Náhrada mzdy - strana 5

V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP“). Zaměstnavatelé musí znát podmínky účasti na nemocenském pojištění, protože oznamují okresní správě sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) nástup do zaměstnání pouze těch zaměstnanců, kteří jsou účastni nemocenského pojištění.

Úřad práce ČR upozorňuje na nejčastější pochybení pří žádosti o příspěvek v rámci programu Antivirus, jedná se o nedodržení podmínky o vyúčtování vzniklých výdajů až poté, kdy je zaměstnancům vyplacena...

Pracovník pracoval ve svátek, připadající na všední pracovní den. Odpracoval 10 hodin, pracovní doba je 7,5 hod. Náhradní volno nečerpá, jde tedy o práci ve svátek a zároveň i přesčas nad rámec stanoveného fondu pracovní doby. Na co všechno má nárok? A ještě: dostane jak náhradu za svátek, tak i 100% příplatek za práci ve svátek?

Obdrželi jsme informaci od vojenského velitelství, že zaměstnanec má nastoupit na plánované vojenské cvičení. Jde o nepřítomnost z důvodu obecného zájmu. Bude tato nepřítomnost neplacená nebo placená? Nevíme, zda za období nepřítomnosti obdrží zaměstnanec náhradu platu a tu následně budeme moci refundovat vojenskému velitelství nebo zda tato doba bude pouze omluvena, ale bez náhrady. 

Jaký je správný postup při souběhu překážky na straně zaměstnavatele a státního svátku? Popíšu ho na konkrétním příkladu uzavřené provozovny z důvodu vládních opatření a státního svátku 28. 10. 2020. Zaměstnanec nepracuje z důvodu překážky na straně zaměstnavatele (uzavřená provozovna z důvodu vládních opatření) od 22. 10. do nejméně 31. 10. Na pracovní den 28. 10. 2020 připadá státní svátek. Otázka zní, zda zaměstnanec nepracuje z důvodu překážky v práci (která trvá od 22. 10. do 31. 10.) nebo nepracuje z důvodu svátku (28. 10.). Nepřítomnost z důvodu překážky v práci započala dříve, než svátek, na druhou stranu svátek byl známý dříve, než vznikla překážka v práci. Konkrétně má toto rozhodnutí vliv na příspěvek z programu Antivirus, protože v tomto programu stát proplatí vyplacené náhrady mzdy. A má stát proplatit i svátek? Například v listopadu může nastat situace, že bude celý měsíc trvat překážka na straně zaměstnavatele, ale v úterý 17. 11. bude státní svátek. 

Jak správně zařadit zaměstnance do Programu Antivirus, pokud zaměstnavatel vyrábí cukrářské výrobky a následně je prodává ve vlastní cukrárně s obsluhou? Zaměstnává cukrářky ve výrobě a servírky v cukrárně, pouze v době 6-18h. Od 14. 10. 2020 jde jen o prodej výrobků – potravin s sebou, zákaz přítomnosti veřejnosti ve stravovacích službách a zároveň pokles odbytu. Může již od 14. 10. 2020 zařadit servírky, kterým vyplácí dle § 208 zákoníku práce 100% náhrady mzdy zařadit do Antiviru A Plus? A je správné ostatním (cukrářky, popř. úklid) uvedeným zaměstnancům také od 14. 10. 2020 vyplácet 100 % náhrad dle § 208, ale zařadit je do programu Antivirus B a žádat pouze o 60% náhrady? Nebo lze těmto zaměstnancům vnitřním předpisem stanovit částečnou nezaměstnanost s 60 % náhradou pro ně a od ÚP zaměstnavateli? 

Vláda na návrh Ministerstva práce a sociálních věcí schválila změny v Programu Antivirus. Režim B byl prodloužen do 31. 12. 2020 bez dalších změn. MPSV tak bude nadále podporovat udržení...

Ve společnosti nám nastal následující problém: zaměstnanec byl vytrasován a byl umístěn do karantény, na kterou mu praktický lékař vystavil pracovní neschopnost. Tato pracovní neschopnost trvala 14 kalendářních dní z důvodu, že zaměstnanec podstoupil test na covid-19, který mu vyšel pozitivní a karanténa se tedy počítala od doby odběru testu. My, jako zaměstnavatel jsme tuto pracovní neschopnost v celé její délce, tj. 14 kalendářních dní, vyplatili zaměstnanci jako náhradu mzdy. Zaměstnanec ještě v průběhu této pracovní neschopnosti (2 dny po testu na covid-19) začal mít příznaky onemocnění covid-19, které do 14. kalendářního dne pracovní neschopnosti nezmizely a stále trvaly, nicméně jeho praktický lékař tuto pracovní neschopnost ukončil přesně 14. kalendářní den a hned následující kalendářní den vystavil novou pracovní neschopnost. Praktický lékař tvrdí, že před tím měl karanténu a teď má onemocnění, ale zaměstnanec měl již onemocnění v průběhu té karantény. Jako zaměstnavateli se mi nelíbí, že bych měla opět platit náhradu mzdy za prvních 14 kalendářních dnů nové pracovní neschopnosti, neboť v případě trvání původní pracovní neschopnosti by již byly vypláceny nemocenské dávky OSSZ. Z jakého důvodu takto praktický lékař postupuje? Je to správně? S takovýmto postupem jsem se setkala poprvé. Pokud by měla běžet původní pracovní neschopnost, je možné se nějakým způsobem jako zaměstnavatel bránit? 

Vláda odmítla návrh opozičního hnutí STAN, podle kterého by si zaměstnavatelé mohli odečíst z pojistného na zdravotní pojištění náhradu mzdy bezúplatným dárcům krve nebo plazmy za dny odběru. Zaměstnavatelé nyní...

Zaměstnanec se setkal s osobou pozitivní na Covid 19, nechodil 5 dní do práce. Poprosila bych rozbor těchto variant: 1) Zaměstnanec byl kontaktován krajskou hygienickou stanicí a nechal si napsat nemocenskou na karanténu - v tomto případě dostane náhradu mzdy ve výši 60 %. V tomto případě se domnívám, že mám jasno. 2) Zaměstnanec byl kontaktován krajskou hygienickou stanicí, ale nemá vystavenou nemocenskou (neznám důvod, proč nemá, nesdělil mi ho) - nechodil 5 dní do práce, až po výsledcích testů, které byly negativní, do práce přišel. Má nárok na proplacení překážky v práci? Pokud ano, v jakých % ? 3) Zaměstnanec nebyl kontaktován krajskou hygienickou stanicí, nemá vystavenou nemocenskou - nechodil v rámci opatrnosti 5 dní do práce, až po výsledcích testů, které byly negativní, do práce přišel. Má nárok na proplacení překážky v práci? V jakých procentech? Záleží v posuzování nároku na překážku v práci, zda 5denní nepřítomnost byla z vůle zaměstnance (protože se obával, že nakazí kolegy) nebo zda mu to doporučil zaměstnavatel? 

Vláda na svém pátečním jednání schválila návrh novely zákona o zaměstnanosti na zavedení Kurzarbeitu, kterou předložil resort MPSV.   Cílem navrhované novely zákona o zaměstnanosti je ukotvit v českém právním prostředí...

Zaměstnanec měl pracovní úraz. Zaměstnavatel bude doplácet zaměstnanci rozdíl mezi nemocenskými dávkami a jeho průměrným výdělkem. Bude tato náhrada po dobu pracovní neschopnosti podléhat zdanění a odvodu sociálního a zdravotního pojištění? Po skončení pracovní neschopnosti požádá Kooperativu, kde povinně platí úrazové pojištění, o proplacení náhrad mzdy.

Naše zaměstnankyně dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost z obecné příčiny. Na skončení pracovního poměru dohodou nepřistoupila. Dne 29. 6. 2020 jí byla doručena výpověď ze strany zaměstnavatele dle § 52 písm. e) zákoníku práce s dvouměsíční výpovědní dobou. Pracovní poměr skončí 31. 8. 2020. Do 16. 7. 2020 pracovnice čerpala dovolenou a od 17. 7. 2020 je doma bez náhrady mzdy. Zaměstnankyně pobírá invalidní důchod. Dne 10. 8. 2020 byla uznána dočasně práce neschopnou. Náleží naší zaměstnankyni náhrada mzdy za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti?

Řada zaměstnavatelů využila nabídky státu a v nelehké situaci vyvolané pandemií koronaviru Covid-19 požádala v rámci cíleného programu podpory zaměstnanosti "Antivirus" o příspěvek na úhradu nákladů spojených s poskytnutím náhrady mzdy zaměstnancům za dobu vybraných překážek v práci. Ne všichni na něj ale dosáhli, ačkoliv s tím počítali.

Ve Sbírce zákonů již vyšla dne 26. 6. 2020 dlouho očekávaná novela zákoníku práce (zákon č. 285/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony), která přináší pro personální praxi mnoho zajímavých a praktických novinek. Systematicky tato novela navázala na plánovanou novelu z roku 2016, která nakonec nebyla schválena.

Vláda ČR na svém pondělním zasedání schválila návrh MPSV na prodloužení režimu A programu Antivirus, který zmírňuje přímé dopady nákazy COVID-19. Jedná se o kompenzaci nákladů zaměstnavatelům, jejichž zaměstnancům byla...

Jak se postupuje při vystavení mzdy, kdyby byl po většinu měsíce zaměstnanec na neschopence? Například zaměstnanec pobírající minimální měsíční mzdu by byl 3 měsíce na neschopence od 1. 3. do 29. 5. a poslední měsíc pracovní neschopnosti by mu byla ukončena neschopenka v pátek 29. 5. a poté by byly posledními dny v měsíci sobota 30. 5. a neděle 31. 5., v pondělí 1. 6. nastoupí zaměstnanec do práce. Vyplácela by se za květen ještě část mzdy za sobotu a neděli, když by byl celý květen do pátku 29. 5. na neschopence? Pokud ano, tak jak se provádí výpočet?

V době nouzového stavu se mzdové účetní setkávají se zcela novými problémy, které obvykle samy nejsou schopny vyřešit. Následující příspěvek podává odpovědi na nejčastější dotazy v oblasti odměňování v době nouzového stavu a též upozorňuje na častá pochybení v souvislosti s ošetřovným, jejichž důsledkem je pak opožděná výplata ošetřovného příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení.

Máme zaměstnance, který má zkrácený úvazek 20 hod./týdně formou pružné pracovní doby. Má nárok na náhradu mzdy, pokud půjde k lékaři?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. V současné době od 11. 5. 2020, kdy se začínají školy rozbíhat a potřebujeme práci uklízeček, žádá jedna z nich o neplacené volno, z důvodu toho, že její manžel patří do vysoce rizikové skupiny stran možné nákazy koronavirem (infekce COVID-19). Má na to i manželovo potvrzení od lékaře. Neplacené volno jí poskytnout můžeme. Ale ptáme se, zda nemá nárok např. i na nějakou náhradu mzdy.