Zdravotní pojištění - strana 20

Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného a především z tohoto důvodu věnují zdravotní pojišťovny kontrolní činnosti u těchto subjektů trvale zvýšenou pozornost.

Na částečný pracovní úvazek bude u s. r. o. zaměstnán odpovědný zástupce a měsíční mzdou 8 900 Kč. U zdravotního pojištění musíme provádět doplatek pojistného do minimální mzdy, ale tento doplatek nechceme strhávat zaměstnanci, nýbrž ho chceme hradit my jako zaměstnavatel. Je to možné? Bude takto zaplacené pojistné daňově uznatelné? Ten částečný úvazek je z důvodů na straně zaměstnavatele (rozjezd společnosti, málo zakázek, není možno dát plný úvazek). 

Také v právních podmínkách roku 2018 je jednou ze základních zákonných povinností zaměstnavatelů ve zdravotním pojištění pravidelné měsíční podání tiskopisu nazvaného "Přehled o platbě pojstného zaměstnavatele" (dále jen Přehled). Tento Přehled podávají zaměstnavatelé všem zdravotním pojišťovnám, jejichž pojištěnce zaměstnávají.

Firmy nezřídka zaměstnávají i poživatele invalidního důchodu. Z pohledu zdravotního pojištění může být pro zaměstnavatele výhodné takové osoby zaměstnávat, samozřejmě za podmínky, že zvládnou požadavky na ně kladené. Svým způsobem je pro zaměstnavatele příznivý i stav, kdy jeho jediným zaměstnancem je právě poživatel invalidního důchodu. Ve zdravotním pojištění (a nejen v něm) zaujímají specifické postavení jak tyto zaměstnané osoby, tak jejich zaměstnavatelé.

Ve zdravotním pojištění registrujeme čtyři kategorie, ve kterých jsou vedeni pojištěnci u své zdravotní pojišťovny, přičemž vliv nemoci je u každé z těchto skupin odlišný.

V přímé souvislosti s placením pojistného hraje ve zdravotním pojištění významnou roli i institut průměrné mzdy. Za průměrnou mzdu se pro účely zdravotního pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takto vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Zaměstnanec nastoupí do pracovního poměru 22. 8. 2018. Do konce měsíce odpracuje dle rozložení směn 60 hodin, hodinová mzda 122 Kč/hod. Za měsíc říjen mu tedy bude náležet hrubá mzda 7 320 Kč. Bude základem pro odvod zdravotního a sociálního pojištění jeho hrubá mzda nebo se pojištění bude odvádět z minimální mzdy?

Při placení pojistného na zdravotní pojištění musí zaměstnavatel zodpovědně posoudit, jakým způsobem stanovit vyměřovací základ a následně odvést pojistné za zaměstnance, a to s ohledem na sjednaný pracovněprávní vztah, případně na charakter či výši zúčtovaného příjmu.

Osoba s trvalým pobytem na území České republiky je ze zákona povinně účastna českého systému veřejného zdravotního pojištění, což mimo jiné znamená, že musí mít relevantním způsobem řešen svůj pojistný vztah, tedy pojištění u své zdravotní pojišťovny. Buď je zaměstnána (v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění) nebo je OSVČ anebo může být zařazena u zdravotní pojišťovny v některé z kategorií osob, za které platí pojistné stát. Pokud nevyužije ani jednu z těchto tří možností, stává se ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů.

Na povinném pojistném zaplatí většina zaměstnanců ve vyspělých zemích světa více než na dani z příjmu fyzických osob. Odvody na povinném pojistném netvoří totiž jenom sociální pojištění a zdravotní pojištění sražené zaměstnanci z jeho hrubé mzdy, ale i platby na povinném pojistném placené zaměstnavatelem za zaměstnance. V souhrnu je nejvyšší sazba povinného pojistného ve Francii, v Česku je třetí nejvyšší.

Ve zdravotním pojištění řeší zaměstnavatelé problematiku dohod o pracovní činnosti (DPČ) tehdy, pokud zúčtovaný příjem (vyměřovací základ) činí u této dohody alespoň 2 500 Kč. V opačném případě, tedy při příjmu nižším než 2 500 Kč, se zaměstnavatelé nezabývají problematikou placení pojistného na zdravotní pojištění a ani neplní za zaměstnance v dané souvislosti žádné další povinnosti.

Jedním ze základních práv pojištěnce v oblasti zdravotního pojištění je právo na výběr, resp. změnu zdravotní pojišťovny. Tato problematika je upravena v § 11 odst. 1 písm. a) a v § 11a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Jednou z osob, za které je plátcem pojistného stát, je student. Je přitom nepodstatné, na jakém typu střední či vysoké školy studuje, byť má středoškolské studium jednu výjimku. U vysokých škol není rozhodující ani forma studia: prezenční, distanční nebo kombinované.

Společnost z Německa, chce zaměstnat českého občana, s tím, že bude pracovat ze svého bydliště v ČR. Jedná se o práci přes internet. Bude tedy daňovým rezidentem ČR (pobyt v Německu se předpokládá jen 12 dnů za rok). Vzhledem k tomu, že společnost zde nemá žádnou pobočku ani registraci, bude muset zaměstnanec asi odvádět daň z příjmu sám. A jak to bude se zdravotním a sociálním pojištěním? To bude pojištěn zdravotně i sociálně v Německu dle německých zákonů? Co na to česká zdravotní pojišťovna?  

Průvodním jevem změn ve zdravotním pojištění u „státních kategorií“ jsou permanentní úpravy (resp. nárůst) důležitých částek, bezprostředně souvisejících s placením pojistného zaměstnavateli. Podívejme se nyní (i včetně několika příkladů) na důležité číselné hodnoty, které mají vliv na placení pojistného zaměstnavateli a také státem.

Pokud zaměstnavatel nebo fyzická osoba jako podnikatel či osoba bez zdanitelných příjmů neplatí pojistné (zálohy na pojistné u OSVČ) včas a ve správné výši, vzniká dluh na pojistném se souvisejícím penále, jehož výše činí 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení.

Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného, proto je těmto subjektům věnována ze strany zdravotních pojišťoven prvořadá pozornost. Povinnosti zaměstnavatele ve zdravotním pojištění jsou zakotveny v příslušných ustanoveních základních právních norem, kterými jsou zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, oba ve znění pozdějších předpisů.

Pokud mám aktivní živnostenský list a začnu pracovat na hlavní pracovní poměr, přechází automaticky činnost jako OSVČ na vedlejší činnost? Mám povinnost platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění? Je dána maximální částka, kterou je možné vydělat na vedlejší činnost?

Česká firma zaměstnává Slováky, kteří mají bydliště na Slovensku, a místo výkonu práce uvedené v pracovní smlouvě je také na Slovensku. Veškeré odvody daní a pojistného za tyto zaměstnance firma realizuje dle slovenské legislativy a platí na Slovensko. Tito zaměstnanci jsou firmou vysíláni také na pracovní cesty mimo sjednané místo výkonu práce (Slovensko), a to na území ČR. Zakládá tato skutečnost povinnost změny v odvodech daní a pojistného (odvody do České republiky)?

Zaměstnanci nebyla z nějakého důvodu vyplacena (zúčtována) mzda za jeden měsíc roku 2015, zaměstnanec byl již tehdy ve starobním důchodu, jeho pracovní poměr skončil 30. 6. 2015. Soudním rozhodnutím musí naše firma letos mzdu dodatečně zúčtovat a vyplatit. Zdaníme daní z příjmů FO (záloha), ale jak to bude se zdravotním a sociálním pojištěním, máme ho také srazit a odvést (pracovníka přihlásit), nebo se v tomto specifickém případě pojistné neodvádí? Zaměstnanec je nyní již starobní důchodce, pracovní poměr skončil déle než před rokem. Doplnění dotazu: Pro jaké případy platí § 5 odst. 2 písm.d) zákona č. 589/1992 Sb. a § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb.?