stavebnictví

Český trh práce by se bez uprchlíků z Ukrajiny rozhodně neobešel, a to třeba ve stavebnictví, sociální péči o seniory či ve zdravotnictví. Česku chybí pracovníci na určitých pozicích. Snaha je zvýšit počet zahraničních sil i posílit částečné úvazky. Novinářům to dnes řekl ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Vláda má projednávat návrh hospodářské strategie, která počítá se zjednodušením přijímáním zahraničních pracovníků. Podle dokumentu pracuje v ČR na 210.000 uprchlíků z Ukrajiny. Na konci loňska mělo v zemi podle údajů úřadu práce zaměstnání celkem 816.600 cizinců. "Vidíme už několik let - a to vidíme i před ruskou agresí na Ukrajině, že opravdu z hlediska stavebnictví, péče o seniory v pečovatelských domech, zdravotnictví by se tady bez ukrajinských uprchlíků Česká republika v tak velkém množství samozřejmě neobešla," uvedl Juchelka. Na dotaz, zda by se trh práce bez ukrajinských uprchlíků obešel, ministr odpověděl, že rozhodně ne. Podle strategie je nedostatek pracovních sil hlavní bariérou ekonomického růstu ČR. Přijímání síly z ciziny je složité a trvá v průměru přes šest měsíců, v Německu či Nizozemsku je doba třikrát kratší. Nízké je i pracovní zapojení matek malých dětí či lidí před penzí. Dokument počítá s řízenou migrací podle stanovených kritérií. Vyřizování povolení k pobytu by se mělo zkrátit u lidí s vysokou kvalifikací na měsíc, u ostatních na dva měsíce. Administrativu má snížit digitalizace. Ministerstvo práce už v minulém volebním období pracovalo na návrhu bodového systému pro přijímání cizinců podle jejich přínosu. "Nemáme pracovníky na určitých pozicích, takže se vlastně snažíme navyšovat i kvóty, co se týká zahraničních pracovníků. Nám podle mého názoru chybí i nějaká záležitost, která se týká například polovičních úvazků u maminek, které se chtějí vrátit zpátky ze své rodičovské. A ta rodičovská je mnohdy, bych řekl, štědřejší než to, co nabízí zaměstnavatelé na poloviční úvazek," uvedl Juchelka. Minulá vláda zavedla snížení odvodů zaměstnavatelů u částečných úvazků třeba pro rodiče malých dětí, pečující o blízké či lidi nad 55 let. Začaly tak pracovat desetitisíce lidí. Podle strategie by se měly snížit u kratších úvazků odvody pro zaměstnance a ubýt by mělo i administrativy. Podpořit se má návrat lidí s exekucemi na legální trh práce, a to třeba zkrácením oddlužení u dluhů z dětství na dva roky či dalšími kroky. Úřady práce se mají zaměřit na rekvalifikace v regionech, kde se předvídá zánik pracovních míst. Zdroj: ČTK

Stavebnictví zaměstnává v Evropské unii přibližně 18 milionů lidí. Na staveništích se vyskytují pracovní činnosti, které zahrnují rizika z mnoha odvětví. Každý rok jsou tak tisíce pracovníků ve stavebnictví vystaveny bezpečnostním a zdravotním rizikům, které ohrožují jejich zdraví a život. Práce ve stavebnictví je fyzicky i psychicky velmi náročná. Práce ve výškách stále patří k nejrizikovějším činnostem na staveništích a k činnostem s nejvyšším počtem (téměř 65 %) smrtelných pracovních úrazů. Ve stavebnictví je rovněž mnoho pracovníků ohroženo problémy spojenými s duševním zdravím. Vzdělávání zaměstnavatelů, zaměstnanců a dalších zainteresovaných v této oblasti může sloužit jako významný preventivní nástroj.

Poslední tři desetiletí přinesla významný pokrok v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví. Počet smrtelných pracovních úrazů v Evropské unii mezi lety 1994 a 2018 klesl přibližně o 70 %. I když k tomuto poklesu nepochybně přispěly faktory jako deindustrializace a lepší lékařská péče, významnou roli sehrál také zavedený systém BOZP v EU. Navzdory tomuto pokroku došlo v roce 2018 v EU-27 stále k více než 3 300 smrtelným úrazům a 3,1 milionu nesmrtelných úrazů a více než 200 000 pracovníků ročně zemře na nemoci související s prací. Udržování a zlepšování standardů ochrany pracovníků je proto trvalou výzvou a nutností.

Stavebnictví je odvětvím s vysokým počtem pracovních úrazů, zvláště pak úrazů závažných, tj. vyžadujících hospitalizaci delší než 5 dnů, a smrtelných. K nejvyššímu počtu smrtelných a závažných pracovních úrazů každoročně dochází při pracích ve výškách, kde je zdrojem úrazu pád z výšky, nebo do hloubky, dále pak propadnutí střešní krytinou nebo sesutí z volného okraje. Smrtelné pracovní úrazy při pádu z výšky se již několik let pohybují kolem 65 % všech smrtelných pracovních úrazů ve stavebnictví.

Dotaz k poskytování cestovních náhrad zaměstnancům ve stavební firmě.  1/ Vstupní informace:  -Pracovní pozice STROJNÍK, STAVEBNÍ DĚLNÍK výkon práce je odměňován hodinovou mzdou   -Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba(vnitřní předpis,nebo stačí uvést do prac.smlouvy ?)  -Vyrovnávací období 1 měsíc -Pravidelným pracovištěm v pracovní smlouvě: Hranice (okr. Přerov)  -Zaměstnanci používají firemní vozidla zaměstnavatele.  Důvod nastavení nerovnoměrně rozvržené pracovní doby: zahájení prací na stavbách určuje zákazník dle požadavků stavby (např. od 6:00, 7:00, 8:00 apod.), dle tohoto požadavku zákazníků zaměstnavatel provede rozvrh pracovních směn na týden, vystaví zaměstnanci cestovní příkaz s místem zahájení pracovní cesty a místem ukončení pracovní cesty.  Příklad: Zaměstnanec – strojník Místo bydliště : Dub nad Moravou Práce na zakázce: místo výkonu práce = Rožnov pod Radhoštěm Místo výjezdu na pracovní cestu (určí zaměstnavatel v cestovním příkazu) = Dub nad Moravou Místo ukončení pracovní cesty (určí zaměstnavatel v cestovním příkazu) = Dub nad Moravou Rozvržení pracovní doby (směny) – určí zaměstnavatel předem: 7:00 – 15:30 ( z toho 0:30 přestávka) Pracovní cesta zaměstnance : Odjezd : Dub nad Moravou 5:30 Příjezd : Rožnov pod Radhoštěm : 6:45 Zahájení výkonu práce : 7:00 Ukončení výkonu práce : 16:30 Odjezd : Rožnov pod Radhoštěm 17:00 Příjezd : Dub nad Moravou 18:00 Z výše uvedeného vyplývá: Nárok na stravné v daném dni : doba jízdy 5:30 až 18:00 = 12,5 hod – stravné 151 kč Odpracováno : 9 hod (v případě nerovnoměrně rozvržené doby se v tomto dni ještě nevyhodnocuje doba přesčasu. Přesčasové hodiny jsou předmětem vyrovnání v rámci 1 měsíce. Tzn. v případě fondu pracovní doby za měsíc 176 hod, vše co přesahuje tento fond je prací přesčas s příplatkem)    MŮJ DOTAZ ZNÍ:   1/ JE VÝŠE UVEDENÝ POSTUP SPRÁVNÝ? - POKUD ANO, LZE TAKTO NASTAVIT U VŠECH PRACOVNÍCH POZIC (STROJNÍK, DĚLNÍK, AJ…), KTERÉ PRACUJÍ NA STAVEBNÍCH ZAKÁZKÁCH? - POKUD NE, PROSÍM O UVEDENÍ SPRÁVNÉHO POSTUPU  2/ DÁLE MÁM DOTAZ, ZDA U VÝŠE UVEDENÝCH POZIC A JEJICH PROVÁDĚNÝCH PRACOVNÍCH VÝKONŮ NA STAVEBNÍCH ZAKÁZKÁCH ZAMĚSTNAVATELE MÁ ZAMĚSTNANEC NÁROK NA NÁHRADU MZDY ZA DOBU ŘÍZENÍ VOZIDLA. V PŘÍPADĚ, ŽE NE A ZAMĚSTNAVATEL SE ROZHODNE MU PŘESTO TUTO CESTU ZAMĚSTNANCI PLATIT, SPADÁ TENTO PŘÍJEM DO PŘÍJMU ZAMĚSTNANCE, Z KTERÉHO SE ODVÁDÍ SOCIÁLNÍ I ZDRAVOTNÍ?  TAKÉ PROSÍM O UVEDENÍ, ZDA BUDE V TOMTO PŘÍPADĚ TATO VÝPLATA NAD RÁMEC ZÁKONA DAŇOVĚ UZNATELNÝM NÁKLADEM ZAMĚSTNAVATELE.

Stavební průmysl má významný negativní dopad na zdraví a bezpečnost zaměstnanců. Je jedním z nejnebezpečnějších průmyslových odvětví v Evropské unii. Stavební práce probíhají v mnoha různých pracovních prostředích a pracovních podmínkách, což má vliv na množství vyskytujících se pracovních rizik. Mezi hlavní bezpečnostní rizika na staveništích patří práce ve výškách a ve výkopech.

Na základě bezpečnostních předpisů platí, že zaměstnavatel je zodpovědný za bezpečnost a ochranu zdraví nejen svých zaměstnanců, ale i jiných fyzických osob, které se mohou za určitých okolností vyskytovat na jeho pracovištích. A tak se občas stane, že dojde k újmě na životě a zdraví i cizí kolemjdoucí osoby, která se například neplánovaně ocitne v prostoru, kde jsou prováděny stavební práce, a toto staveniště je z pohledu bezpečnosti práce nedostatečně zajištěno.

Práce ve výškách patří do pracovní náplně mnoha profesí. Samozřejmě jde o stavební dělníky a pokrývače, kteří ve struktuře Státního úřadu inspekce práce patří do specializace stavebnictví. Profesí, kde je pohyb ve výškách na denním pořádku, je však v praxi mnohem víc. Namátkou natěrači ocelových konstrukcí, montéři telekomunikačních antén, větrných elektráren, pracovníci kontrolující sila, prořezávající vysoké stromy, umývající okna a skleněné fasády výškových staveb, provádějící technickou údržbu budov a další.

Předkládáme průběžně získané poznatky získané v rámci jednoho z námi řešených výzkumných úkolů. V rámci projektu je cílem zvýšit úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) při realizaci výkopových a jim podobných prací na staveništi.

Křemen je přírodní minerál přítomný v mnoha přírodních nebo vyrobených stavebních materiálech. Křemen rozmělněný na jemný prach je znám jako respirabilní krystalický oxid křemičitý, který vzniká při běžné činnosti, jako je řezání, vrtání a broušení například silničních nebo chodníkových obrubníků, dlažby, pískovce, žuly, cihly a betonu.

Práce spojené s výkopy patří mezi jedny z nejrizikovější činností, které se ve stavebnictví provádějí.

Článek se věnuje problematice koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, jeho právnímu zakotvení a vymezení jeho odborné způsobilosti.

Příspěvek představuje plánovaný projekt zaměřený na bezpečnost a ochranu zdraví při realizaci výkopových prací. Představeny jsou související projekty a důvody potřeby řešení projektu.

Svařování patří mezi nejčastější činnosti prováděné v průmyslu. Při svařování jsou vytvářeny emise velmi jemných částic, které jsou známé jako svářečské dýmy. Svářečské dýmy se skládají z mnoha různých druhů nebezpečných látek, které způsobují poškození zdraví zaměstnanců. Jednou ze složek svářečských dýmů je i mangan, který má nepříznivý vliv na nervový systém. Při svařování jsou rovněž produkovány i nebezpečné plyny, jako jsou například oxid uhelnatý a ozón.

1. Úvod Stavebnictví, vzhledem k rozsahu a charakteru prováděných činností, patří mezi vysoce riziková odvětví. V tomto případě je obzvlášť důležitý proaktivní přístup k nalezení a vyřešení vyskytujících se...