dohoda o provedení práce

Co znamená konkrétně pojem „navazující zaměstnání“ v JMHZ. Ve firmě uzavíráme některé pracovní smlouvy na dobu určitou, např. do 31. 12. 2026. Zhruba měsíc před tímto termínem některým zaměstnancům prodloužíme pracovní smlouvu zpravidla zase na další rok, a to dohodou o změně pracovní smlouvy. To znamená, že není uzavřena nová pracovní smlouva (nový PPV), ale sále trvá původní pracovní smlouva, původní PPV. Z toho chápu, že nebudu znovu REGZEC posílat. To bych měla udělat pouze v případě, že skutečně pracovní poměr skončí 31. 12. 2026 a od 1. 1. 2027 bude uzavřena nová pracovní smlouva, byť by měla stejné náležitosti jako ta první? Některé výklady a odpovědi na dotazy z ČSSZ a MPSV nejsou stejné, každý si je vykládá po svém a konkrétní odpověď nemáme.

Od června 2025 lze podle ZP při mateřské dovolené vykonávat tu samou činnost jako na HPM, ale pouze na základě DPP nebo DPČ. V šestinedělí nelze činnost vykonávat. Takovou informaci jsem dostala na školení. Ale podle informací z ČSSZ to nelze. Nelze údajně vykonávat stejnou činnost na DPP nebo DPČ v době MD, neboť jí z této činnosti plyne peněžitá pomoc v mateřství. Můžete mi to, prosím, ujasnit? Myslela jsem, že novela měla přispět k tomu, aby maminky na MD mohly, pokud o to budou mít zájem ony i zaměstnavatel, nějak vykonávat svojí práci dál a zůstat „v obraze“. Máme vedoucí účtárny, která půjde na MD a má zájem činnost částečně vykonávat dál. Myslela jsem si, že to nově není problém, pokud vytvoříme DPP nebo DPČ, ale údajně stále podle informací ze sociálky je? 

Od 1. dubna 2026 se u navazujících zaměstnání stejného druhu mění dosavadní postup hlášení. Změna souvisí se zavedením jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele, které přináší zásadní odklon od dosavadní praxe. Zatímco dříve se zaměstnavatelé prostřednictvím oznámení o nástupu do zaměstnání (ONZ) hlásili pouze pojistné vztahy zakládající účast na nemocenském pojištění, nově se v rámci JMHZ eviduje každé zaměstnání jako samostatný vztah bez ohledu na vznik či trvání účasti na pojištění. Z tohoto důvodu je nyní nezbytné hlásit vznik a trvání každého jednotlivého zaměstnání i v případech, kdy je zachována nepřetržitá účast na nemocenském pojištění. S ohledem na uvedené je tak i u běžných navazujících zaměstnání, u kterých tato skutečnost nastala od 1. 4. 2026 (PP navazuje na PP, DPP na DPP a DPČ na DPČ), nezbytné hlásit skončení prvního zaměstnání a nástup do druhého zaměstnání. Z hlediska účasti na nemocenském pojištění pak dojde k vyhodnocení nepřetržitě trvající účasti na pojištění, neboť v těchto případech lze § 10 odst. 6 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, aplikovat. V těchto případech tak dochází ke změně postupu, a to následovně: Je-li bezprostředně od 1. 4. 2026 navazován stejný druh pracovněprávního vztahu a platí-li pro něj stejné podmínky účasti na pojištění – např. je skončen pracovní poměr a od následujícího dne uzavřen nový pracovní poměr –, přičemž se neaplikuje, je-li jedno ze zaměstnání zaměstnáním malého rozsahu nebo dohodou o provedení práce, doba pojištění trvá bez přerušení (§ 10 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění), pak se podání „Registrace zaměstnance - Skončení zaměstnání“ a podání „Registrace zaměstnance - Nástup do zaměstnání“ podává i v těchto případech. Zaměstnavatel tak má povinnost podat za zaměstnance podání týkající se skončení doby původního zaměstnání „Registrace zaměstnance - Skončení zaměstnání“ a následně podání týkající se nástupu do nového zaměstnání „Registrace zaměstnance - Nástup do zaměstnání“. Podání „Registrace zaměstnance - Nástup do zaměstnání“ a „Registrace zaměstnance - Skončení zaměstnání“ se podává i v případě, že se jedná o opakovaně bezprostředně navazující stejný druh pracovněprávního vztahu. Protože nemohou být navazována zaměstnání, u nichž by byla přerušená registrace, bude se v těchto situacích za den nástupu do zaměstnání u navazujících zaměstnání považovat vždy den vzniku pracovní smlouvy, tzn. den bezprostředně následující po ukončení první smlouvy, tedy po ukončení prvního zaměstnání. Den vzniku zaměstnání a den nástupu do zaměstnání bude v těchto situacích, tedy v případě navazujícího zaměstnání, vždy shodný. Zdroj: ČSSZ

Zaměstnali jsme studentku VŠ z Columbie, od které máme potvrzení o prezenčím studiu v ČR, akreditace - ano, a potvrzení je od 15. 9. 2025 do 31. 8. 2026. Zaměstnaná je na dohodu o provedení práce, která je zatím na období 1. 1. 2026 až 31. 8. 2026. Mohu dát této studentce podepsat prohlášení a uplatňovat jí základní slevu na poplatníka? Předpokládáme, že bude studovat i další semestr. Jak je to v případě ohlašování na pracovním úřadě v situaci, kdy studentka má dohodu o provedení práce návazně např. 15. 9. 2025 až 31. 12. 2025 a potom novou dohodu od 1. 1. 2026 do 31. 8. 2026. Musím na pracovním úřadě studentku nahlásit ukončení DPP k 31. 12. 2025 a k 1. 1. 2026 zase nahlásit nástup?

Česká republika musí do 2. 12. 2026 implementovat směrnici (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím digitálních platforem. Důvodem přijetí této směrnice je výrazný nárůst pracovníků tzv. gig ekonomiky, který nyní v celé EU odhadem přesahuje 45 milionů osob. Jelikož směrnice přináší zásadní změny, představíme vám v tomto třídílném seriálu její hlavní prvky a praktické dopady jak pro digitální pracovní platformy, tak pro platformové pracovníky. V článku vycházíme výhradně z textu směrnice, jelikož návrh implementačního zákona nebyl zatím zveřejněn.

Jsme příspěvková organizace odměňovaná platem. Jak správně nastavit systém odměňování u dohodářů? Máme se držet zaručeného platu, např. uklízečka je ve 2 pl.tř., nastupujícím na dohodu tedy dáváme minimální hodinovou sazbu 135 Kč. Administrativa je v 9 pl. tř., pak 190 Kč. Nebo ji máme stanovit podle podobného zaměstnance včetně odměn a osobního příplatku na pracovní poměr? Pokud ano, jak u něj spočítat hodinovou sazbu? Za čtvrtletí ji mají různou.

Co se stane, když překročíte limit 300 odpracovaných hodin na dohodu o provedení práce za kalendářní rok? Kde tyto skutečnosti nahlásit nebo jak postupovat? 

Máme studenty, brigádníky, kteří u nás pracují na DPP, mají podepsané Prohlášení a nemají žádné další příjmy (nemají povinnost podávat DPFO). Prakticky byla odvedena nulová daň, protože vše pokryla sleva na poplatníka. Je tedy ze zákona povinné z jejich strany zažádat o roční zúčtování, když nemají žádné další slevy a odečty, nebo mají podat daňové přiznání?

Dle § 34b odst. 2 zákoníku práce neplatí omezení výkonu stejně druhově vymezených prací u téhož zaměstnavatele pro právní vztah založený dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, který byl uzavřen na dobu čerpání rodičovské dovolené nebo její části. Máme si vysvětlit toto omezení tak, že na dobu čerpání mateřské dovolené se omezení vztahuje, avšak bude-li otcem dítěte čerpána rodičovská dovolená v rozsahu doby, po kterou je matka oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, mohl by tento zaměstnanec u téhož zaměstnavatele vykonávat práce stejně druhově vymezené na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr? 

Zaměstnanec pracuje na DPP u více společností a pobírá tyto odměny: společnost A, s.r.o. = 11 999 Kč, B, s.r.o. = 11 999 Kč, C, s.r.o. = 5 600 Kč, celkem 29 598 měsíčně, z toho 4 440 Kč je 15% srážková daň. Je možné, aby bylo pracovníkovi na DPP u společnosti A, s.r.o. navíc k měsíční odměně 11.999,- vypláceno ještě denní stravné ve výši 128,80 Kč aniž by z tohoto stravného bylo cokoli odváděno, daň, sociální, zdravotní. V praxi by to bylo, že zaměstnanec obdrží na účet 11 999 Kč mzdu a k tomu za 20 odpracovaných dní 2 576 Kč příspěvek na stravné. Z uvedených částek zaměstnavatel ani zaměstnanec nic neodvádějí?

Zaměstnanec pracuje na DPP u více společností a pobírá tyto odměny: společnost A, s.r.o. = 11 999 Kč, B, s.r.o. = 11 999 Kč, C, s.r.o. = 5 600 Kč, celkem 29 598 měsíčně, z toho 4 440 Kč je 15% srážková daň. Zaměstnanec na DPP má u společnosti A, s.r.o. podepsané růžové prohlášení a odměna se mu vyplácí v plné výši po odpočtu slevy na poplatníka. Sleva na poplatníka v roce 2026 je ročně 30.840,- znamená to, že z první dohody vyčerpal pouze 21 598 Kč slevy, může si zažádat prostřednictvím daňového přiznání na konci roku o vrácení nevyčerpané slevy na poplatníka ve výši 9 242 za rok z 2. dohody? Nebo je možné i u druhého zaměstnavatele, společnosti B, s.r.o. rovnou odečítat měsíčně 770 Kč jako slevu na poplatníka?

Zaměstnanec vykonal práci na základě DPP uzavřené na období od 1. 12. 2025 do 31. 12. 2025, ale neposlal zaměstnavateli vyúčtování této DPP ani přes několikeré připomenutí a povinnost poslat toto vyúčtování zakotvenou v podepsané DPP. Předpokládáme, že se o svou odměnu přihlásí až dodatečně např. v únoru 2026. Jak v takovém případě postupovat? Uzavřít DPP na rok 2026, aby mu mohla být odměna doplacena? Obáváme se komplikací zejména ve spojitosti s chystaným Jednotným hlášením.

Když bude mít zaměstnanec v roce 2026 dvě nebo i více dohod o provedení práce, každou u jiného zaměstnavatele, každou v měsíční hodnotě 11.999 Kč, bude muset z každé dohody, kromě jedné, odvádět sociální a zdravotní pojištění nebo platí, že v případě dohod o provedení práce v maximálním limitu bez odvodů u více zaměstnavatelů se odvádí jen 15% srážková daň? Konkrétní příklad: dohody jedné osoby u společností A, s.r.o. = 11.999 Kč, B, s.r.o. = 11.999 Kč, C, s.r.o. = 5.600, celkem 29.598 měsíčně, z toho 4.440 Kč 15% srážková daň. 

V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény, izolace) náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen „náhrada mzdy při DPN“), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle zákona č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění. Jaká pravidla platí pro zaměstnance v pracovním poměru i ty, kteří pracují na dohodu, a jak se mění výpočet podle nových redukčních hranic? Tento článek vám přináší komplexní pohled na problematiku, včetně praktických příkladů a vysvětlení legislativních změn.

Tento článek se zaměřuje na názorné příklady, které objasňují, jakým způsobem musí zaměstnavatelé přistupovat k odvodu pojistného při sjednávání dohod o pracovní činnosti (DPČ) a dohod o provedení práce (DPP). Na praktických ukázkách si vysvětlíme důležitost výše příjmu, jak přihlašovat a odhlašovat zaměstnance u zdravotní pojišťovny, a jaké jsou povinnosti zaměstnavatele ve vazbě na minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část. Správný postup je základní podmínkou pro to, aby se zaměstnavatel vyhnul sankčním krokům ze strany zdravotní pojišťovny, kterými jsou vyměření dlužného pojistného a penále včetně možnosti uložení pokuty za porušení některé ze zákonných povinností.

Jednatel má ve své s. r. o. pouze DPP a pořídil si služební auto i k soukromým účelům. Jak v tomto případě postupovat: je třeba mu uplatnit 1% z pořizovací ceny auta do jeho DPP? A pokud by smlouvu vůbec neměl, jak se pak situace se služebním autem k soukromým účelům řeší?

Jaké jsou znaky a podmínky práce na dohodu o provedení práce? Dohoda o provedení práce musí být sjednaná u ukončena písemně. Na základě dohody o provedení práce může zaměstnanec odpracovat maximálně 300 hodin u jednoho zaměstnavatele. I na dohodu o provedení práce se vztahují ustanovení o minimální mzdě. Výpovědní lhůta je patnáctidenní. Od 1. 1. 2026 dochází ke změně limitu pro odvod pojistného, a to tak že dosavadní limit ve výši 11 500 Kč je nahrazen limitem 12 000 Kč. Pro zaměstnance pracující na základě DPP to znamená, že pokud jim zaměstnavatel za kalendářní měsíc zúčtuje započitatelný příjem ve výši 11 999 Kč včetně, nebude z tohoto příjmu odváděno pojistné. Kam se hlásí dohoda o provedení práce? Povinností zaměstnavatele je hlásit uzavření dohody o provedení práce do Centrální evidence dohod.  Zaměstnavatel musí všechny DPP hlásit České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Cílem Centrální evidence dohod sledování limitů pro povinné odvody a zamezení práce načerno.

Od 1. října 2025 už nemusí zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ) absolvovat vstupní lékařské prohlídky, pokud jejich práce spadá do druhé nerizikové kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Znamená to, že na vstupní LP (DPP a DPČ) půjde pouze mladistvý a ten, kdo si o ní zažádá? Jak to je s periodickými LP u dohodářů? Příklad: Pracuje na DPČ už několik let, pozice pečovatelka s nočními pracemi. Riziková kategorie 2. Musíme u ní pokračovat s periodickými lékařskými prohlídkami nebo platí, že když byly zrušeny vstupní LP, zaniknou i periodické u těch, kteří na ně chodili pravidelně? Měla by jít na periodickou LP po dvou letech v listopadu 2025.

Zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele s cílem zjednodušit, zpřehlednit a systematizovat procesy související s oznamovací povinností zaměstnavatelů, představuje jednu z největších administrativních změn pro zaměstnavatele za poslední roky. Více se o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele můžete dočíst v článku Co přinese jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele?

Flexinovelou (zákon č. 120/2025 Sb. ) zákoníku práce bylo s účinností od 1. 6. 2025 zavedeno několik poměrně významných změn důležitých zejména pro rodiče pečující o malé děti a také pro jejich zaměstnavatele. Mezi tyto změny patří: * možnost výkonu druhově stejné práce v průběhu rodičovské dovolené na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, * výjimka z omezení počtu opakování pracovního poměru na dobu určitou u tzv. zástupů, * nová povinnost zaměstnavatele zařadit zaměstnance na původní práci a pracoviště také po skončení rodičovské dovolené. V článku se podrobně zabýváme některými z těchto změn a jejich praktickými dopady na zaměstnance i zaměstnavatele.