příplatky

Počet vyhledaných dokumentů: 61
Počet vyhledaných dokumentů: 61
Zaměstnanci v nepřetržitém provozu mají měsíční mzdu. Postupujeme dle nařízení vlády 348/2021 a tato práce v případě změny letního času není tedy chybějící (nekrátí se mzda) a v případě změny v zimě není přesčasem. (1) Stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnanců, kterým počátek letního času v letech 2022 až 2026 připadne do jejich směny, pokud se tato směna v důsledku zavedení letního času zkrátí, bude v příslušném týdnu o 1 hodinu kratší. (2) Stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnanců, kterým konec letního času v letech 2022 až 2026 připadne do jejich směny, pokud se tato směna v důsledku ukončení letního času prodlouží, bude v příslušném týdnu o 1 hodinu delší. Prosím o potvrzení, zda v případě příplatků za práci v sobotu a v neděli a za práci v noci (hodinové složky mzdy) bude při změně letního času placeno o hodinu méně a při změně zimního času naopak o hodinu více.
Vydáno: 03. 04. 2024
  • Článek
Zákonná definice práce přesčas je obsažena v § 78 odst. 1 písm. i) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákoník práce “), přičemž abychom vůbec mohli hovořit o vykonané práci jako o práci přesčas, je podstatný nejen příkaz či souhlas zaměstnavatele, ale zejména to, že se jedná o práci konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu. Největší význam tato podmínka má v případě zaměstnanců s kratší pracovní dobou, kdy se o práci přesčas nejedná do okamžiku, než odpracovaná doba přesáhne stanovenou týdenní pracovní dobu. Za další zásadní definující rys by bylo možno označit i mimořádný charakter práce přesčas, jež nemá být, jak plyne z § 93 zákoníku práce , který upravuje zejména přípustný rozsah práce přesčas, běžnou formou zajištění činností zaměstnavatele; tím méně ve vztahu ke konkrétnímu zaměstnanci.
Vydáno: 25. 03. 2024
Se zaměstnancem máme uzavřenu dohodu o provedení práce, ve které je určeno místo výkonu práce a zaměstnavatel se zaměstnancem se zde dohodli, že zaměstnavatel může zaměstnance vyslat na pracovní cestu. Za vykonanou práci si sjednali hodinovou odměnu. Pracovní cesta se uskutečnila v sobotu. Zaměstnanec musel neodkladně převézt materiál na pobočku firmy. Použil služební auto. Na cestě strávil celkem 4 hodiny, přičemž 3 hodiny řídil a 1 hodinu trval samotný výkon práce. Zaplatíme mu celou dobu strávenou na cestě, tzn. 4 hodiny × sjednaná sazba + 10% příplatek?
Vydáno: 29. 02. 2024
Zaměstnanci odměňovaní hodinovou mzdou, pracující na odpolední a noční směny v potravinářské výrobě mají začátek pracovního týdne v neděli odpoledne/večer. V případě, že připadne státní svátek na pondělí, zaměstnanci mají volno v neděli (není je potřeba do výroby, protože máme v pondělí ve svátek zavřené obchody). V pondělí ve svátek pracují, ale i tak jim kvůli němu odpadla jedna směna. Jak jim správně nastavit náhrady? Náleží jim náhrada za svátek + náhradní volno za práci ve svátek v tu neděli? Může se stát, že v ten svátek odpracují víc, než 8 hodin své pracovní doby. V tom případě jim náleží náhrada za svátek + náhradní volno za práci ve svátek v rozsahu celé odpracované směny (například 10 hodin)?
Vydáno: 09. 01. 2024
Je možné nařídit práci ve svátek zaměstnancům v odpadovém hospodářství (např. řidičům svozových vozidel, závozníkům, apod.) s odkazem na ust. § 91 odst. 3 písm. f) zákoníku práce, tzn. že by jejich práce byly klasifikované jako „práce nutné se zřetelem na uspokojování životních potřeb obyvatelstva“? Pokud ano, jak dlouho předem je nutné zaměstnance s nařízením práce ve svátek seznámit?
Vydáno: 09. 01. 2024
Vlivem zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2024 dojde i ke zvýšení příplatku za práci ve ztíženém prostředí. Minimální výše tohoto příplatku činí u zaměstnavatelů – podnikatelských subjektů 10 %...
Vydáno: 02. 01. 2024
Zaměstnanec má týdenní úvazek 24 hodin, rozložený na 3 dny v týdnu-každá směna 8 hodin. Občas ale vykonává práce, které jsou nad rámec jeho úvazku a v jednom týdnu má odpracováno například 48 hodin, v dalších dvou týdnech po 24 hodinách a ve čtvrtém týdnu opět 50 hodin. Zaměstnanec se domáhá příplatku za práci přesčas ve výši 25 % za hodiny, které překračují v týdnu 40 hodin. Uvedu příklad říjen 2023: Rozložení směn úterý 8 hod.; středa 8hod.; čtvrtek 8 hodin = 24 týden = 104 měsíc. On odpracoval: 1. týden 48 hodin (ne 24) -2. týden 24 hodin - 3. týden-24 - 4.t ýden 50 hodin(ne 24) a 31. 10. 8 hodin = celkem 154 hodin za říjen 2023. Vyplatili jsme mu mzdu za všechny (154) hodiny, ale žádný příplatek ve výši 25 % (údajně za hodiny nad 40 v 1. a 4. týdnu v počtu 18 hodin) jsme nevyplatili. Je takto vyplacená odměna správně? Nebo opravdu náleží příplatek za přesčas v týdnu, kdy překračuje 40 hodin?
Vydáno: 20. 12. 2023
Zaměstnanci na dohodě pracují na home office, je zde stále u těchto dohodářu (DPP/DPČ) možnost u home office dle § 317 zákoníku práce se vyhnout příplatkům za víkend a za práci ve svátek (či náhradnímu volnu za práci ve svátek)? Nebo už i dohodářům, kteří si plánují směny na home office sami, je dle jejich evidence nutné svátek či víkend příplatkem proplatit? Ze školení mám tyto poznámky, ale bohužel už nevím, zda je to platné po novele ZP: „nepřísluší mzda nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas, příplatek za přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek“?
Vydáno: 24. 11. 2023
Pokud je se zaměstnancem sjednána v DPČ měsíční odměna s pevně sjednanou týdenní pracovní dobou a státní svátek připadne na jeho plánovanou směnu, kterou tedy z důvodu svátku neodpracuje, tak bude jeho měsíční odměna stejná (nebude krácena) stejně, jako je tomu u pracovních poměrů s měsíční mzdou? 
Vydáno: 24. 11. 2023
Začátkem roku, kdy nebyla příznivá finanční situace, veřejná výzkumná instituce odebrala zaměstnancům osobní ohodnocení a vystavila nové mzdové výměry. Je možné nyní na konci roku, kdy je otázka financování již jasná, vystavit nový mzdový výměr pouze za 12/2023 a přiznat osobní ohodnocení dle finančních možností zpětně?
Vydáno: 21. 11. 2023
Změní-li se v průběhu měsíce třídní učitelka za jinou, musí dostat obě učitelky celou měsíční částku zvláštního příplatku nebo dostane každá poměrnou část příplatku, po kterou třídnictví vykonává?
Vydáno: 21. 11. 2023
Nově dle zákoníku práce budou mít brigádníci pracující na základě DPP nárok na příplatky. My máme stanoveny pro zaměstnance pracující na základě pracovní smlouvy vyšší příplatky za práci o víkendu, než jaké požaduje zákoník práce. Je možné dávat příplatky brigádníkům pracujícím na základě DPP v zákonné výši dle zákoníku práce, tzn. nižší, než jaké mají zaměstnanci pracující na základě pracovní smlouvy?
Vydáno: 21. 09. 2023
  • Článek
Odpověď na otázku vyslovenou v titulku není jednoduchá. Jsou ovšem některá odvětví, kde přesčasy ohrožují zdraví a bezpečnost práce významným způsobem. Zejména v případech, kdy se nedodržuje zákoník práce , který stanoví zákonné limity pro přesčasovou práci a překračuje se rozsah stanovené pracovní doby. Potvrzují to výsledky nedávného průzkumu spolku Mladí lékaři. Z celkem 560 sloužících lékařů 88 % uvedlo, že běžně odpracují průměrně měsíčně 77 hodin přesčasů.
Vydáno: 14. 09. 2023
  • Článek
Zákoník práce užívá na některých místech pojmu „ohrožení nemocí z povolání a na některých „nemoc z povolání“. Jaký je zásadní rozdíl mezi těmito pojmy, se pokusíme nastínit v tomto článku.
Vydáno: 14. 08. 2023
  • Článek
Právní úprava mezd, tedy odměňování za práci v tzv. podnikatelské sféře, resp. u zaměstnavatelů, kteří nejsou vyjmenováni v ustanovení § 109 odst. 3 ZP , je značně liberální. Zákoník práce stanoví pouze základní minima a zaměstnavatel má právo rozhodovat o výši mezd i rozsahu jednotlivých složek mezd zcela libovolně. V našem dnešním článku se však zaměříme pouze na jedny příplatky, a to na příplatky za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Nyní platný zákoník práce používá namísto pojmu „zdraví škodlivé pracovní prostředí“ pojem „ztížené pracovní prostředí“, nicméně v personalistice se běžně užívá první z uvedených pojmů.
Vydáno: 10. 08. 2023
  • Článek
V případě některých profesí je práce rozvrhována zaměstnavatelem zaměstnancům tak, že je vykonávána i v noci. Zákoník práce rozlišuje pojmy noční práce a zaměstnanec pracující v noci. Noční práce je odměňována příplatkem. Zaměstnavatelé někdy zaměňují „noční práci“ a „zaměstnance pracující v noci“ a mylně se domnívají, že pouze „zaměstnanci pracující v noci“ mají právo na příplatek za práci v noci.
Vydáno: 23. 06. 2023
Musí u zaměstnanců, kteří nepracují v noci, svátek pro mzdové účely začínat o půlnoci, nebo je možné i pro tyto zaměstnance použít pravidlo, že svátek začíná směnou, která v týdnu nastupuje jako první? Ve firmě máme jak zaměstnance, kteří pracují v noci (nepřetržitý režim), tak i zaměstnance, kteří pracují pouze na jednu směnu. Pracovní týden (7 po sobě následujících dnů) jsme stanovili na pondělí–neděle. První směnu v týdnu pro zaměstnance pracující v noci máme stanovenu na pondělí od 6:30 hod. Počítání svátků pro mzdové účely podle tohoto pravidla používáme (§ 91 odst. 6 zákoníku práce) pro všechny zaměstnance bez ohledu na to, zda se jedná o zaměstnance pracující v noci nebo ne (tj. všem počítáme svátek od 6:30). Postupujeme správně? 
Vydáno: 13. 06. 2023
V naší společnosti zaměstnáváme zaměstnance, kteří pracují na pozicích s různými riziky pracovního prostředí v kategorii 2 a 3. Dle § 40 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, je zaměstnavatel povinen vést evidenci rizikových prací, kde jedním ze sledovaných údajů je počet směn odpracovaných při rizikové práci. Jakou dobu musí během jedné směny zaměstnanec v riziku strávit, aby se do tohoto počtu započítala? A zda se tato evidence vede pro příslušného zaměstnance za všechna rizika dohromady nebo je potřeba vést evidenci o počtu směn v riziku hluku a např. prachu zvlášť? Dle § 117 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, činí výše příplatku nejméně 10 % z minimální mzdy a dle § 7 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. přísluší zaměstnanci příplatek ve výši 10 % z minimální mzdy za každý zatěžující vliv. Pokud je tedy zaměstnanec po část směny vystaven prašnému prostředí, po další část hlučnému a po další část např. chemickým látkám, přísluší mu za tuto směnu trojnásobek příplatku, nebo by musel být ve stejný čas vystaven několika rizikům naráz, aby se příplatek násobil? Posuzuje se každá směna individuálně dle skutečně vykonávané činnosti, nebo když s sebou daná pozici dle kategorizace prací nese určitá rizika pracovního prostředí (např. pozice svářeče má rizika prachu, hluku a vibrací), má zaměstnanec automaticky nárok na trojnásobný příplatek za každou odpracovanou hodinu bez ohledu na to, zda se během směny vystavil všem třem rizikům? Vznikne zaměstnanci nárok na příplatek v riziku hluku i v případě, že bude mít při výkonu práce ochranu hluku v podobě špuntů do uší nebo sluchátek? Lze např. interní směrnicí stanovit, že bude všem zaměstnancům příslušet měsíční paušál jako příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí bez ohledu na to, kolik hodin skutečně odpracují?
Vydáno: 09. 06. 2023
Ppracovní doba zaměstnance je 7–15.30 hodin (pondělí–pátek). Pokud bude ve svátek (pondělí) pracovat od 14–17 hodin, bude práce od 15.30 hod. do 17 hod. prací přesčas? Zaplatím tedy 6,5 hodin náhrady za svátek a 3 hodiny práce s příplatkem 100 % + práce přesčas 3 hodiny? Náhradní volno zaměstnanec nechce.
Vydáno: 09. 06. 2023
Zaměstnanec byl na služební cestě ve státní svátek. Jedná se o pracovníka THP. Ve smlouvě má ujednání o tom, že se přesčasy do výše 150 hodin neproplácí. Má tedy nárok na proplacení přesčasu? Jaké jsou možnosti řešení tohoto případu včetně názorné ukázky příkladu, jak se bude mzda počítat.
Vydáno: 29. 05. 2023