Otázky a odpovědi - strana 47

Agentura práce zaměstnává zaměstnance z cizích zemí. Tito jsou zaměstnanci agentury práce, ale vykonávají práci pro uživatele (faktického zaměstnavatele). Agentura za toto poskytnutí zaměstnanců uživateli každý měsíc fakturuje. Jak je to s náklady na ubytování těchto zaměstnanců? Agentura je ubytovává v bytech a rodinných domech, které si za tímto účelem pronajímá. Jsou výdaje na pronájem, energie a zařízení těchto pronajatých prostor pro agenturu daňově uznatelným výdajem? Všichni zaměstnanci mají bydliště ve své zemi. Dále agentura pro zaměstnance do zahraničí jezdí a vozí je do ČR. Jsou výdaje na tyto cesty pro agenturu daňově uznatelným výdajem?

Jediný jednatel a společník s. r. o. ve starobním důchodu pobírá měsíčně odměnu 2 400 Kč dle smlouvy o výkonu funkce jednatele. Z této částky platí zdravotní pojištění 108 Kč, čistá mzda činí 2 292 Kč. Sociální pojištění ani zálohy na daň neodvádí. Má podepsané prohlášení, uplatňuje základní slevu na poplatníka. Při ročním zúčtování je výsledná daň nula. Prosím o kontrolu - je vše správně? 

Fyzická osoba podnikající jako soukromá farmářka, vede daňovou evidenci, plátce DPH: je ještě zaměstnaná na dohodu o provedení práce u svého (nevlastního) otce, který provozuje penzion se svojí manželkou (matkou farmářky), která je spolupracující osobou. Může být dcera (souběžně s uzavřenou DPP) také spolupracující osobou v penzionu podle § 13 odst.1 písm. c)?

Chceme na jedné pozici změnit pracovní dobu, nyní je od 6,30 do 15,00, chceme ji nastavit od 7,30 - 16,00. Zapracujeme tuto změnu do pracovního řádu. Musí zaměstnanec na této pozici s touto změnou souhlasit? Seznámení s pracovním řádem dostane k podpisu. Nebo mu to můžeme nařídit? Co máme udělat, pokud s touto pracovní dobou nebude souhlasit? 

Zaměstnanec nastoupil na paragraf - ošetřování nezletilého dítěte od 8. 10. do 12. 10. 2018. Ovšem od 15. 10. 2018 nastoupil sám na nemocenskou (nepracovní úraz), vrátit se má do zaměstnání v únoru 2019. V roce 2018 neměl vybraných 5 dnů dovolené - má nárok na těch 5 dnů dovolené, nebo se krátí? V roce 2019 (zaměstnanci ve firmě mají 20 dnů dovolené) bude se krátit dovolená za měsíc leden 2019? 

Jak se počítá náhradní plnění odběrem zboží pro OPPP se zdravotním postižením, když máme např. 35 pracovníků a odběr zboží za rok za 25 000 Kč (bez DPH)? O kolik osob si můžeme snížit tento podíl?

Zaměstnanec má roční nárok na dovolenou 20 dní. Je zaměstnán od 1. 1. 2017  dosud. V době od 8. 3. 2017 do 31. 3. 2018 byl v pracovní neschopnosti. O kolik dní mu bude krácena dovolená za rok 2017 a za rok 2018?

Naše firma zaměstnává 20 lidí na hlavní pracovní poměr, další na příležitostné dohody o provedení práce či pracovní činnosti a dále máme zaměstnance v zemích východní Evropy. Tito zaměstnanci pracují z domova (tedy z jiného státu), pracovní smlouvu mají uzavřenou s naším českým s. r. o., pro zpracování mezd máme v předmětných zemích personalisty, firmu máme zaregistrovanou pro tyto daně v těchto zemích a veškeré odvody ze mzdy jsou odváděny v předmětných zemích naším jménem. Zahrnují se tito zaměstnanci do součtu pro stanovení povinnosti zaměstnávat invalidy či placení daně? A jak je to s dohodami? Jaký zákon a paragraf toto řeší? 

V kanceláři zaměstnáváme VŠ studentku na pomocné administrativní práce. Pro následující rok 2019 ale nevíme dopředu, kolik odpracuje hodin (záleží na rozvrhu ve škole, přes prázdniny nebude pracovat apod). Je možné s ní uzavřít dohodu o provedení práce na 300 hod. a po odpracování těchto hodin dohodu ukončit a uzavřít dohodu o pracovní činnosti na stejnou práci?

Budeme přecházet na nový docházkový systém. Docházka zaměstnanců, kterou evidujeme ve starém systému, bude zcela vymazána a v novém budou evidovány pouze docházky od spuštění nového systému. Je třeba archivovat i docházkové listy pro případnou kontrolu? Máme je archivovány několik let v tištěné podobě spolu s výkazy zaměstnanců, ale po skartaci ztratíme i toto. Kdybychom měli případnou kontrolu, mohou po nás vyžadovat docházkové listy, nebo je to pouze pro naši kontrolu, jak zaměstnanci chodili do práce a rozhodující jsou informace ve mzdovém programu?

Musí se od ledna 2019 odvádět z odměny jednatele do 2 999 Kč (na základě smlouvy o výkonu funkce) zdravotní pojištění, pokud si ho jednatel platí již jinde (z jiného zaměstnání)?

Osoba, která měla přiznaný invalidní důchod I. stupně, se stala rozhodnutím posudkového lékaře osobou zdravotně znevýhodněnou. Tedy již nepobírá žádný důchod, jen má zdravotní omezení při výkonu práce. Je osoba zdravotně znevýhodněná povinna odvádět minimální zdravotní pojištění, nebo pro ni platí stejný postup jako pro osobu se zdravotním postižením, která pobírá invalidní důchod? Pokud má povinnost odvádět minimální zdravotní pojištění, bude toto minimální pojištění odvádět dnem, kdy vstoupí v platnost rozhodnutí o ukončení přiznání statusu invalidního důchodce?

Jsme hotel, máme zaměstnance s nerovnoměrně i rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou. Pracuje se celý rok včetně víkendů, ale na dobu vánočních svátků byl hotel zavřený. Zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou neměli tedy na období 24. - 26. 12. stanovenou směnu, tedy nemají nárok na náhradu mzdy za tyto svátky. Ostatní zaměstnanci pracující běžně po-pá rovněž nebyli v práci. Má se aplikovat stejný postup - tedy neměli stanovenou směnu na období 24. - 26. 12. a nemají mít náhradu mzdy za svátek, anebo se to bere jako běžný svátek připadající na pracovní den, a tedy mají nárok na náhradu mzdy za svátek?

Pokud si bude jednatel vyplácet odměnu za výkon funkce ve výši Kč 2 000 měsíčně (na základě smlouvy o výkonu funkce s platností od 1. 1. 2019), odvádí se z této odměny sociální a zdravotní pojištění?

Prosím o informaci, zda stačí následná formulace v dodatku k pracovní smlouvě (zkráceně uvádíme): Dodatek č. … k pracovní smlouvě ze dne … - uveden zaměstnavatel a zaměstnanec - obě strany se dnešního dne dohodly na těchto změnách - s platností od 1. 12. bude pracovní pozice … - ostatní ujednání zůstávají beze změny - vyhotoveno ve dvou výtiscích - místo, datum - podpisy obou stran. Jde nám o to, jestli musí být vyloženě uvedeno - účinnost dodatku od …, když je v textu uvedeno, že dnešního dne se strany dohodly? Nikde v zákoně není podmínkou platného dodatku účinnost, ale tímto prosíme o upřesnění, protože v některých vzorech je účinnost od ... uváděna a v některých není.

Může být s jednatelem sjednáno jeho pravidelné pracoviště v místě jeho trvalého bydliště? Je možné mu v rámci cestovních náhrad proplatit čtvrtletní jízdenku na vlak, kterým dojíždí z místa svého bydliště do sídla firmy? Musí k těmto cestám existovat cestovní příkaz, či jen stačí nárok na náhrady cestovních nákladů dojednat ve smlouvě o výkonu funkce jednatele?

Jednatel s. r. o., nerezident, OSVČ v Polsku, se chce zaměstnat na základě smlouvy o výkonu funkce. Tuto mzdu budeme zdaňovat srážkovou daní dle ve výši 15% dle § 36 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů. Jak je to s pojistným? V odpovědi na dotaz ID č. 16893 je uvedeno, že takový příjem nepodléhá odvodům sociální a zdravotního pojištění. Není tedy třeba dále řešit příslušnost sociálního a zdravotního pojištění, neboť odměna jednatele – daňového nerezidenta - pojistnému nepodléhá. Můžete prosím podat odkaz na zákon, paragraf, ze kterého tvrzení vychází? Má vliv na pojistné, zda je jednatel nerezident OSVČ v jiném členském státě nebo je v jiném členském státě zaměstnán?

Jsme česká firma, daňový rezident ČR, a plánujeme zaměstnat na Slovensku zaměstnance, občana SR, místo výkonu práce také SR. Jaké povinnosti máme vůči SR z hlediska daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, zdravotního a sociálního pojištění za zaměstnance a odvodů za zaměstnavatele? 

Se zaměstnancem jsme měli uzavřenu v roce 2016 a 2017 dohodu o pracovní činnosti - vždy na kalendářní rok. V roce 2018 jsme uzavřeli pracovní poměr na dobu určitou do 31. 12. 2018. Mohu v roce 2019 uzavřít další pracovní poměr na dobu určitou - a zdůvodnit jako vážný provozní důvod zástup za mateřskou a rodičovskou dovolenou konkrétní zaměstnankyně? Nebo už musím uzavřít poměr na dobu neurčitou?

Pracovnice je v dlouhodobé pracovní neschoponosti, v jejím průběhu dostala výpověď z pracovního poměru. Považovala to za nesprávné, odvolala se. Proběhlo soudní řízení, které ji dalo za pravdu. Zaměstnavatel souhlasí a vyplatil zaměstnankyni 120 000 Kč s posvěcením soudního smíru. Zaměstnavatel zaúčtoval po dotazu, jak naložit s výplatou 120 000 Kč, že se podle něj jedná o "NÁHRADU ŠKODY" a zaúčtoval jako ostatní provozní výnosy. Nyní tedy řešíme u zaměstnankyně, jak naložit s daní a odvody. Zzaměstnavatel nevykázal jako mzdu, tedy odvody OSSZ a ZP nejsou, protože za ně odpovídá při výplatě zaměstnavatel? Daň ze mzdy podle § 6 ZDP také ne, přichází do úvahy § 10 ZDP jako jiný příjem, nebo jde čistý příjem pracovnice = náhrada škody?