Otázky a odpovědi - strana 7

Jaká je lhůta pro doplacení sociálního a zdravotního pojištění? Termín pro podání je 2. 5. 2022. Pokud podáme přehled např. 1. 3. 2022, je doplatek splatný do 8 dnů po podání, tudíž 8. 3. 2022, nebo stále platí termín pro doplacení 2. 5. 2022?

Zaměstnankyně má hlavní pracovní poměr jako účetní, od 1/2022 má další pracovní poměr DPČ-úklid. DPČ je ve výši 2 500 Kč měsíčně, je to zaměstnání MR a neodvádí zdravotní a sociální pojištění. Odvádělo by se, pokud by částka byla 3 500 Kč, má podepsané prohlášení, takže zdaním oba příjmy společně zálohovou daní. Bude se DPČ započítávat do příjmů k starobnímu důchodu? A bude se jí na DPČ vystavovat ELDP? Paní je v předdůchodovém věku a chce si navýšit příjmy, je to tak, že pokud nedosáhne v DPČ příjmu 3 500 Kč a více, tak není přihlášená na OSSZ a nezapočítává se do důchodu?

Klient nastoupil v roce 2017 do předčasného důchodu, dnes již má nárok na starobní důchod, naskytla se možnost a chce ještě pracovat, má nárok po odpracování dvou let o přepočet důchodu nebo se přepočet předčasných důchodců netýká?

Zaměstnankyně nastupuje 28. 4. 2022 na mateřskou dovolenou s druhým dítětem, momentálně je od 30. 9. 2021 na neplaceném volnu s 1. dítětem do věku 4 let, kdy RD ji skončila 29. 9. 2021. Chtěla bych se zeptat, jaké datum posledního dne, kdy vykonávala práci má napsat do Žádosti o peněžitou pomoc v mateřství (na 1. MD nastoupila 20. 8. 2018 , před tím čerpala dovolenou od 1. 8. 2018 do 17. 8. 2018). Poslední den výkonu práce bude tedy 17. 8. 2018? Když bude zaměstnavatel na ČSSZ odesílat s Žádostí o PPM Přílohu k žádosti o dávku, jaké bude rozhodné období? A nárok na dovolenou v roce 2022 mi pro zaměstnankyni vyšel ve výši 86 hodin (má pracovní dobu 8 hodin, nárok na dovolenou 160 hodin/rok). Je to spočítáno správně?

Nárok na mateřskou splňuji (účast na nemocenském pojištění 270 dnů v předchozích 2 letech). Nyní jsem evidovaná na ÚP a zjistila jsem, že jsem těhotná. Termín porodu mám v prosinci. Ráda bych se nechala zaměstnat u manžela ve firmě. Jak dlouho před odchodem na mateřskou je potřeba být zaměstnaná (měsíc?, 3 měsíce nebo 1/2 roku?)?. Z jaké částky se přesně počítá průměrná mzda za 12 měsíců před odchodem na mateřskou? Pokud během té doby budu pracovat jen 3 měsíce, co vše se do průměru počítá? Počítá se i podpora v nezaměstnanosti? 

OSVČ podala Přehled o příjmech a výdajích na OSSZ, kde omylem deklarovala, že SVČ je vedlejší činnost (má ještě zaměstnání). Je možné podat Opravný přehled, kde uvede, že podnikání je činnost hlavní? Je to pro ni výhodnější a příjmy ze zaměstnání jsou opravdu o více než polovinu nižší než příjmy z podnikání. 

V prosinci 2021 a v lednu 2022 jsme byla na nemocenské. Do dnešního dne mi nepřišly dávky NP od OSSZ. Pokaždé, když se dotazuji na peníze, mi je řečeno, že neobdrželi přílohu NEMRI. Vím, že OSSZ je vázaná na zaslání podkladů od zaměstnavatele, ale nechce se mi věřit, že po 5 měsících pokaždé dostanu stejnou odpověď. Je nějaká možnost, jak OSSZ donutit k činnosti, aby donutila zaměstnavatele poslat přílohu?  

Klientka, paní Nová, se stala maminkou a je nyní na peněžité podpoře v mateřství, což by bylo možné označit i jako "nemocenská", která je vyplácena na základě příjmů z období před porodem. Nyní řešíme dvě otázky. 1) Nabízí se jí možnost převzít s. r. o. jako jediný společník s tím, že drobné výkony jsou vykonávány na základě DPP jiného zaměstnance. Paní Nová jako společník práci pro s.r.o. nevykonává a nemá žádný příjem. Není v kolizi s mateřskou? 2) Z diskusí na internetu vyplývá možnost „mít práci a příjmy“ i v době pobírání mateřské. Jen nesmí být u zaměstnavatele a na práci, ze které se vypočítává mateřská. Tedy příjmy od stejného zaměstnavatele jsou možné, ale jen z titulu jiné práce, nebo by mohla mít i placený příjem ze svého nového s. r. o.? Příjmy po skončení mateřské, v době výplaty rodičovského příspěvku nejsou příjmy limitovány.

Zaměstnavatel má v Protokolu z kontroly OSSZ zápis: „...zaměstnavatel nepostupoval při stanovení sníženého VZ zaměstnavatele v měsíci srpnu 2020 v souladu s ustanovením § 3 zákona č. 300/2020 Sb. o prominutí pojistného, když do vyměřovacího základu zaměstnavatele nezahrnul vyměřovací základ ve výši 17 834 Kč. V březnu 2020 činil úhrn VZ zaměstnanců 20 130 Kč a v měsíci srpnu 2020 17 834 Kč, což je 88,594 %.“ Víme, že v § 2 odst.1 písm. c) zákona 300/2020 Sb., je uvedeno ....činí aspoň 90% úhrnu VZ zaměstnanců v pracovním poměru za březen 2020. Zaměstnavatel má 1 zaměstnance s měsíční mzdou. V srpnu 2020 byl 5 pracovních dnů nemocen. Program na zpracování mezd tento fakt zřejmě zohlednil a ÚSPORU ANTIVIRUS C za 8.2020 nerozporoval a bylo vypočítáno a odvedeno jen pojistné za zaměstnance. Nyní je vyměřen OSSZ nedoplatek za zaměstnavatele včetně penále. Je tento postup v souladu se záměrem pomoci zaměstnavatelům při epidemii v roce 2020?

Jsem OSVČ, daňové přiznání za rok 2021 za mě podává na základě plné moci daňový poradce. Na rozdíl od předchozích let jsem tuto skutečnost neoznámila na VoZP v domnění, že tuto skutečnost stačí uvést v Přehledu, při jeho podání v termínu do 1. 8. 2022. Nyní jsem na web stránkách VoZP našla následující text: Skutečnost, že daňové přiznání zpracovává daňový poradce, je OSVČ povinna VoZP ČR doložit do 2. 5. 2022. Je postup VoZP správný? Pokud ano, jaké sankce můžu očekávat, pokud Přehled OSVČ podám v červnu 2022?

Když je společník, vlastník a jednatel s. r. o. zaměstnán na smlouvu o jednatelství a vedle toho má ŽL a uplatňuje paušální daň (příjmy ze živnosti jsou do 1 mil. Kč), jak je to se sociálním a zdravotním pojištěním? Platí ho dvakrát, jak na základě pracovní smlouvy, tak i z živnosti?

Zaměstnavatel zaměstnává dva zaměstnance na plný úvazek. Z toho je jednomu přiznán invalidní důchod 2. stupně. Předpokládám, že u tohoto zaměstnavatele není splněna podmínka, že má více než 50 % osob se zdravotním postižením a proto nemůže u invalidního zaměstnance snížit vyměřovací základ o vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem. Jak by to bylo v případě, že by zaměstnavatel měl pouze jednoho zaměstnance, který by byl invalidní? U tohoto zaměstnance by se snižoval vyměřovací základ zdravotního pojištění? Musela by být v tomto případě uzavřena písemná dohoda s Úřadem práce? Nebo lze snížit vyměřovací základ i bez uzavření jakékoliv dohody s Úřadem práce?

Pokud má fyzická osoba jako hlavní činnost pracovní poměr a vedlejší podnikání, má povinnost platit zálohy na OSSZ a na VZP ne. Od 1. 7. nebude zaměstnána a podnikání bude hlavní prac. poměr, bude povinna začít platit zálohy na ZP?

Společnost s r.o. vyplácí na základě smlouvy pravidelnou měsíční odměnu jednateli ve výši 2 950,- Kč hrubého. Z této částky odvádí zdravotní pojištění a srážkovou daň. Neplatí sociální pojištění. Prosím o informaci jakou maximální částku je možné v roce 2022 jednateli měsíčně vyplácet, aby tato odměna podléhala nadále jen zdravotnímu pojištění a srážkové dani.    Jiná s. r. o. má jednoho jednatele, který je zaměstnancem společnosti a dostává pravidelnou měsíční mzdu. Je možné, aby si jednatel uzavřel se společností smlouvu o výkonu funkce jednatele a dostával mimo mzdu odměnu jako jednatel, která by byla také do max. možné částky a platil by z ní jen zdravotní pojištění a srážkovou daň nebo to už není možné když pobírá mzdu jako zaměstnanec? 

V poslední době se velmi často vyskytují žádosti zaměstnanců o poskytnutí ELDP, případně jiných dokladů o zaměstnání, přičemž jejich pracovní poměr skončil před 20 a více lety. Některé dokumenty ani nemáme k dispozici, protože v té době nebyla povinnost vystavovat. Existuje nějaké lhůta, po jejímž uplynutí zaměstnavatel nemusí dokumenty poskytnout a případně taxativní vymezení, které dokumenty poskytnout musíme?

Zaměstnankyně pracovala 1. 1. - 15. 3. 2020. Pak nastoupila na DPN - 16. 3. - 6. 7. 2020. Dále nastoupila na MD 7. 7. 2020 - 18. 1. 2021. Od 19. 1. - 22. 2. 2021 čerpala ŘD a dále RD 23. 2. 2021 - 21. 5. 2022. Nyní od 22. 5. 2022 nastoupila na druhou MD. Prosím o radu, jak vytvořit přílohu k žádosti o dávku - zda za rok 2021 vypočítat pravděpodobný výdělek nebo vezmu přílohu za rok 2020, kde pracovala od počátku roku do 15. 3. 2020?

Zaměstnanec předložil Rozhodnutí o potřebě ošetřování ode dne 31. 3. 2022 (datum vystavení 31. 3. 2022). Ošetřovat začal až 1. 4. 2022 (31. 3. byl v práci), tuto skutečnost zapsal do tiskopisu, ošetřování bylo ukončeno 5. 4. 2022. Zaměstnavatel uvedl ty samé údaje (ošetřoval od 1. 4. do 5. 4. 2022, 31. 3. 2022 pracoval, 6. 4. 2022 nastoupil do zaměstnání). Do přílohy k dávce jsme uvedli rozhodné období od 1. 3. 2021 do 28. 2. 2022, tak, jako již mnohokrát. Nyní se ale ozvali z OSSZ, že musíme rozhodné období o měsíc posunout a má se uvádět stejně jako při vzniku DPN, když zaměstnanec 1. den vzniku pracuje, posouvá se DPN ode dne následujícího. U ošetřovného jsme vždy zasílali přílohu ke dni vzniku potřeby ošetřování, u DPN jsme období uváděli podle skutečného počátku. Jaké rozhodné období je u OČR správně v tomto případě?

Od kterého měsíce se stává u OSVČ činnost hlavní, když v Rozhodnutí o odejmutí rodičovského příspěvku se uvádí, že „rodičovský příspěvek bude odejmut od 1. 4. 2022, protože nárok na dávku zanikl 8. 3. 2022“? Dne 8. 3. 2022 dosáhlo dítě OSVČ 4 let.  

Zaměstnanec má uzavřenu DPČ od 1. 1. 2022 do 31. 3. 2022 (jedná se o pedagoga soukromé školy). V dohodě má uvedeno „Rozsah dohodnuté práce: max. 20 hodin týdně, dle rozvrhu hodin“. Odměnu za práci má v určité částce za hodinu. Jeho příjem každý měsíc převýší rozhodnou částku 3 500 Kč. Předpokládáme, že pokud je prac. doba stanovena touto formulací, jedná se o zaměstnání malého rozsahu. Zaměstnanec dle rozvrhu poprvé učil (před tímto datem nevykonával žádnou jinou práci) dne 4. 1. 2022 a naposledy vyučoval dne 29. 3. 2022. Ke kterému datu přihlašujeme a odhlašujeme k sociálnímu a zdravotnímu pojištění?

Jaký je postup výpočtu náhrady mzdy při DPN v roce 2022? Náš zaměstnanec byl v DPN 6 dní, tj. 48 hod. Je více názorů, nejsem si jistá, jak postupovat.