Vznik pracovního poměru - strana 4

Můžeme sjednat doložku odvolatelnosti dodatečně? V pracovní smlouvě u vedoucích pracovníků toto nemám. 

Jsme družstvo, co se týče odměňování postupujeme dle kolektivní smlouvy. Naše družstvo si s ohledem na tuto kolektivní smlouvu uzavře každý rok vnitropodnikový předpis o odměňování, který schválí představenstvo. V tomto předpisu jsou konkrétní sazby hodinové mzdy a měsíční mzdy vedoucích pracovníků a všechny příplatky apod. Je třeba jednotlivým zaměstnancům každý rok vydávat mzdové výměry nebo stačí odkaz na vnitropodnikový předpis? Jak je to s vedoucími pracovníky, kteří mají měsíční mzdu?

Je možné u jednoho zaměstnavatele uzavírat pracovní smlouvy na různé délky pracovního poměru (např. skladník u nástupu dostane pracovní smlouvu na dobu určitou a prodavačka dostane při nástupu dobu neurčitou)? Není to diskriminační, nemusí to ani být stanoveno vnitřním předpisem? Platí v tomto případě, že když pracovní smlouvu podepíší obě strany, tak tím vyjadřují souhlas s podmínkami smlouvy? 

Akciová společnost A prodává část závodu druhé akciové společnosti B. Součástí prodeje závodu je i převod zaměstnanců, který bude uskutečněn ke dni 31. 3. 2019. Za měsíc březen 2019 společnost A zpracuje mzdy a vyčíslí závazky z mezd včetně odvodů. Tyto závazky budou součástí smlouvy o prodeji závodu. Společnost B tedy bude hradit závazky z mezd za 3/2019 již za společnost A v dubnu 4/2019 s variabilním symbolem a IČ společnosti B? Je možno sjednat mezi společnostmi dohodu o refundaci dovolené?

Jsme základní škola - příspěvková organizace. Zaměstnáváme od 23. 11. 2016 učitelku. Smlouva byla sepsána na dobu určitou, nejdéle do 30. 6. 2017, po dobu rodičovské dovolené jiné učitelky. Zastupovaná učitelka však podruhé otěhotněla, tudíž smlouva byla dohodou prodloužena do 26. 4. 2019 - do 1 roku věku druhého dítěte. Zastupovaná učitelka prodloužila rodičovskou dovolenou do tří let věku druhého dítěte. Je správně smlouvu prodloužit zastupující učitelce už pouze do 23. 11. 2019 a poté bude pracovní poměr ukončen, nebo je možno prodloužit smlouvu až do 26. 4. 2021 (do 3 let věku dítěte), neboť zastupující učitelka nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace?

Zaměstnanec s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou pondělí až pátek, 40 hodin za týden, nastoupil do pracovní poměru 3. 10. 2018, zkušební doba tři měsíce do 2. 1. 2019. V roce 2018 měl překážky v práci celkem 10 pracovních dní (pracovní neschopnost, dovolená, neplacené volno) a o tyto pracovní dny se zkušební doba podle mého výpočtu prodloužila do 16. 1. 2019. V roce 2019 měl od 2. 1. do 7. 1. neplacené volno a od 14. 1. má pracovní neschopnost, která trvá dosud a bude i nadále pokračovat. Myslím si, že po postupném nasčítání všech překážek v práci (připočítávám pracovní dny - směny) zkušební doba stále trvá a bude trvat ještě i po případném ukončení pracovní neschopnosti, ale nejsem si svým postupem jistá. Jak správně postupovat, abychom v případě zrušení pracovního poměru ve zkušební době neměli problém? 

Základní informace Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby se fyzická osoba ještě před vznikem pracovního poměru podrobila vstupní lékařské prohlídce, a to z toho důvodu, aby zaměstnanec nevykonával práce, které neodpovídají jeho zdravotní způsobilosti.

Základní informace Zákoník práce obecně nebrání tomu, aby zaměstnanec byl zaměstnán u stejného nebo i jiného zaměstnavatele ve více základních pracovněprávních vztazích, tj. v pracovním poměru nebo základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPD/DPČ). Základní výjimku z tohoto pravidla představuje zaměstnání u jiného zaměstnavatele, jehož předmět činnosti by byl shodný s předmětem činností stávajícího zaměstnavatele, kde je vždy vyžadován předchozí písemný souhlas zaměstnavatele. Další omezení platí pro zaměstnance státu a územních samosprávných celků vyjmenované v § 303 odst. 1 zákoníku práce, kteří mohou podnikat pouze s předchozím písemným souhlasem svého zaměstnavatele, a to bez ohledu na předmět takového podnikání.

Základní informace Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou, která je uzavřena mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Na obsahu pracovní smlouvy se tedy musí shodnout obě strany, tj. jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec.

Základní informace Den nástupu do práce je vedle druhu práce a místa výkonu práce třetí podstatnou náležitostí pracovní smlouvy. Bez jeho sjednání nemůže pracovní smlouva platně vzniknout. Pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán jako den nástupu do práce, nikoliv již dnem uzavření pracovní smlouvy. Ode dne uzavření pracovní smlouvy existují sice mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem pracovněprávní vztahy, nikoliv však pracovní poměr, který vzniká až od sjednaného dne nástupu do práce. Od sjednaného dne nástupu do práce zároveň vzniká zaměstnanci povinnost vykonávat práci a zaměstnavateli povinnost práci zaměstnanci přidělovat.

Základní informace Druh práce a místo výkonu práce jsou vedle dne nástupu do práce podstatnými náležitostmi pracovní smlouvy. Pracovní smlouva může platně vzniknout jen tehdy, dohodne-li se zaměstnavatel se zaměstnancem alespoň na nezbytných náležitostech pracovní smlouvy, tedy na druhu práce, místě výkonu práce a dnu nástupu do práce. Druh práce Druh práce vymezuje, jaké práce má zaměstnanec povinnost pro zaměstnavatele vykonávat. Práce, které nespadají do sjednaného druhu práce, není zaměstnanec povinen vykonávat a zaměstnavatel mu jejich výkon, s výjimkou převedení zaměstnance na jinou práci, nemůže nařídit. Odmítne-li zaměstnanec konat práce náležející do rámce druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě, dopustí se zaměstnanec porušení svých pracovních povinností se všemi následky s tím spojenými, včetně možnosti zaměstnavatele rozvázat se zaměstnancem z tohoto důvodu pracovní poměr výpovědí nebo okamžitým zrušením. Místo výkonu práce Místo výkonu práce vymezuje, kde může zaměstnavatele zaměstnanci přidělovat práci, a zároveň by mělo odpovídat potřebě zaměstnavatele a být přiměřené povaze vykonávané práce. Zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v jiném místě, než v místě, které bylo jako místo výkonu práce mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem sjednáno. Mimo sjednané místo výkonu práce je zaměstnanec povinen (po předchozí dohodě) konat práci jen v případě vyslání na pracovní cestu. Přeložit zaměstnance k výkonu práce do jiného než v pracovní smlouvě sjednaného místa je pak možné pouze s jeho souhlasem a vyžaduje-li to nezbytně provozní potřeba zaměstnavatele, zatímco v rámci sjednaného místa či míst výkonu práce je zaměstnavatel oprávněn práci zaměstnanci přidělovat a zaměstnanec je povinen ji v takovém místě či místech vykonávat.

Základní informace Zaměstnavatel je povinen písemně, nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru, informovat zaměstnance o jeho právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru. Stejným způsobem a ve stejné lhůtě musí informovat zaměstnance i o změnách v těchto právech a povinnostech. Povinnost informovat zaměstnance se vztahuje na pracovní poměry založené smlouvou i jmenováním.

Základní informace Zákoník práce omezuje výdělečnou činnost zaměstnanců ve prospěch oprávněných zájmů zaměstnavatele a chrání ho před negativními důsledky, které by pro zaměstnavatele mohly být spojeny s tím, že by jeho zaměstnanci vykonávali výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, a mohli by tak zneužívat informace nabyté v souvislosti s výkonem zaměstnání u zaměstnavatele, příp. zaměstnavateli konkurovat. Za výdělečnou činnost se považuje jakákoli výdělečná činnost bez ohledu na to, zda je vykonávána v pracovněprávním či jiném vztahu. Rozhodující je, že je to činnost vykonávaná za účelem dosažení výdělku (zisku) a není přitom rozhodující, zda skutečně daná činnost výdělek přinesla. Za výdělečnou činnost se považuje i členství ve statutárních či kontrolních orgánech právnických osob provozujících podnikatelskou činnost.

Se zaměstnancem jsme měli uzavřenu v roce 2016 a 2017 dohodu o pracovní činnosti - vždy na kalendářní rok. V roce 2018 jsme uzavřeli pracovní poměr na dobu určitou do 31. 12. 2018. Mohu v roce 2019 uzavřít další pracovní poměr na dobu určitou - a zdůvodnit jako vážný provozní důvod zástup za mateřskou a rodičovskou dovolenou konkrétní zaměstnankyně? Nebo už musím uzavřít poměr na dobu neurčitou?

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 17. 8. 2018 na dobu určitou, a to do 17. 2. 2019. Zkušební doba je sjednána na dobu 3 měsíců. Kdy končí zkušební doba? Končí 16. 11. nebo až 30. 11.? Je v tomto případě splněna podmínka § 35 odst. 5 zákoníku práce, že zkušební doba nesmí být sjednána delší, než je polovina doby pracovního poměru?

Pracovní smlouva je jedním z nejčastěji uzavíraných smluvních typů, se kterým v průběhu života přijde do kontaktu téměř každý člověk. I přes zdánlivou nekomplikovanost tohoto zákonem detailně upraveného smluvního typu se u laické i odborné veřejnosti setkáváme pravidelně s mnohými nejasnostmi či chybami, ke kterým v praxi opakovaně dochází. Tento článek se kromě rozboru povinných náležitostí pracovní smlouvy zaměří na některé její další aspekty, které jsou v praxi často předmětem nejasností či nesprávné aplikace.

Jsem externí účetní s. r. o. se 2 společníky a zároveň jednateli, kteří jsou ke společnosti v pracovněprávním vztahu - mají uzavřenou pracovní smlouvu s pracovním zařazením: administrativní pracovník. Takto to funguje už 18 let. Teď se doslechli, že by snad bylo pro ně výhodnější pracovat na mandátní či příkazní smlouvu. Je možné, že by to pro ně bylo výhodnější? A kdyby tedy přešli na mandátní smlouvu - figurovali by normálně ve mzdách jako zaměstnanci, nebo jakým způsobem by byl prováděn odvod SP, ZP, daní? A budou mít normální ELDP? Firma má ještě dalších 20 zaměstnanců.

Velký senát Nejvyššího soudu svým rozsudkem ze dne 11. 4. 2018 sp. zn. 31 Cdo 4831/2017 navázal na přelomový nález Ústavního soudu z minulého roku a vyjádřil se (snad již definitivně) k otázce přípustnosti tzv. souběhu funkcí, tedy výkonu funkce člena statutárního orgánu v rámci pracovního poměru na základě pracovní smlouvy.

Ve firmě s. r. o. máme jako odpovědnou osobu člověka, který tuto funkci vykonává bezúplatně. Tento člověk má ale jako fyzická osoba několik exekucí - je možné, že by se jeho exekuce mohly nějak dotknout firmy, popř. firemního majetku? 

Zaměstnanec, občan z Anglie, se stěhuje s manželkou do ČR (8/2018). Se svým zaměstnavatelem v Anglii se domluvil, že bude pro ně zaměstnán dál s anglickou mzdou, ale bude vzdáleně pracovat a bydlet v ČR. Anglická firma (nemá sídlo v ČR) mu sdělila, že mu bude doplácet na zdravotní a sociální pojištění v ČR. Zaměstnanec však nepochopil jak? Co musí udělat v České republice, abychom měli vše v pořádku? Přihlásit se na zdravotní pojišťovně a platit si jako samoplátce (bude zaměstnancem anglické firmy, která nemá v ČR sídlo), přihlásit se na OSSZ jako samoplátce - nebo toto není potřeba? FÚ zdanit v ČR, pokud překročí doba pobytu více než 183 dnů, tj. v roce 2019, kdy již tady bude bydlet celý rok a pracovat z ČR?