Pracovní úrazy - strana 3

Jak známo, každý pracovní úraz je jiný. Většina z nich ale má jedno společné – porušení zásad BOZP a opatření pro předcházení rizikům na pracovištích. Účelem znaleckého zkoumání v oboru bezpečnost práce tak bývá odhalit příčiny vzniklého úrazu, popsat kauzalitu nehodového děje a určit faktory, které mohly ovlivnit vzniklé následky. Úkolem znalce ale není hledat viníka či dokonce posuzovat míru jeho zavinění. To je úkol pro nezávislý soud, pro jehož jednání jsou kvalitně zpracované znalecké posudky velmi důležité. Na hledání viníka se ale rozhodně nesmí v rámci své činnosti zaměřovat ani oblastní inspektoráty práce. Bohužel, ne vždy tomu tak v praxi je, jak ostatně dokládá i tento případ. Dojde-li pak ze strany OIP k označení zaměstnavatele za subjekt odpovědný za úraz určité osoby, snadno může tato firma získat nálepku viníka dané nehody. Přitom není rozhodující, jestli k danému úrazu došlo v důsledku pochybení zaměstnavatele, anebo samotného zaměstnance.

Nakládka, vykládka a manipulace se zbožím, materiálem a břemeny prostřednictvím manipulačních vozíků patří k poměrně rizikovým činnostem, vzhledem k počtu pracovních úrazů, které se v této oblasti vyskytují. Velká část znaleckých posudků se věnuje incidentům v oblasti skladování a manipulace s materiálem (srážky manipulačních vozíků, srážky vozíků s osobami a materiálem, poranění osob při vykládce a nakládce materiálu, zřícení nedostatečně upevněného břemene z vidlí vysokozdvižných vozíků, používání neschváleného příslušenství k manipulačním vozíkům, obsluha manipulačních vozíků osobami bez kvalifikace apod.). Níže uvedený případ poukazuje na rizika případného výskytu osoby v nebezpečném (manipulačním) prostoru manipulačního vozíku.

Jak známo, vozidla integrovaného záchranného systému (IZS) jsou vybavena zvláštním výstražným světlem modré nebo modré a červené barvy, případně doplněného o zvláštní zvukové výstražné znamení. V poslední době je, bohužel, slyšíme a vidíme jezdit poměrně často. Ať již za účelem hašení vzniklých požárů, nebo například poskytnutí urgentní lékařské pomoci, vyjíždějí vozidla IZS na pomoc lidem. A jelikož je jejich hlavním účelem záchrana lidských životů, mají zákonem stanovená určitá práva (a povinnosti), mezi která patří mimo jiné i právo přednostní jízdy, a to i na přechodech pro chodce.

Pokud dojde u zaměstnavatele k jakémukoli úrazu, jsou zaměstnanci povinni to ohlásit svému nadřízenému. Zaměstnavatel je pak povinen postupovat dle § 105 ZP – nejprve objasnit příčiny úrazu a zapsat jej do knihy úrazů se všemi náležitostmi stanovenými nařízením vlády č. 201/2010 Sb.

Ze sdělovacích prostředků i odborných zdrojů se lze dozvídat o řadě případů, při nichž došlo ke zranění dítěte v důsledku nesprávné manipulace s nebezpečnými chemickými látkami. Šlo jak o nehody vzniklé během výuky chemie ve škole, tak i během mimoškolních aktivit, mezi které patří příměstské tábory nebo zájmové kroužky. Až na výjimky se přitom jedná o pokusy, které jsou prováděny jen pro pobavení publika. Nejbolestivější na těchto událostech nesporně bývá to, že jsou při nich těžce zraněny děti, které těmto pokusům obvykle jen přihlížely. Naprosté rozčarování naproti tomu vyvolávají závěry vyšetřování některých případů, které skončily konstatováním, že se jednalo o nešťastnou událost bez zjevného viníka. Ve skutečnosti bývá ale viník jasný. Až na výjimky se jedná právě o učitele či lektory, z nichž mnozí, často bez potřebných znalostí a zkušeností, se neváhají pouštět do experimentování s mnohdy i velmi nebezpečnými chemickými látkami.

Otázky kolem náhrady škody za pracovní úrazy a nemoci z povolání patří v personální praxi mezi nejčastější a složité právní záležitosti. V této souvislosti se objevuje celá řada problémů, které je nutné řešit v závěrečné fázi v podobě soudních návrhů. Dotazy se vyskytují zejména kolem záznamů o pracovních úrazech směřující k tomu, zda lze úraz odškodnit i bez vyhotovení této písemnosti.

Velká část znaleckých posudků v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je vyžadována i v oblasti stavebnictví. Z pohledu rizikovosti patří tato oblast k vysoce rizikovým oborům, kde dochází k mnoha pracovním úrazům. Stavebnictví představuje poměrně široký komplex činností, který v sobě zahrnuje lidského činitele, technická zařízení, energie a pracovní prostředí, ve kterém jsou pracovní činnosti vykonávány. Pracovníci na stavbách se pohybují na místech, kde se vyskytuje mnoho nebezpečných činitelů, např. prach, hluk, stroje, elektrická zařízení, a pohybují se ve výškách a nad volnou hloubkou. Zejména práce ve výškách je činnost, při které často dochází k nežádoucím pracovním úrazům z důvodu pádu, sklouznutí nebo zřícení z výšky (pády ze střechy, z lešení apod.) Kauza, o které bude tentokráte řeč, přináší případ pádu pracovníka ze střechy skrze střešní světlík, který skončil, bohužel, tragicky.

Smrtelný úraz rodinného příslušníka, na jehož vzniku měl podíl další rodinný příslušník, lze považovat za tragédii. A právě takovýto scénář bude představen v tomto díle. Při neodborném kácení stromů došlo k pádu vzrostlého stromu do míst, kam člověk obsluhující řetězovou motorovou pilu dostatečně neviděl a žádným způsobem neměl tento prostor zajištěn proti vstupu nepovolaných osob. Bohužel, padající strom zasáhl ženu, která právě vstoupila do tohoto nebezpečného prostoru. Tragédií na případu je, že se jednalo o manželku tohoto muže a současně spolumajitelku uvedeného lesa.

Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo mu byla zjištěna nemoc z povolání, vzniká nárok na poskytnutí náhrad škody a nemajetkové újmy, které mu v důsledku toho vznikly. Od 1. ledna 2021 došlo k zásadním změnám v této oblasti. Jak po novele zákoníku práce poskytování náhrad vypadá?

Již několikrát jsme v tomto našem seriálu narazili na případy těžkých úrazů nebo provozních nehod, které byly způsobeny lidskou chybou. Ta může mít různé příčiny i následky. Asi nejčastěji se lze setkávat s pochybeními, přehlédnutími či prostým lajdáctvím. Poměrně hodně případů ale bývá spojeno také s mnohem vážnějšími jevy, jakými jsou vědomá porušení povinností nebo podcenění nebezpečnosti určitých situací. K těm dochází zejména při takových činnostech, při nichž se nehody vyskytují jen zřídka, anebo kde se nepředpokládá, že by mohlo dojít k vážným následkům.

Poměrně velkou část znaleckých posudků v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci tvoří nehody související s provozem manipulačních vozíků. K těmto nehodám zpravidla dochází při jejich nesprávném používání, nedodržováním návodů k obsluze, místních provozních bezpečnostních předpisů pro provozování dopravy, podceňováním již existujících pracovních rizik nebo nedodržováním zaměstnavatelem stanovených opatření k jejich eliminaci nebo minimalizaci. Často se během znaleckého zkoumání dojde k zjištění, že zaměstnavatelé neprovádějí řádnou kontrolní činnost nad dodržováním opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nebo tuto činnost provádějí pouze formálně a nekompetentně. O jedné takové nehodě vypovídá tento případ.

Před zahájením jakékoliv činnosti na elektrickém zařízení musí být provedeno posouzení možného rizika úrazu elektrickým proudem. Na jeho základě pak musí být stanoveno, jakým způsobem budou tyto činnosti vykonávány a jaká bezpečnostní opatření musí být provedena, aby byla zajištěna náležitá bezpečnost osob. Toto stanovuje norma ČSN EN 50110-1 ed. 3.

Náš zaměstnanec měl pracovní úraz, který byl jeho ošetřujícím lékařem ohodnocen a byla stanovena výše náhrady, kterou jsme mu jako zaměstnavatel vyplatili. Poté jsme uplatnili toto odškodnění u naší pojišťovny a ta nám uhradila pouze část celé částky. Jakou dokumentaci musí zaměstnanec doložit zaměstnavateli a zaměstnavatel dále pojišťovně v případě žádosti o odškodnění za pracovní úraz? Je možné, aby pojišťovna na základě svého posudku krátila náhradu škody za pracovní úraz zaměstnavateli? A má poté právo zaměstnavatel krátit náhradu škody také zaměstnanci? 

Když je počasí, že by psa nevyhnal, sedá do aut daleko víc lidí než obvykle. Raději postojí v kolonách, ale v teple a třeba při příjemné hudbě, než aby přešlapovali v nečase na zastávce MHD. Jenomže i z pohodlnější jízdy se náhle může stát problém. Například když cestou nabouráte nebo vám auto zaparkované před firmou vykradou. A co když se vám něco stane s firemním autem na služební cestě? V celé řadě případů se totiž jedná o pracovní úrazy a potom platí výhodnější právní úprava.

Dostupné statistiky i obecné zkušenosti z praxe ukazují, že nehody s nejhoršími následky se stávají při těch nejběžnějších životních situacích. Právě rutinní pracovní operace u většiny zaměstnanců vyvolávají skálopevné přesvědčení, že je perfektně ovládají a nemůže je tudíž nic nemilého překvapit. Jedná se ale o falešný pocit sebejistoty a bezpečí, při kterém člověk snadno může udělat chybu s fatálními následky. Případ, o kterém bude tentokráte řeč, je přesně z tohoto ranku.

Zaměstnavatel, jako silnější strana v pracovněprávních vztazích, nese dle zákona tzv. objektivní odpovědnost ohledně následků pracovních úrazů a nemocí z povolání zaměstnanců. Aktuální novelou zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, byly upraveny některé povinnosti zaměstnavatele nahradit škodu a nemajetkovou újmu. Změny se týkají především rozšíření okruhu osob, které mají nárok na tzv. jednorázové odškodnění pozůstalých, a nového způsobu odvození výše náhrady výdajů na zřízení pomníku nebo desky od průměrné mzdy.

Zaměstnanec měl pracovní úraz. Zaměstnavatel bude doplácet zaměstnanci rozdíl mezi nemocenskými dávkami a jeho průměrným výdělkem. Bude tato náhrada po dobu pracovní neschopnosti podléhat zdanění a odvodu sociálního a zdravotního pojištění? Po skončení pracovní neschopnosti požádá Kooperativu, kde povinně platí úrazové pojištění, o proplacení náhrad mzdy.

XIX. Nesprávně postavené lešení s následkem pádu zaměstnance Popisované kazuistiky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci představují víceméně smutné reálné příběhy, jejichž vyústěním je zpravidla újma na životě...

Pokud jsou pracovní činnosti prováděny na veřejných místech, pak se zpravidla úzce dotýkají bezpečnosti a ochrany zdraví všech osob, které mohou být jejich prováděním dotčeny. Mezi takovéto činnosti patří např. údržba veřejně přístupných pozemních komunikací. Při jejím provádění se zřizuje dopravní omezení v konkrétním místě a ostatní účastníci silničního provozu jsou poté povinni dodržovat zavedená opatření, která mají eliminovat vznik rizik plynoucích z prováděných prací. Jak ale sama praxe ukázala, ne vždy jsou v ohrožení životy a zdraví pouze osob z řad veřejnosti, ale i samotných zaměstnanců provádějících práce údržby. Dnešní případ bude popisovat událost, kdy nedbalé chování fyzické osoby zapříčinilo smrt zaměstnance údržby při provádění prací na veřejně přístupné pozemní komunikaci.

Je tzv. práce na zkoušku řádnou závislou prací podle zákoníku práce? Jak nahlížet na úrazy při tzv. práci na zkoušku?