Skončení pracovního poměru - strana 16

Zaměstnankyně skončila pracovní poměr dne 5. 1. 2018, jelikož skončila výpovědí ze strany zaměstnavatele dle § 52 písm. c), bude ji vyplaceno odstupné, a to ve výši 3 + 4 = 7 průměrných výdělků (navýšené na základě vnitřní směrnice firmy). Pokud zaměstnankyně nastoupí na pracovní neschopnost v ochranné době, tj. po 5. 1. 2018, již nebude muset vracet odstupné zpět, že? Náhrada mzdy za prvních 14 dní nebude vyplacena a až od 15. dne přechází k výplatě nemocenské dávky přes PSSZ. Pošlu podklady a zároveň nahlásím na zdravotní pojišťovnu s kódem N a poté po ukončení s kódem K. Vím, že se vrácení odstupného nevztahuje i na stejného zaměstnavatele při novém sjednání např. DPP, DPČ, které nezakládá účast na pojištění – to samé tedy bude i v tomto případě, je to tak? A to obdobné by platilo, kdyby zaměstnankyně donesla neschopenku tento týden, pracovní poměr by tedy nemohl být ukončen 5. 1. 2018, byla by jí po dobu pracovní neschopnosti vyplacena náhrada mzdy a poté nemocenská přes OSSZ – pracovní poměr prodloužen po dobu pracovní neschopnosti a teprve po skončení pracovní neschopnosti by v daný den byl pracovní poměr ukončen a poté v nejbližším výplatním termínu bylo vyplacené odstupné (komplet 7 průměrných výdělků)?

Pokud zaměstnanec na dohodu o pracovní činnosti dostane výpověď dle § 76 odst. 5 zákoníku práce, platí pro něj odstupné jako u pracovního poměru? 

Nechce-li se zaměstnavatel vystavit riziku žaloby na neplatnost výpovědi z pracovního poměru (neúspěšného soudního sporu), musí ve smyslu ustanovení § 50 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“), vymezit její důvod tak, aby jej nebylo možné zaměnit s jiným důvodem. V této souvislosti zaměstnavatel popíše situaci, která ho k rozvázání pracovního poměru vede, a právně ji kvalifikuje, tj. podřadí ji pod příslušný výpovědní důvod uvedený v ustanovení § 52 ZP.

Zaměstnanec skončil pracovní poměr a je u něho vedena exekuce. Mohu mu srazit přečerpanou dovolenou a ze snížené čisté mzdy o tuto dovolenou vypočítat srážku na exekuci? Mohu mu srazit přečerpanou dovolenou i v případě, kdy by mu po snížení čisté mzdy o tuto dovolenou nezůstala nezabavitelná částka 6 154 Kč?

Společnost, která se ruší, vyplácí zaměstnancům odstupné. Jeden zaměstnanec, který má pracovní smlouvu na dobu určitou (do 31. 1. 2018), odpracoval více než 2 roky. Dle mého názoru jemu náleží odstupné trojnásobku jeho průměrného výdělku [zákoník práce - § 67 odst. 1 písm. c)]. Ze strany daňového poradce bylo mi řečeno, že dostane odstupné dvojnásobku jeho průměrného výdělku, odůvodnil to tím, že zaměstnanci zůstává odpracovat dva měsíce (prosinec a leden). V jaké výši by měl zaměstnanec dostat odstupné?

Na stůl Nejvyššího soudu se ta věc sice dostala, ale dovolací soud ji řešil toliko co do splnění poučovací povinnosti soudu a co do vlivu na zákonnost soudního řízení. Protentokrát proto připomenu v této rubrice rozhodování soudů 1. a 2. stupně, které se ve svém posouzení shodly. Význam jejich rozhodnutí vidím v tom, že se zabývaly platností rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem, který pro svou osobní (soukromou) potřebu použil telekomunikační zařízení zaměstnavatele (telefonní přístroj), aniž by respektoval nastavená pravidla mj. ve vztahu k úhradě s tím spojených nákladů.

Má zaměstnanec nárok na dovolenou za říjen, když končí pracovní poměr 20. 10.?

Zaměstnankyni bude ukončen v měsíci listopadu pracovní poměr. Od roku 2011 byla na mateřské a rodičovské dovolené, které na sebe navazovaly (2 děti). Po skončení mateřských dovolených si nezažádala o proplacení dovolené, proto se dovolená bude krátit. Před nástupem na 1. mateřskou pracovala na zkrácený úvazek 4 h/5 dní v týdnu za 5 000 Kč měsíčně. Pro výpočet pravděpodobného hodinového výdělku (PHV) by se přihlédlo ke druhému čtvrtletí (7-9/2017), ve kterém bylo 65 pracovních dnů. Dále by se postupovalo: 65 x 4 h = 260, 15 000/260 = 57,692 Kč/hod. Je možné takto postupovat nebo se musí dodržet minimální hodinová mzda 66 Kč/hod či jiná? 

Zaměstnavatel se dohodl se zaměstnankyní na ukončení pracovního poměru po skončení rodičovské dovolené. Pracovní poměr by měl skončit k 20. 11. 2017, protože do 19. 11. 2017 zaměstnankyně zažádala o rodičovskou dovolenou do tří let věku dítěte. Na rodičovské dovolené je od 16. 4. 2015. Po skončení mateřské dovolené zaměstnankyně nezažádala o čerpání dovolené. Při skončení pracovního poměru přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou. Dovolená ve výši 12 dní, kterou nečerpala, by se jí měla krátit. Jaká bude přesná výše dovolené k proplacení? 

V letošním čísle pět jsem uvedl, že nejčastější důvod, proč se zaměstnanci obracejí na inspekci práce, je nevyplacená mzda či jiné peněžité plnění. Druhým nejfrekventovanějším důvodem pro podání podnětu ke kontrole jsou různé problémy související se skončením pracovního poměru.

Odstupné bylo do nedávné doby považováno za jednorázový příjem dle § 299 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“), a to především z důvodu jeho splatnosti, neboť v souladu s ustanovením § 67 zákoníku práce přísluší zaměstnanci při skončení pracovního poměru, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až d) nebo dohodou z týchž důvodů, odstupné, jež je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty. Rozsudek Nejvyššího soudu č.j. 21 Cdo 853/2016 ze dne 1. 12. 2016, který se zabýval nezabavitelnou částkou a poskytnutým odstupným, však přístup k odstupnému jako k jednorázovému příjmu změnil.

Právní věta Nelze sdílet názor, že požadavek naplnění soustavnosti méně závažných porušení pracovní povinnosti přímo ve výpovědi z pracovního poměru jde nad rámec zákona a že takový požadavek nutno...

Právní věta Každé porušení pracovní povinnosti, které nedosahuje intenzity porušení pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem nebo závažného porušení pracovní povinnosti, tedy i drobné, minimální či málo závažné porušení pracovní...

Zkušební doba se v pracovních smlouvách objevuje téměř bez výjimky a sjednat ji lze i v souvislosti se jmenováním na vedoucí pracovní místo, pokud tímto způsobem vzniká pracovní poměr....

Právní věta Zaměstnanec se stane pro zaměstnavatele nadbytečným, jestliže jeho práce, kterou je povinen konat podle pracovní smlouvy v rámci sjednaného druhu práce, pro zaměstnavatele není na základě rozhodnutí...

Pokud má zaměstnanec pracovní smlouvu na hlavní pracovní poměr na dobu určitou a po uplynutí této doby dojde k ukončení pracovního poměru dle smlouvy, je legální, aby následující den nastoupil u stejného zaměstnavatele na dohodu o provedení práce a příležitostně vykonával tu samou práci, jako při hlavním pracovním poměru?

Náš zaměstnanec dostal výpověď pro nadbytečnost a ukončil pracovní poměr ke dni 30. 6. 2017. Bylo mu vyplaceno odstupné a dostal potvrzení pro Úřad práce na podporu v nezaměstnanosti. S odstupným ani s vypočtenou výší příjmu pro Úřad práce není spokojen. Průměr pro výpočet odstupného jsem použila za 1. čtvrtletí 2017. Vím, že dovolená, nemocenské, náhrady se nezapočítávají. Žádné odměny žádné za celé čtvrtletí nedostal. Měl zaplacené hodiny za pohotovost a mzda za pohotovost se do průměru nezapočítala. Je to tak správně? 

Společnost s. r. o., má zaměstnance, který je v pracovní neschopnosti, 5. díl o ukončení dočasné pracovní neschopnosti donesl až po dvou týdnech po ukončení PN, za tuto dobu má neomluvenou absenci (máme s ním ukončený pracovní poměr), vyměřovací základ má 0 Kč, co se týče zdravotní pojištění za dobu neomluvené absence,  musí být odvedená poměrná část minimální mzdy (MM), a to tak, že zaměstnanec uhradí zdravotní pojištění zaměstnavateli a pak zaměstnavatel tuto částku odvede zdravotní pojišťovně (dále ZP)? Co, kdy zaměstnanec nezaplatí zaměstnavateli (má oddlužení), pak zdravotní pojišťovna bude vymáhat po zaměstnavateli jak částku, tak i penále, je to tak? Druhý dotaz zní: krácení dovolené - strhne se pouze počet dní nebo i částka ze mzdy (sociální a zdravotní pojištění a daň z dovolené)?

Společnost s. r. o., předmět činnosti pohostinství, ukončila svou činnost k 31. 5. 2017, má zaměstnance, který je v pracovní neschopnosti od 1. 2. 2017 do současné doby. Společník chce tuto společnost prodat, víme, že nemůžeme se zaměstnancem ukončit pracovní poměr, protože je na nemocenské. Je tu nějaké východisko, abychom s ním ukončili pracovní poměr, nebo musíme čekat, až nám donese 5. díl ukončení pracovní neschopnosti?

Návrh skupiny 54 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl podán k Ústavnímu soudu už před více než 5 lety, konkrétně dne 23. 3. 2012. Byl reakcí na některé změny v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále též „ZP“), a zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále též „ZOZ“), oba ve znění pozdějších předpisů, provedené s účinností od 1. 1. 2012 zákonem č. 365/2011 Sb., a směřoval k jejich zrušení.