Otázky a odpovědi - strana 10

Zaměstnancům poskytujeme stravenkový paušál v celkové výši Kč 110 (75,60 + 34,40). Pokud bude zaměstnanec čerpat 1/2 dne dovolené (4 hod.) má také nárok na strav. paušál, ale z celkové částky Kč 110 se mu bude srážet daň, sociální i zdravotní pojištění?

Pokud bude uzavřen poracovní poměr na malý úvazek s měsíční mzdou 1 300 Kč, bude se to považovat za zaměstnání malého rozsahu? Podle mého by mělo být odváděno zdravotní pojištění z minimální mzdy, sociální pojištění ne. 

Povinnost podat přehledy na OSSZ a ZP po zemřelém podnikateli. Dne 2. 2. 2021 zemřel můj klient, fyzická osoba OSVČ, vedlejší činnost, vede daňovou evidenci. Syn pokračuje v podnikání i po smrti otce na jeho IČ. Budeme podávat DPFO za období od 1. 1. do 1. 2. 2021. Musím za toto období podat přehledy na OSSZ i ZP? Dále budeme podávat DPFP za období od 2. 2. 2021 do vyřízení dědictví. Máme i za toto období povinnost podat přehled na OSSZ i ZP? 

Se zaměstnancem je uzavřená dohoda o pracovní činnosti v rozsahu 20 hodin týdně s měsíční odměnou 9 000 Kč. Pokud je v dohodě sjednaná částka nad 3499 Kč nejedná se o práci malého rozsahu a při nástupu bude zaměstnanec přihlášen na OSSZ a ZP a v každém měsíci bude odvedeno sociální a zdravotní pojištění? Pokud nastane situace, že zaměstnanec v daném měsíci neodpracuje celý měsíc, ale pouze např. 20 hodin bude měsíční mzda nižší než 3 500 Kč, ale protože se nejedná o práci malého rozsahu bude tedy také z této nižší částky odvedeno sociální a zdravotní pojištění? Pokud by v dohodě byla stanovena jen hodinová odměna jednalo by se o práci malého rozsahu a sociální a zdravotní pojištění by se odvádělo jen v měsících překročení částky 3 499 Kč. Jak je to s přihlašováním a odhlašováním, když jeden měsíc je odměna nad 3500 Kč a další měsíc je odměna např. jen 2 000 Kč?

Zaměstnanec má pracovní smlouvu na poloviční úvazek, 20 hod./týdně, jeho hrubá mzda je nižší než 15 000 Kč. Kromě toho má pracovní smlouvu u jiného zaměstnavatele, kde hrubá mzda činí 16 000 Kč. Bude se muset i tak z pracovního poměru na zkrácený úvazek dopočítat odvod zdravotního pojištění do plné mzdy? 

OSVČ platí podle vyčíslených příjmů v roce 2020 zálohy na důchodové pojištění přes 5 000 Kč měsíčně a záloha na zdravotní pojištění na rok 2021 byla také vyšší. Ovšem v roce 2021 zdanitelný příjem klesl už v 1. čtvrtletí o 35 až 50 %. Je možno žádat na OSSZ a na zdravotní pojišťovně o snížení záloh na důchodové a zdravotní pojištění? Jestli ano, jakou formou a jsou i předepsané formuláře k takovým událostem? 

Osoba nastoupila do zaměstnání 3. kalendářní den v měsíci (březen 2021) zaměstnavatel za období 3. až 31.3. za ní odvedl pojistné (vyšší nežli z minimálního vyměřovacího základu). Od 1. 1. do 28. 2. byla tato osoba v zaměstnaneckém poměru u jiného zaměstnavatele, ale ve dnech 1. až 2. 3. v žádném zaměstnaneckém poměru nebyla, ani nebyla registrována na úřadu práce. Zmíněný zaměstnanec je zároveň OSVČ (vedlejší činnost). Je kvůli zmíněným dvěma kalendářním dnům povinností tohoto zaměstnance uhradit za březen minimální zálohu na zdravotní pojištění 2 393 Kč i když za něj stávající zaměstnavatel odvedl pojistné vyšší než z minimálního vyměřovacího základu? 

Právnická osoba s. r. o. vlivem poklesu tržeb nezaplatila všechny odvody za zaměstnance a za firmu. Do konce ledna 2021 vyplatila zaměstnancům všechny závazky (čisté mzdy) z roku 2020, vůči zaměstnancům má tedy vše vyrovnané. K 31. 1. 2021 firma nezaplatila sociální pojištění za 11/2020, 12/2020, odvody některým zdravotním pojišťovnám, neposlala exekutorům některé splátky za zaměstnance. Jak je to v tomto případě s uznatelností daňových nákladů, zůstávají veškeré mzdy a odvody daňovým nákladem? Pokud ne, projeví se tato situace v účetnictví nebo pouze v daňovém přiznání se nezaplacené částky odečtou z daňových výdajů a na kterém řádku daňového přiznání?

Zaměstnance žije v jedné domácnosti s družkou a její dcerou. Zaměstnanec tuto nevlastní dceru doprovodil k lékaři na nezbytný zákrok. Bude mít tuto překážku v práci placenou nebo nikoliv? Pokud by tato nevlastní dcera onemocněla, měl by nárok na ošetřovné?

Jednatel v jednočlenné s. r. o. má uzavřenou smlouvu o výkonu funkce jednatele s odměnou 2 500 Kč, Hlavní pracovní poměr - podepsané prohlášení a Dohoda o provedení práce 10 000 Kč. HPP je jasné, výkon funkce jednatele je zdaněn srážkovou daní? Sociální pojištění se neodvádí (limit pro rok 2021 je 3 500 Kč) správně? A u zdravotního pojištění podléhá odvodu, pro ZP limit u jednatele neplatí. DPP jen srážková daň? Nebo pokud má podepsané prohlášení na HPP, funkce jednatele se připočítává a odvádí se zálohová daň? 

V souladu s § 192 odst. 1 ZP vznikne-li dočasná pracovní neschopnost (DPN) ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počítá se období 14 kalendářních dnů DPN pro účely poskytování náhrady mzdy následujícím kalendářním dnem. Jak je to v případě kdy zaměstnanec pracující v nočních směnách čerpá dovolenou (po dovolené ve směně, která končí ráno jde k lékaři, který rozhodne o DPN) - postupuje se stejně, jako v případě, kdyby nečerpal dovolenou, ale pracoval - tzn. pokud by zaměstnanec neměl ve dni, kdy bylo rozhodnuto o DPN, již žádnou směnu stanovenou, začínala by DPN následujícím kalendářním dnem? Příklad: Zaměstnanec čerpá dovolenou v noční směně z 6. na 7. 4. 2021 (od 22.00 do 6.00 hodin), ráno jde k lékaři, který rozhodne o DPN od 7. 4. 2021, další směna je plánovaná až 8. 4. 2021. Pro ČSSZ bude vyplněn údaj, že zaměstnanec 7. 4. odpracoval 6 hodin, prvním dnem DPN je 8. 4. 2021.

Horník narozený 16. 10. 1956 odpracoval před rokem 1993 více než 10 let v hlubinných uranových dolech se stálým pracovištěm pod zemí. Splňuje všechny podmínky, aby mohl mít důchodový věk 55 let. Může se vzdát sníženého důchodového věku 55 let a požadovat důchodový věk standardní 16. 4. 2020? Tento zdánlivě nelogický krok je motivován snahou získat větší prostor pro doplacení dobrovolného důchodového pojištění, které se po vzniku nároku na důchod již započítat nedá.

Máme zaměstnance na DPP, která je uzavřená od 2. 1. - 30. 12. 2021. V měsíci lednu 2021 měl odměnu z DPP do 10 000 Kč, v měsíci únoru překročil částku 10 000 Kč, v březnu také překročil částku 10 000 Kč. Jaký je správný postup u přihlášení na ZP a odhlášení ze ZP? Postupovali jsme správně, když jsme zaměstnance za měsíc, kdy překročil částku 10 000 Kč, tedy k 1. 2. 2021 přihlásili na ZP pod kódem "P" a hned zase 28. 2. 2021 jsme provedli odhlášení ze ZP pod kódem "O" a tento postup použijeme i pro březen, přihlášení na začátku měsíce a odhlášku na konci měsíce? 

Externí vyučující nepožádala naší organizaci o PPM a dne 1. 2. 2021 jsem obdržela její neschopenku a byla jí vyplacena náhrada mzdy. Dne 17. 3. 2021 přišla její zpětná žádost o PPM s nástupem 21. 12. 2020. Protože celý měsíc v prosinci 2020 a v lednu 2021 odučila hodiny on-line, byl jí vyplacen plat v plné výši. Jak nyní postupovat? 

Zaměstnanec je dlouhodobě nemocný. Po 14 dnech bylo na OSSZ odeslána Příloha k žádosti o dávku. Stačí tuto přílohu k žádosti o dávku zaslat na OSSZ jen jednou a po ukončení pracovní neschopnosti jim zastat hlášení zaměstnavatele při ukončení pracovní neschopnosti nebo se musí příloha k žádosti o dávku zasílat každý měsíc? Zaměstnanec je nemocný 3 měsíce.

Podám-li zpětné uplatnění daňové ztráty za rok 2020 v dodatečném daňovém přiznání za rok 2018, musím podat i opravné přehledy za rok 2018 na OSSZ a zdravotní pojišťovnu? 

Podnikatel - OSVČ fyzická osoba bez zaměstnanců, odchází do starobního důchodu. Pokud by se rozhodl pokračovat ve starobním důchodu v podnikatelské činnosti, platí pro něho placení záloh pro sociální a zdravotní pojištění, když bude osobou, za kterou pojistné platí stát? 

Autorka přijala v r. 2020 celkem 4 honoráře - v srpnu 13 000 Kč, v září 0 Kč, v říjnu 5 000 Kč, v listopadu 9 000 Kč, v prosinci 12 000 Kč. Není zaměstnaná, je na rodičovské dovolené, ale rodičovský příspěvek už v r. 2020 nepobírala, stará se o dítě do 4 let. V daňovém přiznání zdaní příjem za srpen a prosinec, tj. celkem 25 000 Kč (zbylé příjmy jsou zdaněny u zdroje). V přehledu pro ZP uvede činnost v 08/2020 a 12/2020? Bude se jednat o činnost hlavní s povinností hradit zálohy, ale nebude se na ni vztahovat minimální základ? V přehledu pro ČSSZ uvede také činnost v 08 + 12/2020, bude se jednat o činnost hlavní? Ví, že v r. 2021 nebude mít příjem z autorských honorářů a nechce platit zálohy - jakým způsobem to má ZP a ČSSZ oznámit? Má se odhlásit z pojistného? 

Student střední školy začal nyní ve 3. ročníku řádného denního studia podnikat jako OSVČ. Příští rok v 6/2022 bude maturovat. Dokdy mohou rodiče uplatňovat daňové zvýhodnění na tohoto studenta (a student slevu na studenta), když řádně odmaturuje v 6/2022? Bude nadále zároveň podnikatelem. Jeho podnikání bude vedlejší činností a daňový základ určitě nebude dosahovat rozhodné částky. Nebude mu tedy plynout z podnikání povinnost platit důchodové pojištění?

Může OSVČ, která pobírala v roce 2020 mateřskou a poté rodičovský příspěvek, uvést v přehledu pro OSSZ, že vykonávala hlavní činnost? Při mateřské podnikala jako spolupracující osoba. Pokud ano, neztratí zpětně nárok na vyplacenou mateřskou? Doplňující dotaz: Může OSVČ uvést na přehledu pro OSSZ, že vykonávala hlavní činnost v době pobírání rodičovského příspěvku a peněžité podpory v mateřství? Zajímá mě to v souvislosti s tím, aby měla nižší doplatek na sociálním pojištění (odečet covidových záloh ve vyšší výši), a také se ale obává, aby nemusela zpětně vracet PPM, pokud to takto v přehledu uvede.