Srážky ze mzdy - strana 2

Nový zaměstnanec na dohodu o provedení práce (bude dodrženo 10 000 Kč/měsíčně 300 hod./rok) uvedl v mzdovém dotazníku, že je mu schválena insolvence. Má podepsané prohlášení. Dále do dotazníku uvedl, že jinde nepracuje. Máme povinnost kontaktovat insolvenčního správce?

Zaměstnanec má exekuční srážky (přednostní i nepřednostní), žije s družkou a s dítětem, na které uplatňuje daňové zvýhodnění. Žijí ve společné domácnosti, družka není jako vyživovaná osoba, jejich dítě vyživovanou osobou je. Teď se jim narodilo druhé dítě, na které zatím nebude uplatňovat daňové zvýhodnění. Bude druhé dítě považováno za vyživovanou osobu pro určení nezabavitelné částky? A to, že zaměstnanec nebude uplatňovat slevu, nemá vliv na určení nezabavitelné částky pro výpočet exekučních srážek? 

Od 1. 1. 2023 došlo ke zvýšení částky životního minima (ze 4 620 Kč na 4 860 Kč), změně metodiky a zvýšení částky normativních nákladů na bydlení (o 5 412...

Jako každý rok i od 1. ledna letošního roku dochází ke změně parametrů rozhodných pro výpočet srážek ze mzdy. Zvýšila se částka životního minima i normativních nákladů na bydlení, u normativních nákladů na bydlení se přitom změnila i metodika stanovování jejich výše. Došlo však i ke změně nařízení vlády č. 595/2006 Sb. (nařízení o nezabavitelných částkách). Vlivem těchto změn se zvýšila základní nezabavitelná částka na osobu dlužníka, snížila nezabavitelná částka na další vyživované osoby a zvýšila částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení. Nové parametry se použijí poprvé při srážkách za leden 2023, které se provádí v průběhu února 2023.

Zaměstnanec má soudně určené placení výživného 11 000 Kč měsíčně. Dále má několik přednostních a nepřednostních exekucí. Výše jeho čisté mzdy je 27 000 Kč. Je povinností zaměstnavatele srážet výživné ze mzdy a zasílat? Nebo si má zaměstnanec výživné zasílat sám ze svého účtu? Zaměstnanec nemá žádné vyživované osoby. Jak naložit celkově s přednostními a nepřednostními exekucemi a soudně určeným výživným? Když se vypočte nezabavitelná část mzdy, má se do zbytku mzdy, která není nezabavitelná, započíst nejdříve výživné a zbytek mzdy zaslat na exekuční příkazy? Nebo se má nejprve vypočíst částka pro přednostní a nepřednostní exekuční příkazy a výživné srazit i z nezabavitelné části mzdy?

Přispíváme zaměstnancům na penzijní připojištění. Nyní po nás chce zaměstnavatel, abychom mu ze mzdy sráželi 1 000 Kč a částku na toto penzijní připojištění posílali. Co je k tomu třeba? Dohoda o srážkách ze mzdy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem?

Dne 1. 10. 2022 nabývá účinnosti nařízení vlády č. 289/2022 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro období do 31. prosince 2022 zvyšují částky navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení a mění nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení.

Lze uvést do dohody o srážce ze mzdy za stravenky pouze výši srážky v procentech hodnoty stravenky? Hodnota stravenky a srážka ze mzdy se často mění a touto formulací bychom předešli opakovanému psaní a předávání dohod zaměstnancům.

Již počtvrté v letošním roce dochází ke změně parametrů rozhodných pro výpočet srážek ze mzdy. Dvakrát se v letošním roce zvýšilo životní minimum (1. 4. a 1. 7.), již potřetí se zvyšují normativní náklady na bydlení (v lednu 2022 dvakrát a nyní od 1. 10.). Dochází tak k dalšímu zvýšení základní nezabavitelné částky na osobu dlužníka i na vyživované osoby a částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení.

Nařízením vlády č. 204/2022 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima zveřejněném ve Sbírce předpisů v částce 92/2022 Sb., došlo od 1. 7. 2022 ke zvýšení životního minima jednotlivce na 4 620 Kč.

Od 1. 7. 2022 se po třech měsících opět zvýšilo životní minimum ze 4 250 Kč na 4 620 Kč (nařízení vlády č. 204/2022 Sb.), jedná se o jeden z...

Úvodem je nutné rámcově popsat vývoj názorů a závěrů týkajících se koncepce nezabavitelné částky v roce 2022. Nařízením vlády č. 507/2021 Sb., které nabylo účinnosti 1. ledna 2022, se zvýšily normativní náklady na bydlení, které jsou jednou ze dvou veličin pro výpočet nezabavitelné částky. Dne 28. 1. 2022 nabyl účinnosti zákon č. 17/2022 Sb. (dále jen „zákon“). Touto novelou byl do zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, vložen nový § 26a, kterým se navýšily normativní náklady na bydlení s retroaktivní účinností od 1. 1. 2022.

V souvislosti s rozhodnutím Nejvyššího soudu o zařazení mimořádného navýšení normativních nákladů na bydlení (1 120 Kč) do nezabavitelné částky se řeší zpětné doplacení chybně navýšených srážek od začátku roku...

Správné provedení srážek ze mzdy, platu a jiných postižitelných příjmů (dále jen „srážky ze mzdy“) předpokládá mj. znalost dvou základních parametrů, totiž aktuální výše životního minima a normativních nákladů na bydlení. Jejich zvýšení totiž ovlivňuje to, kolik bude zaměstnanci ze mzdy sraženo a jaká částka mu zůstane k dispozici.

Zaměstnanec obdržel v měsíci květnu chybnou platbu za přesčas. O této skutečnosti byl neprodleně informován ústně a e-mailem. Může zaměstnavatel provést srážku ze mzdy v červnu ve výši přeplatku?

Máme zaměstnance s několika exekucemi. Nyní si požádal o sociální výpomoc z FKSP ve výši 15 000 Kč.  1) Bude odvádět daň z této částky?  2) Může mu být vyplacena v hotovosti, když má exekuce?  3) Musí se tento příjem dát do exekučních srážek?

Nejvyšší soud definitivně a závazně určil, že se do nezabavitelné částky počítá i letošní mimořádné navýšení normativních nákladů na bydlení ve výši 1 120 Kč. Díky rozhodnutí Nejvyššího soudu tak...

Náš bývalý zaměstnanec, kterému vyplácíme tzv. rentu (z důvodu nemoci z povolání), kterou refundujeme Generali České pojišťovně, nás požádal o potvrzení k chráněnému účtu. Je tato renta považována za příjem, který se potvrzuje na formuláři k chráněnému účtu?

Zaměstnanec má exekuci na výživné a dlužné výživné a další nepřednostní pohledávky. Nyní dorazila další přednostní pohledávka, má tato přednost před nepřednostní pohledávkou, ale až po výživném nebo ji budu brát jako exekuci podle data, až po uhrazení výživného a doplacení starých nepřednostních pohledávek?

Zaměstnankyni byla povolena insolvence a nám jako zaměstnavateli vznikla povinnost provádění srážek ze mzdy pro insolvenci, kterou musíme vypočítat dle metodiky. Insolvenci má naše zaměstnankyně společně s manželem (společné oddlužení manželů). Společně mají 2 děti. U zaměstnankyně budeme teda odečítat: Základní nezabavitelnou částku + částku za manžela. Jak to prosím bude se dvěma dětmi? Tu si odečte pouze jeden z manželů nebo máme odečíst zaměstnankyni také částku za 2 další vyživovací osoby? Zaměstnankyně pobírá inv. důchod, pracuje u nás na zkrácený úvazek a průměrná čistá mzda činí cca 11 200 Kč. Pokud bychom odečetli nezabavitelnou částku + částku za manžela a k tomu 2 děti, tak nám vychází nulová částka ke stržení. Daňový bonus na obě děti je vyplácen manželovi. Je postup správný, tj. odečíst zákl. nezabavitelnou částku + částku za manžela + částku za další 2 vyživované osoby – děti?