Otázky a odpovědi - strana 4

Člen výboru SVJ má schválenou měsíční odměnu, výplata je 4× za rok, za čtvrtletí se vyplácí 9 000 Kč brutto. Od června 2023 bude nezaměstnaný (pracoval jinde) a požádá si o podporu v nezaměstnanosti. Bude mít nárok na podporu v nezaměstnanosti při zmíněném příjmu z vyplácených odměn v SVJ. Dle § 39 odst. 2 písm. d) a e) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, nemá nárok na podporu uchazeč o zaměstnání a nevíme, zda v uvedených bodech do této kategorie spadá. Pokud by bránilo výplatě podpory výše nastavené odměňování, bylo by pro něho výhodnější nastavení zúčtování měsíční odměny ve výši 3 000 Kč kvůli posouzení výše příjmu? 

Společnost zaměstnává zaměstnance z nichž někteří mají home office přímo v pracovní smlouvě jako pravidelné pracovniště (pokud jsou z místa kde firma nemá kancelář), ostatním zaměstnancům umožňuje pracovní smlouva 1-2 dny v týdnu také home office, tito ho ovšem využívají na základě vlastního rozhodnutí jelikož firma má kancelář v místě jejich bydliště a umožňuje každodenní využívání této kanceláře. Je možné ve směrnici home office mít uvedeno, že náhrada výdajů (energie, internet) bude zaměstnanci poskytnuta pouze pokud si zaměstnanec o toto písemně požádá? Jak stanovit paušál tak, aby nepodléhal odvodům ze mzdy? Lze stanovit jednotný paušál na den či hodinu stejný pro všechny? Nebo musí každý zaměstnanec doložit skutečné náklady např. za minulý rok a vypočítat poměrnou část např. dle výměry kanceláře?

Který den se považuje za den ukončení pracovního poměru v případě, kdy dojde ke zrušení pracovního poměru ve zkušební době? Jde o zahraniční pracovníky, kteří utečou a my jim zasíláme poštou toto ukončení. Mám za to, že je to den doručení (vrácenky z pošty). V některých případech ale toto doručení trvá dlouho – ve mzdě pak uvádíme neomluvenou nepřítomnost, platíme tak (než se nám dodejka vrátí) za ně zdravotní pojištění. 

Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na HPP, kromě HPP má u dalších zaměstnavatelů tři DPP do 10 000 Kč. V tuhle chvíli nemusí odvádět zdravotní a sociální pojištění z DPP. Jak tomu bude po novele zákoníku práce?

Zaměstnanec měl neschopenku od 15. 2. 2022 do 28. 2. 2023. Dnem 26. 2. 2023 se stal starobním důchodcem a pracovní poměr nadále trvá. Čerpal neplacené volno 1. 3. do 23. 4. 2023. Od 24. 4. 2023 do 28. 5. 2023 pracoval. Od 29. 5. 2023 má opět neschopenku. Má nárok na výplatu nemocenské po dobu 70 kalendářních dnů v roce 2023 (nekrátí se) a do limitu 70 dnů se nepočítají dny, ve kterých pobírá náhradu mzdy od zaměstnavatele? 

Zaměstnankyně bude mít od června do srpna 2023 zkrácenou pracovní dobu 20 hod týdně a nedosáhne minimální mzdu 17 300 Kč. Má jedno dítě do 7 let. Kdy matka nedoplácí zdravotní pojištění z minimální mzdy? Na webových stránkách zdravotních pojišťoven jsou tiskopisy čestné prohlášení o řádné a celodenní péči o dítě. Kdy využije tento tiskopis, musí ho zaslat na svou zdravotní pojišťovnu? A zaměstnavatel nahlásit na zdravotní pojišťovnu s kódem L?

Při ukončení dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, např. 30. 5. 2023, má povinnost dodržovat režim dočasně práce neschopného pojištěnce v tento den až do 23.59 hod., pokud tedy zaměstnanec v tento den nenastoupí zpět do zaměstnání ?

Zaměstnankyni končila RD 5. 5. 2023 po 3 letech věku dítěte dle její původní žádosti. Může si prodloužit RD např. do 25. 5. 2023 a 26. 5. 2023 podat zaměstnavateli výpověď, protože pečuje o dítě? Zaměstnankyně se poté přihlásí na úřad práce. Jaké povinnosti má zaměstnavatel vůči ČSSZ a ZP? 

Zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti, kde má stanovenou hodinovou mzdu, ve smlouvě nemá vyloženě slovně uvedeno, že se jedná o zaměstnání malého rozsahu, vydělá si 3 000 Kč za měsíc. Bude zaměstnavatel odvádět sociální pojištění, nebo ne? 

Zaměstnanci byla ukončena dočasná pracovní neschopnost po pracovním úrazu, zpětně mu byl přiznám plný invalidní důchod. Po absolvování mimořádné lékařské prohlídky byl shledán zdravotně nezpůsobilý vykonávat práci s tím, že po absolvování posudkové komise na podzim 2023, bude možná schopen vykonávat lehčí práci. Vzhledem k tomu, že nedošlo k rozvázání pracovní poměru ani ze strany zaměstnance ani zaměstnavatele, je tento zaměstnanec veden v evidenčním stavu zaměstnanců na překážkách v práci na straně zaměstnance. Jak je tomu se zdravotním pojištěním – má zaměstnavatel odhlásit tohoto zaměstnance ze zdravotního pojištění, jelikož pracovník pobírá invalidní důchod 3. stupně, nebo jak správně postupovat?

jak správně řešit přechod zaměstnance ze zaměstnání malého rozsahu na velký rozsah a zpět. Uvedu konkrétní modelový příklad: Zaměstnanec nastoupí dle pracovní smlouvy na pracovní poměr od 1. 1. na úvazek 0,20 a mzdu 3 800 Kč. Jedná se tedy o zaměstnání malého rozsahu. V březnu přesáhne mzdu 4 000 Kč a je přihlášen na sociálku s datem nástupu 1.1. jako ZMR. Pracuje dál a k 1.7. podepíše dodatkem změnu pracovní smlouvy s tím, že úvazek se navyšuje na 0,5 a mzdu 10 000 Kč, od 1.7. se již nejedná o zaměstnání malého rozsahu. K 30.6. je ze sociálky odhlášen jako ZMR a k 1.7. přihlášen jako velký rozsah. Tento postup jsme konzultovali se správou sociálního zabezpečení s tím, že pokud se pracovní poměr změní na malý rozsah či naopak, pro sociální správu se jedná o samostatný pracovní poměr a tak se taky přihlašuje/odhlašuje. Též se pak vystaví dva evidenční listy. Moje dotazy jsou: 1) Chci se ujistit, zda je v pořádku změnu pracovní smlouvy na zvýšení/snížení úvazku v tomto případě řešit standardně dodatkem nebo je potřeba uzavřít novou pracovní smlouvu a tu předchozí ukončit? Předpokládám, že dodatek je v pořádku. Navíc může dojít i k situaci, kdy ke změně ZMR dojde změnou rozhodného příjmu např. pracovní smlouva na 3 800 pro rok 2022 nebylo ZMR od roku 2023 po změně rozhodného příjmu na 4 000 již je a je zachována původní smlouva bez jakéhokoli dodatku. 2) Jak toto řešit ve mzdovém programu – zadávat přechod na ZMR/zpět jako dva samostatné pracovní poměry či jako jeden, když co se týče pracovní smlouvy je to jeden pracovní poměr. Předpokládám, že zadávat spíše jako dva samostatné pracovní poměry. Stěžejní je, aby např. náhrada za nemoc, průměrný čistý příjem pro UP apod. se počítal správně. Pokud bude zadáno jako jeden pracovní poměr výpočet bude jiný, než když bude zadáno jako dva pracovní poměry, i když co se týče pracovní smlouvy se jedná o jednu smlouvu. Jak má být zadáno a počítáno (jako jeden pracovní poměr či jako dva), aby byl výpočet viz výše správně podle zákona a všechna potvrzení o příjmu (např. pro úřad práce) byla v pořádku? Při zadání dvou pracovních poměrů pak budou předpokládám zaměstnanci vystaveny dva zápočtové listy, což je též zmatečné, protože zaměstnanec má jednu pracovní smlouvu a k ní jedno ukončení. Děkuji za upřesnění postupu v tomto případě

Náš zaměstnanec nastupuje na otcovskou dovolenou, kterou čerpá ze zaměstnání na HPP. Může pro nám během otcovské a následně rodičovské dovolené občas s něčím vypomoci na základě fakturace případně dohody o provedení práce? Je našim zaměstnancem na HPP, ale mimo to má i živnostenský list a podnikání je pro něj vedlejší činnost. Podniká ve stejném oboru, jako je u nás zaměstnán (zedník), ale případně bychom ho využili i na dohodu o provedení práce v jiné činnosti, pokud by to bylo možné.

Firma poskytuje 22 dní dovolené, tzn. 2 dny nad rámec daný zákoníkem práce. Má zaměstnance, na které uplatňuje slevu na sociálním pojištění ve výši 5 %. Při ověřování, zda daný zaměstnanec splňuje podmínky pro uplatnění slevy dle § 7a odst. 3 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pro účely stanovení průměru na jednu hodinu dle vyjádření ČSSZ se musí z úhrnu odpracovaných hodin vyjmout hodiny za dovolenou, kterou zaměstnavatel poskytuje navíc. Je rozšířen názor, že má zaměstnanec čerpat nejdříve tu část dovolené, kterou je zaměstnavatel povinen poskytovat alespoň v minimální výši, a teprve poté že se čerpá ta část dovolené, o kterou její délku zaměstnavatel dobrovolně prodloužil. Je někde v zákoně opora, že se dovolená nad rámec stanoveným zákonem nepovažuje za odpracovanou dobu, a proto se pro účely § 7 a odst. 3 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,, tato doba nepovažuje za odpracovanou dobu?

Naše zaměstnankyně nastoupí na mateřskou dovolenou, po ní na rodičovskou dovolenou a zároveň v té době chce docházet do zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek. Je to možné? Může si vydělávat na stejné pozici, z které čerpá rodičovskou, anebo musí mít smlouvu na jinou pracovní pozici? 

Jak správně vyplnit ELDP? V lednu zaměstnankyni končila mateřská dovolená k 27. 1. a 28. 1. nastoupila na rodičovskou dovolenou. Počet vyloučených dob je 27 a vyměřovací základ 0. 

Zaměstnanci v současné době často žádají o přiznání předčasného důchodu zpětně od 31. 12. 2022 bez výplaty s tím, že jeho výplata začne až v den, kdy mu vznikne nárok na řádný starobní důchod. Zaměstnání zároveň nadále trvá. K jakému datu má zaměstnavatel na zdravotní pojišťovnu oznámit zaměstnance jako důchodce kódem D? K datu 31. 12. 2022 nebo až ve chvíli, kdy mu vznikne nárok na starobní důchod a bude mu vyplácen?

Zaměstnanec měl během roku uzavřeno několik navazujících dohod DPČ 1. 1. 2022 - 31. 5. 2022, DPP 1. 6 .2022 - 14. 8. 2022, DPČ 15. 8. 2022 - neurčito. Ve všech měsících vznikla účast na pojištění. Je povinnost jednotlivé pracovní vztahy přihlašovat a odhlašovat na OSSZ a zdravotní pojišťovně? 

Společnost se sídlem v ČR vysílá zaměstnance na tuzemské pracovny cesty, zaměstnancům je za každé bezplatně poskytnuté jídlo kráceno stravné o 10 %, nikoliv tedy o maximální částku jak je uvedeno v § 163 odst. 2 zákoníku práce. Má tento postup nějaké dopady do daní z příjmu fyzických osob na straně zaměstnanců? Zaslechli jsme názor, že pokud stravné v daném případě není kráceno o maximální možnost uvedenou v § 163 odst. 2, tak rozdíl představuje zdanitelný příjem na straně zaměstance. Má tento postup oporu v zákoně, pokud ano, kde přesně? 

Může zaměstnavatel využít slevu na pojistném u zaměstnance, který má dítě ve střídavé péči? 

Jak správně postupovat v případě výplaty odměny zaměstnankyni, starobní důchodkyni, která ukončila pracovní poměr 9. 3. 2018 a odměna jí byla vyplacena ve mzdě za 3/2019? Dle § 5 odst. 2 písm. d) zákona č. 589/1992, o pojistném na sociální pojištění, se plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání, nezahrnuje do jeho vyměřovacího základu. Pracovní poměr ukončen 9. 3. 2018, odměna zúčtována k 31. 3. 2019, poskytnuta 15. 4. 2019. Dle závěru OSSZ, pokud bylo plnění zúčtováno v měsíci, který je shodný s měsícem, v němž předešlý kalendářní rok skončilo zaměstnání, nebyla splněna podmínka uplynutí 1 roku ode dne skončení zaměstnání a odměna měla být do vyměřovacího základu pro odvod pojistného zahrnuta. Neměl by v tomto případě být použit § 23 odst. 2 téhož zákona, který stanovuje počítání času? Poslední den lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na poslední den v měsíci.