Zaměstnanost

 V uplynulém roce 2025 bylo při kontrolách Státního úřadu inspekce práce odhaleno téměř 2,5 tisíce nelegálně pracujících osob a za přestupky nelegální práce vyměřeny pokuty v souhrnné výši přesahující 133 miliónů korun.

Ministři financí eurozóny na jednání Eurogroup 11. června 2026 otevřeli dvojí agendu – zvládání dopadů aktuální geopolitické nejistoty a současně hledání cest, jak posílit dlouhodobou konkurenceschopnost Evropy. Klíčová témata zahrnovala tlak na energetické trhy, potřebu investic i rozvoj technologické suverenity.

Zatímco stavebnictví či služby hlásí solidní růst produkce a tržeb, průmysl roste o poznání pomalejším tempem. V dubnu se průmyslová výroba meziměsíčně zvýšily o 1,4 %, meziročně o 1,5 %. Objem nových zakázek se nicméně zvyšuje a předstihové ukazatele naznačují, že by se situace mohla zvolna zlepšovat. Za růstem celkové průmyslové produkce stojí především automobilový průmysl, kde se produkce meziročně zvýšila o 3,7 %. Dále kladně přispěly výroba kovů (+4,2 %), kovozpracující průmysl (+3,1 %), výroba počítačů a elektroniky (+11,0 %) a chemický průmysl (+7,6 %). Naopak brzdou je útlum hornické činnosti (-12,9 %), pokles produkce u oprav a údržby strojů (-6,3 %) a snížení výroby v potravinářství (-2,6 %). Celkový objem nových zakázek se v dubnu meziročně zvýšil o 2,3 %. Tuzemské objednávky rostly o 0,8 %, zatímco exportní zakázky stouply o 3,0 %. Vývoj průmyslu v letošním roce zatím zaostává za očekáváními i dynamikou loňského roku. Na jedné straně zůstává brzdou situace v německém průmyslu, s nímž je úzce spojen vývoj řady českých subdodavatelů. Na straně druhé se přidávají vysoké ceny ropy a pohonných hmot a také nejistota související s geopolitickou situací. Navzdory těmto překážkám však český průmysl pokračuje v pozvolném růstu a příznivý vývoj nových zakázek i indexu nákupních manažerů naznačuje, že by se jeho výkonnost mohla v dalších měsících dále zlepšovat. Pro celý letošní rok proto nadále očekáváme mírný růst průmyslové výroby. Zdroj: Dreport

Přestože je v květnu jaro v plném proudu a rozbíhají se sezónní práce, nezaměstnanost se příliš nemění. Ke konci května se počet evidovaných uchazečů o zaměstnání snížil o 5 625 na 358 852 osob a podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu klesl o 0,1 procentního bodu na 4,8 %. Po sezónním očištění se naopak podíl nezaměstnaných zvýšil o 0,1 procentního bodu na 5,0 %.

Dne 3. června 2026 byl zahájen mezirezortní proces k návrhu změny nařízení vlády č. 220/2019 Sb., které upravuje maximální počet žádostí o zaměstnanecké karty a vybraná pobytová oprávnění podávaná na zastupitelských úřadech ČR. Cílem úpravy je reagovat na aktuální vývoj pracovní migrace, bezpečnostní situaci ve světě i rostoucí potřeby české ekonomiky, zejména v oblasti zdravotnictví. Navrhované změny směřují především k navýšení kvót pro kvalifikované pracovníky ve vybraných zemích, konkrétně na zastupitelských úřadech v Manile a Taškentu, a k úpravě struktury přijímaných žádostí v Bangkoku ve prospěch kvalifikovanějších profesí. Současně dochází k zásadní úpravě režimu v zemích Blízkého východu, kde mají nově zavedené kvóty primárně sloužit vysoce kvalifikovaným žadatelům a omezit tak sekundární migraci nízko kvalifikovaných pracovníků. Další změny se dotýkají také zastupitelských úřadů v Latinské Americe (Bogota a Havana), kde se zavádí nové kvóty s cílem regulovat vysoký počet žádostí a zachovat prostor pro preferované skupiny pracovníků. Návrh tak reaguje na dlouhodobý tlak na kapacity úřadů i potřebu cíleného řízení ekonomické migrace. Navrhovaná účinnost změn je plánována na 1. července 2026.

Přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 ze dne 23. října 2024 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy (dále jen „směrnice“) mělo představovat milník unijního pracovního práva a významný posun v regulaci tzv. platformové ekonomiky. Zákonodárci směrnici nepřijímali pouze ve prospěch unijních pracovníků, ale též s cílem zvýšit výběr daní, pojistného a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Také Česká republika je povinna uvedenou směrnici transponovat, a to nejpozději do 2. 12. 2026. Vláda již v této souvislosti předložila návrh právní úpravy o platformové práci. Článek má dva záměry. Prvním je vymezit cíle unijní směrnicové úpravy v její konečné podobě a porovnat je s výrazně ambicióznějším původním návrhem Komise z prosince 2021. Druhým cílem je zapojit se do odborné diskuse a zaujmout vlastní stanovisko k tomu, jak český zákonodárce k implementaci směrnice přistoupil a zda navrhovaná právní úprava obstojí v „testu eurokonformity“ ve vztahu k zamýšleným cílům směrnice.

Český trh práce čeká jedna z nejzásadnějších legislativních proměn v oblasti zaměstnávání cizinců za posledních 25 let. Vláda předložila do sněmovny k projednání návrh nového zákona o vstupu a pobytu cizinců, který má od roku 2029 nahradit stávající, již nepřehlednou úpravu. Do světa HR to vnáší spoustu inovací: konec papírových složek, zavedení institutu garantů, a tím pádem šanci na flexibilnější procesy při zaměstnávání cizinců.

Česká republika podepsala novou smlouvu s Maltou o zamezení dvojího zdanění, která však zatím čeká na dokončení schvalovacího procesu. Smlouva by měla nahradit dosavadní úpravu z roku 1996 (č. 164/1997 Sb.). Nová smlouva vychází z modelových úmluv OECD a reflektuje aktuální mezinárodní standardy včetně pravidel proti daňovým únikům.   Z pohledu mzdové praxe je klíčové, že smlouva stanoví, ve kterém státě se zdaní příjmy ze závislé činnosti a jak se zabrání jejich dvojímu zdanění. Základní rámec přitom vychází z těchto ustanovení: článek 4 (daňová rezidence) – určuje, ve kterém státě je osoba považována za daňového rezidenta články 14 až 19 (příjmy fyzických osob) – upravují mimo jiné právě závislou činnost (mzdy) článek 5 (stálá provozovna) – důležitý pro posouzení činnosti zaměstnavatele v druhém státě článek 22 (zamezení dvojího zdanění) – pro ČR primárně metoda prostého zápočtu, s možným využitím vynětí s výhradou progrese podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů V praxi se smlouva uplatní například u zaměstnanců pracujících mezi Českem a Maltou, kdy řeší, kde se jejich mzda zdaní a jak se zohlední případná daň zaplacená v zahraničí. Pro běžnou mzdovou agendu bez přeshraničního prvku se změna neprojeví. V případech mezinárodního zaměstnávání ale přináší jasnější pravidla a větší právní jistotu. Důležité: smlouva zatím není účinná – byla sice podepsána 24. září 2025, ale v květnu 2026 je teprve projednávána v Poslanecké sněmovně a musí projít schvalovacím procesem v obou státech. Do té doby se nadále používá stávající smlouva z roku 1996.      

Český trh práce zatím působí stabilně, ale nízká nezaměstnanost může být klamavým signálem. V následujícím komentáři autorka nabízí pohled, podle něhož napětí na Blízkém východě a s ním spojené zdražování energií vytváří tlak, který se postupně může přenést z průmyslu do celé ekonomiky. To, co dnes vypadá jako stabilita, se tak může během několika měsíců proměnit v citelné zpomalení a růst nezaměstnanosti.  

Nejvyšší správní soud v předmětném rozhodnutí upřesnil výklad znaku „soustavnosti“ u nelegální práce cizinců. Zdůraznil, že soustavnost nelze ztotožňovat s dlouhodobostí výkonu práce. I relativně krátké období může tento znak naplnit, pokud práce není nahodilá, ale vykazuje znaky plánované a průběžné činnosti.

Ve druhém díle našeho seriálu o platformové práci jsme se věnovali vyvratitelné právní domněnce zaměstnaneckého statusu. Pro její posouzení je klíčové zjistit, zda platforma pracovníka řídí a kontroluje. V praxi přitom platformy tyto řídicí a kontrolní funkce často vykonávají prostřednictvím tzv. algoritmického řízení práce. Právě na fungování těchto systémů a na jejich regulaci podle nové evropské směrnice se zaměříme v tomto třetím, závěrečném díle. Vzhledem k tomu, že ke dni odevzdání článku nebyl návrh transpoziční právní úpravy dosud zveřejněn, vychází text výhradně ze znění směrnice o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím digitálních pracovních platforem.  

Společnost s r. o., ordinace praktické lékařky, má v evidenci zaměstnanců zdravotní sestru, (tato je národnost slovenská, trvalý pobyt v České republice, tzn. český daňový rezident, průkaz totožnosti občanský průkaz slovenský, vydaný na Slovensku, od 6. 12. 2025 je starobním důchodcem vyměřený důchod na ČSSZ) zaměstnankyně má 1. 1. 2026 pokračující pracovní neschopnost, dne 8. 3. 2026 jí skončila pracovní smlouva na základě dohody zaměstnance a zaměstnavatele dle § 49 ZP. Následně byla odhlášena formulářem ONZ. Jakým způsobem vyplnit JMHZ za měsíc leden a únor, hrubá mzda je 0, odpracované dny a hodiny 0? V březnu od 1. 3. do 8. 3. je hrubá mzda 0, odpracováno dny a hodiny 0. V době ukončení pracovní smlouvy pracovní neschopnost pokračovala, byla ukončena 15. 3. Do 30. 4. máme povinnost doregistrace zaměstnanců. Uvedený zaměstnanec již není v evidenci seznamu zaměstnanců, takže u něj tuto povinnost nemáme?

Český zaměstnavatel má na Slovensku svoji organizační složku. Čeští zaměstnanci, kteří mají uzavřenou pracovní smlouvu s českým zaměstnavatelem (zřizovatelem slovenské organizační složky), dojíždí na pracovní cesty do slovenské organizační složky. A naopak, slovenští zaměstnanci, kteří mají pracovní smlouvu uzavřenou se slovenskou organizační složkou, vykonávají pracovní cesty do ČR. Doposavad jsme postupovali tak, že u českých zaměstnanců jsme odváděli v ČR daň z příjmu za práci vykonanou na území ČR. Daň z příjmu za práci vykonanou na území SR jsme odváděli na Slovensku. Sociální a zdravotní pojištění jsme sráželi z celého příjmu českých zaměstnanců podle českých předpisů a odváděli do českého sociálního systému. Analogicky to probíhalo u slovenských zaměstnanců. Z příjmu za jejich práci na území ČR jsme odváděli daň v ČR, odvody na sociální a zdravotní pojištění jsme hradili z jejich celého příjmu na Slovensku. Jak postupovat u těchto zaměstnanců (českých i slovenských) z hlediska JMHZ? A má se slovenská organizační složka zaregistrovat do JMHZ samostatně jako zaměstnavatel?

I mezi laiky je znám termín „švarcsystém“. Nejde o žádný počeštělý výraz z němčiny, ale o pojem spojovaný s praxí jednoho bývalého benešovského podnikatele. Za švarcsystém se zpravidla označují situace, kdy fyzická osoba koná závislou práci, formálně ale nikoliv v základním pracovněprávním vztahu, ale ve vztahu především obchodněprávním, který pravou podstatu zastírá. Účelem takového postupu je obejít ochranu, kterou pracovněprávní předpisy poskytují zaměstnanci, pominout tím práva zaměstnance a povinnosti zaměstnavatele, které z jejich vztahu vyplývají, a v neposlední řadě ušetřit na odvodech pojistného. Z výše uvedeného vyplývá, že švarcsystém není nic legálního. Naopak, jsou s ním spojeny nemalé postihy. Na toto riziko přitom v čím dál větší míře ukazuje jak kontrolní činnost orgánů inspekce práce, tak navazující rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu z poslední doby. Na dva takové rozsudky se zaměřují následující řádky.

Březen přinesl první obrat na českém trhu práce: po únorovém zhoršení míra nezaměstnanosti klesla na 5,0 %, pomohlo oživení sezónních prací i nárůst volných míst, zároveň ale zůstávají patrné strukturální problémy průmyslu a rizika spojená s cenami energií.

Slovenský občan zaměstnaný v ČR, má slovenskou A1, tzn. sociální a zdravotní pojištění platí na Slovensku. V ČR je zaměstnaný již 10 let, daň ze závislé činnosti platí v ČR, je daňový nerezident. Doposud nebyl přihlášený na ČSSZ, je nutno jej přihlásit z důvodu JMHZ, pokud ano, od kterého data?

V osobním dotazníku zaměstnance nově ve mzdách jsou i údaje o cizincích. Co máme v jednotlivých řádcích napsat?

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo a zahájilo realizaci řady opatření, která reagují na aktuální potřeby společnosti. Část změn již byla schválena, další jsou v legislativním procesu nebo ve fázi přípravy. Resort se zaměřuje na podporu rodin, zlepšení odměňování ve veřejném sektoru, stabilizaci sociálních služeb i úpravy důchodového systému. Současně plní evropské legislativní závazky a připravuje systémové změny, které mají zajistit dlouhodobě udržitelný a srozumitelný sociální systém. Součástí připravovaných legislativních změn je také úprava týkající se podávání podnětů na inspekci práce. Opatření je připojeno k transpoziční legislativě, kterou ministerstvo připravuje v souvislosti s evropskými směrnicemi. Nově bude možné prověřovat pouze neanonymní podněty. Identita oznamovatele však zůstane před zaměstnavatelem chráněna, aby se lidé nemuseli obávat odvety. V praxi dnes inspekce práce musí prověřovat i zjevně účelová nebo smyšlená anonymní podání. To zbytečně zatěžuje kontrolní orgány i zaměstnavatele a odvádí pozornost od skutečných porušení zákona. Cílem je omezit zneužívání kontrolních mechanismů a umožnit inspektorům soustředit se na reálné problémy, které ohrožují zdraví, bezpečnost a práva zaměstnanců.

České cizinecké právo stojí před největší systémovou změnou za poslední dvě dekády. S nárůstem počtu cizinců logicky roste i počet podaných žádostí o pobytová oprávnění, který se kontinuálně zvyšuje (počet žádostí se mezi lety 2015 a 2021 zdvojnásobil). Enormní nárůst pak přišel s aktivací dočasné ochrany po roce 2022, v jejímž důsledku se celkový počet žádostí ještě dále výrazně zvýšil na aktuálních téměř 634 tisíc ročně.

Nedostatek kvalifikovaných pracovníků zůstává jednou z největších výzev českého trhu práce. Podle průzkumu Talent Shortage Survey společnosti ManpowerGroup má problémy s obsazováním otevřených pozic 61 procent zaměstnavatelů v České republice a na globální úrovni dokonce více než sedm z deseti firem. Největší poptávka je po odbornících ve výrobě, technických a inženýrských oborech, IT a obchodu, ale zároveň i po lidech vybavených klíčovými měkkými dovednostmi, jako jsou kritické myšlení, adaptabilita či schopnost spolupráce. Firmy proto přehodnocují své náborové strategie, více investují do rekvalifikací a mění způsob organizace práce. Právě tyto posuny stojí za hlavními trendy, které budou formovat trh práce v roce 2026. „Svět práce prochází největší transformací za poslední dekády. Nestačí jen reagovat na jednotlivé změny. Firmy musí přehodnotit samotný koncept pracovních rolí, způsob vedení lidí i to, jak propojují lidský potenciál s technologiemi. O úspěchu rozhodne schopnost adaptability, odvaha investovat do rozvoje dovedností a dlouhodobá práce s talenty,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká republika.