Zaměstnanost

Revize pravidel koordinace systémů sociálního zabezpečení v EU míří do finále. Po téměř deseti letech jednání se členské státy a Evropský parlament letos na jaře předběžně dohodly na změnách, které mají zjednodušit přeshraniční mobilitu pracovníků, posílit výměnu dat mezi státy a omezit zneužívání pravidel při vysílání zaměstnanců. Návrh je významný zejména pro zaměstnavatele využívající přeshraniční pracovní sílu, vyslané pracovníky a osoby pracující ve více členských státech.

Od 1. června 2026 platí evropské nařízení, které vytváří EU Talent Pool, společnou databázi uchazečů o práci ze třetích zemí. Samotná platforma by měla být spuštěna až v roce 2027. Pro české zaměstnavatele bude klíčové, zda se Česká republika rozhodne do systému vstoupit.   Co to znamená pro české zaměstnavatele? Pro české zaměstnavatele zatím nařízení nepřináší žádnou bezprostřední změnu. EU Talent Pool má být podle plánů Evropské komise spuštěn až v roce 2027 a jeho využívání bude záviset na tom, zda se Česká republika do systému zapojí. Do té doby zůstávají hlavními nástroji pro zaměstnávání pracovníků ze třetích zemí dosavadní postupy podle českého migračního práva.

Rozhodující není smlouva, ale skutečný výkon práce. Pokud spolupráce s OSVČ naplňuje znaky závislé práce podle zákoníku práce , musí být vykonávána v pracovněprávním vztahu – bez ohledu na to, že ji strany označily jako obchodní. Riziko švarcsystému je přitom v současnosti vyšší než dříve. Orgány inspekce práce se zaměřují především na faktické fungování spolupráce a Nejvyšší správní soud v poslední době opakovaně potvrzuje jejich závěry. Z rozhodovací praxe tak vyplývají konkrétní vodítka, jak spolupráci s osobami samostatně výdělečně činnými nastavit tak, aby nedošlo k výkonu nelegální práce.

Vláda schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který od 1. ledna 2027 mění pravidla pro podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci. Pokud návrh projde legislativním procesem, většina uchazečů o zaměstnání dostane v prvních měsících evidence nižší podporu. Sníží se také maximální výše obou dávek. Délka podpůrčí doby se naopak měnit nemá.

V mezirezortním připomínkovém řízení je novela zákona o uznávání odborné kvalifikace, která má doplnit pravidla pro posuzování kvalifikací získaných mimo EU. Připomínky lze uplatnit do 22. září 2026.

Nový cizinecký zákon slibuje výrazné zjednodušení zaměstnávání cizinců. Současně však zavádí nové povinnosti a rizika, která mohou významně ovlivnit nábor i udržení zahraničních pracovníků. Které změny budou pro HR nejdůležitější? Na co se vyplatí připravit už dnes? A kde se skrývají největší praktická úskalí? Podrobný rozbor přináší Petr Merta ze společnosti Solers Legal.

Poskytovatelé sociálních služeb se potýkají s nedostatkem zaměstnanců. Podle letošního průzkumu Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR v sektoru chybí více než 3 000 pracovníků a s pokračujícím stárnutím populace bude potřeba dalších desetitisíců lidí.

Nezaměstnanost v Česku v červenci 2026 dosáhla 5,0 % a oproti červnu vzrostla o 0,2 procentního bodu. Současně se zvýšil i počet volných pracovních míst, který překročil hranici 100 tisíc. Pro zaměstnavatele a HR specialisty je důležité, že navzdory sezonnímu nárůstu nezaměstnanosti zůstává poptávka po pracovní síle vysoká a trh práce nadále vykazuje známky stability.

Kontroly Státního úřadu inspekce práce v roce 2025 odhalily 2 484 nelegálně pracujících osob a vedly k uložení pokut v celkové výši přes 133 milionů korun. Nejčastěji šlo o případy ve stavebnictví, gastronomii a zpracovatelském průmyslu. Pro zaměstnavatele je to další potvrzení, že kontroly nelegálního zaměstnávání zůstávají jednou z hlavních priorit inspekce práce.

Zaměstnankyně měla přiznaný invalidní důchod III. stupně a mohla pracovat na max. úvazek 3 hodiny denně. Dne 10. 6. jí přišel posudek, kterým byla zpětně od 1. 6. uznána invalidní jen v II. stupni, kdy bude moci pracovat na 4 hodiny denně. Od kdy jí můžeme navýšit úvazek? Zatím máme jen posudek, ne rozhodnutí, takže zatím může stále pracovat jen na 3 hodiny denně? Chápu to dobře, že ona za červen už dostane důchod jen za II. stupeň, ale zároveň zatím nemá možnost pracovat na více hodin, tzn. že bude mít za červen propad v příjmech? Od kterého dne jí budeme moci navýšit úvazek na 4 hodiny?

Až 50 % lidí v důchodovém věku už nepracuje a 27 % ztrácí práci 1–2 roky před penzí – nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že cílená podpora v posledních letech kariéry může zásadně prodloužit pracovní aktivitu.

Jaká je nejsprávnější forma zaměstnání zaměstnanců z jiné firmy (zahraniční) při zásahu vyšší moci?Příklad: česká firma je dodavatel služby pro zahraničního zadavatele (EU). Zahraniční zaměstnavatel majoritu služby obsluhuje v zahraničí prostřednictvím svých zaměstnanců, minoritu zpracovává česká firma v ČR. V zahraniční firmě se ale stane zásah vyšší moci a není schopna svých závazků vůči svým zákazníkům dostát. Rozhodne se, převést majoritu služeb, spolu s částí odborně kompetentních zaměstnanců, do české firmy, na dobu dočasnou, aby dostála svých závazků vůči zákazníkům. Jaká je nejlepší a nejvíc bezpečná forma spolupráce zahraniční a české firmy z pohledu českého zákoníku práce?

Od 1. července 2026 se mění kvóty pro žádosti o zaměstnanecké karty – pokud nabíráte pracovníky ze zahraničí, může se vám změnit dostupnost i rychlost vyřízení.

Firmy v Česku chtějí ve 3. čtvrtletí 2026 více nabírat, ale rozdíly mezi obory i nedostatek lidí vám mohou zkomplikovat plánování kapacit a mezd.

 V uplynulém roce 2025 bylo při kontrolách Státního úřadu inspekce práce odhaleno téměř 2,5 tisíce nelegálně pracujících osob a za přestupky nelegální práce vyměřeny pokuty v souhrnné výši přesahující 133 miliónů korun.

Ministři financí eurozóny na jednání Eurogroup 11. června 2026 otevřeli dvojí agendu – zvládání dopadů aktuální geopolitické nejistoty a současně hledání cest, jak posílit dlouhodobou konkurenceschopnost Evropy. Klíčová témata zahrnovala tlak na energetické trhy, potřebu investic i rozvoj technologické suverenity.

Zatímco stavebnictví či služby hlásí solidní růst produkce a tržeb, průmysl roste o poznání pomalejším tempem. V dubnu se průmyslová výroba meziměsíčně zvýšily o 1,4 %, meziročně o 1,5 %. Objem nových zakázek se nicméně zvyšuje a předstihové ukazatele naznačují, že by se situace mohla zvolna zlepšovat. Za růstem celkové průmyslové produkce stojí především automobilový průmysl, kde se produkce meziročně zvýšila o 3,7 %. Dále kladně přispěly výroba kovů (+4,2 %), kovozpracující průmysl (+3,1 %), výroba počítačů a elektroniky (+11,0 %) a chemický průmysl (+7,6 %). Naopak brzdou je útlum hornické činnosti (-12,9 %), pokles produkce u oprav a údržby strojů (-6,3 %) a snížení výroby v potravinářství (-2,6 %). Celkový objem nových zakázek se v dubnu meziročně zvýšil o 2,3 %. Tuzemské objednávky rostly o 0,8 %, zatímco exportní zakázky stouply o 3,0 %. Vývoj průmyslu v letošním roce zatím zaostává za očekáváními i dynamikou loňského roku. Na jedné straně zůstává brzdou situace v německém průmyslu, s nímž je úzce spojen vývoj řady českých subdodavatelů. Na straně druhé se přidávají vysoké ceny ropy a pohonných hmot a také nejistota související s geopolitickou situací. Navzdory těmto překážkám však český průmysl pokračuje v pozvolném růstu a příznivý vývoj nových zakázek i indexu nákupních manažerů naznačuje, že by se jeho výkonnost mohla v dalších měsících dále zlepšovat. Pro celý letošní rok proto nadále očekáváme mírný růst průmyslové výroby. Zdroj: Dreport

Přestože je v květnu jaro v plném proudu a rozbíhají se sezónní práce, nezaměstnanost se příliš nemění. Ke konci května se počet evidovaných uchazečů o zaměstnání snížil o 5 625 na 358 852 osob a podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu klesl o 0,1 procentního bodu na 4,8 %. Po sezónním očištění se naopak podíl nezaměstnaných zvýšil o 0,1 procentního bodu na 5,0 %.

Dne 3. června 2026 byl zahájen mezirezortní proces k návrhu změny nařízení vlády č. 220/2019 Sb., které upravuje maximální počet žádostí o zaměstnanecké karty a vybraná pobytová oprávnění podávaná na zastupitelských úřadech ČR. Cílem úpravy je reagovat na aktuální vývoj pracovní migrace, bezpečnostní situaci ve světě i rostoucí potřeby české ekonomiky, zejména v oblasti zdravotnictví. Navrhované změny směřují především k navýšení kvót pro kvalifikované pracovníky ve vybraných zemích, konkrétně na zastupitelských úřadech v Manile a Taškentu, a k úpravě struktury přijímaných žádostí v Bangkoku ve prospěch kvalifikovanějších profesí. Současně dochází k zásadní úpravě režimu v zemích Blízkého východu, kde mají nově zavedené kvóty primárně sloužit vysoce kvalifikovaným žadatelům a omezit tak sekundární migraci nízko kvalifikovaných pracovníků. Další změny se dotýkají také zastupitelských úřadů v Latinské Americe (Bogota a Havana), kde se zavádí nové kvóty s cílem regulovat vysoký počet žádostí a zachovat prostor pro preferované skupiny pracovníků. Návrh tak reaguje na dlouhodobý tlak na kapacity úřadů i potřebu cíleného řízení ekonomické migrace. Navrhovaná účinnost změn je plánována na 1. července 2026.

Přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 ze dne 23. října 2024 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy (dále jen „směrnice“) mělo představovat milník unijního pracovního práva a významný posun v regulaci tzv. platformové ekonomiky. Zákonodárci směrnici nepřijímali pouze ve prospěch unijních pracovníků, ale též s cílem zvýšit výběr daní, pojistného a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Také Česká republika je povinna uvedenou směrnici transponovat, a to nejpozději do 2. 12. 2026. Vláda již v této souvislosti předložila návrh právní úpravy o platformové práci. Článek má dva záměry. Prvním je vymezit cíle unijní směrnicové úpravy v její konečné podobě a porovnat je s výrazně ambicióznějším původním návrhem Komise z prosince 2021. Druhým cílem je zapojit se do odborné diskuse a zaujmout vlastní stanovisko k tomu, jak český zákonodárce k implementaci směrnice přistoupil a zda navrhovaná právní úprava obstojí v „testu eurokonformity“ ve vztahu k zamýšleným cílům směrnice.