Vznik pracovního poměru - strana 5

Základní informace Doba trvání pracovního poměru může být v pracovní smlouvě sjednána jako doba určitá nebo neurčitá. Pokud je pracovní poměr sjednán na dobu určitou, doba jeho trvání může být vymezena pevným datem (např. na 2 roky nebo od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018) nebo dobou trvání určitých prací či jinou objektivně určitelnou skutečností (např. po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené jiného zaměstnance).

Základní informace Pracovní poměr vzniká jmenováním pouze, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, a dále u vedoucích organizačních složek státu nebo subjektů bezprostředně se státem svázaných, které jsou výslovně vymezeny v § 33 odst. 3 zákoníku práce, což je vedoucí: a)    organizační složky státu; b)    organizačního útvaru organizační složky státu; c)    organizačního útvaru státního podniku; d)    organizačního útvaru státního fondu; e)    příspěvkové organizace; f)    organizačního útvaru příspěvkové organizace; g)    organizačního útvaru v Policii České republiky. Musí se vždy jednat o vedoucího zaměstnance, tedy zaměstnance, který má alespoň jednoho podřízeného. V soukromém sektoru pracovní poměr jmenováním již nevzniká. Zvláštními předpisy jsou např. zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi atd.

Základní informace Zkušební doba je institut, který si mohou zaměstnanec a zaměstnavatel sjednat, aby na začátku trvání pracovního poměru každý z nich posoudil, zda má zájem na pokračování pracovního poměru, a případně jej mohl během této doby snadno rozvázat. Zkušební doba musí být sjednána písemně – v pracovní smlouvě nebo i v jiné smlouvě, a to i po uzavření pracovní smlouvy (např. dodatkem).  Vždy však nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, nebo v den jmenování na místo vedoucího zaměstnance.  Upozornění: Pokud by zkušební doba nebyla sjednána v písemné formě nebo by byla sjednána po dni nástupu zaměstnance do práce, bude celé ujednání o zkušební době neplatné a nebude vůbec vyvolávat zamýšlené následky.

Co mám doplnit do osobního dotazníku u zaměstnance, který bude přijat do pracovního poměru? Jaký právní titul a platí právní titul na vše v dotazníku nebo jsou výjimky? Jaký účel a jaká doba (předpokládám 30 let uchování)? Dotazujeme se na jméno a příjmení, datum narození, rodné číslo, trvalé bydliště, pojištovna, bankovní spojení, místo narození národnost, příslušnost, invalidní nebo starobní důchod, telefon, výpis z trestního rejstříku. Můžeme o výpis žádat, když zaměstnanec bude pracovat s lihem? 

Když u nás nastoupí nový zaměstnanec, jsme povinni zakládat jeho zápočtový list z předchozího zaměstnání + potvrzení o evidenci na úřadu práce pro výpočet ročního zúčtování, anebo stačí do těchto dokumentů pouze nahlédnout? 

Zaměstnanec u nás ukončil pracovní poměr 11. 5. 2018 a poté znovu uzavřel s námi pracovní poměr od 24. 5. 2018. Má u nás ještě z předchozího pracovního poměru podepsané prohlášení na slevu na poplatníka na dani z příjmů. Budou se oba dva příjmy pro výpočet daně sčítat a z toho se odečte sleva na dani? Nebo se u jednoho pracovního poměru sleva uplatní, a u druhého ne?

Neoprávněné nařízení neplaceného volna Firma nařídila čerpání dovolené od 22. 12. 2017 do 3. 1. 2018. Protože někteří zaměstnanci vyčerpali dovolenou před tímto datem, museli čerpat neplacené volno schválené...

Musí být u pracovního poměru učitele ZUŠ na dobu určitou (zástup za mateřskou dovolenou) uveden datum ukončení, nebo je postačující uvedení do nástupu osoby z mateřské dovolené?

Ve smlouvě byl pracovní poměr uzavřen např. k 1. 5. 2018 (státní svátek), tj. den nástupu do práce je 1. 5. 2018,  ale zaměstnanec fakticky začal pracovat až 2. 5. 2018 (první pracovní den po státním svátku). Má to nějaké důsledky hlediska zdravotního a sociálního pojištění + nároku na důchod?

Je možné, aby na dohodu o pracovní činnosti chodila zaměstnankyně méně než 20 hod. týdně a přišla třeba jen 2 týdny v měsíci? Zaměstnavateli to nevadí. Nebo se musí dodržet 20 hod. týdně a zároveň 4 týdny v měsíci?

Je povinnost zaměstnavatele uzavřít zkušební dobu se zaměstnancem?

Elektromontážní firma spol. s r. o. by chtěla zaměstnat na plný úvazek elektrikáře Ukrajince, který má i rumunský pas, protože manželka je Rumunka. Můžete nám poradit, jaké doklady a potvrzení musí obě strany zajistit, aby mohl být pracovní poměr uzavřen dle platných předpisů?

Musí smlouva o výkonu funkce jednatele obsahovat rozsah pracovní doby? V pracovní smlouvě se zaměstnancem máme uveden rozsah pracovní doby za týden. Ve smlouvě o výkonu funkce si nejsem jista, zda je povinnost toto uvádět, dle mě je jednatelem 24 hod. denně, 365 dní v roce.

Firma s. r. o. má dva společníky, kteří mají uzavřenu smlouvu o výkonu funkce jednatele. Dále mají uzavřenu dohodu o provedení práce. Jde o obchodní společnost, která nakupuje a prodává zboží. Může být jako druh práce u DPP uvedena 1/obchodní činnost, 2/ zajištění nákupu a prodeje náhradních dílů, 3/ zajištění oprav motorů (v živnostenském listě uvedeno), 4/ zajištění obchodních dohod a kontraktů, 5/ zajištění realizace uzavřených obchodních dohod a kontraktů? Podle mého názoru druh práce 4/ a 5/ souvisí s činností jednatele a na dohodě o provedení práce by neměl být uveden. Zbývající druhy práce jsou v pořádku?

Může společník v. o. s. v této společnosti mít uzavřenou pracovní smlouvu na hlavní pracovní poměr? Pokud ne, jak vyřešit formulář A1 při zakázkách v Německu? OSSZ zná vydání A1 pouze pro zaměstnance nebo pro OSVČ. Jenže u OSVČ pak nejsme schopni doložit smlouvu nebo objednávku, protože odběratel si objednal na práci v. o. s. a ne v. o. s. i OSVČ. 

Tento článek není a ani nemůže být obsáhlým komplexním výkladem zákona o úřednících územních samosprávných celků. Zaměřuje se pouze na některá jeho ustanovení, jejichž interpretace v praxi často činí obtíže, konkrétně na právní úpravu pracovní smlouvy na dobu určitou a odvolání vedoucího úředníka.

Je možné uzavřít dohodu o provedení práce se starobním důchodcem na dobu 5 let? Na základě této dohody paní dochází 1x týdně a odpracuje cca 10-15 hod měsíčně, má podepsané prohlášení na daně a uplatňuje slevu, pojistné na základě výše odměny není odváděno. Hodinový roční limit bez problémů splňuje, pouze nevím zda tím, že je tento poměr pravidelný a dlouhodobý - zda nehrozí v případě kontroly úřadů překlasifikování na standartní poměr a doměření odvodů pojistného. Pokud to problém je, dohoda o pracovní činnosti by byla bez problémů? 

Zaměstnanec na HPP vykonávající pozici zdravotní sestra podepsala prohlášení, ze mzdy je odváděna zálohová daň a uplatněna sleva na poplatníka. V dalším měsíci uzavřela u stejného zaměstnavatele DPP do 10 000 Kč na jinou pozici. Jaká daň z tohoto pracovního poměru bude odváděna, posuzují se pracovní poměry samostatně, a z DPP je tedy odváděna srážková daň?

Česká firma, sídlo v ČR, má obchodní zástupce po celé České republice a nyní expandovala na slovenský trh a bude mít obchodního zástupce i na Slovensku. Je to Slovák, trvalé bydliště má na Slovensku, ale zaměstnává ho česká firma. Podle jakých zákonů se bude řešit: 1)      Vstupní dotazník, vstupní prohlídka, pracovní smlouva, náplň práce – dle českého zákoníku práce? 2)      Mzda bude stanovena v českých korunách, vyplácený v eurech – přepočet v den výplaty? 3)      Odvody na sociální a zdravotní pojištění v českých korunách, přepočet na eura v den převodu? Jaké sazby použít – slovenské/české? 4)      Dovolená, srážky za soukromé telefonní hovory – dle českého zákoníku práce? 5)      Stravné (místo výkonu práce – celé Slovensko) – musí se uvádět pravidelné pracoviště? Vyjíždět bude ze svého bydliště – musí mít stravné? Má na něj nárok podle českého zákoníku práce? 6)      Co vše musí personalista nebo mzdová účetní zajistit?

Podnikatel, fyzická osoba podnikající v oboru zednictví, v zimním období nemá zhruba tři měsíce téměř žádnou práci. Může uzavírat se svým zaměstnancem opakovaně bez omezení pracovní poměr na dobu určitou? Kterých všech zaměstnání se tato výjimka týká?