příplatky

Zaměstnanec nastoupí směnu (noční) v den, který není svátkem a půlnocí přechází do dne, který je svátkem. Jedná se nám o to, zda se celá směna posuzuje tak jako by svátek nebyl. Nebo je možné vzhledem k příplatku za svátek nebo náhradnímu volnu posuzovat směnu do půlnoci a poskytnout příplatek za svátek za část směny (po půlnoci). Nyní postupujeme dle § 91 odst.6 zákoníku práce (pokud směna začíná v den, kdy svátek není, nehradíme žádný příplatek ani neposkytujeme náhradní volno za hodiny svátku). Zaměstnanci vyžadují rozdělení směny s nárokem na případný příplatek již od půlnoci (část směny poskytnout příplatek za svátek). Je toto možné? Příklad: Noční směna 2. 4. 2026 od 19:30 do 3. 4. 2026 (svátek) do 7:30 = 12 hodin. Náleží příplatek za svátek popřípadě náhradní volno v době od 00:00-7:30?

Je možné zahrnout do minimální mzdy i příplatky za přesčas, svátky apod. a prémie (odměny)? Mám na mysli, zda lze mzdovým výměrem stanovit např. měsíční mzdu 20 000 Kč + prémie a příplatky tak, aby v součtu činila hrubá mzda částku nejméně ve výši minimální mzdy? Domnívám se, že příplatky nikoli, prémie možná ano, ale pak postrádají smysl nenárokové části mzdy.

Zaměstnanec je zařazen do 5. platové třídy jako „čekatel/strážník“ podle katalogu prací (2.21.31), do doby získání osvědčení k výkonu práce strážníka. Dle zákona o obecní policii musí splňovat vzdělání min. SŠ s maturitní zkouškou. Po tuto dobu jako čekatel je v nástupním kurzu a připravuje se na splnění zkoušky - získání osvědčení k výkonu práce strážníka. Do jaké skupiny prací takového zaměstnance musíme zařadit - do 2. skupiny prací podle platové třídy 5. nebo do 3. skupiny prací podle SŠ vzdělání s maturitou?

Příplatek za přesčas vypočítáváme jiným způsobem, než je 25 % z průměrného výdělku. Zaměstnanci tímto dostanou více, než je zákonem stanoveno. Do mzdy zadáváme hodiny přesčasové práce a sumu příplatku za přesčas, přičemž každý měsíc může být jiná sazba za hodinu přesčasu. Je možné tento příplatek za přesčasovou práci započítat do průměrného výdělku?

Vyhlášené předpisy Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské...

Jako již pravidelně začátkem každého kalendářního roku, též pro rok 2026 došlo k řadě legislativních změn. Abychom vám usnadnili orientaci v tom, co se změnilo a co zůstává stejné, přinášíme vám přehled důležitých údajů (nejen) v pracovněprávní oblasti.

Zaměstnavatel má u DPP sjednanou sazbu 250 Kč za hodinu. Z povahy práce vyplývá, že je vykonávána často v sobotu (cateringové služby na svatbách). Je možné sjendat v dohodě to, že částka 250 Kč obsahuje i příplatek za práci v sobotu nebo v neděli, např. v rozsahu max 3 sobot (nebo nedělí)? nebo je potřeba ještě určit i počet hodin, které může v té práci v sobotu vykonat, např. max 8 hodin?

Za práci konanou v pracovním poměru přísluší zaměstnanci buď mzda, nebo plat. Mezi těmito systémy odměňování činí přitom právní úprava rozdíly, a to mj. též co do kompenzace za práci přesčas.

Základní informace Při souběhu práce ve svátek, v neděli, v noci a přesčas atd. jsou příp. nároky na jednotlivé příplatky upraveny samostatně (§ 114 ZP a násl.), poskytnutí jednoho z příplatků nijak neovlivňuje právo zaměstnance na další (souběžné) příplatky. Zaměstnanci tak přísluší kromě dosažené mzdy za vykonanou práci součet příslušných příplatků.

Je-li zaměstnanec připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele na jeho pracovišti, spadá tato doba do pracovní doby. Pokud se však jeho připravenost k takovému výkonu odehrává na jiném místě, než jsou pracoviště zaměstnavatele, a v době mimo rozvrh jeho směn, jde o pracovní pohotovost, a tedy o dobu odpočinku. Samotné držení pracovní pohotovosti zaměstnancem tak nijak neovlivňuje délku nepřetržitého odpočinku, ať už mezi dvěma směnami, nebo v týdnu. Výkon práce v době pracovní pohotovosti nad stanovenou týdenní pracovní dobu („plný pracovní úvazek“) je prací přesčas. Pokud v době pracovní pohotovosti nedojde k výkonu práce, nemůže zaměstnanec počítat se mzdou či platem. Za tuto dobu mu přísluší odměna ve výši nejméně 10 % průměrného (hodinového) výdělku.Viz situace Směna a její maximální délka, Rozvrh pracovní doby, pracovní týden a povinnosti zaměstnavatele.

Začátkem roku 2025 doznala právní úprava odměňování zaměstnanců platem významných změn. Ať už jde o uplatnění institutu zaručeného platu, nebo o novelu prováděcího nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Nejen na ně se zaměřujeme v dalším textu, opět formou otázek a odpovědí.

Vědět jakým způsobem správně odměňovat zaměstnance za práci konanou v noci nebo o víkendu (v sobotu a neděli) je podstatné pro každého zaměstnavatele, protože poskytování příplatků je v těchto případech povinné přímo ze zákona. Článek se zabývá podmínkami, které ovlivňují jeho výši a podobu a také rozsahem smluvní volnosti, který může tyto podmínky měnit. Zahrnuty jsou situace, kdy zaměstnanec pobírá mzdu, kdy pobírá plat i režim odměny z dohody. V neposlední řadě je čtenář upozorněn i na nejčastější chyby, které se na poskytování těchto dvou příplatků obvykle vztahují.

Výkladová stanoviska Kolegia expertů Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů, které se uskutečnilo v listopadu 2024 v Kolíně. Členové Kolegia přijalo celkem 20 stanovisek, v této části přinášíme prvních 5 z nich.

Farnost (Evangelická církev metodistická) má zaměstnance na HPP na pozici pomocník kazatele. Pracovní doba dle smlouvy je 40 hodin týdně a pracovní doba je rozvržena nerovnoměrně. Vzhledem k tomu, že některé úkony - např. bohoslužby se konají ve dnech pracovního klidu, pracuje zaměstnanec také v sobotu nebo v neděli. O tyto hodiny pak odpracuje méně v pracovním týdnu. Náleží tomuto zaměstnanci příplatek za sobotu a neděli?

Lze proplácet příplatek za noční směnu v jiném časovém pásmu, než je zakotveno v § 78 odst. 1 písm. j) zákoníku? Např.: noční směny jsou plánované až od 23 hod. večer do 7 hod. ráno. Můžeme vnitřním předpisem/směrnicí/v kolektivní smlouvě zakotvit, že příplatek za noční směnu bude náležet i za hodinu od 6 hod. do 7 hod. ráno?

Od 1. 1. 2025 čekají zaměstnavatele a zaměstnance dílčí změny v oblasti kompenzace práce ve ztíženém pracovním prostředí. V návaznosti na novelu zákoníku práce účinnou od 1. 8. 2024 dochází i k úpravě pravidel pro poskytování příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Vymezení ztíženého pracovního prostředí, včetně titulů pro poskytování příplatku, sice zůstává v zásadě beze změn, avšak způsob, kterým bude zveřejňovaná minimální sazba příplatku, respektive jeho rozpětí, se mění. V článku se podíváme blíže na to, jak nové předpisy ovlivní každodenní praxi na pracovištích a jakým způsobem se změnily jednotlivé aspekty právní úpravy, podle níž se příplatek stanoví nejen pro podnikatelskou, ale i pro veřejnou sféru.

Od 1. 1. 2025 vstoupí v platnost mimo jiné samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem. Praktické příklady i shrnutí dalších novinek v zákoníku práce a v souvisejících předpisech přehledně podá ve svém webináři JUDr. Dominik Brůha již 17. ledna 2025.

Za poslední rok a půl byl zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, novelizován hned několikrát. Přinášíme vám přehled vybraných změn v jednotlivých oblastech, a to podle jejich účinnosti.

Existuje prosím nějaká závazná metodika, jak by se měly zaokrouhlovat jednotlivé složky mzdy, jako je osobní hodnocení, náhrada za dovolenou, náhrady za překážky,...? V našem mzdovém systému jsme tyto složky vždy zaokrouhlovali ve prospěch zaměstnance na celé koruny nahoru. Nyní implementujeme nový mzdový SW a narazili jsme na rozdíly, neboť tam se zaokrouhluje matematicky. V tomto SW dokonce dochází k jiné celkové náhradě za dovolenou, pokud si zaměstnanec vybere např. 5 dní vcelku nebo každý týden jeden den - opět každou položku zaokrouhlí a výsledek se pak liší. Jsou tyto způsoby výpočtu a zaokrouhlování na rozhodnutí zaměstnavatele (a výrobce SW), nebo je to nějak přesněji stanoveno? 

Dne 30. 9. proběhlo další setkání s odborníkem na příjmu na téma Přehled novel zákoníku práce. Mgr. Veronika Odrobinová nás  stručně provedla změnami zákoníku práce od podzimu 2023 až k 1. 8. 2024, kdy nabyla účinnosti transpoziční novela. Zmínila i navazující předpisy vydané dosud v rámci zmíněných novel, hlavně té transpoziční.  Především však odpověděla na vámi zaslané dotazy. Ptali jste se na změny v úpravě pracovněprávních vztahů, na fungování valorizačního mechanizmu minimální mzdy, dopady zrušení nejnižších úrovní zaručené mzdy, nové rozdělení skupin prací v platové sféře a dodržování nejnižších úrovní zaručeného platu, na uzavírání kolektivních smluv a další otázky.