valorizace důchodu

Ministerstvo práce připravuje důchodovou novelu, která má zastropovat věk odchodu do důchodu na 65 letech a zrušit další jeho zvyšování až na 67 let. Návrh počítá také s vyšší valorizací penzí, větší podporou seniorů pracujících v důchodu a s navýšením důchodů u nejstarších lidí. Podle ministra práce Aleše Juchelky (ANO) by novela mohla začít platit už od příštího roku a má zvrátit část důchodové reformy prosazené minulou vládou. Zaměstnavatelé před plánem varují kvůli nedostatku pracovní síly, ekonomové upozorňují na vyšší výdaje a dopad na udržitelnost systému.

Politici by se po volbách měli zaměřit na další změny penzijního systému. Úpravy by se měly týkat jeho zjednodušení, udržitelnosti valorizací při vysoké inflaci, spoření na stáří, motivace k delší práci či přístupu zahraničních pracovníků k českým důchodům. Ve své zprávě o dalších možných reformních změnách to doporučili experti Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Ekonomického ústavu Akademie věd ČR. Podle nich vládní reforma přispívá k udržitelnosti penzí a budoucí vláda by měla oznámit, kde by po jejím případném zrušení při stárnutí společnosti peníze na důchody našla. Podpora porodnosti či spoření ve státním fondu to nevyřeší, uvádí zpráva.

Milí uživatelé, V novém čísle Týdeníku Podtrženo, sečteno vám přinášíme informace o valorizaci důchodů, přebytku sociálního zabezpečení v roce 2025, o dokládání chybějících dob pojištění a také o možnosti obdržet valorizační oznámení elektronicky.

Od ledna 2026 dojde k navýšení starobních, invalidních i pozůstalostních důchodů. MPSV dnes na základě příslušných statistických údajů stanovilo konkrétní hodnoty pro návrh nařízení vlády, které upraví řádnou valorizaci penzí na příští rok. Průměrný starobní důchod se zvýší o 668 korun měsíčně a dosáhne tak hodnoty 21 839 korun. Platí, že podle aktuálních odhadů od roku 2016, tedy během posledních deseti let, vzrostou důchody o přibližně o 18 % více než ceny.

Změny v předčasných důchodech zůstávají v platnosti. Ústavní soud zamítl návrh hnutí ANO, které chtělo zrušit novelu zpřísňující podmínky dřívějšího odchodu do penze. Soudci dospěli k závěru, že stát měl právo pravidla upravit s ohledem na veřejné finance a že nedošlo k porušení principů právní jistoty ani legitimního očekávání. Odůvodnění rozhodnutí přednesl soudce Jan Wintr. Podnět podalo 71 poslanců ANO vedených Alenou Schillerovou, zastupoval je advokát David Rašovský. Kritizovali zejména to, že novela dopadla i na lidi, kteří už splnili podmínky pro předčasný důchod, ale nárok dosud neuplatnili. Podle nich stát změnil pravidla „během hry“ a navíc z návrhu vypadlo původně plánované přechodné období. Napadená novela zkrátila dobu, kdy lze odejít do předčasného důchodu, z pěti na tři roky před dosažením řádného věku, zpřísnila krácení penze a odložila valorizaci zásluhové části až na řádný důchodový věk. Cílem bylo zpomalit růst výdajů a omezit další zadlužování systému. Ústavní soud se návrhem zabýval mimořádně dlouho – už od listopadu 2023. Původní zpravodaj Josef Fiala pro své řešení nezískal podporu většiny pléna a finální nález připravil Jan Wintr. Fiala jako jediný soudce uplatnil odlišné stanovisko. Rozhodnutí soudu tak dává vládě za pravdu a definitivně potvrzuje nastavení předčasných důchodů, které platí od října 2023.

11. – 5. 12. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o změnách ve mzdových limitech pro rok 2025, daňových souvislostech vánočních večírků, průměrné mzdě 45 412 Kč atd.

Podle zákona o důchodovém pojištění se pro každý kalendářní rok nově stanoví základní parametry pro výpočet důchodů a dále se od 1. ledna kalendářního roku zvyšují vyplácené důchody. Tyto nové základní parametry a zvýšení důchodů stanoví vláda svým nařízením vždy do 30. září předchozího kalendářního roku. Pravidla pro zvyšování důchodů byla přitom významně dotčena zákonem č. 270/2023 Sb. , který nabyl účinnosti dnem 1. října 2023.

U předčasného starobního důchodu nastaly podstatné změny od 1. října 2023 na základě zákona č. 270/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon přinesl zpřísnění podmínek pro přiznání tohoto důchodu i změny ve stanovení výše tohoto důchodu, které se týkají pravidel pro snižování výše důchodu za dobu od přiznání důchodu do dosažení důchodového věku. Tyto nové úpravy sledují omezení možností využívání předčasných starobních důchodů prostřednictvím snížení motivace k předčasnému odchodu do starobního důchodu a dosažení úspor výdajů státního rozpočtu na dávky důchodového pojištění.

Dne 30. září 2022 bylo ve Sbírce zákonů publikováno nařízení vlády č. 290/2022 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2023 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2023 a o zvýšení důchodů v roce 2023 a nařízení vlády č. 291/2022 Sb., o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2023. Obě nařízení vlády nabývají účinnosti dne 1. ledna 2023 a přinesou od toho data pravidelné zvýšení důchodů starobních, invalidních, vdovských, vdoveckých a sirotčích a zvýšení příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální.

Přehled nejvýznamnějších změn v oblasti daně z příjmů fyzických osob pro rok 2017 Od 1. ledna 2017 došlo ke zvýšení minimální mzdy na 11 000 Kč měsíčně (pro týdenní...