Změny pracovního poměru - strana 3

Je možné dočasně přidělenému zaměstnanci k uživateli, který má svoje vlastní stravovací zařízení, proplatit ve mzdě jako nezdanitelný příjem hodnotu 55 % benefitní poukázky, kterou dostávají kmenoví zaměstnanci uživatele, a to v rámci zachování srovnatelných podmínek?

Jsme základní škola zřízená městem. S platností od 1. 9. 2019 bude zástupce ředitele školy zastávat současně funkci statutárního zástupce ředitele. Jakým dokumentem tak učinit? Pověřením, jmenováním nebo dohodou o změně pracovní smlouvy - změna funkce (doplnění funkce). Současně ukončení funkce stávajícího statutárního zástupce ředitele školy se provede pouze písemným sdělením? 

S vedoucími zaměstnanci na různých odděleních (např. manažer, ředitel, vedoucí oddělení) je uzavřena pracovní smlouva. Je uzavření pracovní smlouvy či dodatku ohledně pozice bráno jako jmenování? Jedná se o soukromou firmu. Je pro odvolání zaměstnance z pozice vedoucího zaměstnance dostačující tato formulace, ať už v pracovní smlouvě, či dodatku: „Smluvní strany se v souladu s § 73 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, dohodly na možnosti zaměstnavatele odvolat z pracovního místa vedoucího zaměstnance; zároveň se smluvní strany dohodly na právu zaměstnance vzdát se pracovního místa.“?

V jednu chvíli to vypadalo, že institut převedení zaměstnance na jinou práci bude (až na výjimky) zrušen. Protože však novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, nedopadla (a o její budoucí podobě není v současné chvíli vůbec jasno), obsahuje zmíněný právní předpis právní úpravu tohoto institutu i nadále. A připouští tedy variantu, že zaměstnanec je nucen konat dočasně jinou práci, než ke které se zavázal v pracovní smlouvě nebo v souvislosti se jmenováním na vedoucí pracovní místo.

S novým zaměstnancem jsme sjednali pracovní poměr na dobu neurčitou se zkušební dobou v délce 3 měsíců. Lze po uplynutí zkušební doby vytvořit novu pracovní smlouvu, kde bude sjednán pracovní poměr na dobu určitou, kterou budeme dle potřeby prodlužovat? 

Jak máme správně postupovat v případě, že chceme zaměstnanci aktualizovat pracovní smlouvu? Momentálně má smlouvu z roku 2000, ve které je téměř vše nevyhovující včetně názvu pozice i náplně práce. Máme uzavřít dodatek, který bude v podstatě rozsáhlejší než pracovní smlouva, nebo můžeme uzavřít smlouvu novou? V případě nové smlouvy bude jaké datum vzniku pracovního poměru? 

O odvolání vedoucího úředníka z jeho funkce z důvodů uvedených v ustanovení § 12 odst. 1 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o úřednících"), bylo v této rubrice pojednáno poměrně nedávno. Neznamená to však, že se budu opakovat, protože jde o problematiku, která přináší nové problémy a s nimi i nová soudní rozhodnutí.

Společnost změnila jednatele, a tedy již patří někomu jinému. Zaměstnanci ukončili pracovní poměr. V evidenci zůstala jen jedna paní, která je od roku 2018 na rodičovské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek. Je možné tuto paní nějak odhlásit a přihlásit na jinou společnost, anebo musí zůstat v evidenci společnosti, ve které je nyní? Jde o to, že původní jednatel by ji chtěl do své jiné společnosti, kde po ukončení rodičovské dovolené znovu nastoupí jako zaměstnanec. 

Právní úprava týkající se pracovních poměrů na dobu určitou akademických pracovníků vysokých škol prošla v minulých letech řadou změn a v té souvislosti panovalo mnoho dohadů zejména co do výkladu přechodných ustanovení jednotlivých novel zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, konkrétně jeho ustanovení § 70.

Prosím o informaci, zda stačí následná formulace v dodatku k pracovní smlouvě (zkráceně uvádíme): Dodatek č. … k pracovní smlouvě ze dne … - uveden zaměstnavatel a zaměstnanec - obě strany se dnešního dne dohodly na těchto změnách - s platností od 1. 12. bude pracovní pozice … - ostatní ujednání zůstávají beze změny - vyhotoveno ve dvou výtiscích - místo, datum - podpisy obou stran. Jde nám o to, jestli musí být vyloženě uvedeno - účinnost dodatku od …, když je v textu uvedeno, že dnešního dne se strany dohodly? Nikde v zákoně není podmínkou platného dodatku účinnost, ale tímto prosíme o upřesnění, protože v některých vzorech je účinnost od ... uváděna a v některých není.

Základní informace Zaměstnanec může být v rámci plnění pracovních povinností zaměstnavatelem přeložen k výkonu práce do jiného místa, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě za podmínky, že s přeložením daný zaměstnanec souhlasil. Zaměstnance je možné přeložit pouze v rámci téhož zaměstnavatele jen, pokud to nezbytně vyžaduje provozní potřeba zaměstnavatele. Zaměstnanec může být přeložen, pokud předem s konkrétním přeložením vyslovil souhlas. Zákon u přeložení nestanovuje výslovně písemnou formu. Vzhledem k tomu, že se však jedná fakticky o změnu obsahu pracovního poměru s ohledem na místo výkonu práce, doporučujeme, aby návrh zaměstnavatele na přeložení i souhlas zaměstnance s přeložením byl proveden v písemné formě. Zaměstnavatel musí předem zaměstnanci dále sdělit i dobu přeložení, jelikož zaměstnanec dává svůj souhlas ve vztahu k místu i době trvání přeložení. Zaměstnavatel totiž může zaměstnance přeložit jen na dobu, kdy to vyžaduje provozní potřeba zaměstnavatele.

Základní informace Převedením na jinou práci se rozumí změna obsahu pracovního poměru spočívající v tom, že zaměstnavatel nařídí zaměstnanci výkon takových prací, které nespadají pod druh práce sjednaný v pracovní smlouvě, a to vždy na určitou dobu. Zaměstnanec může být jednostranně zaměstnavatelem převeden pouze na základě důvodů stanovených zákoníkem práce. Rozlišují se důvody, za nichž je zaměstnavatel k převedení povinen (§ 41 odst. 1 ZP), a důvody, na jejichž základě mu pouze vznikne právo zaměstnance převést (§ 41 odst. 2 ZP). Zaměstnavatel je povinen zohlednit při převedení zaměstnance na jinou práci jeho zdravotní stav, schopnosti a pokud možno i jeho kvalifikaci (§ 41 odst. 6 ZP). Povinností zaměstnavatele je totiž nepřipustit, a tudíž i nepřevádět zaměstnance na jinou práci, pokud by její náročnost neodpovídala schopnostem a zdravotnímu stavu zaměstnance (§ 103 odst. 1 písm. a) ZP). Zaměstnavatel je povinen se zaměstnancem předem projednat důvod převedení na jinou práci, jakož i dobu, po kterou bude převedení trvat (§ 41 odst. 7 ZP). K převedení není zapotřebí souhlas převáděného zaměstnance. Výjimkou je situace, nemůže-li zaměstnanec konat práci pro prostoj nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy, kdy musí zaměstnanec souhlasit.

Základní informace V případech, kdy pracovní poměr vzniká jmenováním (§ 33 odst. 3 zákoníku práce) a u vedoucích zaměstnanců na vedoucích místech dle § 73 odst. 3, se kterými byla odvolatelnost sjednána, lze zaměstnance z pracovního místa odvolat a zaměstnanec se může rovněž pracovního místa vzdát. V takovém případě sice pracovní poměr bez dalšího nekončí, ale možnost ukončení pracovního poměru takového odvolaného zaměstnance (nebo zaměstnance, který se pracovní pozice vzdal) je jednodušší.

Základní informace Existují tři druhy stávky: stávka v rámci kolektivního vyjednávání, upravená zák. č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, stávka bez souvislosti s kolektivním vyjednáváním (u stávky za účelem obrany hospodářských a sociálních zájmů jde podle soudních rozhodnutí o výkon práva na stávku dle čl. 27 Listiny základních práv a svobod; další právní úprava však chybí) a ostatní stávky, které právní ochrany nepožívají.

Základní informace Dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli je upraveno v § 43a zákoníku práce a v praxi je poměrně často využívaným institutem. Zaměstnavatelé mohou dočasným přidělením řešit situace, kdy dochází k útlumu produkce a je potřeba snížit na přechodnou dobu počet zaměstnanců, ale také situace, kdy potřebují svého zaměstnance přidělit v rámci spolupráce na společných projektech s jinými firmami nebo v rámci skupiny. Zákoník práce umožňuje dočasné přidělení mezi zaměstnavateli pouze v případě souhlasu všech zúčastněných stran, tzn. zaměstnance, který má být dočasně přidělen, jeho zaměstnavatele a zaměstnavatele, ke kterému má být zaměstnanec přidělen.

Jsme základní škola - příspěvková organizace - a zpravujeme ještě 4 mateřské školy. S platností od 1. 2. 2015 jsme na základě dohody o změně pracovní smlouvy přeřadili paní učitelku "A" z funkce učitelka na II. stupni do funkce učitelka v mateřské škole č. 1 (nesplněné kvalifikační předpoklady - nezačala studovat). Původní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. V souvislosti s touto změnou byl pracovní poměr změněn na dobu určitou, a to po dobu rodičovské dovolené jiné učitelky "B" - do 5. 8. 2018. Učitelka "B" na RD se však vrátila 21. 5. 2018 do zaměstnání (do mateřské školy č. 2), neboť v této školce onemocněla dlouhodobě jiná paní učitelka "C" a bylo potřeba nahradit paní učitelku "C". Asi je v rozporu ta skutečnost, že paní učitelka "A" zůstala nadále do 5. 8. 2018 v pracovním poměru v mateřské škole č. 1, i když učitelka "B" se z rodičovské dovolené vrátila dříve, ale na jinou mateřskou školku a vlastně 3 roky zaměstnání učitelky "A" na dobu určitou byly přesaženy, neboť se nám v té době nepodařilo sehnat jinou paní učitelku?

Zaměstnanec měl sjednán pracovní poměr na dobu určitou od 15. 1. 2018 do 14. 1. 2019. V květnu 2018 byl poměr dodatkem zkrácen do 31. 8. 2018. Nyní se uvažuje opět o sjednání prodloužení poměru do 31. 12. 2018. V § 39 odst. 2 zákoníku práce je řečeno, že za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení. O zkrácení se zde ale nehovoří. Považuje se ta první změna poměru do 31. 8. 2018 za první "prodloužení" poměru, a tedy ono sjednávané prodloužení do 31. 12. 2018 je v pořadí již druhé a konečné, po kterém již musí následovat doba neurčitá? Nebo bude možné případně po 31. 12. 2018 sjednat ještě jedno prodloužení pracovního poměru? 

Někdy zaměstnavatel důvod pro odvolání zaměstnance z vedoucího pracovního místa hledat nemusí, protože právní předpis ho po něm nechce. Existují ale případy, kdy je odvolání připuštěno výhradně a jenom tehdy, pokud zaměstnavatel takový důvod má a navíc je povinen ho výslovně vymezit v písemnosti o tom. Za takový případ lze považovat i právní úpravu obsaženou v ustanovení § 12 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o úřednících“), a vztahující se k vedoucím úředníkům.

Kdyby k 1. 1. 2018 nabyla účinnosti velká a dlouho projednávaná novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“), musel bych o institutu převedení zaměstnance na jinou práci psát zřejmě v čase minulém. Zmíněná novela totiž počítala s jeho zrušením, resp. nahrazením právní úpravou nabídkové povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci.

Příjímáme zaměstnankyni, která má působit jako zástup za mateřskou a rodičovskou dovolenou paní XY, ale chceme jí nejdříve dát smlouvu na 1 rok a po roce prodloužení o dobu trvání rodičovské dovolené paní XY. Můžu použít tyto 2 možnosti, a jsou obě správně? 1) Přímo do pracovní smlouvy uvedu: Pracovní poměr se sjednává se na dobu do 28. 2. 2019. V případě prodloužení smlouvy bude prodloužení smlouvy o dobu čerpání rodičovské dovolené paní XY. 2) Pracovní poměr se sjednává se na dobu do 28. 2. 2019. Po uplynutí této doby vytvoříme dodatek, kde bude pracovní poměr prodloužen o dobu čerpání rodičovské dovolené paní XY. Jsou oba postupy správně?