Zdravotní pojištění - strana 23

Důchody v nejrůznějších podobách a souvislostech vždy představují vděčné téma pro hovor politiků i nejširší veřejnosti. Ne každému jejich výše postačuje, měly by se zvyšovat (pravidelně, pokud možno co...

Při posuzování souběžných příjmů (ať už v případě více zaměstnání, nebo při souběhu zaměstnání s podnikáním) je ve zdravotním pojištění vždy zapotřebí velké obezřetnosti a důslednosti. Pokud se dané situaci nevěnuje patřičná pozornost, pak snadno může dojít k tomu, že vznikne nežádoucí stav a zaměstnavateli (mzdové účetní) s odstupem času nezbude nic jiného než existující chybný stav napravit, neboť uplatněný postup musí být vždy v souladu s platnou právní úpravou.

Stát je plátcem zdravotního pojištění prostřednictvím státního rozpočtu České republiky za nezaopatřené děti, kdy se nezaopatřenost dítěte posuzuje podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Novela ZOZ změnila podmínky pro uznání tzv. nekolidujícího zaměstnání, kdy nedochází ke střetu evidence uchazeče o zaměstnání na Úřadě práce s výkonem zaměstnání, ve kterém příjem za stanovených podmínek...

Pokud bude OSVČ zaměstnávat zaměstnance, musí si uvědomit, že bude plnit zákonné povinnosti ve zdravotním pojištění jednak jako podnikatel - fyzická osoba, jednak jako zaměstnavatel. Vycházím ze situace, kdy OSVČ podnikala již před rokem 2017 a v letošním roce se stala zaměstnavatelem.

Zaměstnanec má již vyčerpanou dovolenou, zaměstnavatel souhlasí, že v případě nutnosti může čerpat neplacené volno. Je určeno, kolik max. dnů ročně může takto zaměstnanec čerpat? Jak se čerpání neplaceného volna projeví při výpočtu mzdy (soc. poj., zdrav. poj,...)?

Jediný jednatel i společník s. r. o. v jedné osobě odchází do starobního důchodu, ale bude dále vykonávat funkci jednatele. Má sepsanou smlouvu o výkonu funkce jednatele, kde je uvedena odměna 2 400 Kč měsíčně. Musí z této částky odvádět zdravotní pojištění, i když ho za něj jako za důchodce už bude hradit stát? 

Mám otázky ohledně dohody o pracovní činnosti. 1)    Pokud je částka vyplacená na základě dohody o pracovní činnosti menší než 2 500 Kč, jedná se o "zaměstnání malého rozsahu", je to tak? Tento pojem se používá pouze v souvislosti s dohodou o pracovní činnosti nebo může jít i o jinou situaci? 2)    Je rozdíl, zda-li je dohoda o pracovní činnosti uzavřena s běžným zaměstnancem nebo s jednatelem firmy? Konkrétně mi jde o situaci, že když odměna je menší než 2 500 Kč, zaměstnanec potom neodvádí zdravotní ani sociální pojištění. Slyšela jsem, že u jednatele je to jinak, že sociální v tomto případě neodvádí, ale zdravotní ano, je to pravda? 3)    Pokud má zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele více dohod o pracovní činnosti, příjmy z nich v jednotlivých měsících se z hlediska odvodu zdravotního i sociálního pojištění sčítají? To znamená, že když v součtu jsou příjmy 2 500 Kč nebo více, odvádí se z nich zdravotní i sociální pojištění? 4)    A sčítají se příjmy z "dohody o pracovní činnosti" nebo ze "zaměstnání malého rozsahu"? V publikaci M. Hnátka se píše, že pokud si na jednu dohodu o pracovní činnosti zaměstnanec vydělá přes 2 500 Kč a na druhou např. jen 2 000 Kč, tak v prvním případě se prý bude jednat o "ostatní zaměstnání" a ve druhém případě o "zaměstnání malého rozsahu". Sociální pojištění by se mělo podle autora odvést jen z toho prvního příjmu. Je to tak?

Společnost s. r. o., má zaměstnance, který je v pracovní neschopnosti, 5. díl o ukončení dočasné pracovní neschopnosti donesl až po dvou týdnech po ukončení PN, za tuto dobu má neomluvenou absenci (máme s ním ukončený pracovní poměr), vyměřovací základ má 0 Kč, co se týče zdravotní pojištění za dobu neomluvené absence,  musí být odvedená poměrná část minimální mzdy (MM), a to tak, že zaměstnanec uhradí zdravotní pojištění zaměstnavateli a pak zaměstnavatel tuto částku odvede zdravotní pojišťovně (dále ZP)? Co, kdy zaměstnanec nezaplatí zaměstnavateli (má oddlužení), pak zdravotní pojišťovna bude vymáhat po zaměstnavateli jak částku, tak i penále, je to tak? Druhý dotaz zní: krácení dovolené - strhne se pouze počet dní nebo i částka ze mzdy (sociální a zdravotní pojištění a daň z dovolené)?

Právo na svobodný výběr (změnu) zdravotní pojišťovny je jedním z četných práv pojištěnců účastných v českém systému veřejného zdravotního pojištění. Toto právo má každý občan s trvalým pobytem na území České republiky a také například osoba ze zahraničí, která bude pracovat u českého zaměstnavatele, a tudíž bude z tohoto důvodu podléhat českým právním předpisům zdravotního pojištění.

Nařízením vlády č. 140/2017 Sb. ze dne 10. 4. 2017 se od 1. ledna 2018 zvyšuje vyměřovací základ u osob, za které platí pojistné stát, na částku 7 177 Kč. To znamená, že za každého tzv. "státního pojištěnce" obdrží příslušné zdravotní pojišťovny od 1. ledna 2018 měsíčně 969 Kč, což je o 49 Kč více než v roce 2017.

Ve zdravotním pojištění hraje významnou roli datum nástupu zaměstnance do zaměstnání, respektive ukončení zaměstnání. Jak ovlivňuje stanovení vyměřovacího základu zaměstnance skutečnost, že zaměstnání netrvá celý kalendářní měsíc?

Fungování systému veřejného zdravotního pojištění je primárně založeno na bázi jeho vyrovnanosti, což znamená, že příjmy systému by měly v dlouhodobém časovém horizontu pokrývat jeho výdaje. A v této souvislosti hraje nezanedbatelnou roli i institut minimálního vyměřovacího základu, a to jak u zaměstnavatelů (zaměstnanců), tak u osob samostatně výdělečně činných.

Stanovení vyměřovacího základu zaměstnance je přímo navázáno na zdaňování příjmů ze závislé činnosti podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Vychází se ze zásady, že pokud se příjem (nebereme-li v úvahu výjimky) zdaňuje podle § 6 ZDP, podléhá návazně i odvodu pojistného na zdravotní pojištění a naopak. Jak se tedy ve zdravotním pojištění přistupuje k některým plněním (ne)zahrnovaným do vyměřovacího základu zaměstnance v právních podmínkách roku 2017?

Souhrnná efektivní sazba povinného pojistného je v Česku při mezinárodním srovnání jedna z nejvyšších na světě. Oproti řadě zemí OECD je souhrnná efektivní sazba povinného pojistného v Česku vyšší o deset a více procent. Ze zemí OECD je souhrnná efektivní sazba povinného pojistného vyšší jen ve Francii, Maďarsku, Rakousku a Slovensku.

Vstupem České republiky do Evropské unie k datu 1. 5. 2004 se výrazně zlepšily podmínky našich občanů pro volný pohyb v rámci unie, jakož i států Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) a Švýcarska. Pro všechny tyto státy, na které se vztahuje režim dále uvedených koordinačních nařízení, budu používat také pojem „členský stát“. Našim občanům se tak s nezbytným minimem administrativních překážek otevřel prostor pro získání zkušeností včetně možnosti pracovního uplatnění v těchto státech.

Jak jsme uvedli již v jednom z minulých čísel, ve zdravotním pojištění existují případy, kdy není povinností OSVČ zálohy na pojistné platit. V této situaci pak OSVČ pojistné uhradí jednorázovou platbou ve lhůtě do osmi dnů od podání Přehledu za podmínky, že tato povinnost vznikne.

Značně specifickou kategorii představují ve zdravotním pojištění osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Pokud takové osoby začnou pracovat nebo podnikat, nastává ještě složitější situace, kdy musí zaměstnavatelé věnovat zvýšenou pozornost tomu, aby byl jejich postup v souladu s právní úpravou platnou ve zdravotním pojištění.

Jednou ze základních povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je platit pojistné (mimo výjimek) i tehdy, poskytne-li zaměstnanci neplacené volno.

Lze konstatovat, že o snížení měsíčně placené zálohy lze zdravotní pojišťovnu požádat, nicméně musí být splněna podmínka, že v probíhajícím roce musí být pro porovnání s příjmy a výdaji v roce předcházejícím vyhodnoceny alespoň tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí. Takže prakticky lze žádosti o snížení zálohy podávat od 1. dubna.