platformová práce

Nové vedení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) bude požadovat, aby se v zákoně opět snížil věk odchodu do důchodu z 67 na 65 let. Zároveň budou chtít zkrátit pracovní týden na 37,5 hodiny bez toho, aby se snížila mzda a aby všichni zaměstnanci měli nárok na pět týdnů dovolené. Po skončení IX. sjezdu ČMKOS to uvedl jejich předseda Josef Středula. V pondělí konfederace odborových svazů odešle stanovisko ke změnám týkající se zákoníku práce, konkrétně legalizace tzv. švarcsystému u zaměstnanců platforem.

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona. Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) již ve své loňské studii konstatoval, že platformová práce je v Česku i celé Evropské unii na vzestupu. Jde o výdělečnou činnost zprostředkovanou digitálními platformami, kdy lidé využívají on-line platformu za účelem poskytování konkrétních zpoplatněných služeb. Pracující jsou často formálně vedeni jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ).

Ve druhém díle našeho seriálu o platformové práci jsme se věnovali vyvratitelné právní domněnce zaměstnaneckého statusu. Pro její posouzení je klíčové zjistit, zda platforma pracovníka řídí a kontroluje. V praxi přitom platformy tyto řídicí a kontrolní funkce často vykonávají prostřednictvím tzv. algoritmického řízení práce. Právě na fungování těchto systémů a na jejich regulaci podle nové evropské směrnice se zaměříme v tomto třetím, závěrečném díle. Vzhledem k tomu, že ke dni odevzdání článku nebyl návrh transpoziční právní úpravy dosud zveřejněn, vychází text výhradně ze znění směrnice o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím digitálních pracovních platforem.  

S ohledem na klíčovou roli a očekávaný další růst digitálních platforem v oblasti mobility podniká Uber proaktivní krok s cílem zajistit transparentnost trhu a férové podmínky. Společnost podepsala memorandum o spolupráci s Finanční správou České republiky, kterým zavádí systém pravidelného měsíčního reportingu vybraných dat pro daňové účely.

Přelomový rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) z konce loňského roku ve věci provozovatele služby Rohlík.cz je varováním pro firmy spolupracující s osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ). Společnost obdržela od inspektorátu práce pokutu 2,5 milionu korun za umožnění výkonu nelegální práce (zastřeného zaměstnávání neboli práce na tzv. švarcsystém) u osmi kurýrů. Podle advokátů Václava Vlka a Jakuba Šotníka z poradenské společnosti RÖDL případ jasně ukazuje, že při kontrolách nerozhoduje jen formální znění smlouvy – orgány státní správy do detailu prověřují, jak spolupráce funguje v každodenní praxi. Rozsudek navíc ve velké míře propojil daňovou a pracovněprávní judikaturu. V čem udělal Rohlík chybu a jak vypadala praxe? Ačkoliv kurýři pracovali pro Rohlík.cz na základě rámcových smluv jako OSVČ, faktický průběh jejich činnosti naplňoval znaky takzvané závislé práce. Kontroloři i soud poukázali na řadu detailů: kurýři si osobně přebírali zásilky ve skladu, k rozvozu využívali vozidla pronajatá od společnosti a opatřená logem Rohlíku, používali firemní aplikaci a platební terminály. Zákazníkům se dokonce předem hlásili jménem Rohlíku, museli se řídit přesnými instrukcemi ohledně času doručení a jejich poloha byla nepřetržitě monitorována. Případné reklamace pak neřešili kurýři jakožto samostatní podnikatelé, nýbrž přímo zákaznická podpora společnosti. „Největší chybou společnosti bylo, že přecenila ekonomickou nezávislost svých kurýrů na papíře, zatímco ve skutečnosti bylo vše jinak. Výkon jejich práce až příliš kontrolovala a organizovala krok za krokem, místo aby se zajímala pouze o konečný výsledek. To vedlo až k rozhodnutí soudu, že šlo o tzv. švarcsystém,“ vysvětluje Václav Vlk, advokát a specialista na pracovní právo z poradenské společnosti RÖDL. „Zákoník práce mluví jasně. Pokud práce vykazuje znaky závislé práce, může být konána výlučně v pracovněprávním vztahu. I kdyby obě strany stokrát nechtěly být v pracovním poměru, zákon jim zakazuje zvolit jiný model,“ dodává Vlk. Dvojí sankce, jak od inspektorátu práce, tak i zásah finančního úřadu: Zatímco ze strany inspektorátu práce hrozí zaměstnavateli za umožnění nelegální práce sankce v rozmezí od 50 000 Kč až do výše 10 milionů korun a případný zákaz činnosti, ještě závažnější finanční dopady mohou přijít z daňové oblasti. „Finanční úřad a inspektorát práce vedou sice nezávislá řízení, už dnes ale spolu úzce spolupracují a vyměňují si informace i podklady,“ upozorňuje Jakub Šotník, advokát a specialista na daňové spory z RÖDL. „Pojem tzv. závislé činnosti je podle daňových předpisů navíc širší než pojem závislé práce podle zákoníku práce. Pokud u vás inspektorát práce dovodí nelegální práci, často to přitáhne pozornost i finančního úřadu – a může následovat i daňová kontrola. V takových případech často přicházejí doměrky a související sankce, které se navíc v čase navyšují. Vedle toho je nutné počítat i s možnými dopady v oblasti povinných odvodů.“ Rozsudek NSS v případu Rohlík navíc ve velké míře propojil daňovou a pracovněprávní judikaturu. Při posuzování vztahů soud výslovně pracoval s daňovými pojmy jako „obojetná činnost“ a jako klíčový indikátor určil míru ekonomické závislosti kurýrů na jednom subjektu. To zapadá do širšího trendu, kdy stát vůči nelegálnímu zaměstnávání postupuje koordinovaněji. Ukazuje to například nedávno uzavřené memorandum zaměřené na potírání nelegální práce neboli vznik projektu Kobra 26. Kde leží hranice: Jaký je rozdíl mezi závislou prací a OSVČ? Rozlišení mezi legální spoluprací dvou podnikatelských subjektů a nelegálním švarcsystémem nestojí na tom, jak je nadepsána smlouva, ale na objektivních znacích definovaných zákonem. Závislá práce se vyznačuje tím, že je vykonávána ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti. Osoba ji koná osobně, výhradně jménem zaměstnavatele a podle jeho průběžných pokynů. Taková práce probíhá za mzdu, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele a typicky ve stanovené pracovní době a na pracovišti zaměstnavatele. Zadavatel (zaměstnavatel) má u závislé práce tendenci řídit každý krok pracovníka a neustále jej kontrolovat. Skutečná spolupráce s OSVČ je naopak vztahem dvou nezávislých subjektů. „Nezávislý podnikatel nese vlastní podnikatelské riziko a odpovídá především za konečný výsledek služby či díla. Objednatele zpravidla nezajímá, jakými konkrétními postupy se dodavatel k výsledku dobere,“ podotýká Václav Vlk. Skutečná OSVČ zpravidla používá vlastní vybavení a nástroje, má více různých zákazníků (není dlouhodobě ekonomicky závislá na jediném chlebodárci) a za svou práci nese odpovědnost i vůči třetím osobám. Odměna nezávislého profesionála se odvíjí od provedeného díla nebo rozsahu služeb, nikoliv formou fixního paušálu připomínajícího pravidelnou mzdu. „Mnoho společností se mylně domnívá, že jim v daňové oblasti k legalizaci spolupráce stačí obchodní smlouva. Správci daně i soudy se ale dívají především na to, jak vztah funguje ve skutečnosti,“ uvádí Jakub Šotník. Zcela nepřípustné je uplatňování pracovněprávních institutů na externí dodavatele. „V momentě, kdy společnost od svých externích dodavatelů (na IČO) požaduje pevnou pracovní dobu, schvaluje jim dovolenou nebo je začleňuje do své firemní hierarchie (například určením nadřízených osob), jde o zřejmé indikátory závislé práce. V takových případech reálný obsah spolupráce vždy převáží nad sebelépe sepsaným dokumentem,“ uzavírá advokát Jakub Šotník z poradenské společnosti RÖDL. Zdroj: RÖDL    Chcete‑li porozumět právním kritériím, z nichž NSS v kauze Rohlík.cz vycházel, doporučujeme navazující rozbor Švarcsystém v praxi: kde končí podnikání a začíná závislá práce podle judikatury NSS v kauze Rohlík.  

Kurýři, řidiči, lékaři, grafici, hlídačky dětí, pečovatelé a desítky tisíc dalších lidí si prostřednictvím digitálních platforem přivydělávají s využitím moderních technologií, které jim umožňují pracovat tehdy, způsobem a pro koho sami chtějí. Zbytečná evropská regulace by jim neměla upírat právo svobodné volby ani brzdit dynamicky se rozvíjející digitální ekonomiku. Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR), jako hlavní zástupce digitálních platforem v Česku, upozorňuje, že jasná pravidla mohou být užitečná, avšak není úlohou Evropské unie ani úředníků rozhodovat za jednotlivce o tom, kdy, jak a za jakých podmínek mají pracovat.

Debata o Generaci Z se často točí kolem jejich „jinakosti“ a očekávání, která údajně neodpovídají realitě pracovního trhu. Data však ukazují, že skutečný příběh je komplexnější. Mladí lidé přicházejí s jasně formulovanými hodnotami, požadavkem na férové zacházení a otevřeností, která odhaluje, jak dobře či špatně jsou organizace připraveny na současné výzvy. Článek proto přináší nejen pohled na konkrétní zkušenosti a sebereflexi mladých respondentů, ale také doporučení pro zaměstnavatele a upozornění na oblasti, ve kterých trh práce za očekáváním této generace viditelně zaostává. Otázkou tak není, zda nově příchozí na trh práce obstojí, ale jak obstojí současné organizace, protože i jejich směřování bude do budoucna primárně ovlivněno právě přicházející generací na trh práce.

Svět digitálních platforem čekají v příštích letech zásadní změny. EU reaguje na rychlý rozmach gig ekonomiky, rostoucí roli algoritmického řízení práce a dlouhodobou nejistotu ohledně pracovního statusu osob, které prostřednictvím platforem pracují.   Připravili jsme pro vás přehled z MPSV i vlastní sérii článků:

V předchozím článku jsme si představili směrnici o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její hlavní cíle, kterými jsou zlepšení pracovních podmínek a narovnání informační asymetrie, kterou v platformovém modelu často vytváří algoritmické řízení. V tomto článku se zaměříme na dvě prakticky nejcitlivější části směrnice: vyvratitelnou právní domněnku existence pracovněprávního vztahu a status osob pracujících prostřednictvím platformy, včetně procesu jeho určení. Vzhledem k tomu, že návrh transpozičního zákona zatím není znám, vycházíme při psaní tohoto článku pouze ze znění směrnice.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) připravilo návrhy dvou legislativních změn, které reagují na nové evropské předpisy o transparentním odměňování a platformové práci. V obou případech se resort rozhodl pro tzv. minimalistickou transpozici, aby splnil požadavky EU, ale zároveň co nejméně zatížil české zaměstnavatele a průmysl.  

Dopady stávky na provoz rozvážkových platforem Podle zástupců platforem Wolt a foodora nemá protestní akce části kurýrů zásadní vliv na doručování objednávek. Foodora uvedla, že do protestu se zapojilo méně než jedno procento spolupracujících kurýrů, přesto připouští ojedinělá zpoždění doručení. Fungování Woltu probíhá podle vyjádření společnosti bez výrazných výkyvů. Protest se týká také části kurýrů spolupracujících s platformou Bolt Food. Pohled organizátorů protestu Organizátoři akce z iniciativy Kurýři za lepší podmínky upozorňují, že dopady protestu jsou patrnější zejména v menších městech. Podle jejich vyjádření došlo v některých lokalitách k výraznému omezení provozu a část podniků dočasně pozastavila možnost objednávek přes rozvozové aplikace. Ve větších městech je podle iniciativy dopad menší, ale zaznamenán je současně pokles počtu objednávek. Organizátoři dále uvádějí, že některé platformy reagovaly zvýšením odměn za doručování, aby zajistily plynulý provoz. Reakce rozvážkových platforem Rozvážkové platformy hodnotí situaci výrazně klidněji. Foodora připouští pouze drobná zdržení u části objednávek a deklaruje připravenost k dalšímu jednání s kurýry. Wolt uvedl, že od stávkujících dosud neobdržel oficiální informace ani konkrétní požadavky, současně však deklaruje otevřenost konstruktivnímu dialogu. Sporná komunikace a předchozí jednání Iniciativa Kurýři za lepší podmínky uvádí, že své požadavky platformám zaslala přibližně před devíti měsíci, avšak podle jejího vyjádření bez viditelné reakce ze strany firem. Podmínky spolupráce se podle organizátorů naopak dále zhoršují, kriticky vnímaný je i pokračující nábor nových kurýrů. Příčiny protestu a systém odměňování Jádrem nespokojenosti je způsob odměňování, který rozvážkové platformy zavedly zhruba před dvěma lety. Pevně stanovené sazby za vyzvednutí, doručení a ujeté kilometry nahradil dynamický systém, jehož výše se mění podle aktuálních podmínek, poptávky nebo času. Podle organizátorů může odmítání méně výhodných zakázek vést k dočasnému pozastavení přístupu k účtu nebo až k ukončení spolupráce. Požadavky protestujících kurýrů Mezi hlavní požadavky protestujících patří zavedení transparentního tabulkového systému odměn, automatické navyšování sazeb v souladu s mírou inflace a zvýšení odměn na úroveň odpovídající stoprocentnímu navýšení oproti tabulkám vydaným platformami před třemi lety. Organizátoři zároveň upozorňují, že z uváděných hodinových výdělků je nutné odečíst povinné odvody, náklady na pohonné hmoty, servis a amortizaci vozidla. Kontext a rozsah platformové práce Podle dostupných údajů spolupracovalo ke konci roku 2024 s platformou Wolt přibližně 7 500 kurýrů. Foodora eviduje zhruba 15 000 registrovaných kurýrů a Bolt Food měl na českém trhu několik tisíc aktivních kurýrů. Řada kurýrů přitom současně spolupracuje s více platformami.  

Milí uživatelé týdeníku Podtrženo, sečteno, vítejte u nového vydání. Tento týden připomínáme povinnost stáhnout z ePortálu ČSSZ seznam zaměstnanců s novými identifikátory OIČ a ID zaměstnání a jejich doplnění do mzdové evidence, dále upozorňujeme na přehled změn agend ČSSZ souvisejících s přechodem na JMHZ, na termíny pro vracení daňových přeplatků, na rozhodnutí Nejvyššího soudu týkající se nároku agenturních pracovníků na benefity a také na blížící se účinnost zákona o práci přes digitální platformy.

V Česku by měl letos v prosinci začít platit nový zákon o práci přes digitální platformy. Upravit by měl její pravidla a ochranu pracovníků i osobních údajů. Ministerstvo práce má návrh normy předložit v březnu. Vyplývá to z návrhu vládního legislativního plánu.

Česká republika musí do 2. 12. 2026 implementovat směrnici (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím digitálních platforem. Důvodem přijetí této směrnice je výrazný nárůst pracovníků tzv. gig ekonomiky, který nyní v celé EU odhadem přesahuje 45 milionů osob. Jelikož směrnice přináší zásadní změny, představíme vám v tomto třídílném seriálu její hlavní prvky a praktické dopady jak pro digitální pracovní platformy, tak pro platformové pracovníky. V článku vycházíme výhradně z textu směrnice, jelikož návrh implementačního zákona nebyl zatím zveřejněn.

Švarcsystém představuje dlouhodobě problematický institut na pomezí pracovního a obchodního práva. Přestože je jeho zákaz v českém právu zakotven již řadu let, hranice mezi legální spoluprací s osobami samostatně výdělečně...

Práce pro rozvozové a přepravní platformy nabízí flexibilitu, zároveň ale přináší nejistotu a napětí. Část kurýrů a řidičů upozorňuje, že nerozumí tomu, jak aplikace přidělují zakázky a proč mají někteří práci pravidelně víc než jiní. Podle nich algoritmy zásadně ovlivňují výdělek, aniž by měli možnost jejich fungování jakkoli ovlivnit nebo mu porozumět. Zaměstnanci platforem pracují buď jako OSVČ, nebo na dohody. Nemají garantovaný příjem ani zaměstnanecké jistoty, výměnou ale získávají volnost v organizaci práce. Platformy tvrdí, že většina spolupracovníků tuto flexibilitu vítá a bere rozvoz spíš jako přivýdělek. Ministerstvo práce naopak upozorňuje na absenci ochrany, například v oblasti minimální mzdy, dovolené nebo bezpečnosti práce. Vedle pracovních podmínek se pozornost úřadů stále více soustředí na peníze. Finanční správa se v posledních měsících zaměřuje na tzv. „flotily“ – prostředníky, přes které část řidičů jezdí. Právě u nich úřady podezírají rozsáhlé daňové úniky, zejména na DPH a daních z příjmů. Flotily podle úředníků často krátce fungují, střídají se a znesnadňují kontrolu. Situaci má do budoucna změnit nová evropská legislativa, která počítá s větší transparentností algoritmického řízení práce a s posílením práv lidí pracujících pro digitální platformy. Česko ji bude muset zapracovat do svého právního řádu nejpozději do konce roku 2026.