnanci uplatnit daňový bonus na děti za leden 2018, jestliže k 31. 1. 2018 ukončil pracovní poměr a já nevím, zda splní v roce 2018 podmínku šestinásobku minimální mzdy (Nový zaměstnavatel ho může propustit ve zkušební době například.)? Zajímá mne, zda já jako bývalý zaměstnavatel něco neporuším.

Pracovník si koupil byt, ve kterém má trvalé bydliště. Doložil všechny potřebné doklady k odpočtu úroků z hypotéky, tak jsem mu provedla roční zúčtování daně. V roce 2017 si koupil další byt, který je zatím ve vlastnictví družstva a na koupi tohoto druhého bytu si vzal hypotéku. Pokud je byt ve vlastnictví družstva a nemá zde trvalé bydliště – mohu mu odečíst úroky z hypotéky při ročním zúčtování daně? Pokud si byt převede do osobního vlastnictví, trvalé bydliště tam mít ale nebude – mohu mu odečíst úroky z hypotéky při ročním zúčtování daně? V případě odpovědi „ne“ na obě otázky se ptám, kdy mohu tedy odečíst úroky z hypotéky při ročním zúčtování daně při úvěru na koupi tohoto bytu?

Student má IČO, bude podávat přiznání k dani z příjmů (ale měl jen dohody o provedení práce v celkové výši 22 000 Kč za rok). Musí podat přiznání i na sociální a zdravotní pojišťovnu, když vlastně nebude ani žádnou daň z příjmu platit?

Fyzická osoba-nepodnikatel má příjmy z ČR, které nedosahují poloviny minimální mzdy, a k tomu příjmy z Rakouska, použila jsem metodu vynětí. Po sečtení příjmů z ČR i z Rakouska vychází daňový bonus. Má dvě děti. Je to takto správně nebo se daňový bonus počítá jen z příjmů z ČR? A druhý případ - fyzická osoba-nepodnikatel má příjmy jen z Rakouska, ale je daňový rezident ČR, může si udělat přiznání a uplatnit daňové zvýhodnění na děti? V případě, že ano, má použít metodu vynětí nebo zápočtu? 

Zaměstnanec pracující celý rok u naší firmy, podepsané prohlášení (poplatník, sleva na dítě) s tím, že jen v jednom měsíci byla zálohová daň navýšena o solidární daň, ale za celý rok nebyla překročena částka 1 296 288. Současně má k tomuto HPP i u dvou jiných zaměstnavatelů sjednané dohody o provedení práce do 10 000 kč/měsíčně - tudíž je z těchto příjmů sražena srážková daň. Je povinnost tohoto zaměstnance podávat si daňové přiznání ? Pokud tedy nemá nic co by mohl dále se sražené srážkové daně uplatnit zpět. Pokud ne, může tedy požádat svého hlavního zaměstnavatele o roční zúčtování? 

Počítají se do celkového limitu příjmů také cestovní náhrady (poskytnuté manželovi/manželce, na kterou je uplatňována sleva) zaměstnavatelem?

Dobrý den, náš zaměstnanec, rezident s podepsaným prohlášením poplatníka daně, má v jedné organizaci dva souběžné příjmy: jeden příjem z pracovního poměru ve výši 30 000 Kč a druhý příjem jako odměnu za jednatelství ve výši 10 000 Kč. Dosud z obou těchto příjmů byla odváděna zálohová daň, tyto příjmy se sčítaly a danily ze společného základu daně. Zůstává tento způsob výpočtu daně zachován i nadále od 1. 1. 2018? 

Poskytli jsme službu naší dceřiné společnosti do Kanady. Služba podléhá srážkové dani v místě. Nám bude uhrazeno o tuto daň méně. 1) Jakým způsobem zaúčtovat tuto daň, aby faktura byla vyrovnaná? 2) Budeme si moci tuto daň uplatnit v českém daňovém přiznání? 3) Pokud ano, jaký je postup (jak má vypadat potvrzení, kdo o něj požádá)? V jakém řádku se tato daň objeví? Jakým kurzem má být převedena do českého účetnictví?

Může si živnostník, který používá paušál (příjmy 1000.000 x 80 % = 200.000), uplatnit odčitatelnou položku na manželku? Jaké maximální příjmy může mít manželka, aby si ji mohl uplatnit? 

Společnost (3 fyzické osoby – OSVČ) provozuje maloobchodní činnost a povinně je registrována v systému EET. Mají nárok na slevu na dani všechny tři fyzické osoby? A jak to je s možným uplatněním slevy na dani v případě osoby spolupracující? 

Vedu daňovou evidenci lékaři státní příslušnost Švédsko, který se v ČR v r. 2017 oženil, má tady bydliště (ale trvalý pobyt na registraci ŽL je Švédko) a vzhledem k jazykové bariéře nepodniká v ČR na základně zápisu v seznamu zdravotnických zařízení, ale na ŽL jako konzultace a odborné posudky, které fakturuje v rámci EU mimo ČR. Ve Švédsku má ještě svoji firmu, kde musí ještě 5 let po vystěhování podávat daňová přiznání. V r. 2017 kromě příjmu v ČR jako OSVČ měl ve Švédsku ještě příjem ze závislé činnosti a výplatu dividendy. Ještě k tomu dost cestuje, takže je otázka, jestli je rezidentem v ČR. Pokud ano - musím mu do přiznání kromě příjmu z podnikání zahrnout i příjmy ze Švédska (jaké k tomu případně potřebuji doklady)? Výplata závislé činnosti a dividendy proběhla v době před zahájením OSVČ. Pokud by se mohl v tomto roce rozhodnout (protože příští rok již budou příjmy pouze ze živnosti), že bude nerezidentem v ČR, tady bude mít příjmy pouze jako OSVČ, jaký by měl obdržet doklad pro to, aby celkové příjmy danil ve Švédsku?

OSVČ (plátce DPH v tuzemsku) dosud fakturoval služby firmě v členském státě - Velká Británie. Platil sociální i zdravotní pojištění v tuzemsku. Od listopadu 2017 se musí  registrovat v Německu na finančním úřadě (pracuje pro německoku firmu). Od roku 2018 bude mít nad 90 % příjmu mimo Českou republiku. Jak postupovat z hlediska platby sociálního a zdravotního pojištění, když zdravotní služby chce jako dosud využívat v České republice -  má své lékaře v místě bydliště). Kde se má hlasit v Německu a co to je žlutá zdravotní karta a jak by ji mohl získat?