home office

Změna práce už dávno neznamená automaticky vyšší mzdu ani jasný kariérní posun. Do hry vstupují jiné faktory: kvalita vedení, míra flexibility, duševní pohoda nebo jistota v nejisté době. Právě ty dnes zásadně ovlivňují rozhodování specialistů a manažerů, kteří trh práce nejen sledují, ale aktivně utvářejí. Nový report společnosti Antal přináší pohled přímo od těch, kteří se v této realitě denně pohybují. Na základě odpovědí více než čtyř stovek respondentů mapuje, jak aktivní jsou dnes lidé na trhu práce, co od zaměstnavatelů očekávají a proč už výše mzdy není jediným – ani hlavním – kritériem změny. Ukazuje také, jak se proměňuje pracovní mobilita v době remote režimu a jaký dopad má digitalizace nebo umělá inteligence na každodenní práci. Vedle dat nabízí report i kontext z praxe: komentáře recruiterů pomáhají číst jednotlivé trendy v širších souvislostech a přibližují, co za změnami skutečně stojí. Výsledkem je přehled, který ocení nejen HR, ale každý, kdo řeší nábor, vedení lidí nebo vlastní kariérní směřování. Stáhněte si celý report a zjistěte, jak dnes specialisté a manažeři uvažují o práci – co je motivuje zůstat a co je naopak přiměje odejít? Zdroj: Antal Czech Republic and Slovakia

AFRY je mezinárodní poradenská a inženýrská společnost se švédskými kořeny, která působí v oblasti energetiky, průmyslu, infrastruktury, dopravy a rozvoje měst. Na českém a slovenském trhu je součástí řady strategických projektů, které mají dlouhodobý dopad na podobu krajiny, měst i každodenního života. Vedle odbornosti a technického know‑how se AFRY profiluje také jako zaměstnavatel, který systematicky pracuje s rozvojem lidí a firemní kulturou. O tom, jak k těmto tématům přistupuje HR a jakou roli v tom hrají zaměstnanecké aktivity i společenský přesah, hovoříme s Evou Markovou, Talent Acquisition Partnerem EMEA.

Dnes jsme do série našich rozhovorů přidali pohled z naší vlastní společnosti Wolters Kluwer, kde jsme si povídali s naší milou Kateřinou Pavlovic, která zastává pozici Senior HR Generalist Czech Republic, Slovakia and Hungary. Mluvili jsme o tom, jak dnes může vypadat pracovní prostředí, které podporuje výkon i dlouhodobou udržitelnost práce, jak nastavit hybridní režim tak, aby fungoval pro týmy, i o tom, co všechno se skrývá za rozhodnutími, která na první pohled vypadají jako drobnosti. Rozhovor nabízí zkušenosti z praxe, které mohou být inspirací i pro další firmy přemýšlející o tom, jak se práce a očekávání zaměstnanců mění.

České firmy plánují pro rok 2026 typické navýšení mezd v pásmu 3–5 % (medián 4 %). Data z průzkumu Pay-Fair, který zahrnuje 77 společností s celkem téměř 60 tisíci zaměstnanci, zároveň ukazují sílící tlak na systematičtější práci s celkovým odměňováním: od variabilní složky přes benefity až po připravenost na směrnici EU o transparentnosti odměňování.

Vyhláška č. 572/2025 Sb., o stanovení výše paušální částky náhrady nákladů při práci na dálku pro rok 2026 Vyhláška stanoví paušální částku, kterou zaměstnavatelé poskytují zaměstnancům za náklady při práci z domova (např. spotřeba elektrické energie, vody či tepla). Nová sazba pro rok 2026 s ohledem na vývoj cen energií a inflaci činí 4,70 Kč.

Flexibilita práce z domova má i méně viditelnou stránku: lidé při ní tráví výrazně víc času vsedě. Data z Nizozemska ukazují, že dospělí pracovníci prosedí denně téměř devět hodin, přičemž tento údaj se v posledních letech prakticky nemění. Nejvíce času bez pohybu tráví zaměstnanci v kancelářských a technických profesích, zejména v IT a administrativě. Právě u nich se sezení často blíží délce celé pracovní doby. Naopak lidé ve službách nebo pohostinství mají výrazně aktivnější pracovní den. Rozdíl mezi prací z domova a prací na pracovišti je patrný napříč obory. Zaměstnanci na homeoffice sedí během dne v průměru více než dvakrát déle než ti, kteří pracují fyzicky na místě. Významnou roli hraje i práce s počítačem – čím delší čas u monitoru, tím méně přirozeného pohybu během dne.

Má zaměstnanec, který má uzavřenou dohodu o výkonu práce na dálku max. na 16 hodin/týden a 4 hodiny/týden má pracovat na adrese zaměstnavatele, nárok na ošetřovné, když má home office? Celkový úvazek zaměstnance je 20 hodin/týden. 

V tomto vydání týdeníku se zmíním o samorozvrhování pracovní doby, paušální náhradě při práci na dálku, digitalizaci nemocenských dávek atd.

11. – 21. 11. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o úpravě výše odvodu při neplnění podílu OZP, nových odvodech za zaměstnance rizikových profesí atd.

Zaměstnanec si podal žádost o home office ( plošný - celý týden). V naší organizaci HO umožňujeme. Nicméně v tomto týmu si zaměstnanci mohou pracovat max 3x v týdnu z domova - tak rozhodl vedoucí, na základě Dohody o HO. Musíme i v tomto případě písemně odůvodnit, proč daný zaměstnanec nemůže mít HO celý týden? HO mu umožníme, ale jen na část pracovního týdne. 

„Home office“ čili „práce na dálku“, která se v době vrcholící pandemie stala pro mnoho podniků nutností, si mezi zaměstnanci získala značnou oblibu. Svůj vztah k ní, především pro možnost úspory nákladů, často přehodnotily i podniky, které k ní byly původně skeptické. S odezněním pandemie tak začaly mnohdy zkoumat, zda a za jakých podmínek se této praxe držet i do budoucna. K jakým závěrům docházejí a jaké zkušenosti si z řízení „vzdálených“ zaměstnanců odnesly? Článek, vycházející z průzkumu mezi českým podniky, se zabývá hlavními předpoklady, o které se zachování práce z domova opírá, a to především pokud jde o vzdělávání zaměstnanců i manažerů.

Dne 24. 4. proběhlo první setkání s odborníkem na příjmu. Na vaše dotazy odpovídala Mgr. Veronika Odrobinová. Většina dotazů se týkala dohod o provedení práce, dotkli jsme se i BOZP pro home office, komunikování změn v rozvržení směn a elektronické komunikace se zaměstnancem obecně.

Spustili jsme novou službu Odborník na příjmu. Služba je založená na aktivním přístupu předplatitelů, kteří se chtějí zeptat na nové postupy, ověřit správnost těch vlastních apod. Máte možnost zkusit položit...

Zaměstnavatel (spolek zabývající se ochranou určitých živočichů), který nemá žádné vlastní pracoviště, zaměstnává pracovníky na DPP. Tito zaměstnanci mají v pracovní smlouvě uvedeno místo výkonu práce např. "Lokality Jizerka a Bukovec v Jizerských horách". Zde tito zaměstnanci vykonávají práci v souvislosti s ochranou přírody. Předem se tedy počítá, že zaměstnanec bude pracovat v terénu a takto je postavena pracovní smlouva. Jedná se v tomto případě o práci na dálku? Pokud ano, mohla by být dohoda o práci na dálku sjednána přímo v pracovní smlouvě (přidáním několika odstavců) a její platnost by skončila s koncem platnosti DPP?

Zaměstnanci na dohodě pracují na home office, je zde stále u těchto dohodářu (DPP/DPČ) možnost u home office dle § 317 zákoníku práce se vyhnout příplatkům za víkend a za práci ve svátek (či náhradnímu volnu za práci ve svátek)? Nebo už i dohodářům, kteří si plánují směny na home office sami, je dle jejich evidence nutné svátek či víkend příplatkem proplatit? Ze školení mám tyto poznámky, ale bohužel už nevím, zda je to platné po novele ZP: „nepřísluší mzda nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas, příplatek za přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek“?

Dle vyhlášky MPSV náleží zaměstnanci za práci na dálku 4,60 Kč za každou započatou hodinu. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci náhradu ve výši 7,50 Kč za každou započatou hodinu. Při odpracování 8hodin je celková náhrada 60 Kč. Jaký způsob je správně při zaokrouhlení náhrady dle vyhlášky ve výši 36,80 Kč, z které zaměstnanec neodvádí daň, SP a ZP? Předpokládáme správně, že musíme náhradu ve výši 36,80 Kč, zaokrouhlit na celé koruny dolů tzn. 36 Kč, jelikož bychom při zaokrouhlení na 37 Kč museli přidaňovat ještě 0,20 Kč (obdobný způsob stravenkového paušálu)? 

Většina ustanovení transpoziční novely zákoníku práce má již svůj den účinnosti za sebou, ta zásadní, týkající se především dovolené u dohod na svůj den "D" teprve čekají. Proto je ten správný čas se ujistit, že máte vše připravené a zpracované v souladu právě s touto novelou. K tomu vám mohou být nápomocny záznamy webinářů s vynikajícími lektory - JUDr. Dominikem Brůhou a JUDr. Michalem Peškarem. Příjemnou formou se dozvíte vše podstatné, navíc jsou součástí záznamu i praktické dotazy účastníků, které lektoři v rámci webináře zodpovídali.  Výhodný balíček záznamů tří webinářů "Pátky s novelou zákoníku práce" a ještě více informací naleznete na našem eshopu.

Novela zákoníku práce č. 281/2023 reagovala mimo jiné i na složitou situaci zaměstnavatelů ohledně administrace pracovněprávních vztahů při práci na dálku, u širší veřejnosti známější pod pojmem homeoffice. Jedním z prvních kroků je ošetření náhrady nákladů zaměstnancům.

Zaměstnavatel se sídlem v Německu zaměstnává v ČR v pracovním poměru na plný úvazek jednoho servisního technika (občana ČR). Tento zaměstnanec má pracovní smlouvu podle českých zákonů. Jeho práce spočívá v provádění servisů/oprav strojů v místě u zákazníka v ČR i v jiných zemích. Zaměstnavatel nemá v ČR kancelář, tj. zaměstnanec je doma a odsud vyjíždí na servisy strojů dle aktuální potřeby. Jeho práce je jenom „v terénu“, z domova tuto práci vykonávat nemůže (ani nedělá žádnou technickou podporu na dálku), doma pouze udělá malou administrativu nutnou k jeho práci (což by mohl v podstatě udělat též i přímo v přiděleném autě s přiděleným mobilem). Jedná se v tomto případě o práci na dálku dle zákoníku práce (v novelizovaném znění), resp. musí být k tomuto uzavřena nějaká dohoda?

Pokud uvedu do pracovní smlouvy zaměstnance jako místo výkonu práce jeho bydliště, nemusím sepisovat dohodu o homeoffice. Jedná se o něco jiného. Zaměstnanci nenáleží náhrada, která se nově u homeoffice uplatňuje. Je to tak?