Otázky a odpovědi - strana 5
Zaměstnavatel odvádí pozdě pojistné zaměstnanců, často dluží dvě platby pojistného na sociální zabezpečení (za dva měsíce zpátky). Může tento zaměstnavatel uplatnit novou 5 % slevu na pojistném, pokud splní ostatní podmínky?
Jak správně vyplnit kód v ELDP u zaměstnanců v těchto případech:
a) zaměstnankyně pracuje celý rok, má zkrácený úvazek a přiznaný 3. stupeň invalidity,
b) zaměstnanec má „plný“ pracovní úvazek, je důchodce, zároveň je společníkem a jednatelem dané s. r. o., ale za jednatelství nedostává žádný příjem?
Ve kterém roce zdanit opravu mezd? Fyzická osoba OSVČ, statut chráněné dílny. Bylo zjištěno, že si neuplatňovala slevu na zdravotním pojištění a prováděla odvod z hrubé mzdy za zaměstnance i za zaměstnavatele. Mzdy byly dodatečně opraveny, ale až v lednu 2023. Přepočítáním vznikl přeplatek na zdravotním pojištění ve výši 18 646,- Kč (6 215,- ZP zaměstnance, 12 431,- ZP zaměstnavatele). Následně bude kontrola na úřadu práce a zohledněný přeplatek na dotaci (zatím nevím, zda bude muset rozdíl doplatit, nebo bude ponížena dotace za další Q). Přeplatek bude vrácen až v roce 2023, chtěla bych vědět, zda mám o tento přeplatek ponížit základ daně v roce 2022 (výdaje byly zaúčtovány v nesprávné výši, včetně chybné platby na ZP) a přeplatek vrácený ZP v roce 2023 dát do příjmu za rok 2022 nebo až v okamžiku úhrady? OSVČ vede daňovou evidenci. Dotaci za 4Q, která bude na účet připsána v únoru 2023 je třeba zahrnout do daňového přiznání v roce 2022 nebo 2023?
Náš jednatel, daňový rezident, bez podepsaného prohlášení k dani, bude mít pravidelnou měsíční odměnu ve výši 1 000 Kč. Jaké bude mít odvody? Co se týče daně, myslím, že bude odvádět 15 % srážkovou daň (tj. 150 Kč). Co se týče sociálního pojištění, protože se jedná o příjem nižší než 4 000 Kč, tak nebude odvádět nic. Jedná se i v případě odměny za jednatelství o malý rozsah (budu MR případně muset uvést v evidenčním listu). Nevím ale, jak je to se zdravotním pojištěním. Zaměstnanec s touto částkou ZP neodvádí, ale myslím, že jednatel musí ZP odvést ( tj. 45 Kč z 1 000 Kč). Jak by to bylo s dopočtem do min.VZ na ZP? Pokud by současně i podnikal, stačí mi, že doloží písemné prohlášení, že na ZP odvádí min. zálohy jako OSVČ hlavní ? Přesto, že má takto nízké příjmy ve více firmách, údajně si platí ZP jako OSVČ hlavní.
Vztahuje se na zaměstnance, který požádal o předčasný starobní důchod bez výplaty (s uvolněním výplaty až v den dosažení řádného důchodového věku), na období od přiznání tohoto předčasného důchodu, až do dovršení řádného důchodového věku, povinnost dodržovat minimální vyměřovací základ z platby zdravotního pojištění, pokud v tomto období vykonává zaměstnání, které zakládá účast na sociálním pojištění? Kdy se v tomto případě ohlašuje kód D na zdravotní pojišťovnu?
Jsme příspěvková organizace - základní škola. Vychovatelka ve ŠD byla od 8. 12. 2019 na mateřské dovolené, nyní samozřejmě je již na rodičovské dovolené a to do 2. 1. 2023 (do tří let věku dítěte). V současné době je od 16. 11. 2022 v pracovní neschopnosti, která souvisí s dalším těhotenstvím. Budeme této pracovnici vykazovat nadále rodičovskou dovolenou, nebo pracovní neschopnost, která bude pravděpodobně trvat do doby nástupu 2. mateřské dovolené. Plánovaný den porodu je 16. 5. 2023, tzn. že od 3. 1. 2023 si musí dotyčná požádat o neplacené volno do doby nástupu mateřské dovolené, i když bude v pracovní neschopnosti?
Dohoda o provedení práce od 1. 1. 2023 do 31. 3. 2023 – zaměstnanec nepracuje každý den, ale jeho hrubá mzda v lednu přesáhla 10 000 Kč hrubého, tj. 10 300 Kč. Jde o zaměstnance, který nemá, dle podepsaného čestného prohlášení, nikde jinde žádný pracovní poměr, který by zakládal odvod pojistného a zároveň není pojištěncem státu. Vzniká tedy v tomto případě povinnost doplatku do minimální mzdy 7 000 Kč, aby byl dodržen odvod zdravotního pojištění z minimální mzdy (17 300 Kč)?
Občan u zaměstnavatele vykonává bezplatně funkci jednatele s. r. o. Zároveň je zaměstnán na pracovní poměr jako lékař, s týdenním úvazkem 25 pracovních hodin. Bude mít zaměstnavatel nárok na slevu?
Zaměstnanec pracuje u dvou zaměstnavatelů. U prvního zaměstnavatele má pracovní poměr s týdenním úvazkem 15 hodin týdně. U druhého zaměstnavatele má pracovní poměr s plným úvazkem 40 hodin týdně. Jedná se o zaměstnance staršího 55 let. Bude mít první zaměstnavatel nárok na slevu na pojistném? Omlouvám se, ale nikde jsem nenašla jednoznačnou odpověď, předpokládám, že ano.
Zaměstnankyně má se zaměstnavatelem uzavřenu pracovní smlouvu na 40 hodin/týden, je na rodičovské dovolené, ze smlouvy není odměňována, nekoná žádnou práci pro zaměstnavatele. Zaměstnavatel s ní uzavřel další pracovní smlouvu na zkrácený úvazek 30 hodin/týden. Ustanovení § 7a odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., uvádí: „vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele....“ Je potřeba, aby činnost na základě smlouvy zaměstnankyně skutečně vykonávala a byla z ní odměňována, nebo se posuzuje, že smlouva je uzavřena, a v tom případě sjednaná pracovní doba z obou zaměstnání přesáhne 30 hodin?
Zaměstnankyně by měla nastoupit v září po rodičovské dovolené o kterou zažádala v délce 3 let do práce. Nyní zjistila, že je znovu těhotná. Rodičovský příspěvek ji končí v červnu, termín porodu má v červenci. Z pohledu zaměstnavatele předpokládám, že se bude jednat o navazující druhou mateřskou dovolenou. Bude se potvrzovat příloha za posledních 12 měsíců pro výpočet výši peněžité podpory v mateřství – za jaké období? Na mateřskou nastupovala 5. 8. 2020 konec mateřské 16. 2. 2021, od 17. 2. 2021 čerpala dovolenou do 17. 3. 2021 včetně. Co to bude znamenat pro zaměstnankyni? Kde musí změnu nahlásit? Má nárok 6–8 týdnů před porodem na peněžitou pomoc v mateřství?
OSVČ dlouhodobě onemocněla. Předpokládám, že nemusí dojít k přerušení živnosti (podnikatel nechce přerušit). Jak se tato situace bude řešit v následujících případech?
1) OSVČ je dobrovolně nemocensky pojištěn. Musí dál hradit měsíční zálohy na sociální a zdravotní pojištění? Při vyúčtování v Přehledu může za celý kalendářní měsíc nemoci odečíst minimální vyměřovací základ? Jakým způsobem žádá OSSZ o výplatu nemocenských dávek? Jakým formulářem musí nemoc oznámit a doložit zdravotní pojišťovně?
2) Jak postupuje OSVČ, který není dobrovolně nemocensky pojištěn?
3) OSVČ je dobrovolně nemocensky pojištěn a vykonává vedlejší činnost (invalida 2. stupně). Nahlíží se v době nemoci na tuto osobu jako při hlavní činnosti?
Neuvolněný zastupitel pracuje v Německu. Na OSSZ byl podán formulář A1. Kam máme zastupitele přihlásit na odvod zdravotního pojištění: do německé AOK, nebo české VZP? Jemu v AOK sdělili, že je jeho příjem minimální a nic u nich nebude odvádět. Jeho odměna je 3 000 Kč hrubého. Máme ho přihlásit na českou VZP a odvádět zdravotní pojištění tam?
Zaměstnali jsme slovenského občana v české firma s. r. o. a výkon práce ze závislé činnost bude mít také v ČR, kdy nám zaměstnanec ústně sdělil, že nemá jiný příjem než v ČR, nepracuje současně na Slovensku. Někdy si mzdové účetní nechávají podepisovat papír jako čestné prohlášení o dané skutečnosti. Máme ho také vyžadovat? Jak postupovat z pohledu danění mzdy v ČR? Chápeme tedy, že v takovém to případě musíme zatížit mzdu odvodem SP a ZP dle českých předpisů, kdy již má přiděleny rodné čísla z OSSZ a ZP. Jak správně postupovat u daně ze závislé činnosti, jestliže je zde zaměstnanec například do 183 dnů nebo nad 183 dnů? Máme ho vyslat na finanční úřad, aby si případně zažádal o daňový domicil?
Započítávají se hodiny dlouhodobého ošetřovného a otcovské dovolené do odpracovaných hodin zaměstnanců při výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců?
Máme zaměstnance ze Slovenska, který vykonává souběžně zaměstnání v ČR i v SR. Dle formuláře A1 spadají odvody sociálního a zdravotního pojištění na Slovensko.
Může podepsat v ČR prohlášení poplatníka, když má současně na Slovensku podepsaný obdobný formulář, který umožňuje slevu na poplatníka (daňovníka) na Slovensku?
Je možné, aby se OSVČ rozhodla neplatit sociální pojištění (důchodové) - tu povinnou část a tzv. „vystoupila ze systému“ vědoma si toho, že na stáří neobdrží žádný důchod? Je to klasická česká OSVČ, bez jakýchkoliv jiných příjmů, nikdo jiný za ní sociální pojištění neodvádí.
Mezi českou akciovou společností a její sesterskou společností z Brazílie byla uzavřena dohoda o dočasném přidělení zaměstnance z Brazílie do ČR. Podle všech znaků se jedná o mezinárodní pronájem pracovní síly, nikoliv tedy o poskytnutí služby. Zaměstnanec je poskytnut do dobu 3 let, stane se rezidentem ČR (přestěhuje se i rodina). Brazilský zaměstnavatel nadále hradí zaměstnanci plat, jehož výše bude fakturována české společnosti a dále také v Brazílii sociální pojištění.
Dotaz: je nutné, aby v České republice český ekonomický zaměstnavatel odváděl ze mzdy brazilského zaměstnance sociální a zdravotní pojištění? (nám to vychází, že ano, neboť jde o mezinárodní pronájem pracovní síly a s Brazílií není uzavřena bilaterální smlouva o sociálním pojištění).
Má-li zaměstnanec 5-8 let před nárokem na starobní důchod snížený úvazek - ovlivní to pravděpodobně negativně výpočet důchodu. Je to tak?