Pracovní poměr - strana 102

Problematika nelegální práce, která je i nadále jednou z nejzásadnějších oblastí zaměstnanosti a pracovního práva obecně, nemá odraz pouze ve správním právu, resp. ve správním trestání, byť tato rovina nelegální práce jednoznačně dominuje v preventivní, kontrolní i sankční činnosti správních orgánů, zejména orgánů inspekce práce a celní správy, když nelze opomíjet ani tu rovinu nelegální práce, která má svůj odraz v rovině trestněprávní. Základní náhled na trestněprávní rovinu, která je v praxi, z pochopitelných důvodů, oproti správnímu trestání poměrně opomíjena, by měl přinést tento článek.

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve dnech 23. 10. a 24.10.2015 ve Tvrzi Holešice – III. Část 7. PROBLÉMY V SOUVISLOSTI S PŘEPRAVOU NA PRACOVNÍ CESTĚ Zaměstnavatel vyšle...

Zaměstnanec má vystaven doklad OČR ze dne 4. 4. na matku svých dětí. Adresa na vystaveném dokladu pro matku dětí je jiná než bydliště zaměstnance. Zrušení pracovního poměru ve zkušební lhůtě odmítl 4. 4. převzít s tím, že to podepíše po skončení OČR. Zaměstnavatel mu přesto toto zrušení zaslal poštou na adresu bydliště do vlastních rukou. Na uvedené adrese nebyl zastižen. Úložní doba této zásilky činí 10 dní. Který den se počítá za ukončení pracovního poměru? A co v případě, kdy v této době předloží doklad o dočasné pracovní neschopnosti během úložní doby?

Může zaměstnavatel podmiňovat uzavření pracovního poměru a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tím, že budoucí zaměstnanec musí předložit výpis z evidence rejstříku trestů fyzických osob? Jaké právní předpisy kromě zákoníku práce tuto oblast zahrnují? Nyní bez ohledu na druh obsazovaného pracovního místa (od uklízečky až po vedoucího) dle pokynů vedení firmy postupujeme tak, že pokud budoucí zaměstnanec nepředloží "čistý" trestní rejstřík, tak s ním není smlouva anebo dohoda uzavřena. Firma podniká v dopravě a skladování.

Mám nejasnosti ohledně posouzení dopravně psychologického vyšetření řidičů (zaměstnanců) podle § 87a zákona č. 361/2000 Sb. z pohledu pracovní doby. Jak posuzovat nepřítomnost zaměstnance z důvodu tohoto vyšetření? Podle mého názoru se nejedná o překážku v práci. Jedná se tedy o výkon práce, za nějž přísluší mzda? Nebo je to ještě jinak?

Zaměstnanec požádal o změnu pracovní doby od 8:00 do 14:30 hod. v loňském roce. Tato změna mu byla schválena. Dnes ovšem nastoupil bez oznámení v 6:00 hod. Zaměstnavateli předem nic neoznámil. Zaměstnanec jen dnes sdělil, že bude pracovat do 12:30 hod. Jakým způsobem se může zaměstnavatel bránit? Dá se to posuzovat jako porušení pracovní doby? Může zaměstnavatel v tomto případě trvat na dodržení pracovní doby do 14:30 (běžná doba ostatních zaměstnanců - jednosměnný provoz)?

Tento článek má poukázat v kontextu rozsudků Nejvyššího správního soudu na smysl těch ustanovení zákona o zaměstnanosti, která se dotýkají soustavné přípravy na budoucí povolání1), neboť posuzování této skutečnosti může být, jak vyplyne z popsaného, často předmětem nesprávných závěrů. Soustavná příprava na budoucí povolání se může promítnout jak např. do posouzení skutečnosti, zda došlo k umožnění výkonu nelegální práce cizince, tak na druhé straně např. do vedení uchazeče o zaměstnání v evidenci úřadu práce.

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve dnech 23. 10. a 24.10.2015 ve Tvrzi Holešice – II. část 4. DÉLKA SMĚNY (VÝKONU PRÁCE) PŘI PRUŽNÉM ROZVRŽENÍ PRACOVNÍ DOBY Zaměstnavatel...

Úvod Novelou zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, byl do tohoto právního předpisu s účinností od 1.1.2012 doplněn nový výpovědní důvod a nová povinnost zaměstnance....

Pohyb osob a související pojištění v systémech sociálního zabezpečení jsou v rámci Evropské unie upraveny Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího nařízení č. 987/2009. Tato nařízení představují základní a závazné normy, které jsou postaveny nad národní právní předpisy jednotlivých států. V současné době postupují podle těchto nařízení nejen státy Evropské unie, ale jsou aplikována i vůči občanům a institucím z Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska.

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve dnech 23. 10. a 24.10.2015 ve Tvrzi Holešice – I. část

Zaměstnavatel nemá pro zaměstnance dostatek práce a pošle je domu za 60 % z minimální mzdy - 5 940 Kč hrubá mzda. Jaký vyměřovací základ bude pro odvod sociální a zdravotního v případě, že 60 % je pod minimální mzdou?

Firma (fyzická osoba) hodlá vyslat své zaměstnance do Nizozemka na práce na nemovitosti (řemeslníci-elektrikáři). Budou zde pracovat 2 týdny, pak se budou vracet zpět do ČR, kde budou týden a pak zase pojedou pracovat. Celá zakázka by neměla trvat déle než 3 měsíce. Prosím o informaci, jak to bude s odvodem sociálního a zdravotní pojištění a daně z příjmů v jejich mzdách? Budu stále odvádět odvody z mezd do České republiky? Je potřeba tyto skutečnosti hlásit na okresní správu nebo zdavotní pojišťovnu? Na co si máme dát pozor?

Jsme příspěvková organizace, odměňujeme zaměstnance platem. Jsme sociální zařízení s nepřetržitým pracovním režimem. Zaměstnanci mají nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu. Uplatňujeme vyrovnávací období, vše podle legislativy. Zaměstnance dělíme do třech skupin. První skupina jsou pracovníci v sociálních službách a slouží 2 druhy směn - ranní /7.00 - 14.00/ a denní /7.00 - 19.00/. Druhá skupina jsou pracovníci v sociálních službách a slouží 3 druhy směn - ranní /7.00 - 14.00/, denní /7.00 - 19.00/ a noční /19.00 - 7.00/. Třetí skupinu tvoří zdravotní sestry a slouží 3 druhy směn - ranní /7.00 - 14.00/, denní /7.00 - 19.00/ a noční /18.30 - 7.00/. Všechny 3 skupiny zaměstnanců pracují v jedné budově, v jednom provozu, někteří na I. oddělení, jiní na II. oddělení a někteří /sloužící noční směny/na obou odděleních. Domníváme se, že první skupina zaměstnanců by měla být zařazena v jednosměnném pracovním režimu, tedy 40 hodin týdně. A druhá a třetí skupina by měla být zařazena jakou dvousměnná, tedy 38,75 hodin týdně. Je toto zařazení správné?

Zaměstnávání Zaměstnávání je forma závislého vztahu zaměstnance na zaměstnavateli, kdy zaměstnanec provádí činnost podle pokynů zaměstnavatele v době a na místě zaměstnavatelem k tomu určeném, za předem dohodnutou odměnu...

Může mít zaměstnanec dvě pracovní smlouvy u dvou zaměstnavatelů, každou na plný úvazek?

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. Musí mít vstupní lékařskou prohlídku, případně periodickou prohlídku i zaměstnanec, který pracuje na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti? Jedná se např. o výkon práce dohledu nad žáky, učitele, uklízečky.

Úvod V ustanovení § 39 obsahuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, právní úpravu týkající se pracovních poměrů na dobu určitou. Vymezuje podmínky, za kterých...

Pokud budeme hledat ve zdravotním pojištění opravdu problémovou oblast, pak nesporně bude tímto tématem odvod pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance v přímé vazbě na minimální vyměřovací základ. Proto musejí zaměstnavatelé pečlivě dbát na to, aby při výpočtu a odvodu pojistného důsledně postupovali podle zákona.

Tento článek se zabývá dvěma rozsudky Nejvyššího správního soudu, které ve svém důsledku představují jednak zásadní dopad pro činnost Úřadu práce České republiky při aplikaci předmětného ustanovení zákona o zaměstnanosti v praxi, a jednak představují ustálení přezkumné činnosti správních soudů v oblasti neposkytnutí příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením.