Otázky a odpovědi - strana 8

Jaký je postup výpočtu náhrady mzdy při DPN v roce 2022? Náš zaměstnanec byl v DPN 6 dní, tj. 48 hod. Je více názorů, nejsem si jistá, jak postupovat.

Jak má postupovat zaměstnavatel v případě, když bude chtít kontrolovat zaměstnance v době prvních 14 dnů pracovní neschopnosti? Jde nám o to, kdo může kontroly za zaměstnavatele provádět, na základě jakých dokumentů se musí ten, kdo kontrolu provádí prokázat, zda musí být postup popsán ve vnitřním předpisu, jak postupovat v případě nezastižení, zda může zaměstnavatel provádět kontroly i o víkendu apod.

Zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti (malý rozsah) na dobu neurčitou. V roce 2021 měl všechny příjmy bez odvodu pojištění. V lednu měl příjem přes 3 500 Kč. Posledního ledna, tj. 31.1. onemocněl a má zároveň izolaci. U zaměstnance nelze dopředu stanovit rozvrh pracovní doby. Jde o hasiče, který má hodiny dle počtu výjezdů k událostem (havárie, požáry ap.). Jak máme postupovat se stanovením rozvrhu pracovní doby pro nemoc?

Původní pracovní poměr na dobu neurčitou. Ženě končí v únoru rodičovská 3letá dovolená s prvním dítětem, zaměstnavatel souhlasil s neplaceným volnem do 4 let dítěte, o které žena požádala. Ta nyní zjistila, že je opět těhotná, zatím to zaměstnavatel neví. Má nárok poté opět na čerpání mateřské od zaměstnavatele, dle příjmů před 3 roky? Žena mezi prvním a druhým dítětem, dítě bude mít poté 3,5 roku, u zaměstnavatele nepracuje (nemá příjem), je však z titulu neplaceného volna stále vedena jako zaměstnanec. Podle čeho bude mateřská stanovena? Může zaměstnavatel ženu propustit, když po 3 letech již není chráněna, když se dozví o těhotenství? Žena má založené při rodičovské živnostenské podnikání jako vedlejší činnost, neplatí žádné zálohy - bude to mít vliv na čerpání následné mateřské dovolené, může živnostenský list toto nějak komplikovat? Příjem je minimální.

Mám zaměstnance na HPP, od 28. 4. 2021 do 16. 8. 2021 odešel na mateřskou dovolenou. Zároveň jsme mu udělali smlouvu DPČ od 17. 8. 2021 – 17. 1. 2022. Dne 17. 1. 2022 byl při povinném testování covid pozitivní, pracovní neschopnost mu vystavila KHS jak na pracovní poměr z HPP, tak na DPČ. Má tedy vystavené dvě pracovní neschopnosti. Ze které mu mám uhradit prvních 14 dnů nemocenské?

Náš dotaz se týká vykrytí zbývající části směny při pracovní neschopnosti. Zaměstnanec má plánovanou směnu 22.–23. 11. v čase 18:00–5:00 hod. Lékař jeho pracovní neschopnost ukončil k 22. 11., tzn., že zaměstnanec na směnu od 18 hod. nenastoupil. Jaký je správný postup pro vykrytí zbývající části směny v čase 0:00–5:00 hod. (23. 11.)?  Bude stejný postup vykrytí směny i při začátku pracovní neschopnosti? Př.: Zaměstnanec má plánovanou směnu 22.–23. 11. v čase 22:00–5:30 hod. Lékař uznal zaměstnance práce neschopným až od 23. 11., tzn., že zaměstnanec na směnu 22. 11. od 22 hod. již nenastoupil.

Našemu zaměstnanci, muži, který je otcem dítěte a manželem matky dítěte, se má narodit dítě 13. 1. 2021. Matka dítěte bude čerpat MD do konce 6. týdne po porodu. Náš zaměstnanec chce už dnem porodu zažádat o rodičovskou dovolenou do 2 let věku dítěte. V rámci této RD bude čerpat 14 kalendářních dnů otcovské poporodní péče, další 4 týdny - do ukončení MD matky - bude na rodičovské dovolené. Od začátku 7. týdne po porodu bude čerpat MD (matka se vrátí do práce) a následně bude na rodičovské dovolené a bude čerpat rodičovský příspěvek. Byl by plátcem zdravotního pojištění za tohoto zaměstnance stát po celou dobu, už ode dne porodu, kdy by v prvních 6 týdnech nepobíral žádné dávky (MD by pobírala matka) a my bychom za něj nemuseli platit ZP z alespoň minimálního VZ? Do kterého dne by pobíral MD? Za předpokladu, že by porod skutečně nastal 13. 1. a MD pobíral od 24. 2. 2022 (od začátku 7. týdne) po dobu 22 nebo 28 týdnů? Údajně mu na sociálce poradili, že by se matka těchto dávek mohla vzdát ihned po porodu a on by je pobíral po celou dobu 28 týdnů, což by pro ně bylo finančně výhodnější?

Mezi zaměstnanci panuje názor, že je rozdíl ve výplatě nemocenského při pracovní neschopnosti a při karanténě či izolaci. Prosím o vysvětlení, jak postupovat při náhradě mzdy v prvních 14 kalendářních dnech a jak poté vyplácí nemocenské OSSZ ?

Od 1. 12. 2021 náš jednatel pobírá odměnu za jednatelství ve výši 5 000 Kč. Zároveň je osobou vedenou u PSSZ jako OSVČ hlavní a pravidelně platí stanovené minimální zálohy na ZP (2 393 Kč), které jsou vyšší než zálohy stanovené z minimální mzdy (2 052 Kč). Nemusím tedy z jeho mzdy provádět dopočet a odvádět zálohy na ZP z alespoň minimálního VZ? Jaké doklady mi má doložit, abych tuto skutečnost mohla při kontrole doložit ZP? Oznamuji tuto skutečnost ZP nějakým kódem?

Se zaměstnancem byl ukončen pracovní poměr dne § 52 písm. e) zákoníku práce. Dle lékařského posudku pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu způsobilost vykonávat práci - nikoliv vlivem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Výpovědní doba činí 2 měsíce a počíná běžet 1. 12. 2021. Pracovní poměr bude ukončen 31. 1. 2022. Posudek byl vyhotoven 8. 11. 2021, od té doby zaměstnanec nevykonává práci, je uplatněna překážka na straně zaměstnavatele (nemá pro zaměstnance jinou práci). Zaměstnanci nebude poskytnuta náhrada platu podle § 208 zákoníku práce. Jak to bude s odvodem pojistného? Bude muset být uplatněn odvod zdravotního pojištění do minimálního vyměřovacího základu, neboť pracovní poměr stále trvá?

Jak to bude s vyplacenou mimomzdovou odměnou, při odchodu zaměstnance do starobního důchodu. Tato odměna bude vyplacena z čistého zisku firmy (tedy po zdanění i odvodech). U zaměstnance bude figurovat jako mimomzdový příjem, tedy nebude spadat ho hrubé mzdy zaměstnance. Poskytování odměn k této životní situaci máme stanoveno v kolektivní smlouvě společnosti. Musí se i za těchto podmínek (mimomzdového příjmu), kdy je odměna vyplacena z čistého zisku zdanit a odvést SP a ZP? Dle kontrolního orgánu OSSZ si nejsou jisti...

Firma smluvně ujednala v pracovní smlouvě dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5, že případný doplatek zdravotní pojištění z důvodu nízké mzdy uhradí zaměstnavatel. Je možné tento doplatek zařadit do daňových nákladů právě podle výše uvedeného paragrafu?

Kolik let může zpětně v rámci jedné standardní kontroly zdravotní pojišťovna či Česká správa sociálního zabezpečení kontrolovat zaměstnavatele?

Podléhá mimořádná odměna funkcionáře odborů za záslužnou činnost při ukončení činnosti odborové organizace zdanění, případně odvodu pojištění?

Zaměstnanec má chorvatské občanství. V Chorvatsku má aktivní IČO, v ČR pracovní smlouvu. Je to jeho první zaměstnání v ČR. Zaměstnanec bude mít hlavní zájem v ČR, kde i jeho příjmy budou vyšší než v Chorvatsku. Jak máme postupovat v oblasti daní, sociálního a zdravotního pojištění? Kdo popř. určuje, v jaké zemi bude plátcem? 

Zaměstnavatel platí zaměstnancům tzv. připojištění nemoci. Zaměstnancům se tato částka zahrnuje do základu, jako nepeněžní příjem. V případě dlouhodobé nemoci, bez výdělku, se zaměstnanci nevykáže "vyloučená doba" na ELDP, na příloze k žádosti je nemoc ve "vyloučené době". Je to správně?

Pokud by se OSVČ dostala do karantény z důvodu kontaktu s osobou s onemocněním covid-19, má nárok na nějaké náhrady, pokud si nehradí nemocenské pojištění? Může si nechat vystavit neschopenku, aby alespoň nemusela taková osoba platit minimální zdravotní a sociální pojištění?

Zaměstnanec, který odchází do starobního důchodu, má smlouvu s firmou (s. r. o.) na zaměstnání malého rozsahu a bude pobírat měsíčně odměnu 3 400 Kč hrubého. Zaměstnanec není členem statutárního orgánu. Musí z této částky odvádět zdravotní pojištění?

Pojištěnci narozenému dne 19.11.1956 vznikl nárok na řádný starobní důchod ke dni 19.5.2020. Po tomto datu vykonával důchodově pojištěnou výdělečnou činnost, o přiznání starobního důchodu nepožádal. Zároveň ale od roku 2013 pobírá nepřetržitě invalidní důchod II. stupně. Invalidní důchod bude úderem 65. roku (19.11.2021) přeměněn z moci úřední na starobní důchod. Pojištěnec požádá o klasický starobní důchod s přiznáním např. k datu 1.5.2022 a do té doby bude vykonávat důchodově pojištěnou činnost (bez dočasné pracovní neschopnosti, neplaceného volna, apod.). Bude mu období 19.11.2021 - 30.4.2022 hodnoceno jako doba pojištění pro zvýšení procentní výměry důchodu dle § 34 odst. 2 zákona 155/1995 Sb.? A nebo se starobním důchodem citovaným v témže ustanovení "a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod..." myslí i starobní důchod přeměněný podle § 61a ZDP a zvýšení za toto období náležet nebude?

Jsme výrobní družstvo a náš zaměstnanec a člen družstva byl zvolen předsedou představenstva. Kvůli souběhu funkcí nám bylo doporučeno poskytnout tomuto zaměstnanci po dobu výkonu funkce člena statutárního orgánu pracovní volno bez náhrady mzdy a uzavřít s tímto zaměstnancem smlouvu o výkonu funkce, ve které by byla stanovená pravidelná měsíční odměna ve výši 40 000 Kč. Z hlediska zdravotního pojištění: Zdravotní pojištění bychom odváděli z měsíční funkční odměny a u pracovního volna bez náhrady mzdy v pracovním poměru bychom již nemuseli provádět žádný doplatek? Z hlediska sociálního pojištění: předsedu představenstva bychom přihlásili pod kódem "O" ? A odváděli sociální pojištění z funkční odměny (nejednalo by se o zaměstnání malého rozsahu)? Jak by to bylo v případě pracovní neschopnosti?