Zaměstnanost

Vláda předložila do Poslanecké sněmovny novelu zákona o zaměstnanosti a zákona o integračním sociálním podniku. Návrh přináší změny ve financování a podmínkách podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP), nová pravidla pro chráněný trh práce i úpravy fungování integračních sociálních podniků. Cílem je zjednodušit administrativu, zpřesnit podmínky poskytování příspěvků a omezit případy neúčelného čerpání veřejných prostředků.

Z říjnové statistiky Úřadu práce ČR vyplývá, že míra nezaměstnanosti v Česku zůstala na úrovni 5,0 %. Ke konci měsíce úřad evidoval 370 226 uchazečů o zaměstnání a 106 252 volných pracovních míst. 

Vláda přijala nové nařízení o mimořádném pracovním vízu pro státní příslušníky vybraných zemí pracující v zemědělství, potravinářství a lesnictví. Program bude fungovat od 1. ledna 2027 do 31. prosince 2028 a stanoví nejen okruh oprávněných profesí a zaměstnavatelů, ale také měsíční kvóty žádostí. Opatření má pomoci pokrýt nedostatek pracovníků v odvětvích, která dlouhodobě spoléhají na zaměstnance ze zahraničí.

Vláda přijala nařízení č. 216/2026 Sb., které upravuje několik opatření souvisejících s válkou na Ukrajině. Změny se týkají zejména podávání pobytových a vízových žádostí občanů Ukrajiny, Ruska a Běloruska a zároveň snižují státem plánovanou kapacitu nouzového ubytování pro osoby s dočasnou ochranou z 20 000 na 10 000 míst. Účinnost většiny změn nastává dnem následujícím po vyhlášení, část opatření od 1. ledna 2027.

Budeme mít nového zaměstnance, občana Maďarska. Vedle „částečného“ zaměstnání v Maďarsku bude v ČR zaměstnán jako člen představenstva na základě smlouvy o výkonu funkce člena představenstva. Chce mít příslušnost k maďarským zákonům a institucím, řeší formulář A1. Pokud ho dostane, jakou povinnost budeme mít v ČR? Musíme ho v rámci JMHZ přihlásit, ale odvody na zdravotní, sociální pojištění a daně bude odvádět v Maďarsku a v ČR pak ne? Je případně rozdíl, zda bude mít funkce 50 : 50 nebo příp. 40 % v Maďarsku a 60 % v ČR?

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje rozsáhlou revizi aktivní politiky zaměstnanosti (APZ). Legislativní návrh by mělo předložit na jaře 2027. Cílem je přizpůsobit nástroje podpory zaměstnanosti proměnám trhu práce, které stále více ovlivňují digitalizace, automatizace a rozvoj umělé inteligence.

Od 1. listopadu 2026 začne platit zákon č. 195/2026 Sb., který převádí státní zaměstnance ze služebního poměru do pracovního poměru. Změna se promítne také do údajů oznamovaných zaměstnavatelem při odhlášení zaměstnance z evidence zaměstnanců pro účely podpory v nezaměstnanosti. ČSSZ proto upřesnila, jak vyplňovat vybrané atributy podle toho, zda pracovní vztah končí ještě ve služebním, nebo již v pracovním režimu.

Téma přeshraničního výkonu práce se v posledních letech posunulo z oblasti tradičních zahraničních pracovních cest a vyslání zaměstnanců do každodenní reality mnoha zaměstnavatelů. Remote work ze zahraničí, hybridní režimy práce, regionální role nebo časté služební cesty přinášejí zaměstnancům a společnostem nejen flexibilitu, ale také povinnosti (nejen) v oblasti sociálního zabezpečení, které bývají často podceňovány. Následkem mohou být komplikace při kontrolách zahraničních úřadů, problémy zaměstnance se zdravotní péčí nebo čerpáním dávek, administrativní zátěž nebo dokonce finanční sankce.

Několik významných zaměstnavatelských svazů vyzvalo stát k přehodnocení podmínek programu Kvalifikovaný zaměstnanec, který firmám pomáhá získávat pracovníky ze zahraničí pro obtížně obsaditelné pozice. Společně požadují zrušení pravidla, podle něhož musí být těmto zaměstnancům poskytována mzda alespoň ve výši 1,22násobku minimální mzdy.

Poslanecká sněmovna schválila 11. září 2026 ve třetím čtení návrh nového zákona o vstupu a pobytu cizinců. Pokud projde i zbývajícími fázemi legislativního procesu, nahradí dosavadní právní úpravu pobytu cizinců v České republice. Změny pocítí především zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají pracovníky ze zahraničí. Zákon totiž počítá s rozsáhlou digitalizací pobytových řízení, zavádí nové povinnosti pro subjekty zajišťující pobyt cizinců a rozšiřuje možnosti státu ovlivňovat pracovní migraci.

Institut pro politiku a společnost nově zveřejnil analytickou studii Menšiny v Česku a imigrační strategie ČR, která se věnuje vývoji migrace, národnostních menšin a jejich dopadům na českou společnost a ekonomiku. Pro zaměstnavatele a personalisty je zajímavá zejména část zaměřená na dlouhodobý nedostatek pracovníků a rostoucí význam zahraničních zaměstnanců pro český trh práce. Studie nepřináší žádné legislativní změny ani nové povinnosti, nabízí však pohled na aktuální trendy v oblasti pracovní migrace a zaměstnávání cizinců.

Revize pravidel koordinace systémů sociálního zabezpečení v EU míří do finále. Po téměř deseti letech jednání se členské státy a Evropský parlament letos na jaře předběžně dohodly na změnách, které mají zjednodušit přeshraniční mobilitu pracovníků, posílit výměnu dat mezi státy a omezit zneužívání pravidel při vysílání zaměstnanců. Návrh je významný zejména pro zaměstnavatele využívající přeshraniční pracovní sílu, vyslané pracovníky a osoby pracující ve více členských státech.

Od 1. června 2026 platí evropské nařízení, které vytváří EU Talent Pool, společnou databázi uchazečů o práci ze třetích zemí. Samotná platforma by měla být spuštěna až v roce 2027. Pro české zaměstnavatele bude klíčové, zda se Česká republika rozhodne do systému vstoupit.   Co to znamená pro české zaměstnavatele? Pro české zaměstnavatele zatím nařízení nepřináší žádnou bezprostřední změnu. EU Talent Pool má být podle plánů Evropské komise spuštěn až v roce 2027 a jeho využívání bude záviset na tom, zda se Česká republika do systému zapojí. Do té doby zůstávají hlavními nástroji pro zaměstnávání pracovníků ze třetích zemí dosavadní postupy podle českého migračního práva.

Rozhodující není smlouva, ale skutečný výkon práce. Pokud spolupráce s OSVČ naplňuje znaky závislé práce podle zákoníku práce , musí být vykonávána v pracovněprávním vztahu – bez ohledu na to, že ji strany označily jako obchodní. Riziko švarcsystému je přitom v současnosti vyšší než dříve. Orgány inspekce práce se zaměřují především na faktické fungování spolupráce a Nejvyšší správní soud v poslední době opakovaně potvrzuje jejich závěry. Z rozhodovací praxe tak vyplývají konkrétní vodítka, jak spolupráci s osobami samostatně výdělečně činnými nastavit tak, aby nedošlo k výkonu nelegální práce.

Vláda schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který od 1. ledna 2027 mění pravidla pro podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci. Pokud návrh projde legislativním procesem, většina uchazečů o zaměstnání dostane v prvních měsících evidence nižší podporu. Sníží se také maximální výše obou dávek. Délka podpůrčí doby se naopak měnit nemá.

V mezirezortním připomínkovém řízení je novela zákona o uznávání odborné kvalifikace, která má doplnit pravidla pro posuzování kvalifikací získaných mimo EU. Připomínky lze uplatnit do 22. září 2026.

Nový cizinecký zákon slibuje výrazné zjednodušení zaměstnávání cizinců. Současně však zavádí nové povinnosti a rizika, která mohou významně ovlivnit nábor i udržení zahraničních pracovníků. Které změny budou pro HR nejdůležitější? Na co se vyplatí připravit už dnes? A kde se skrývají největší praktická úskalí? Podrobný rozbor přináší Petr Merta ze společnosti Solers Legal.

Poskytovatelé sociálních služeb se potýkají s nedostatkem zaměstnanců. Podle letošního průzkumu Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR v sektoru chybí více než 3 000 pracovníků a s pokračujícím stárnutím populace bude potřeba dalších desetitisíců lidí.

Nezaměstnanost v Česku v červenci 2026 dosáhla 5,0 % a oproti červnu vzrostla o 0,2 procentního bodu. Současně se zvýšil i počet volných pracovních míst, který překročil hranici 100 tisíc. Pro zaměstnavatele a HR specialisty je důležité, že navzdory sezonnímu nárůstu nezaměstnanosti zůstává poptávka po pracovní síle vysoká a trh práce nadále vykazuje známky stability.

Kontroly Státního úřadu inspekce práce v roce 2025 odhalily 2 484 nelegálně pracujících osob a vedly k uložení pokut v celkové výši přes 133 milionů korun. Nejčastěji šlo o případy ve stavebnictví, gastronomii a zpracovatelském průmyslu. Pro zaměstnavatele je to další potvrzení, že kontroly nelegálního zaměstnávání zůstávají jednou z hlavních priorit inspekce práce.