Zdravotní pojištění - strana 8

Pojištěnci mohou mít souběžně více příjmů buď v jednom zaměstnání, nebo ve více zaměstnáních, případně mohou mít kromě zaměstnání i příjmy z podnikání. V takových případech je třeba se zaměřit na správný postup z pohledu zdravotního pojištění.

Přehled nejdůležitějších změn v oblasti placení pojistného ve zdravotním pojištění se týká právních podmínek platných od 1. ledna 2022. Od tohoto data se zvyšuje minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance (zaměstnavatele) a také je tradičně vyšší minimální záloha OSVČ. Dále se zvyšuje platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů, jakož i platba státu zdravotním pojišťovnám za tzv. státní pojištěnce včetně navazujícího zvýšení odpočitatelné částky příjmu za podmínek specifikovaných v ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného, proto tímto příspěvkem upozorňuji hromadné plátce na jejich nejdůležitější zákonné povinnosti a postupy v právních podmínkách roku 2022.

Jedním ze základních práv pojištěnce v oblasti zdravotního pojištění je právo na výběr, resp. změnu zdravotní pojišťovny. Tato problematika je upravena v § 11 odst. 1 písm. a) a v § 11a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Našemu zaměstnanci, muži, který je otcem dítěte a manželem matky dítěte, se má narodit dítě 13. 1. 2021. Matka dítěte bude čerpat MD do konce 6. týdne po porodu. Náš zaměstnanec chce už dnem porodu zažádat o rodičovskou dovolenou do 2 let věku dítěte. V rámci této RD bude čerpat 14 kalendářních dnů otcovské poporodní péče, další 4 týdny - do ukončení MD matky - bude na rodičovské dovolené. Od začátku 7. týdne po porodu bude čerpat MD (matka se vrátí do práce) a následně bude na rodičovské dovolené a bude čerpat rodičovský příspěvek. Byl by plátcem zdravotního pojištění za tohoto zaměstnance stát po celou dobu, už ode dne porodu, kdy by v prvních 6 týdnech nepobíral žádné dávky (MD by pobírala matka) a my bychom za něj nemuseli platit ZP z alespoň minimálního VZ? Do kterého dne by pobíral MD? Za předpokladu, že by porod skutečně nastal 13. 1. a MD pobíral od 24. 2. 2022 (od začátku 7. týdne) po dobu 22 nebo 28 týdnů? Údajně mu na sociálce poradili, že by se matka těchto dávek mohla vzdát ihned po porodu a on by je pobíral po celou dobu 28 týdnů, což by pro ně bylo finančně výhodnější?

Od 1. 12. 2021 náš jednatel pobírá odměnu za jednatelství ve výši 5 000 Kč. Zároveň je osobou vedenou u PSSZ jako OSVČ hlavní a pravidelně platí stanovené minimální zálohy na ZP (2 393 Kč), které jsou vyšší než zálohy stanovené z minimální mzdy (2 052 Kč). Nemusím tedy z jeho mzdy provádět dopočet a odvádět zálohy na ZP z alespoň minimálního VZ? Jaké doklady mi má doložit, abych tuto skutečnost mohla při kontrole doložit ZP? Oznamuji tuto skutečnost ZP nějakým kódem?

Ve zdravotním pojištění se v některých situacích odvíjí placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností zaměstnavatelem od výše zúčtovaného příjmu zaměstnance. Kromě dohody o provedení práce (resp. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele), kde o vzniku zaměstnání rozhoduje v kalendářním měsíci příjem převyšující 10 000 Kč, máme ještě jednu velmi důležitou hodnotu.

S blížícím se koncem roku se mohou zaměstnavatelé, resp. plátci ocitnout v situaci, které je zapotřebí věnovat zvýšenou pozornost. K 1. lednu se mění mnohé parametrické údaje důležité pro placení pojistného, k tomuto datu lze také změnit zdravotní pojišťovnu. Se závěrem roku končí pracovněprávní vztahy, které se následně obnovují, anebo také neobnovují. Zvláštní situace může nastat při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností. Na co by si proto měli dát plátci pozor na přelomu let 2021 a 2022?

Ve Sbírce zákonů byla pod č. 371/2021 Sb. publikována novela zákonů č. 48/1997 Sb. a č. 592/1992 Sb., jakož i některých dalších zákonů. Účinnost drtivé většiny přijatých změn nastává od 1. ledna 2022. V tomto článku si blíže rozebereme vybrané tematické oblasti, ve kterých dochází ke změnám zejména v postupech plátců, pojištěnců a zdravotních pojišťoven.

Osoby samostatně výdělečně činné, jako jediná ze skupin plátců, hradí pojistné formou záloh, je-li to ze zákona povinností, a případného doplatku pojistného. Za osoby samostatně výdělečně činné se z pohledu zdravotního pojištění považují osoby vyjmenované v ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jaké podmínky platí pro OSVČ ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2022?

Vlivem zvýšení minimální mzdy vzroste i minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění zaměstnanců (na které se vztahuje minimální vyměřovací základ) a osob bez zdanitelných příjmů na 2 187 Kč, tj. 13,5...

Jak to bude s vyplacenou mimomzdovou odměnou, při odchodu zaměstnance do starobního důchodu. Tato odměna bude vyplacena z čistého zisku firmy (tedy po zdanění i odvodech). U zaměstnance bude figurovat jako mimomzdový příjem, tedy nebude spadat ho hrubé mzdy zaměstnance. Poskytování odměn k této životní situaci máme stanoveno v kolektivní smlouvě společnosti. Musí se i za těchto podmínek (mimomzdového příjmu), kdy je odměna vyplacena z čistého zisku zdanit a odvést SP a ZP? Dle kontrolního orgánu OSSZ si nejsou jisti...

Firma smluvně ujednala v pracovní smlouvě dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5, že případný doplatek zdravotní pojištění z důvodu nízké mzdy uhradí zaměstnavatel. Je možné tento doplatek zařadit do daňových nákladů právě podle výše uvedeného paragrafu?

Kolik let může zpětně v rámci jedné standardní kontroly zdravotní pojišťovna či Česká správa sociálního zabezpečení kontrolovat zaměstnavatele?

Podléhá mimořádná odměna funkcionáře odborů za záslužnou činnost při ukončení činnosti odborové organizace zdanění, případně odvodu pojištění?

Žádný subjekt, a tedy ani zaměstnavatel, si nemůže činit nároky na neomylnost, neboť chybu udělá čas od času každý, oblast zdravotního pojištění v tomto nevyjímaje. V následujícím textu se zaměříme na nejčastější chyby, kterých se zaměstnavatelé dopouštějí ve zdravotním pojištění včetně postupu při jejich řešení.

Pohyb osob za účelem získání zaměstnání v jiném státě není jevem nijak mimořádným. Vstupem České republiky do Evropské unie k datu 1. 5. 2004 se výrazně zlepšily podmínky našich občanů pro volný pohyb v rámci unie, jakož i států Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) a Švýcarska.

V praxi může nastat situace, kdy zaměstnanec opakovaně bez omluvy nedochází do zaměstnání. Jak má zaměstnavatel v takových případech postupovat z pohledu zdravotního pojištění včetně návaznosti na řešení pracovněprávního vztahu? Lze předpokládat, že za daných okolností nebude mít zaměstnavatel zájem na dalším pokračování vzájemné spolupráce. Kdyby však přece jen nechtěl pracovněprávní vztah ukončit, musel by z hlediska zdravotního pojištění postupovat v souladu s platnou právní úpravou.

Zaměstnanec má chorvatské občanství. V Chorvatsku má aktivní IČO, v ČR pracovní smlouvu. Je to jeho první zaměstnání v ČR. Zaměstnanec bude mít hlavní zájem v ČR, kde i jeho příjmy budou vyšší než v Chorvatsku. Jak máme postupovat v oblasti daní, sociálního a zdravotního pojištění? Kdo popř. určuje, v jaké zemi bude plátcem? 

Pokud by se OSVČ dostala do karantény z důvodu kontaktu s osobou s onemocněním covid-19, má nárok na nějaké náhrady, pokud si nehradí nemocenské pojištění? Může si nechat vystavit neschopenku, aby alespoň nemusela taková osoba platit minimální zdravotní a sociální pojištění?