Srážky ze mzdy - strana 4

Do nabytí účinnosti zákona č. 191/2020 Sb. byl zaměstnavatel povinen dlužníkovi zabavit daňový bonus bez ohledu na to, jednalo-li se o daňový bonus měsíční nebo roční, pokud byla soudním exekutorem zaslána plátci mzdy exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky dle ustanovení § 312 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“). V rámci ročního zúčtování za rok 2019 byl zaměstnavatel povinen na tuto exekuci zabavit i případný roční daňový bonus.

Zaměstnankyně podala u insolvenčního správce návrh na povolení oddlužení. Kdy máme jako plátce mzdy začít se srážkami ze mzdy? Už ve chvíli zveřejnění v insolvenčním rejstříku a srážky deponovat do rozhodnutí o schválení oddlužení nebo máme čekat až bude rozhodnuto a Usnesení o povolení oddlužení doručí insolvenční správce zaměstnavateli? Jiné zákonné srážky ze mzdy neprovádíme, na její mzdu nejsou vedeny v současné době žádné exekuce. Pokud bude mít povoleno oddlužení určenými splátkami, např. 13 000 Kč měsíčně a výše čisté mzdy nedovolí takovou splátku v některém měsíci provést z důvodu nízké čisté mzdy, provedeme tedy pouze srážku v zákonné výši tak, aby jí zůstala nezabavitelná částka a nemusíme "dlužnou splátku" vyrovnávat a převádět do dalších měsíců, ve kterých bude mít takový čistý příjem, který by dorovnání umožnil? 

Paní je uživatelkou sociální služby domova pro osoby zdravotně postižené. Současně je v té samé organizaci na úvazek 0,25 jako pomocná síla. Je proti ní vedeno exekuční řízení, na které jako zaměstnavatel neprovádíme srážky z důvodu jejich nízkých příjmů. Průměrný měsíční čistý plat činí 3.508 Kč. Invalidní důchod ve výši 4 752 Kč nezapočítáváme z důvodu úhrady pobytu v zařízení. Nyní byla v pracovní neschopnosti a OSSZ oslovila exekutorský úřad, který vydal nové určení o srážkách nezabavitelné částky, kde započítává i invalidní důchod. OSSZ srážku na exekuční příkaz provedla. Který postup je správný?

Máme zaměstnance s více exekucemi, některé z nich jsou od soudního exekutora JUDr. J.L. Ten má ve všech Usneseních klauzuli: Nařízená exekuce srážkami ze mzdy se vztahuje i na dosud nevyplacené nároky povinného na výplatu vratitelného přeplatku na dani z příjmu fyzických osob po ročním zúčtování daně z příjmu fyzických osob a pohledávky vzniklé z identického právního důvodu v budoucnu, které jsou rovněž součástí čisté mzdy. Nyní další exekutor činí dotaz k vyplacení RZD za účelem vydání exekučního příkazu k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky. Domnívám se, že přeplatek z RZD není součástí čisté mzdy a je třeba vydat exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky. Ten by se pak řídil pořadím došlých exekučních příkazů k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky.

Je nutné v dohodách o srážce ze mzdy dle § 146 písm. b) zákoníku práce uvádět přesnou částku v Kč? Je možné nahradit konkrétní výši částky nahradit popisem výpočtu srážky či odkazem? Jedná se o tyto dohody o srážce: 1. Dohoda o srážkách ze mzdy za účelem úhrady části stravenek. Počet stravenek se každý měsíc mění, tím pádem i se mění i celková výše srážky za stravenky za každý měsíc. Bylo by administrativně náročné podepisovat každý měsíc novou dohodu o srážce. Je možné v dohodě stanovit výši srážky popisem výpočtu, kdy výše srážky se bude každý měsíc rovnat součinu počtu stravenek náležejících za daný měsíc dle vnitřního předpisu zaměstnavatele a konkrétní výše příspěvku zaměstnance na 1 stravenku? 2. Dohoda o srážkách ze mzdy za účelem úhrady části benefitu v oblasti vzdělávání (mimo rámec odborného rozvoje dle § 227 ZP). Dohoda o srážkách je součástí dohody o účasti v daném vzdělávacím kurzu. Po zaměstnanci se žádá v případě účasti na kurzu, aby uhradil i registrační poplatek, jehož výši však určuje poskytovatel kurzu v GBP. Sazebník poplatků je vyvěšen na www stránkách poskytovatele, v průběhu roku je neměnný. Poskytovatel fakturuje zaměstnavateli pak sice tyto částky v Kč, přepočítává je však kurzem, který dopředu není znám. Kurz pro přepočet měny bychom ostatně neznali ani v případě, kdyby poskytovatel fakturoval v GBP. Nejdříve je dohoda o vzdělávání, poskytovatel pak fakturuje tyto poplatky se zpožděním. Je nutné uzavírat samostatnou dohodu o srážkách ze mzdy na konkrétní částku srážky v Kč, až bude známa, nebo je možné v dohodě o srážce odkázat na platný sazebník poskytovatele v GBP s tím, že částka bude přepočtena na Kč kurzem poskytovatele?

Nařízením vlády č. 580/2020 Sb. dochází s účinností od 1. 1. 2021 ke zvýšení nezabavitelné částky, která musí být povinnému vyplacena při provádění exekučních srážek z jeho mzdy, a to podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení.

Jako každý rok se i od 1. ledna letošního roku změnila vlivem zvýšení normativních nákladů na bydlení (nařízení vlády č. 580/2020 Sb.) základní nezabavitelná částka na osobu dlužníka i na vyživované osoby (manželka, nezaopatřené děti) a částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení. Nové parametry se použijí poprvé při srážkách za leden 2021, které se provádí v průběhu února 2021.

Nedlouho po přijetí zaměstnance začali přicházet exekuční příkazy. Protože nenabyly právní moci, byly sraženy ze mzdy a byly deponovány. Mezitím zaměstnanec požádal o odlužení. Nyní jsme dostali usnesení o odlužení. Po doručení tohoto usnesení máme posílat srážky v rozsahu přednostní pohledávky. Co s částkami které jsme doposud deponovali (od srpna do listopadu na exekuce), a co když tato částka neodpovídá minimální, kterou má dlužník podle tohoto ustanovení platit (do jeho příjmů, byl započítán i dar, který se mzdy netýká).

Od 1. 1. 2021 se jako každý rok změní parametry rozhodné pro výpočet srážek ze mzdy. Částka normativních nákladů na bydlení se podle návrhu nařízení vlády zvýší z 6 502...

Jaké příjmy se započítávají do příjmu, který ovlivní čistý příjem zaměstnance pro výpočet insolvenční srážky? Konkrétně jde o zaměstnance, který má služební auto i pro soukromé účely a je v insolvenčním řízení. Každý měsíc mu navyšujeme vyměřovací základ o 1% vstupní ceny vozidla včetně DPH a o spotřebované PHM. Prosím o odpověď na otázku, zda částka za spotřebované PHM se pro výpočet insolvenčních srážek bere jako čistý příjem a zvýší se o to srážka nebo nikoliv. Případně jaké benefity, které poskytujeme zaměstnanci (např. příspěvek na penzijní spoření, stravenky apod.), se do čistého příjmu pro tyto účely zahrnují? Každý z asi 5 insolvenčních správců má tuto věc jiný názor. 

Jak správně spočítat srážku na exekuci u zaměstnance končícího pracovní poměr s odstupným? Hrubá mzda zaměstnance je 166 632 Kč, vyplácené odstupné 111 015 Kč (1 zákonný průměrný plat + 2 průměrné platy navíc od zaměstnavatele), uplatňuje základní slevu na poplatníka a má jednu vyživovanou osobu, tzn. nezabavitelná částka je 10 362 Kč. Vím, že u odstupného se musí počítat každý měsíc zvlášť, ale jen ze zákonného nároku. Čistá mzda po odečtené nezabavitelné částky a odečtení 2/3 nad hranici 20 740 Kč by měla být sražena bez omezení. Zkoušela jsem výpočet dle vašeho návodu z článku 10/2017 dle druhé varianty.

Zaměstnavateli bylo doručeno Usnesení o schválení insolvence zaměstnankyně a příkaz ke srážkám. Insolvence se týká dlužníků - naší zaměstnankyně a jejího manžela. Jedná se o přednostní pohledávku. Máme pro výpočet srážek odečíst základní částku povinného 7 771 Kč a také za jejího manžela 2 590 Kč?

Zaměstnancům srážíme ze mzdy podíl platby na stravenkách, tj. zaměstnavatel hradí 55 %, zbytek si hradí zaměstnanec srážkou ze mzdy. Je potřeba mít uzavřenou dohodu o srážkách ze mzdy, nebo stačí vystavit souhlas se srážkou, kterou zaměstnanec podepíše (půjde tedy jen o jednostranný úkon)? Pokud je možná jen dohoda, tak případně prosím o zdůvodnění. Dále vzhledem na změnu dovolené do 1. 1. 2021 na dovolenou v hodinách, je potřeba uvádět v pracovní smlouvě dovolenou v hodinách, nebo můžeme nadále uvádět dny? Máme pravidelný týden. rozvrh 40 hodin (8 hod/den). 

Zaměstnanec má čistou mzdu 19 771 Kč, žije sám a má soudem určeno běžné výživné na dvě děti z předchozího manželství ve výši 5 500 Kč a dlužné výživné na tyto děti ve výši 13 000 Kč. Jaká výše srážky bude na běžné a dlužné výživné v tomto měsíci? 

Zaměstnanec má dceru a uplatňuje slevu na dani. Má ale také insolvenční přikaz a musíme odvádět peníze na učet insolvenční správkyně. Jak to bude s čistou mzdou pro výpočet? Započítá se tam bonus na dítě, nebo ne? 

Firma má v pronájmu služební byt, kde je měsíční nájem 19 984 Kč. Tento byt od 3/2020 užívá zaměstnanec (cizinec), bezúplatně. Náklady hradí firma, a účtuje jako nedaněné tj. MD 512/D 321. Od 1. 9. 2020 je uzavřena dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem o srážkách ze mzdy, že bude firma zaměstnanci srážet ze mzdy částku ve výši nájemného tj. 19 984 Kč, tj. 100 %. Jakým způsobem to celé zaúčtovat a zda z tohoto případu neplynou další povinnosti zaměstnavateli nebo zaměstnanci?

Zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu, nabyl účinnosti 24. 4. 2020. Tímto právním předpisem dochází k mnoha změnám, přičemž některé jsou dočasného charakteru, jiné jsou změnami trvalými. Změny se týkají zmírnění dopadů epidemie koronaviru zvláštním ustanovením o možnosti prominutí zmeškání lhůt, zvláštním opatřením k insolvenčnímu právu, zvláštním opatřením k právnickým osobám, zvláštním opatřením ve vztahu k výkonu rozhodnutí a exekucím, zvláštním opatřením ve vztahu k výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu a zvláštním opatřením ve vztahu k prodlení.

Od 1. 7. 2020 se změnil způsob výpočtu nezabavitelných částek, a to jak na povinného dlužníka, tak na jím vyživované osoby. Nezabavitelná částka na osobu povinného (dlužníka) se zvyšuje na...

Při provádění srážek z mezd se postupuje podle ustanovení § 276 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (OSŘ), a podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb. (nařízení o nezabavitelných částkách).

Dotaz k usnesení Exekutorského úřadu doručeného novému zaměstnavateli: 1) Dne 11. 11. 2014 byl exekutorským úřadem vydán exekuční příkaz pro aktuálního plátce mzdy – exekutor rozhodl o provedení exekuce přikázáním pohledávky srážkami ze mzdy povinného (§ 49 odst. 1 písm. a) Exekučního řádu) Ke dni 17. 10. 2013 nastaly skutečnosti uvedené v § 52 odst. 3 písm. a) a b) exekučního řádu a exekutor v rejstříku zahájených exekucí vyznačil doložku provedení exekuce. 2) Zaměstnanec změnil zaměstnavatele a nastoupil k nám od 1. 2. 2020. 3) Zaměstnavatel obdržel od exekutorského úřadu Usnesení ze dne 15. 5. 2020 na exekuci uvedenou v bodě 1. V bodě II. tohoto usnesení bylo uvedeno: - Novému plátci mzdy ………. se přikazuje, aby prováděl srážky ze mzdy povinného v pořadí exekučního příkazu…. ze dne 11. 11.2014, které je dáno dnem doručení exekučního příkazu prvnímu plátci mzdy povinného dne 13. 11. 2014. Nařízená exekuce srážkami ze mzdy se vztahuje i na dosud nevyplacené nároky povinného na výplatu vratitelného přeplatku na dani z příjmu fyzických osob a pohledávky vzniklé z identického právního důvodu v budoucnu, které jsou rovněž součástí čisté mzdy. Z uvedeného nám není jasné, zda jsme na základě uvedeného usnesení povinni srážet přeplatek na dani z příjmů FO a to i v letech budoucích.