Zdravotní pojištění - strana 20

Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného, proto je těmto subjektům věnována ze strany zdravotních pojišťoven prvořadá pozornost. Povinnosti zaměstnavatele ve zdravotním pojištění jsou zakotveny v příslušných ustanoveních základních právních norem, kterými jsou zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, oba ve znění pozdějších předpisů.

Průvodním jevem změn ve zdravotním pojištění u „státních kategorií“ jsou permanentní úpravy (resp. nárůst) důležitých částek, bezprostředně souvisejících s placením pojistného zaměstnavateli. Podívejme se nyní (i včetně několika příkladů) na důležité číselné hodnoty, které mají vliv na placení pojistného zaměstnavateli a také státem.

Pokud zaměstnavatel nebo fyzická osoba jako podnikatel či osoba bez zdanitelných příjmů neplatí pojistné (zálohy na pojistné u OSVČ) včas a ve správné výši, vzniká dluh na pojistném se souvisejícím penále, jehož výše činí 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení.

Pokud mám aktivní živnostenský list a začnu pracovat na hlavní pracovní poměr, přechází automaticky činnost jako OSVČ na vedlejší činnost? Mám povinnost platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění? Je dána maximální částka, kterou je možné vydělat na vedlejší činnost?

Česká firma zaměstnává Slováky, kteří mají bydliště na Slovensku, a místo výkonu práce uvedené v pracovní smlouvě je také na Slovensku. Veškeré odvody daní a pojistného za tyto zaměstnance firma realizuje dle slovenské legislativy a platí na Slovensko. Tito zaměstnanci jsou firmou vysíláni také na pracovní cesty mimo sjednané místo výkonu práce (Slovensko), a to na území ČR. Zakládá tato skutečnost povinnost změny v odvodech daní a pojistného (odvody do České republiky)?

Zaměstnanci nebyla z nějakého důvodu vyplacena (zúčtována) mzda za jeden měsíc roku 2015, zaměstnanec byl již tehdy ve starobním důchodu, jeho pracovní poměr skončil 30. 6. 2015. Soudním rozhodnutím musí naše firma letos mzdu dodatečně zúčtovat a vyplatit. Zdaníme daní z příjmů FO (záloha), ale jak to bude se zdravotním a sociálním pojištěním, máme ho také srazit a odvést (pracovníka přihlásit), nebo se v tomto specifickém případě pojistné neodvádí? Zaměstnanec je nyní již starobní důchodce, pracovní poměr skončil déle než před rokem. Doplnění dotazu: Pro jaké případy platí § 5 odst. 2 písm.d) zákona č. 589/1992 Sb. a § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb.? 

Nezletilý syn (14 let) byl vybrán na natáčení seriálu, doba trvání asi 5 měsíců (62 natáčecích dnů). Se souhlasem zákonného zástupce - otce, podepsal smlouvu o vytvoření uměleckého výkonu a o udělení svolení a poskytnutí licence k jeho užití. Bylo nutno vyřídit pracovní povolení od úřadu práce. Syn nemá zřízený bankovní účet, odměna bude měsíčně vyplácena na účet otce. Jedná se zřejmě o příjem podle § 7. Je možné, aby se k dani z příjmu registroval nezletilý syn nebo může tento příjem zdanit otec jako zákonný zástupce? Je nutná i registrace k sociálnímu a zdravotnímu pojištění? Jaké další povinnosti vyplývají z této smlouvy?

Jakou odměnu je možno dát zaměstnanci při odchodu do důchodu? Podléhá tato odměna sociálnímu a zdravotnímu pojištění?

Pokud je pojištěnec registrován v příslušném kalendářním měsíci u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát (a to i po část tohoto kalendářního měsíce nebo třeba i jen jeden den), má v tomto měsíci svůj pojistný vztah vyřešen. To znamená, že se o placení pojistného nemusí starat, měsíční platbu pojistného v roce 2018 ve výši 969 Kč provádí stát ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je osoba pojištěna.

Jednou ze základních povinností zaměstnavatele při odvodu pojistného na zdravotní pojištění je zabezpečit, aby byl v rozhodném období kalendářního měsíce dodržen minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrná část. Výjimku představují v tomto směru pouze osoby nebo situace taxativně vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, pro které minimum ve zdravotním pojištění neplatí - například se jedná o osoby, za které je současně plátcem pojistného stát.

Zaměstnavatelé si často nejsou jistí, jak správně splnit ohlašovací povinnost vůči zdravotní pojišťovně v případě zaměstnankyň (nebo i zaměstnanců) na rodičovské dovolené. Problémy občas činí rozlišit pobírání rodičovského příspěvku a rodičovskou dovolenou, ale mohou se vyskytnout i méně obvyklé situace.

Studenti si brigádnicky přivydělávají nejen v období letních prázdnin, ale kdykoli v průběhu roku. Pro jejich zaměstnavatele je v této souvislosti z pohledu zdravotního pojištění důležitá forma sjednaného pracovněprávního vztahu. Pokud je uzavřena pracovní smlouva, pak se pojistné odvádí z jakékoli výše příjmu. V případě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr rozhoduje výše příjmu.

V rámci výkonu své kontrolní činnosti zdravotní pojišťovny primárně prověřují, zda je zaměstnavatelem odvedeno pojistné v souladu se zákonem. Zdravotní pojišťovně jde vždy o to, aby (nejen) zaměstnavatelem nebyla zkrácena na svých finančních nárocích, tedy aby obdržela takové pojistné, na které má ze zákona nárok. Důležitou roli tak hraje sčítání příjmů.

Nejčastější chyby a správné postupy Zaměstnávání na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr představuje častou formu pracovněprávního vztahu, kdy ve zdravotním pojištění platí v některých situacích specifické podmínky,...

Česká firma, která je pouze plátcem DPH v Polsku, chce zaměstnat polského občana, který bude pracovat přímo v Polsku z domova (překlady textů, infolinka). Předpokladam, že se v Polsku musíme zaregistrovat ke zdravotnímu pojištění, a pokud maji, i socialnímu pojištění). Budeme se muset registrovat i k dani z příjmu v Polsku? Co vše v této situaci bude potřeba?

V rámci rozhodného období kalendářního měsíce je z hlediska účasti zaměstnance na zdravotním pojištění zásadní výhradně výše zúčtovaného hrubého příjmu bez ohledu na dobu trvání dohody o pracovní činnosti, problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu se ve zdravotním pojištění neřeší.

Ve smlouvě byl pracovní poměr uzavřen např. k 1. 5. 2018 (státní svátek), tj. den nástupu do práce je 1. 5. 2018,  ale zaměstnanec fakticky začal pracovat až 2. 5. 2018 (první pracovní den po státním svátku). Má to nějaké důsledky hlediska zdravotního a sociálního pojištění + nároku na důchod?

Zaměstnanec je povinen konat práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Práci konat nemusí pouze tehdy, existuje-li některá z překážek v práci na jeho straně, se kterou zákoník práce nebo jiný právní předpis spojuje jeho právo na poskytnutí pracovního volna.

Z hlediska placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností zaujímá kalendářní měsíc ve zdravotním pojištění významnou roli, neboť určuje časový úsek, za který se pojistné odvádí.

Aby byl zaměstnavatel povinen platit pojistné za svého zaměstnance, musí být v některých situacích buď zúčtován zaměstnanci jakýkoli příjem (například u odměn členů statutárních orgánů nebo u plnění charakteru funkčních požitků), anebo dosaženo určité výše příjmu, typicky u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.