Otázky a odpovědi - strana 9

Podává se příloha k žádosti o dávku jen na počátku nepřítomnosti zaměstnance po uplynutí 14 dní, nebo každý měsíc pokud trvá např. nemoc? 

Máme zaměstnance, který byl dlouhodobě nemocný a pozbyl zdravotní způsobilost k vykonávané práci. Pracovní lékař potvrdil, že svoji práci nemůže vykonávat. Nejedná se o nemoc z povolání a ani pracovní úraz. Zaměstnance nemůžeme převést na jinou vhodnou práci. Výpověď tedy dostane dle § 52 písm. e) zákoníku práce. Výpovědní doba bude dva měsíce - co bude po tu dobu vykonávat? Můžeme mu nařídit vybrat si dovolenou která mu (po přepočtu) zbyla z roku 2020 a 2021? Původní práci dělat nemůže a jinou pro něho nemáme. Bude tedy doma? Případně jak mu budu počítat výdělek po ty 2 měsíce? Máme plat paušálem + osobní příplatek. Dále protože se jedná o výpověď dne § 52 písm. e) nemá nárok na odstupné? Jestli má, tak v jaké výši? Z jakého období mu budu počítat průměrný plat? Pracovní neschopnost nastoupil 2. 4. 2020 a ukončuje 16. 9. 2021. 

Stanovuji-li podpůrčí dobu, započítává se do období 380 předcházejících kalendářních dní i pracovní neschopnost vzniklá z důvodu karantény nebo izolace (covid)?

Dne 25. 8. 2021 jsme přijali na základní školy (přísp. organizace) do pracovního poměru učitelku s vysokoškolským ekonomickým vzděláním. Průběh předchozí praxe je pouze OSVČ v jiném oboru. Má dvě děti narozené 9. 3. 2014 a 27. 12. 2017. Nástup na rodičovskou dovolenou uvedla 20. 1. 2014 do 30. 6. 2017 a od 9. 1. 2018 do 27. 12. 2021. Peněžitá pomoc v mateřství (MD) prý OSVČ nenáleží. Jaký bude prosím správný zápočet? 

Zaměstnanec při plném úvazku (37,5 hod. týdně) byl od ledna do července na DPN. Vznikne mu nárok za toto období na dovolenou?

Máme zaměstnance, který pracuje na DPP a v měsíci 6/2021 mu odměna překročila částku 10 000 Kč, v měsíci 7/2021 měl odměnu pod 10 000 Kč. V měsíci 8/2021 je v dočasné pracovní neschopnosti (10 dní). Splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění? Přísluší tomuto zaměstnanci v době 10 kalendářních dnů náhrada odměny z dohody, když v době nemoci od 9. 8. - 18. 8. 2021 neměl naplánovanou žádnou směnu? 

Pojištěnec byl dlouhodobě po roce 1995 evidován na úřadu práce bez podpory v nezaměstnanosti. V roce 2021 mu byl přiznán starobní důchod a do něj bylo započteno období evidence na úřadu práce v maximální možné době, tj. v rozsahu 3 let evidence na ÚP bez podpory v letech 2018 - 2020. Pojištěnec doplatí dobrovolné důchodové pojištění za 366 dní v roce 2016, kdy byl rovněž evidován na úřadu práce a podporu nepobíral. Může účinně požadovat, aby mu v roce 2016 byla započtena vyloučená doba získaná z titulu evidence na úřadu práce před vyměřovacím základem z dobrovolného pojištění ve smyslu ust. § 16 odst. 7 zákona 155/1995 Sb.? Jinými slovy, je pojištěnec účasten důchodového pojištění podle § 5 odst. 2 písm a) ZDP z titulu evidence na úřadu práce bez podpory, i pokud se takové období kryje s jinou dobou příp. náhradní dobou důchodového pojištění?

Zaměstnanec, který má trvalý pobyt v Německu (německý občan), uzavřel pracovní vztah se zaměstnavatelem (s. r. o.), jehož sídlo se nachází v České republice. Tento zaměstnanec ale veškerou činnost vykonává na území Německa. Kdo a kde bude odvádět zdravotní a sociální pojištění? Máme povinnost v ČR tohoto zaměstnance někde přihlašovat? Pokud se jeho mzda i odvody musí řešit dle německé legislativy, jak se pak bude v našem účetnictví o odvodech a hrubé mzdě účtovat?  

Dcera (22 let) začala studium na vysoké škole. K „zápisu“ na VŠ došlo dne 3. 8. 2021. K tomuto datu obdržela potvrzení o přijetí na VŠ, spolu s vyřízením veškerých formalit. Vlastní výuka započne až od 1. 10. 2021. K jakému datu získává dcera „statut“ studenta, za kterého hradí pojistné na zdravotní pojištění stát? Již od měsíce srpna, nebo až od měsíce října? V jakém měsíci si lze na dceru uplatnit odpočet na dítě? Již od měsíce srpna, nebo až od měsíce října?

Zaměstnankyni má sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou. V říjnu roku 2019 se jí narodilo dítě. Čerpala na něj mateřskou dovolenou, posléze rodičovskou dovolenou, kterou stále čerpá. V záři 2021 jí vznikne opět nárok na mateřskou dovolenou, neboť bude mít 2. dítě. 1) Bude jí prvních 14 dnů nové mateřské dovolené hradit zaměstnavatel nebo sociálka? 2) Vznikne jí za rok 2021 nárok na dovolenou? 3) V případě, že ano, může jí dát zaměstnavatel v období čerpání dovolené výpověď?

Zaměstnankyně se rozhodla nastoupit později na mateřskou dovolenou s následujícími termíny: 1. 12. 2020 nástup na mateřskou dovolenou 16. 12. 2020 termín porodu 30. 12. 2020 předpokládaný termín porodu. Prosím o odpověď, zda chápu správně, že v tomto případě se nebude doba výplaty PPM a mateřské dovolené shodovat, neboť pokud jde o výplatu PPM v délce 28 týdnů (1 dítě), začala podpůrčí doba automaticky běžet počátkem šestého týdne před očekávaným termínem porodu, tedy od 18. 11. 2020 a skončila 1. 6. 2021 (dle §33 písm. a) zákona o nemocenském pojištění), přičemž od 18. 11. do 30. 11. výplata PPM zaměstnankyni "propadla", neboť se rozhodla pracovat, zatímco mateřská dovolená běžela z titulu pozdějšího nástupu na MD od 1. 12. 2020 po dobu 22 týdnů od data skutečného, byť předčasného, porodu (16. 12. 2020), tedy do 18. 5. 2021 (dle § 195 odst. 3 ZP). Zatímco MD zaměstnankyni skončí již 18. 5., výplata PPM bude dobíhat až do 1. 6. 2021 - jde tedy o podobný případ, kdy rodičovská dovolená končí dosažením 3 let věku dítěte, zatímco čerpání rodičovského příspěvku lze rozložit na 4 roky?

Firma A (OSVČ) má ke dni 30. 6. 2021 celkem 20 zaměstnanců, nyní byla založena firma B (s. r. o.) a formou přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na nového přejímajícího zaměstnavatele (§ 338 a násl. ZP) má být převedeno ke dni 1. 7. 2021 celkem 18 zaměstnanců z A na B. Jakým způsobem tento „přechod“ zúřadovat ve vztahu k SSZ a ZP: standardně odhlášky, přihlášky SSZ a hromadná oznámení pro ZP pokud ano, s jakým kódem? Nebo je možno oznámit tento přechod SSZ a dotčeným ZP nějakým jiným způsobem - např. pouze dopisem se seznamem dotčených zaměstnanců vč. rodných čísel, adres apod.?

Jednatel má smlouvu o výkonu funkce na 3 000 Kč měsíčně fix. Neučinil ve firmě prohlášení poplatníka a jeho příjem se daní srážkovou daní. Je přihlášen na zdravotní pojišťovně, které se na něj firma odvádí jako za ostatní zaměstnance. Vzhledem k nepřekročení hranice 3 500 Kč není přihlášený na OSSZ. Pokud další rok budou podmínky stejné (odměna bude opět 3 000 Kč každý měsíc). Může se tento jednatel přihlásit do režimu paušální daně a platit paušální daň bez porušení podmínek? Chtěl bych se ujistit, zda není překážkou paušální daně smlouva o výkonu funkce, ze které se platí zdravotní pojištění?

Pokud pracuje zaměstnanec na DPČ a nedosahuje základu přes 3 500 Kč, ale zaměstnavatel se domluví se zaměstnancem, že bude ze mzdy hrazeno minimální zdravotní pojištění, je to tak možné?

Lze v roce 2021 krátit dovolenou z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti? Pokud ano, o kolik hodin lze nárok na dovolenou zkrátit? Pracovní neschopnosti trvala v období 1. 1. - 1. 6. 2021. Zaměstnankyně pracuje 5 dní v týdnu, délka pracovní směny je 7,5 hodiny, zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené.

Zaměstnanec měl DPČ od 1. 7. - 31. 12. 2020. Jeho hrubé příjmy byly v červenci 16 720 Kč, v srpnu 9 880 Kč, v září 9 880 Kč, v dalších měsících již příjmy neměl. Jak bude vypadat ELDP? Správně se mu ze všech třech měsíců odečetlo sociální pojištění, ve mzdovém programu mám zaškrtnuto, že v případě, že příjmy budou vyšší než MR, pak se bude počítat sociální pojištění. Zajímá mě hlavně, jak bude na ELDP vyplněno právě MR.

Zaměstnavatel vyslal v roce 2020 zaměstnance dočasně do Norska na základě dohody o přidělení se zahraničním subjektem. Právně nadále trval pracovní poměr s českým zaměstnavatelem. Zaměstnanec a zaměstnavatel se písemně se dohodli, že zaměstnavatel bude platit za zaměstnance měsíční zálohy na norskou daň včetně doplatků při vyúčtování daně v norském daňovém přiznání za rok 2020, které by tam byl povinen platit ze svého příjmu ze zaměstnání, a tuto zálohu ani doplatek daně mi nebude strhávat ze mzdy. Dohoda obsahuje i ustanovení o tom, že případný přeplatek norské daně bude rovněž vrácen zaměstnavateli a nebude jej inkasovat zaměstnanec. Po dobu vyslání zaměstnanec nadále podléhal předpisům sociálního pojištění v ČR. V souladu s českými předpisy, představuje záloha na norskou daň, kterou platil zaměstnavatel místo zaměstnance a nestrhával mu ji ze mzdy, nepeněžní příjem zaměstnance, který podléhá zdanění a zpojistnění v ČR. Zaměstnavatel proto tento nepeněžní příjem také zpojistňoval. Otázka zdanění takového plnění není předmětem dotazu v tomto příspěvku. V dubnu 2021 podal zaměstnanec daňové přiznání v Norsku, ze kterého vyplynul přeplatek daně, který bude připsán na účet českého zaměstnavatele v souladu s podepsanou dohodou. Domníváme se správně, že částka vrácené norské daně představuje snížení nepeněžního příjmu zaměstnance zpojistněného v minulosti a o tento může český zaměstnavatel snížit vyměřovací základ pro sociální pojištění v měsíci, kdy k vrácení příjmu došlo?

Dobrý den, zaměstnankyně původně nahlásila čerpání rodičovské dovolené do tří let věku dítěte. Před skončením této rodičovské dovolené požádala zaměstnavatele o prodloužení termínu návrhu do pracovního procesu až po dovršení 4 let věku dítěte. Zaměstnavatel s tímto souhlasil. Jedná se v tomto případě o rodičovskou nebo neplacené volno? Jakým způsobem tuto absenci vykazovat v mzdovém programu a následně v ELDP? Děkuji

Jak se postupuje v případě, že zaměstnanci byla vystavena neschopenka (v profesi uvedena „izolace“) od 12. 4. do 30. 4. 2021, ale zaměstnanec první dva dny, tedy 12. 4. a 13. 4. 2021 celé dny odpracoval? Dle § 191 zákoníku práce platí: „Vznikla-li dočasná pracovní neschopnost ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná období 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu následujícím kalendářním dnem.“ Vztahuje se to i na případy, kdy těch dní bylo odpracováno víc? Tedy začíná období 14 kal. dnů DPN pro účely poskytování náhrady až od 14. 4. 2021 a nemocenskou začne ČSSZ vyplácet až 28. 4. 2021? A jak je to s mimořádným příspěvkem při karanténě dle zákona č. 121/2021 Sb.? Tam toto období prvních 14 dní počíná běžet již 12.4 . s tím, že za 12. 4. a 13. 4. 2021 mimořádný příspěvek nenáleží? Pokud by zaměstnanec odpracoval ještě nějakou směnu v průběhu DPN (např. 19. 4. 2021), posunulo by se opět období „prvních 14 dní“ od jeden den a ČSSZ by tak nemocenskou začala vyplácet až 29. 4. 2021? Doplňující otázka: Je izolace považována za karanténu? Ze strany ČSSZ nám bylo sděleno, že izolace je považována za pracovní neschopnost a liší se tak od karantény (např. tím, že v případě odpracování celé směny v první den izolace se období prvních 14 dní posouvá, zatímco u karantény nikoli). A podobně se vyjadřuje i paní Ženíšková ve své odpovědi na dotaz 27565, dle které by mimořádný příspěvek byl posunut na 13.-26.4. (předpokládám, že je myšleno právě pro izolaci). Nicméně jak v zákoně o nemocenském pojištění (§ 167), tak v zákoníku práce (§ 347, odst. 4) se píše, že karanténou se rozumí též izolace. Neměla by tedy platit pro izolaci stejná pravidla jak pro karanténu? Tedy se neposouvá období 14 dní v případě odpracování prvního dne, nevztahuje se na izolaci zákaz výpovědi dle § 53, odst. 1, písm. a) atd.?

Zaměstnancům poskytujeme stravenkový paušál v celkové výši Kč 110 (75,60 + 34,40). Pokud bude zaměstnanec čerpat 1/2 dne dovolené (4 hod.) má také nárok na strav. paušál, ale z celkové částky Kč 110 se mu bude srážet daň, sociální i zdravotní pojištění?