Otázky a odpovědi - strana 4

Zaměstnanec je v pracovní neschopnosti od 11/2023. Dne 6. 3. 2025 nám došlo do datové schránky rozhodnutí o ukončení pracovní neschopnosti, a to ke dni 7. 2. 2025. Zaměstnanec samozřejmě do data rozhodnutí o ukončení nepracoval. Nyní potřebujeme vystavit mzdy za 2/2025 a nevíme, jak s tímto pracovat. Dát zaměstnanci na dobu od 8. 2. do 5. 3. neplacené volno, nebo je zde jiná možnost? Zaměstnanec je zároveň poživatel invalidního důchodu 1. stupně, takže doplatky na zdravotního pojištění do minima není třeba řešit. 

Zaměstnankyně se vrátí do zaměstnání 10. 4. z rodičovské dovolené. Je nutné provést dopočet zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu už za měsíc duben (nebude-li mít dostatečný příjem) nebo až za měsíc květen? Po část měsíce dubna bude ještě „státní pojištěnec“ (do 9. 4. rodičovská dovolená). A jak by to bylo v případě, že se sice vrátí do práce po rodičovské dovolené, ale bude stále pobírat rodičovský příspěvek (např. do června) a bude vykonávat zaměstnání na částečný úvazek? Budeme odvádět pojistné ze skutečně dosaženého příjmu nebo provádět dopočet?

Zaměstnanec nastoupí do zaměstnání v průběhu měsíce, tj. např. 15. února 2025 a doloží k tomuto datu rozhodnutí o přiznání starobního důchodu v plné výši (důchod je mu vyplácen v plné výši již od 10/2024) + doloží žádost o slevu na pojistném. Má nárok na slevu již od měsíce února nebo až od března 2025? Co když zaměstnanec (pracující důchodce) uplatňující slevu na pojistném ukončí pracovní poměr opět v průběhu měsíce, bude mít nárok na slevu v měsíci ukončení?

Jak správně vyplnit ELDP v tomto případě? Zaměstnanec na DPČ onemocněl v 5/2024. Měl nárok na nemocenské. Nemocný byl do konce roku. Jak správně vyplnit na ELDP měsíce za dobu pracovní neschopnosti (6-12/2024)? Jak se počítají vyloučené doby? Zaměstnanec neměl plánované směny pravidelně. Pracoval každý měsíc jinak podle potřeby a směny se plánovaly vždy měsíc předem.

Jsme s. r. o., plátci DPH. Je možné vyplácet stravné při tuzemské služební cestě do výše hranice pro veřejný sektor, tedy do 177 Kč, aniž by se částka nad 148 Kč (při cestě 5–12 hodin) stala předmětem daně a odvodů?

Jak správně u zaměstnance pracujícího v tzv. rizikovém zaměstnání rozdělit vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení za zaměstnavatele pro vyšší sazbu (rizikové zaměstnání – 26,8 %) a standardní sazbu (24,8 %)? Příklad: Zaměstnanec odpracoval 168,67 hod, z toho 153 hod. v riziku a měl 7,33 hod. dovolené. Jednotlivé složky vyměřovacího základu jsou: základní mzda - celkem odpracováno 168,67 hod. 25 549 Kč, prémie 2 555 Kč, příplatky 3 232 Kč, dovolená - náhrada 7,33 hod. 1 738 Kč, jubilejní odměna 2 000 Kč, stravné nad rámec 105 Kč, vyměřovací základ SP celkem 35 179 Kč. 

Považuje se školení hasičů, které je prohloubením kvalifikace, a tedy odpracovanou dobou, za dobu výkonu práce, v níž je vykonávána činnost člena jednotky hasičského záchranného sboru, nebo je to výkon jiné činnosti (pro účely rozdělení vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení za zaměstnavatele a zápočet odpracovaných hodin pro účely potvrzení směn v zaměstnání člena jednotky hasičského sboru)?

Zaměstnanec pracuje 20 hod. týdně a jedná se o jeho hlavní činnost. K tomu podniká a podnikání je jeho vedlejší činností. Může to tak z hlediska sociálního a zdravotního pojištění být? Ze mzdy jako zaměstnanec hradí minimální sociální a zdravotní pojištění a z podnikání hradí podle příjmu. 

Pracující starobní důchodce pracuje jako jednatel s odměnou 5 000 Kč měsíčně na základě jednatelské smlouvy, z tohoto příjmu se odvádí sociální pojistné. Jen pro upřesnění, jedná z hlediska slevy na pojistném zaměstnance – pracujícího starobního důchodce také o zaměstnání, z kterého lze uplatnit při splnění podmínek slevu? 

Platí sleva na sociálním pojištění pro pracující důchodce také pro členy statutárních orgánů obchodních společností (představenstvo dozorčí rada)? V § 3 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, nejsou tito členové statutárních orgánů přímo zmíněni.

Poživatel starobního důchodu je u zaměstnavatele zaměstnán v pracovním poměru a zároveň je členem představenstva u téhož zaměstnavatele. Zaměstnanec doložil rozhodnutí o přiznání starobního důchodu a čestné prohlášení o pobírání důchodu v plné výši. Bude mít nárok na slevu na pojistném kromě mzdy z pracovního poměru i z odměny člena představenstva (1× za čtvrtletí) a také případných tantiém (1× za rok)? 

Mohou slevu na pojistném na sociální pojištění ve výši 6,5% uplatnit také zaměstnanci, kteří mají snížený věk pro odchod do důchodu a pobírají tzv. záchranářsk důchod? Máme zaměstnance, kteří požádali příslušné pobočky (ÚSSZ) a dostali různé odpovědi. V některých okresech obdrželi potvrzení o pobírání starobního důchodu v plné výši a v jiných jim odpověděli, že jim nic nevystaví, protože se na ně sleva nevztahuje.

Naše obec hradí 1× ročně fakturu za pojištění odpovědnosti zastupitelů (uvolněných i neuvolněných) za újmu způsobenou obci. Promítne se tato částka nějakých způsobem do mzdy zastupitele? Pokud ano, podléhá daním a odvodům sociálního a zdravotního pojištění u jednotlivých zastupitelů?

Je možné, aby zaměstnanec, který je v pracovní neschopnosti, vykonával sebemenší činnost pro zaměstnavatele a dostal za ni "odměnu" (odměna za provizní prodej služeb)? Předpokládám, že to pak je v rozporu s poskytováním dávek NP ... 

Vyplácíme zaměstnancům odměny za pracovní a životní výročí. V případě, že tuto odměnu vyplatíme zaměstnankyni, která je na rodičovské dovolené, můžeme jí považovat v měsíci, ve kterém vyplatíme odměnu stále za osobu, za kterou platí pojistné stát? Nebo musíme zadat ZP z dosaženého příjmu?

Jako firma platíme za některé zaměstnance Pojištění odpovědnosti při výkonu povolání, zaměstnanec si z toho pak sám hradí zdravotní pojištění. Je toto pojištění součástí benefitů, které firma musí evidovat u každého zaměstnance, aby teď třeba konkrétně v roce 2024 nepřesáhl částku 21 983 Kč? 

Někteří z našich zaměstnanců podepsali souhlas s účastí na stávce v justici ve dnech 7. - 9. 10. 2024. Tato doba je všem účastníkům stávky na základě podepsaných seznamů stávkujících vykazována jako doba neplaceného volna v délce 3 pracovních dnů. Seznamy byly zaměstnavateli doručeny před stávkou samotnou. Obě zaměstnankyně, jejich "případy" jsou podepsány níže jsou podepsané na těchto seznamech. a) Včera mi byla přes e-Portál na jednu ze stávkujících od jejího ošetřujícího lékaře doručena pracovní neschopnost vystavená se zpětnou platností od 7. 10. 2024; b) Dnes mi byla přes e-Portál na další ze stávkujících od jejího ošetřujícího lékaře doručena pracovní neschopnost s datem od 9. 10. 2024. Jak bych měla v těchto případech posoudit nárok na náhradu mzdy za dobu stávky, tedy předem dohodlého neplaceného volna mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, u těchto dvou zaměstnankyň? Nebo jim náhrada za předem plánované neplacené volno nepřísluší a budu ji vyplácet až od 10. 10. 2024 po dobu zbývajících 7 pracovních dní?

Může mít žena čerpající MD u jednoho zaměstnavatele zároveň přivýdělek na svou živnost a DPP u jiného zaměstnavatele?

Zaměstnanec je nemocen pouze 7 dní. V tomto případě musí zaměstnavatel také zasílat na OSSZ Hlášení zaměstnavatele při ukončení pracovní neschopnosti? Pokud ano, do jaké doby, pokud po ukončení nemoci zaměstnance není ihned zaměstnavatel schopen toto hlášení zaslat? Jaký plyne postih při pozdním zaslání tohoto hlášení?

Mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci probíhal soudní spor o doplatek platu zaměstnancům. Zaměstnavatel nyní řeší platební rozkazy, na kterých je uvedena částka doplatku, úroky a náklady řízení (soudní poplatky), které je zaměstnavatel povinen zaměstnancům doplatit. Z doplatku a úroků je povinnost odvést pojistné na sociální zabezpečení. Je potřeba odvést též pojistné ze soudních poplatků?