Zdravotní pojištění - strana 9

Jednatel má smlouvu o výkonu funkce na 3 000 Kč měsíčně fix. Neučinil ve firmě prohlášení poplatníka a jeho příjem se daní srážkovou daní. Je přihlášen na zdravotní pojišťovně, které se na něj firma odvádí jako za ostatní zaměstnance. Vzhledem k nepřekročení hranice 3 500 Kč není přihlášený na OSSZ. Pokud další rok budou podmínky stejné (odměna bude opět 3 000 Kč každý měsíc). Může se tento jednatel přihlásit do režimu paušální daně a platit paušální daň bez porušení podmínek? Chtěl bych se ujistit, zda není překážkou paušální daně smlouva o výkonu funkce, ze které se platí zdravotní pojištění?

Zaměstnanec je povinen konat práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby a práci konat nemusí pouze tehdy, existuje-li některá z překážek v práci na jeho straně, se kterou zákoník práce nebo jiný právní předpis spojuje jeho právo na poskytnutí pracovního volna.

Nejsou výjimkou situace, kdy mají pojištěnci souběžně více příjmů buď v jednom zaměstnání, nebo ve více zaměstnáních, případně mohou mít kromě zaměstnání i příjmy z podnikání. V takových případech musejí jak zaměstnavatel, tak případně i pojištěnec vyhodnotit, jak mají z pohledu zdravotního pojištění správně postupovat.

Přijetím zákona č. 60/2014 Sb., účinného od 22. dubna 2014, byla do českého právního řádu zapracována směrnice Evropské unie o právech pacientů, na jejímž základě může pojištěnec vycestovat do jiného státu Evropské unie za poskytnutím ambulantní i lůžkové péče. Rovněž občan členského státu (viz dále) má nárok na konkrétně definovaný rozsah hrazené péče v České republice. V této souvislosti zaujímají klíčovou roli i dále uvedená koordinační nařízení Evropské unie, vymezující nároky osob při jejich pohybu v rámci „evropského prostoru“.

Období nemoci mnohdy významně komplikuje situaci jak u zaměstnavatelů a zaměstnanců, tak i u osob samostatně výdělečně činných. V následujícím textu se zaměříme na specifické případy nemoci a jejich dopadu do placení pojistného na zdravotní pojištění jak zaměstnavatelem, tak osobou samostatně výdělečně činnou.

Pokud pracuje zaměstnanec na DPČ a nedosahuje základu přes 3 500 Kč, ale zaměstnavatel se domluví se zaměstnancem, že bude ze mzdy hrazeno minimální zdravotní pojištění, je to tak možné?

U zaměstnavatele je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem je dosažený (zaměstnavatelem zúčtovaný) hrubý příjem zaměstnance ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 a násl. zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Pokud se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (tj. v roce 2021 nejméně z částky 15 200 Kč), musí zaměstnavatel odvést za příslušný kalendářní měsíc pojistné nejméně ve výši 2 052 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Naopak, je-li zaměstnanec vyjmenován mezi osobami, pro které neplatí minimální vyměřovací základ (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.), odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu a doplatku pojistného do zákonného minima a v této souvislosti také bez ohledu například na to, zda zaměstnání trvalo pouze část kalendářního měsíce, nepřihlíží se k období případné nemoci, k vykázanému neplacenému volnu, k souběžnému výkonu podnikatelské činnosti apod.

Naši občané jsou různými důvody motivováni k cestám do zahraničí, přičemž ne vždy se musí jednat o výkon výdělečné činnosti. Důvodem k vycestování může být třeba studium v zahraničí, rekreace, návštěva známých nebo příbuzných anebo také jen vznešená touha "objevovat svět". Při všech těchto záměrech však nikdy nesmí být opomenuto řešení zdravotního pojištění, neboť nedůslednost v tomto může jedinci způsobit vážný problém, a to i finanční povahy. Jednou ze zákonných možností, deklarovaných v právní úpravě českého systému veřejného zdravotního pojištění, je možnost odhlášení z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině.

Základní povinností podnikatelské sféry ve zdravotním pojištění je řádné placení záloh na pojistné (je-li placení těchto záloh pro OSVČ povinností danou zákonem) a úhrada případného doplatku pojistného podle výsledků samostatné výdělečné činnosti za předcházející kalendářní rok, včetně plnění souvisejících zákonných povinností.

Pojistné placené zaměstnavateli za zaměstnance představuje v příjmech zdravotních pojišťoven zásadní položku, nicméně – zcela v souladu s právní úpravou zdravotního pojištění – nalezneme situace, kdy zaměstnavatelé za zaměstnance za rozhodné období kalendářního měsíce žádné pojistné neodvedou.

Studium na vysoké škole představuje pro mnoho mladých lidí důležitou životní etapu a v této souvislosti vzniká ve zdravotním pojištění mnoho situací nejrůznější povahy, které musejí řešit jak samotní studenti, tak jejich případní zaměstnavatelé, obecně pak v přímé návaznosti na zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Také platí, že během studia na střední nebo vysoké škole má pojištěnec průběžně řešen svůj pojistný vztah.

Zaměstnancům poskytujeme stravenkový paušál v celkové výši Kč 110 (75,60 + 34,40). Pokud bude zaměstnanec čerpat 1/2 dne dovolené (4 hod.) má také nárok na strav. paušál, ale z celkové částky Kč 110 se mu bude srážet daň, sociální i zdravotní pojištění?

Pokud bude uzavřen poracovní poměr na malý úvazek s měsíční mzdou 1 300 Kč, bude se to považovat za zaměstnání malého rozsahu? Podle mého by mělo být odváděno zdravotní pojištění z minimální mzdy, sociální pojištění ne. 

Povinnost podat přehledy na OSSZ a ZP po zemřelém podnikateli. Dne 2. 2. 2021 zemřel můj klient, fyzická osoba OSVČ, vedlejší činnost, vede daňovou evidenci. Syn pokračuje v podnikání i po smrti otce na jeho IČ. Budeme podávat DPFO za období od 1. 1. do 1. 2. 2021. Musím za toto období podat přehledy na OSSZ i ZP? Dále budeme podávat DPFP za období od 2. 2. 2021 do vyřízení dědictví. Máme i za toto období povinnost podat přehled na OSSZ i ZP? 

Jednou z důležitých úředních činností, resp. povinností zdravotních pojišťoven, je zajistit dostatek zdrojů na úhradu poskytnutých a vykázaných hrazených služeb. Z tohoto důvodu si zdravotní pojišťovny bedlivě a systematicky hlídají, aby měl každý pojištěnec řádným, tedy zákonným způsobem zabezpečeno své zdravotní pojištění neboli pojistný vztah.

V tomto příspěvku se zaměříme na řešení situací, kdy pojištěnec v roce 2021 začne, resp. ukončí výkon samostatné výdělečné činnosti, přesněji řečeno, když se stane nebo přestane být ve zdravotním pojištění osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ).

Se zaměstnancem je uzavřená dohoda o pracovní činnosti v rozsahu 20 hodin týdně s měsíční odměnou 9 000 Kč. Pokud je v dohodě sjednaná částka nad 3499 Kč nejedná se o práci malého rozsahu a při nástupu bude zaměstnanec přihlášen na OSSZ a ZP a v každém měsíci bude odvedeno sociální a zdravotní pojištění? Pokud nastane situace, že zaměstnanec v daném měsíci neodpracuje celý měsíc, ale pouze např. 20 hodin bude měsíční mzda nižší než 3 500 Kč, ale protože se nejedná o práci malého rozsahu bude tedy také z této nižší částky odvedeno sociální a zdravotní pojištění? Pokud by v dohodě byla stanovena jen hodinová odměna jednalo by se o práci malého rozsahu a sociální a zdravotní pojištění by se odvádělo jen v měsících překročení částky 3 499 Kč. Jak je to s přihlašováním a odhlašováním, když jeden měsíc je odměna nad 3500 Kč a další měsíc je odměna např. jen 2 000 Kč?

Zaměstnanec má pracovní smlouvu na poloviční úvazek, 20 hod./týdně, jeho hrubá mzda je nižší než 15 000 Kč. Kromě toho má pracovní smlouvu u jiného zaměstnavatele, kde hrubá mzda činí 16 000 Kč. Bude se muset i tak z pracovního poměru na zkrácený úvazek dopočítat odvod zdravotního pojištění do plné mzdy? 

OSVČ platí podle vyčíslených příjmů v roce 2020 zálohy na důchodové pojištění přes 5 000 Kč měsíčně a záloha na zdravotní pojištění na rok 2021 byla také vyšší. Ovšem v roce 2021 zdanitelný příjem klesl už v 1. čtvrtletí o 35 až 50 %. Je možno žádat na OSSZ a na zdravotní pojišťovně o snížení záloh na důchodové a zdravotní pojištění? Jestli ano, jakou formou a jsou i předepsané formuláře k takovým událostem? 

Při výkonu pracovní činnosti nejsou zdaleka výjimkou pracovněprávní vztahy sjednávané na dobu časově omezenou. V tomto příspěvku si formou příkladů předvedeme postupy zaměstnavatele v právních podmínkách roku 2021 v různých situacích, vycházejících právě z existence pracovněprávního vztahu sjednaného na dobu určitou.