pracovní neschopnost

Zaměstnavatel oznámil zaměstnanci dne 27. 5. 2026 zrušení pracovního poměru ve zkušební době dle § 66 ZP s tím, že pracovní poměr ruší s účinnosti ke dni 31. 5. 2026. Zaměstnanec od 28. 5. 2026 šel na nemocenskou. Pracovním poměr nelze zrušit ve zkušební době v případě prvních 14 dnů nemoci. Ke kterému dni bude končit pracovní poměr? Vzhledem k tomu, že oznámení i přijetí zrušení pracovního poměru bylo dne 27. 5. 2026, předpokládám tedy, že zrušení je platné a je potřeba určit, ke kterému dni tedy končí pracovní poměr.

Zaměstnanec podepsal 13. 5. 2026 smlouvu na HPP s nástupem od 18. 5. 2026, první den nepřišel, protože onemocněl a nechal si vystavit neschopenku. Jelikož nevznikl pojistný vztah nemá nárok na nemocenskou tzn. že mu ji nemůžu vykázat do směn, i kdyby náhrada byla 0 Kč? Pokud bych nemohla zadat nemoc a přijde do zaměstnání 22. 5. 2026, čím mu omluvíme neodpracované 4 dny, když už měl pracovat? Můžeme mu napsat 4 dny neplaceného volna? Na OSSZ ještě není nahlášený, ale na pojišťovnu je již od 18. 5. 2026 hlášený, takže by měl mít nějak tyto dny vykázané. Jak tuto situaci řešit?

Výkladové stanovisko AKV XXXIX./5. Odvolání proti rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti a zákaz výpovědi přijaté na jednání Kolegia expertů v Mladé Boleslavi v březnu 2026

Nejvyšší soud v předmětném rozhodnutí zřetelně vymezil hranici, kdy újma vzniklá „na pracovišti“ ještě může zakládat odpovědnost zaměstnavatele, a kdy naopak jde o osobní konflikt (tzv. exces), který do rámce plnění pracovních úkolů nespadá a odpovědnost zaměstnavatele tak nevznikne. Pro praxi je rozsudek důležitý zejména proto, že se vypořádává se situací, kdy předmětem sporu byla pracovněprávní otázka (konkrétně mimořádné odměny zaměstnanců), ale samotný incident už měl povahu osobního střetu.

Máme zaměstnance, kterému pracovní poměr končí k 31. 12. 2025 a bezprostředně na něj navazuje dnem 1. 1. 2026 služební poměr státního zaměstnance u stejného zaměstnavatele. Jak bude vypadat výplata nemocenského (náhrady v době nemoci), které začalo dnem 31.12.2025 na pracovním poměru? Mají se oba poměry považovat za jeden (zákon č. 187/2006, § 10 odst. 6), s ohledem i na státní svátek 1. 1. 2026 v pracovní den, nebo se má postupovat tak, že nemoc bude vyplácena v ochranné lhůtě pracovního poměru (se všemi důsledky, které z toho plynou - ONZ), a počátek sociálního pojištění u služebního poměru státního zaměstnance bude nastaven k datu skutečného nástupu do zaměstnání (27. 1. 2026), a od tohoto dne bude zaměstnanec vyplácen řádně platem, včetně přihlášení ONZ? Která z těchto dvou variant je správná? 

Docházkové bonusy, dlouhodobě diskutované téma pracovněprávní praxe, přináší značné komplikace jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Na jedné straně se zaměstnavatelé snaží omezit nepředvídatelné absence pracovníků a motivovat je k pravidelné docházce. Na druhé straně stojí práva zaměstnanců, jejichž překážky v práci, například kvůli nemoci či rodinným povinnostem, mohou vést k nespravedlivé ztrátě bonusu. Tento článek přináší stanovisko spolku CzELA, které se zaměřuje na právní aspekty a pokouší se nastínit, jak koncipovat docházkové bonusy tak, aby byly respektovány oprávněné zájmy všech stran.

Jako již pravidelně začátkem každého kalendářního roku, též pro rok 2026 došlo k řadě legislativních změn. Abychom vám usnadnili orientaci v tom, co se změnilo a co zůstává stejné, přinášíme vám přehled důležitých údajů (nejen) v pracovněprávní oblasti.

Zaměstnankyně ZŠ čerpá nyní rodičovskou dovolenou. Můžeme ji nyní přijmout na stejný pracovní úvazek jako před RD a i na stejnou pozici jako zástup za nemoc? Je v tomto po flexinovele nějaká změna, že ji nemůžeme přijmout na záskok na stejnou pozici, nebo pouze na DPP nebo DPČ?

Zaměstnanec se dostavil na pracoviště 1,5 hodiny po začátku jemu přidělené směny a jevil známky ovlivnění alkoholem. Na základě toho byla provedena orientační dechová zkouška se kterou zaměstnanec souhlasil. Výsledek zkoušky byl pozitivní a tento zaměstnanec rovněž výsledek zkoušky potvrdil svým podpisem. Toto porušení bylo posouzeno jako závažné porušení pracovních povinností, které může být důvodem k rozvázání pracovního poměru dle § 52 písm. g)., zákoníku práce. Výpovědní doba 1 měsíc. Jednalo se v tomto případě spíše o hrubé porušení § 52 písm. h) zákoníku práce, okamžité zrušení pracovního poměru? Zaměstnanec ovšem druhý den po incidentu předložil pracovní neschopnost, která byla vystavena zpětně ode dne, kdy porušil pracovní povinnosti což znamená, že den kdy porušil byl v pracovní neschopnosti. Jak v tomto případě postupovat: můžeme ukončit pracovní poměr?

Při nástupu do pracovního poměru jsme zjistili, že uchazeč je v pracovní neschopnosti. Tato pracovní neschopnost byla vystavena k jinému pracovnímu poměru, který stále trvá. Jedná se ale o jiný druh práce. Můžeme i tak zaměstnance do pracovního poměru přijmout? A pokud bychom ho chtěli přijmout na DPP nebo DPČ, budou podmínky stejné? 

Zaměstnanec má u naší společnosti tři pracovně právní vztahy (PPV) – pracovní poměr a dvě dohody o pracovní činnosti. V srpnu 2025 onemocněl, lékař vystavil 3 neschopenky na každý z PPV. V pracovním poměru trvá účast na nemocenském pojištění, nárok na nemocenské dávky zaměstnanci vznikl. V první dohodě o pracovní činnosti měl zaměstnanec v měsících 5-7/2025 dostačující příjmy, nárok na nemocenské dávky mu též vznikl. V druhé dohodě o pracovní činnosti měl zaměstnanec příjmy v 5/2025 a 7/2025, ale v 6/2025 příjmy neměl (v 8/2025, v měsíci vzniku pracovní neschopnosti, měl rovněž nedostačující příjmy): Pracovní poměr: 05/2025 - 67 269 Kč, 06/2025 - 63 056 Kč, 07/2025 - 92 495 Kč. 1. DPČ: 05/2025 - 14 133 Kč , 06/2025 - 42 638 Kč, 07/2025 - 19 309 Kč.2. DPČ: 05/2025 - 11 412 Kč, 06/2025 - 0,00 Kč, 07/2025 - 1 475 Kč. Má zaměstnanec nárok na nemocenské dávky i z druhé dohody o pracovní činnosti nebo nikoliv? Domníváme se, že nárok na nemocenské dávky má, jelikož by se příjmy z obou dohod měly sčítat. 

Zaměstnanec převzal na pracovišti zrušení pracovního poměru ve zkušební době dne 24. 10. 2025 (uvedl i hodinu převzetí). Následně odešel ze zaměstnání s vysvětlením, že jde k lékaři (údajně se před několika dny zranil v práci, ale nikoho neinformoval, záznam o úrazu neexistuje). K dnešnímu dni/hodině převzetí pracovní neschopnost nemá. Očekáváme, že si ji ale zajistí, a to pravděpodobně i zpětně (23. 10. 2025 se do práce také nedostavil, vysvětlení nepodal). Jak máme nyní postupovat? Musíme dodržet 14 dní poskytování náhrady mzdy (bude-li mít DPN) a pracovní poměr bude tedy trvat dalších 14 dní, i přesto, že máme podepsané zrušení? Nebo nemusíme brát na zpětně vystavenou DPN zřetel a pracovní poměr skončí dnem převzetí 24. 10. 2025?

Zaměstnanec je nemocen od 15. 9. 2025, denní úvazek: 7,5 hodiny denně. Rozhodné období 1. 9. 2024 - 31. 8. 2025. 17. 12. 2024: 4,5 hodiny odpracoval a 3 hodiny měl neplacené volno. 17. 12. 2024 je vyloučeným dnem? A jak by to bylo v případě neomluvené absence po část dne?

Plný výdělek v případě pracovní neschopnosti po odběru pravděpodobně dostanou také dárci tkání a buněk. Stejně jako dárci orgánů budou mít navíc nárok na úhradu nákladů, které jim kvůli odběru vznikly. Změnu přinese poslanecká novela transplantačního zákona, kterou 12. června schválil Senát. Předlohu dostane k podpisu prezident Petr Pavel.

Zaměstnanec je již 4 měsíce v nemocenské a patrně ještě bude dále. Společnost přeorganizovala pracovní úvazky stávajících zaměstnanců a tento zaměstnanec se pro ni stal nadbytečným. Společnost chce s tímto zaměstnancem ukončit pracovní poměr dohodou, ale pro pro výpovědní důvody dle § 52 písm. c) –nadbytečnost. Bude tedy mít nárok na zákonné odstupné. Lze ukončit pracovní poměr dohodou v době nemocenské pro tyto důvody? Samozřejmě za předpokladu, že s tím bude zaměstnanec souhlasit. Pokud půjde na úřad práce, bude mít nižší podporu, protože se jednalo o ukončení dohodou?

Máme zaměstnance ve dvouměsíční výpovědní době ze strany zaměstnavatele k 31. 5. 2025. Od 13. 5. 2025 do 31. 5. 2025 mu bylo písemně nařízeno zaměstnavatelem čerpání řádné dovolené. Z ČSSZ nám ale byla doručena pracovní neschopnost od 22. 5. 2025, tím se mu prodloužila výpovědní doba do ukončení DPN + 10 dní? Jak máme postupovat po ukončení DPN: bude mu běžet dále čerpání řádné dovolené, nebo by mu ji měl zaměstnavatel znovu nařídit? Pokud ano, čtrnáctidenní lhůtu nestihneme. Můžeme to napsat během nemoci s tím, že po ukončení DPN nastoupí znovu na čerpání řádné dovolené? Lze to provést bez konkrétního dne, protože nevíme, kdy mu DPN skončí? 

Dne 3. 3. 2025 začal zaměstnanec pracovat ve firmě, má 3měsíční zkušební dobu, ale 10 dnů měl nemocenskou, prodlužuje se mu o ni zkušební doba? Vypočítala jsem mu 21 dnů dovolené z rok 2025 (firma poskytuje 25 dnů/za rok). K 3. 6. 2025 chce odejít bez důvodu ve zkušební době. Na kolik dnů dovolené nárok? 

Zaměstnankyně má 5denní pravidelnou pracovní dobu 40 hod. týdně, nárok na dovolenou máme 20 dní. V roce 2025 od 2. 1. – 13. 1. čerpala dovolenou z roku 2024, 14. 1. pracovala, od 15. 1. 2025 je na nemocenské na kterou naváže mateřskou od 15. 7. 2025. Vznikne jí nárok na dovolenou za rok 2025?

Pracujícímu důchodci zanedlouho skončí 70 denní podpůrná doba v neschopnosti. Chtěl by nadále zůstat zaměstnaný a zatím i v pracovní neschopnosti. Jak dále postupovat dohledně odvodů atd.? Ukončit pracovní poměr mohu až po ukončení pracovní neschopnosti? 

Zaměstnanec je v pracovní neschopnosti od 11/2023. Dne 6. 3. 2025 nám došlo do datové schránky rozhodnutí o ukončení pracovní neschopnosti, a to ke dni 7. 2. 2025. Zaměstnanec samozřejmě do data rozhodnutí o ukončení nepracoval. Nyní potřebujeme vystavit mzdy za 2/2025 a nevíme, jak s tímto pracovat. Dát zaměstnanci na dobu od 8. 2. do 5. 3. neplacené volno, nebo je zde jiná možnost? Zaměstnanec je zároveň poživatel invalidního důchodu 1. stupně, takže doplatky na zdravotního pojištění do minima není třeba řešit.